Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
Co mě letos v jídle bavilo nejvíc? Best of 2014!
Proklikal jsme si teď všechny články na Scuk Blogu o nově otevřených podnicích, projel jsem celé téma Scuk Očko i všechny návštěvy za rok 2014. A jestli mi teď někdo bude chtít tvrdit, že se v Česku nic dobrého neděje, asi mu nalískám.
Tady je seznam nových podniků, které mi v roce 2014 udělaly největší radost (bez pořadí):
Industra Coffee
Je to vážně tak. Největší kávová pecka se letos otevřela v Brně! Každý tam teď chce žít Brno. Mezi povedená místa mimo Prahu ale patří i CO KAFE espresso bar v Ostravě a Café Na kole v Hradci Králové. Praha samozřejmě nezahálela a mám pocit, že letos došlo snad na každou čtvrť. Namátkou – Kafe Karlín, Kafemat, Coffee Room, La Bohéme Café. Kávový boom jede a válcuje!
Tea Mountain
Totálně mě poblbli do čaje. Za letošek je to asi nejkrásnější interiér a taky místo, kde pracují s hosty jako nikde jinde.
Beergeek Bar
Třicet píp a sympatiční pivní geekové před i za barem. Baví mě prostředí (tím, že není hospodské) a skvělá pivní dramaturgie. Pokaždé se těším, co nového ochutnám.
Sisters
Podle návštěv na Scuku jeden z nejlépe přijatých a raketově nastartovaných podniků. Hana Michopulu nám totiž konečně umožnila realizovat českou vášeň pro chlebíček civilizovaně a bez ztráty sebeúcty. Teda alespoň tak si to pokaždé namlouvám. :))
Naše Maso
OK, nejsem zrovna fanda konvenčního masa, ale to co se v Naše Maso povedlo, je fakt obdivuhodné. Lidé v Ambiente i František Kšána ukázali, že i česká tradice v uzenářství a řeznictví může být fest přitažlivá. Tady ať se, prosím, inspiruje víc českých řezníků.
Maso a kobliha
Jak se tam jednou zamotáte, tak už se nikdy nevymotáte! Počítejte s tím, že v nové hospodě Paula Daye se naučíte spoustu super zlozvyků, kterých už se nezbavíte. Takže bacha na to – cider v pivu, skotská vejce a ty nejhříšnější koblihy v Praze. Řeznický pult a dobroty z nové výrobny to ještě vylepšují.
Story a Atelier Red & Wine
Pohodové a zároveň dobré rodinné restaurace se skvělým poměrem cena/výkon. Proč jich je, safra, v Česku tak málo?
Ajala
Protože výběrové čokolády od bobů až po tabulku není nikdy dost. Malých producentů v jídle se u nás objevuje čím dál víc. Málokdo to ale udělá takhle dobře.
Street Food Festival
Tři neřízené výbuchy kulinární energie v Holešovicích, ve Stromovce a v Brně. Bez nich by letošek v jídle nebyl kompletní. Nejlepší akce roku plná mladých talentů!
Sakumprásk tu mám asi deset patnáct zajímavých zářezů. Málo nebo moc? Podle mě tak akorát. Samozřejmě by toho vždycky mohlo být více, ale aspoň něco zbyde na příští rok.
18. prosinec 2014 18:12:14 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
První vlnu článků o červeném mase a uzeninách, které podle WHO (potažmo IARC) způsobují rakovinu (tlustého střeva), už asi máte za sebou. Pokud v tom ale pořád nemáte jasno a hledáte něco, čeho se chytit, tak přidám pár informací na doplnění.
IARC to bohužel ve svém primárním sdělení vzala dost stroze, což hodně nahrává nesprávným interpretacím. A bez podrobného vysvětlení dalších autorit v oboru, to pak pro veřejnost nedává moc smysl.
Za vysvětlení stojí už samotné rozdělení masa do kategorií karcinogenů. Červené maso skončilo ve skupině pravděpodobných karcinogenů 2A a zpracované maso (nasolené, naložené, uzené a jinak konzervované) pak dokonce ve skupině karcinogenů 1, u kterých je způsobení rakoviny prokázané (v tomto případě hlavně rakoviny tlustého střeva).
Tohle rozdělení do skupin ale vyjařuje hlavně míru jistoty, že něco rakovinu způsobuje. Vůbec to ale nemusí odpovídat tomu, kolik rakoviny v reálu způsobují. Ve srovnání např. s konzumací alkoholu nebo s kouřením je totiž riziko u masa rozhodně menší.
Mechanismů, kterými může maso rakovinu způsobit, je hned několik (a všechny se stále podrobně studují). Důkazy jsou ale opřeny hlavně o epidemiologické studie, které spojují spotřebu masa a výskyt rakoviny v průběhu života.
Izolovat přesnou příčinu a následek je tak hodně obtížné a v reálu se tak z toho dají vyvodit jen přibližná doporučení, která s nějakou pravděpodobností vedou ke snižení rizika.
Nic moc velkou jistotu z toho ale zatím vyvodit neumíme a tomu by měly odpovídat i závěry, které z takových zpráv vznikají. Tj. neplašit a brát nové informace v kontextu.
Co tedy víme jistě?
Určitě víme, že nevyvážená strava s vysokým podílem masa a uzenin obzvlášť, není ideální cesta k dlouhověkosti ve zdraví. Víme také, že uzení a zpracování masa při vysokých teplotách tomu také moc nepomáhá.
Zároveň ale víme, že pestrá strava s vysokým podílem zeleniny a ovoce a s vysokým obsahem vlákniny nám prospívá. Dost pomůže i nepřehánět to s alkoholem a nekouřit. A máme taky dost dobrý přístup k proteinům z jiných druhů masa, z ryb a z rostlin.
Problém je s určením maximální bezpečné dávky červeného masa a uzenin na den. Zatím takové přesné a jisté číslo není. Ve výživových doporučeních se zatím pracuje s číslem okolo 70 g na den a je otázka jak moc je to přesné.
Každopádně v našich končinách je to k zamyšlení i bez zprávy WHO a dlouhodobě. Spotřebu masa máme nadprůměrnou, milujeme uzeniny a zeleninu naopak příliš nemusíme.
Výběr dalšího čtení k tématu:
Processed meat and cancer – what you need to know
Beefing With the World Health Organization's Cancer Warnings
Meat Is Linked to Higher Cancer Risk, W.H.O. Report Finds
27. říjen 2015 17:10:46
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Co dokáže jeden městský balkón? Myslím, že ani nebudete stačit zírat.
Krásný příběh jednoho balkónu si můžete prohlédnout na blogu Vysněná zahrada nebo ještě lépe v elektronické knize Příběh jedlého balkonu od Jitky Daňkové.
Jde to opravdu i na minimální ploše a hlavně je to děsná sranda. Lepší inspiraci pro příští sezónu nenajdete!
Mrkněte na můj starší článek:
7 tipů jak rozjet jedlý balkon – optimisticky, lenivě a zeleně
Podzimní edice bramborových opiekanek :) Vedle klasické petrželky s máslem i řapíkatý celer (syrový jen tak) a hlavně hříbky dozlatova... #prkýnko
24. říjen 2015 18:10:06
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Moji improvizovanou sadu na kvašení s plastovou kvasnou zátkou jsem vám tu ukazoval minule. Pořád mi to ale nedalo a hledal jsem, jestli neexistuje něco ještě lepšího. A vypadá to, že jo!
Britská firma Sterilock dělá miniaturní kvasné zátky, které nemají klasické bublátko s vodou. Funguje to podobně jako jednocestný ventil v balení od kávy. Jen je to na opakované použití a dá se to mezi kvašením i vyčistit (normálně v Savu).
Vzal jsem si od nich dva kousky i se zavařovačkou (á 1 l) a plastovým víčkem s těsněním, do kterého kvasná zátka tak akorát pasuje. Vyšlo mě to i s poštovným docela draho (£18,99 + 4,99), ale aspoň to bylo do týdne doma.
Jsem zvědavý na praxi. Stále věřím tomu, že mléčné kvsašení pod kvasnou zátkou je na doma a pro začátečníky nejvhodnější. Minimalizuje se tak totiž riziko kontaminace i následného zklamání. A tohle by mohlo být přesně to řešení, kde se o nic moc nemusíte starat.
Takže teď už jen hurá na další kvašení kvasící pokusy (řepný kvas dopadl parádně). Později dám určitě vědět jak dobře to funguje.
23. říjen 2015 16:10:04
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Přelomový materiál britského úřadu pro veřejné zdraví s velkou pravděpodobností poslouží jako základ pro tvrdší legislativu.
Materiál navrhuje regulovat reklamu (např. cílení na děti) i slevové akce na potraviny s vysokým obsahem cukru (mj. i na slazené nápoje). A stejně tak navrhuje zavést daňovou přirážku v míře 10 až 20 %.
Spolu s dalšími nerestriktivními opatřeními cílí na maximální denní spotřebu jednoduchých cukrů do 5 % (z celkové energetické dávky). V aktuálních výživových doporučeních pro ČR máme tuhle hranici na 10 %.
Bude hodně zajímavé sledovat jak to uspěje u zákonodárců. Odpor výrobců potravin a dalších dotčených sektorů bude určitě hodně tuhý. Navrhované restrikce navíc ne vždy fungují úplně podle předpokladů.
23. říjen 2015 12:10:39
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
HLEDAT
