Čistě hypoteticky, s fantazií i optimismem na max. Do jakých neexistujících podniků by mě bavilo chodit?
Čestr na sladkovodní ryby
Proč v Praze (popř. Česku) není pořádný podnik zaměřený na sladkovodní ryby? Máme úžasnou tradici, máme skvělé ryby a třeba v Praze i spoustu úžasných míst okolo Vltavy (dovedete si to krásné spojení představit?). Čestr takto dokázal probudit zájem o české stařené hovězí. Jsem si jistý, že by to fungovalo stejně i u sladkovodních ryb (a na 100% lépe než nepovedená státní kampaň za 178 miliónů). Řada špičkových kuchařů se sladkovodními rybami umí a mají je na lístku. Pořád ale chybí restaurace, která by na nich byla výhradně postavená.
Rybárna
Mimoto by si oživení zaloužila i klasická česká rybárna. A klidně podobným způsobem jak se to povedlo s chlebíčky v Sisters. Vzít všechny ty rybí saláty, pečenáče, zavináče, uzené ryby a vecpat je do pultů jednoho sexy malého bistra. Ano, prosím! Je děsná škoda, že se celá tahle výborná tradice smrskla na pár průmyslových výrobků v kelímku. Do českého stravování by studená rybí kuchyně mohla přinést cenný impulz.
Český Ottolenghi
Chytlavá verze blízkovýchodní kuchyně postavena na spoustě zeleniny, luštěnin, oříšků a bylinek. Strašně moc to tu chybí! Máme tu spoustu vegetariánských podniků, kde neumí vařit (vegepatlariáni). Máme tu úplně pomýlený trend raw restaurací. Ale moderní zeleninovou hospodu (ne nutně bez masa) prostě ne. Ve Vídni se tomu hodně blíží řetězec izraelských restaurací Neni. U nás by to šlo určitě taky. Byl bych fanoušek číslo jedna!
Casual verze La Degustation
V zahraničí je to jeden z top trendů, kdy si šéfkuchaři ke své hlavní fine dining restauraci otevírají méně formální sesterské podniky, které spadají do kategorie bister nebo gastropubů. U nás by něco takového mohl z fleku otevřít třeba Sahajdák z La Degustation. Jeho kuchyně je úžasná a určitě má v Česku neuvěřitelné množství fanoušků. Formát La Degustation je ale tak těžkopádný a strojený, že si jen stěží užijete víc než jednu návštěvu za rok. Dovedete si představit, jaká by to byla pohoda, kdybyste jeho kuchyni mohli ochutnat i mimo La Degu?
Nose to tail po česku
Tohle nechápu. Máme rádi maso, děláme zabijačky a přesto tu nemáme žádný pořádný podnik, který by se věnoval masu od A do Z. Vnitřnosti, morek, nožičky a všechny ty podivné díly masa, které kdysi znali jen řezníci a fajnšmekři. Buď jako hospoda nebo řeznictví-uzenářství s posezením. Maso a kobliha (respektive TRMS) má k tomu hodně nakročeno, ale přeci jen je to spíš podnik, který vychází z britské tradice. Určitě tu chybí odvážný český kuchař/řezník, který by tohle téma zpracoval po našem, moderně a nebojácně. Najde se někdo?
EMA jako winebar
Vinárny, vinné bary nebo chcete-li winebary jsou u nás pořád trochu pozadu a moc se jim nedaří shodit snobský odér, který okolo vína panuje. Pořád je to až příliš moc motýlků, degustací a slovíčkaření s vinnými pojmy. Původně jsem chtěl do titulku napsat vinný bar v teniskách a třičku, ale když o tom uvažuju v reálu, tak mi tam okamžitě naskočí EMA, Kamil Srbek a jeho schopný tým. Na neformální vinný bar z jejich dílny bych byl děsně zvědavý. Špičková vína, dobrý poměr cena/výkon a odlehčený servis. To by se nasávalo!
Posh bufáč
Fandové nádražek a odpůrci fajnovostí mě asi zabijou, ale já to přesto zkusím. Představte si malý bufáč s nerez pulty na stojáka, výběr z několika pivních píp, luxusní cold cuts, masové sendviče, vyladěné klobásky... Zní to trochu jako Lokál nebo jako Výčep na stojáka, ale víc komorně, fancy a s volume doprava. Asi bych byl jediný host, ale co už. Skvělé místo po práci nebo před barem by to bylo. Ale asi jen ve snu.
Takhle! Pravidelný street food festival Smorgasburg byl jeden z mých top zážitků v New Yorku. Každý víkend od dubna do listopadu – v sobotu a v neděli na dvou stálých lokalitách v Brooklynu.
Otevřený plácek s volným vstupem a spousta stánků s jídlem (kde se za rok prostřídá přes 100 různých prodejců). Pokud jste byli na českých Street Food Festivalech, tak to bylo hodně podobné (v US ale jedou hlavně profíci a čistě komerčně). S jasnou dramaturgií, bez balastu.
Kde by mohlo něco takového být v Praze?
Okamžitě mě napadá Letná a čerstvě zahrabaná Letenská pláň. Je tam obrovský volný prostor i nádherný park s výhledem na celou Prahu. Nedovedu si představit lepší místo, kde by se to tak pěkně vešlo a ještě v tak parádním prostředí.
Za ty ďoury směrem do tunelu Blanka a dálnici skrz celou čtvrť by to byla naprosto odpovídající náplast. Ráno o víkendu byste nejdříve objeli trh ve své čtvrti a pak hurá na street food na Letnou.
Kurnik fix!!! :)
Foto: Twitter Smorgasburg
22. duben 2015 21:04:33
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Festival zmrzliny jsem poprvé zaznamenal předevčírem. Od té doby nasbírala událost na Facebooku neuvěřitelných 15 tisíc účastníků!
Mimo termínu 30. srpna není známo místo, seznam účastníků ani program. Dokonce i organizátor je trochu ukrytý. I přesto na to lidi klikají jak diví.
Pokud chcete v Praze rozjet kulinární event, hlad po novinkách asi nikdy nebyl větší. A jednoduchou metodu pro ověření zájmu veřejnosti už teď taky znáte... :)
22. duben 2015 20:04:41 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Mohl by to být název knihy, ale není. CHCU!
22. duben 2015 20:04:22 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Blbůstka. Nic jiného to není. Ale když máte místo na pěstování třeba jen za oknem, tak vám určitě udělá radost.
Microgreens jsou drobné zeleninové lístečky, které se sklízejí krátce po vyklíčení rostlin. Přesněji ve fázi, kdy mají pouze dva děložní lístky, nebo jen o fous později, kdy se začnou objevovat první pravé lístky.
Používají se na ozdobu i pro výraznou chuť. Jsou totiž většinou krásně barevné a aromatické. I proto na ně nejčastěji narazíte ve fine dining restauracích, kde občas dokreslují sofistikovaná jídla (ale ne vždy zcela vydařeně). Doma se s tím ale nemusíte složitě trápit a můžete si je pěstovat jen tak pro potěchu a pro radost.
To, co vidíte tady u mě, tak jsou asi desetidenní lístky z červené řepy. Jsou křehoučké, zespod fialové, shora zelené a mají krásně krvavě rudý stonek (ehm, stoneček).
Osivo pro microgreens se od běžného osiva nijak zásadně neliší. Klíčový je jen výběr správných odrůd, jejichž lístky jsou nejbarevnější a nejvoňavější (mrkněte na výběr, koupeno tady).
Na pěstování stačí ten nejlevnější plastový pařník, co se prodává (cca 50 Kč), malinko hlíny a osivo. Rostlinky v pohodě vyrostou v okně nebo na parapetu. A na jižní straně klidně i v zimě.
Holátka a robátka jsou to! :)
22. duben 2015 18:04:14
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku