Zápisník

Proč rád koukám na fotky jídel, které nebudu nikdy jíst

Tady je zrovna perfektní příklad – procházka aktuálním degustačním menu Noma Japan.

Za prvé
Jsem strašně zvědavý. I kdybyste pod takový odkaz schovali atomovou bombu, kliknu na to. Ekvivalent štěnete, kterému musí hlavu ze zábradlí soustružit hasiči. Nemůžu si pomoct!

Za druhé
Každé takové menu bývá natřískané surovinami, které ale lautr neznám. Následuje dlouhé hledání v knihovně, gůglení a tak podobně. Jinými slovy – rád si u toho připadám úplně hloupě a pak to ještě raději napravuju. A v noci ve snu mě pak z těch surovin zkouší Jan Rosák v imaginárním kvízovém pořadu (kecám, ale jednou to přijde).

Za třetí
U surovin, které naopak znám, jsou zase použity techniky, které bych u nich nečekal, nebo by mě v životě nenapadly realizovat. To samozřejmě okamžitě svádí k domácím pokusům.

A fakt už poslední důvod
Chuťové kombinace! Nad některými fakt kroutím hlavou (tady třeba syrové krevety a lesní mravenci), jiné mě ale zaujmou natolik, že si je pak chci zkusit i v domácích podmínkách (kedlubna vařená s kvasnicemi).

Shrnuto podtrženo – závislák jak jelen!

Noma — nejlepší restaurace na světě?

Po Relae, Kadeau a The Coffee Collective se konečně dostávám k hlavnímu důvodu, proč jsme do Kodaně vůbec jeli. Finálním nakopnutím bylo pondělní vyhlášení 50 nejlepších" restaurací na světě, kde "Noma už potřetí obsadila první místo.

Pivovar Antoš

Mám pro vás tip na letní výlet za pivem do Slaného! V Pivovaru Antoš dělají skvělá piva a ještě k tomu zvládají provozovat slušnou hospodu. Co si ta...

7. schod — Cascara

Jak chutnala káva, když se ještě pecky z kávových třešní flusaly na zem. Co je odpad a co produkt? Je Cascara nečaj nebo nekáva? Pojďte ochutnat!