Zápisník

Proč rád koukám na fotky jídel, které nebudu nikdy jíst

Tady je zrovna perfektní příklad – procházka aktuálním degustačním menu Noma Japan.

Za prvé
Jsem strašně zvědavý. I kdybyste pod takový odkaz schovali atomovou bombu, kliknu na to. Ekvivalent štěnete, kterému musí hlavu ze zábradlí soustružit hasiči. Nemůžu si pomoct!

Za druhé
Každé takové menu bývá natřískané surovinami, které ale lautr neznám. Následuje dlouhé hledání v knihovně, gůglení a tak podobně. Jinými slovy – rád si u toho připadám úplně hloupě a pak to ještě raději napravuju. A v noci ve snu mě pak z těch surovin zkouší Jan Rosák v imaginárním kvízovém pořadu (kecám, ale jednou to přijde).

Za třetí
U surovin, které naopak znám, jsou zase použity techniky, které bych u nich nečekal, nebo by mě v životě nenapadly realizovat. To samozřejmě okamžitě svádí k domácím pokusům.

A fakt už poslední důvod
Chuťové kombinace! Nad některými fakt kroutím hlavou (tady třeba syrové krevety a lesní mravenci), jiné mě ale zaujmou natolik, že si je pak chci zkusit i v domácích podmínkách (kedlubna vařená s kvasnicemi).

Shrnuto podtrženo – závislák jak jelen!

Molekulárka.cz — partner blogu

S potěšením představuji nového partnera blogu, který na českém trhu vyplňuje díru velikosti menšího kráteru. Pokud jste v poslední době marně sháněli suroviny a potřeby pro molekulární gastronomii, nemusíte se pídit dál — Molekulárka.cz právě startuje!

Kouzlo

Restaurace nebo ohřívárny?

Kdepak, tohle neřešíme jen u nás, ale překvapivě i v zemi, která si pro svou kulinární náruživost vyloužila i "štempl ...

Kdo je tady největší foodie?

Zjistíme brzy na 1. Scuk orienťáku po Praze! Přichystal jsem pro vás ulítlou soutěž, kter...