Zápisník

Proč rád koukám na fotky jídel, které nebudu nikdy jíst

Tady je zrovna perfektní příklad – procházka aktuálním degustačním menu Noma Japan.

Za prvé
Jsem strašně zvědavý. I kdybyste pod takový odkaz schovali atomovou bombu, kliknu na to. Ekvivalent štěnete, kterému musí hlavu ze zábradlí soustružit hasiči. Nemůžu si pomoct!

Za druhé
Každé takové menu bývá natřískané surovinami, které ale lautr neznám. Následuje dlouhé hledání v knihovně, gůglení a tak podobně. Jinými slovy – rád si u toho připadám úplně hloupě a pak to ještě raději napravuju. A v noci ve snu mě pak z těch surovin zkouší Jan Rosák v imaginárním kvízovém pořadu (kecám, ale jednou to přijde).

Za třetí
U surovin, které naopak znám, jsou zase použity techniky, které bych u nich nečekal, nebo by mě v životě nenapadly realizovat. To samozřejmě okamžitě svádí k domácím pokusům.

A fakt už poslední důvod
Chuťové kombinace! Nad některými fakt kroutím hlavou (tady třeba syrové krevety a lesní mravenci), jiné mě ale zaujmou natolik, že si je pak chci zkusit i v domácích podmínkách (kedlubna vařená s kvasnicemi).

Shrnuto podtrženo – závislák jak jelen!

Kraków

Po každém cizím městě mám v hlavě jako v porouchaném kaleidoskopu. Kolaterální poškození a následné otřesy cukínovy soustavy. Natěšené čivy by ještě rády nasosávaly, zeměkoule už ale dávno podklouzla pod nohama někam jinam... ;)

Odrobinky předseverní

Budu teď chvíli v Polsku. V Krakově. Malá dávka odrobin, abyste na mě mezitím nezapomněli... ;) Julča v Praze Událost, nebo spíše pohroma týdne. M...

Medvědí česnek

Na předchozí fotohádance se na krásno ukázalo, jaký jsem občas mameluch. To, co jste totiž správně učili jako česnek podivný, jsem já cuketa považoval za česnek medvědí! ;)

Botanická fotohádanka

Co je to?