Zápisník

Proč rád koukám na fotky jídel, které nebudu nikdy jíst

Tady je zrovna perfektní příklad – procházka aktuálním degustačním menu Noma Japan.

Za prvé
Jsem strašně zvědavý. I kdybyste pod takový odkaz schovali atomovou bombu, kliknu na to. Ekvivalent štěnete, kterému musí hlavu ze zábradlí soustružit hasiči. Nemůžu si pomoct!

Za druhé
Každé takové menu bývá natřískané surovinami, které ale lautr neznám. Následuje dlouhé hledání v knihovně, gůglení a tak podobně. Jinými slovy – rád si u toho připadám úplně hloupě a pak to ještě raději napravuju. A v noci ve snu mě pak z těch surovin zkouší Jan Rosák v imaginárním kvízovém pořadu (kecám, ale jednou to přijde).

Za třetí
U surovin, které naopak znám, jsou zase použity techniky, které bych u nich nečekal, nebo by mě v životě nenapadly realizovat. To samozřejmě okamžitě svádí k domácím pokusům.

A fakt už poslední důvod
Chuťové kombinace! Nad některými fakt kroutím hlavou (tady třeba syrové krevety a lesní mravenci), jiné mě ale zaujmou natolik, že si je pak chci zkusit i v domácích podmínkách (kedlubna vařená s kvasnicemi).

Shrnuto podtrženo – závislák jak jelen!

Beef Jerky: Pikantní sušené hovězí

Hned po klasické české" Horalce je pro mně asi nejlepší svačinkou na cesty sušené maso Beef Jerky. Jerky jsem schopný žužlat v zimě za jízdy na vlek...

Natalská švestka

Tahle Natálka mě tedy pěkně zlobí. Ne a ne pojmout ani ten sebemenší náznak švestky. Naštěstí si to u mne neustále žehlí nádhernými a omamně vonícím...

Fíkovník

Na obrázku vidíte tři baculaté jarní fíky na cca tříletém fíkovníku (již zasazený ve volné zemi). Pomalinku už nasazuje i malé kuličky letních plodů...

Kavárna potmě

Jak už jsem minule avizoval, můj hlavní "objective" v Karlově Varli byla Kávárna potmě. Jak se tam celému Cuketkově týmu líbilo? Obstál nový projekt...