Zápisník

Nové značení masa přehledně aneb konečně možnost jak poznat tuzemské vepřové a kuřecí maso

Dnes vstoupilo v plastnost nové nařízení EU o značení potravin, které odstraňuje dosavadní paradox, kdy zákazník neměl šanci zjistit zemi původu u vepřového a kuřecího masa (přesné označení dosud platilo jen pro hovězí). Dosud stačilo maso jednoduše přebalit a z brazilského kuřete se najednou stalo kuře české.

Zákazníkům tak zůstávala skrytá velká část potravního řetězce, ve kterém se zvíře v jedné zemi narodí, ve druhé jde na chov, ve třetí na porážku a teprve ve čtvrté do prodeje.

To se teď výrazně mění a nové nařízení tyto základní údaje konečně dostane přímo na etiketu.

Jak vypadají a co znamenají?

Chov
Údaj označuje zemi, ve které bylo zvíře chováno. U prasat starších 6 měsíců je to např. země, kde došlo k poslední alespoň čtyřměsíční době chovu. U drůbeže jde o poslední měsíc chovu. Pokud zvíře prošlo více zeměmi a kratšími intervaly, můžete na etiketě najít i Chov v: několik zemí EU a mimo EU (a jeho kombinace) nebo jmenný seznam několika zemí. U mletého masa je označení o něco volnější a výrobci můžou na obaly dát i např. jen Chov v: EU.

Pokud se ale nepletu a čtu to správně, tak třeba u vepřového je stále možné dovézt selata z ciziny (do ČR se jich v roce 2014 dovezlo přes 300 tisíc), dochovat je v ČR a označit je jako český chov. Údaj o narození zvířete měl být původně na obalech také, kvůli kompromisu s producenty masa ale nakonec vypadl.

Porážka
Tady je to jednoduché a na etiketě najdete vždy jednoznačný údaj o zemi, kde bylo zvíře poraženo.

Původ
Je třetí možný údaj a stojí nad údaji o chovu a porážce. Značí totiž to, že zvíře se v jedné zemi narodilo, chovalo a bylo i poraženo. Na rozdíl od značení chovu tedy zahrnuje i nutnost doložit zemi narození zvířete.

Označení původu tedy doporučuji sledovat nejvíce, protože vám dává nejvíc informací. A pokud např. hledáte 100% tuzemské maso, tak je to jediná možnost, jak takové maso na etiketě rozpoznat.

Další detaily a přesné definice pro značení najdete v prováděcím nařízení k označování původu masa (PDF).

Nové značení se týká i označování ryb a podávání informací o surovinách v restauraci. O tom ale někdy příště (až to pořádně nastuduju). Stejně tak se další velká bitva povede o značení masných polotovarů a výrobků, kde tato povinnost zatím není.

Jak z Letné udělat nejlepší místo pro jídlo v Praze?

Takhle! Pravidelný street food festival Smorgasburg byl jeden z mých top zážitků v New Yorku. Každý víkend od dubna do listopadu – v sobotu a v neděli na dvou stálých lokalitách v Brooklynu.

Otevřený plácek s volným vstupem a spousta stánků s jídlem (kde se za rok prostřídá přes 100 různých prodejců). Pokud jste byli na českých Street Food Festivalech, tak to bylo hodně podobné (v US ale jedou hlavně profíci a čistě komerčně). S jasnou dramaturgií, bez balastu.

Kde by mohlo něco takového být v Praze?

Okamžitě mě napadá Letná a čerstvě zahrabaná Letenská pláň. Je tam obrovský volný prostor i nádherný park s výhledem na celou Prahu. Nedovedu si představit lepší místo, kde by se to tak pěkně vešlo a ještě v tak parádním prostředí.

Za ty ďoury směrem do tunelu Blanka a dálnici skrz celou čtvrť by to byla naprosto odpovídající náplast. Ráno o víkendu byste nejdříve objeli trh ve své čtvrti a pak hurá na street food na Letnou.

Kurnik fix!!! :)

Foto: Twitter Smorgasburg

Prague Ice Cream Festival

Festival zmrzliny jsem poprvé zaznamenal předevčírem. Od té doby nasbírala událost na Facebooku neuvěřitelných 15 tisíc účastníků!

Mimo termínu 30. srpna není známo místo, seznam účastníků ani program. Dokonce i organizátor je trochu ukrytý. I přesto na to lidi klikají jak diví.

Pokud chcete v Praze rozjet kulinární event, hlad po novinkách asi nikdy nebyl větší. A jednoduchou metodu pro ověření zájmu veřejnosti už teď taky znáte... :)

Marc Forgione – Kuře pod cihlou

Mohl by to být název knihy, ale není. CHCU!