Zápisník

Nové značení masa přehledně aneb konečně možnost jak poznat tuzemské vepřové a kuřecí maso

Dnes vstoupilo v plastnost nové nařízení EU o značení potravin, které odstraňuje dosavadní paradox, kdy zákazník neměl šanci zjistit zemi původu u vepřového a kuřecího masa (přesné označení dosud platilo jen pro hovězí). Dosud stačilo maso jednoduše přebalit a z brazilského kuřete se najednou stalo kuře české.

Zákazníkům tak zůstávala skrytá velká část potravního řetězce, ve kterém se zvíře v jedné zemi narodí, ve druhé jde na chov, ve třetí na porážku a teprve ve čtvrté do prodeje.

To se teď výrazně mění a nové nařízení tyto základní údaje konečně dostane přímo na etiketu.

Jak vypadají a co znamenají?

Chov
Údaj označuje zemi, ve které bylo zvíře chováno. U prasat starších 6 měsíců je to např. země, kde došlo k poslední alespoň čtyřměsíční době chovu. U drůbeže jde o poslední měsíc chovu. Pokud zvíře prošlo více zeměmi a kratšími intervaly, můžete na etiketě najít i Chov v: několik zemí EU a mimo EU (a jeho kombinace) nebo jmenný seznam několika zemí. U mletého masa je označení o něco volnější a výrobci můžou na obaly dát i např. jen Chov v: EU.

Pokud se ale nepletu a čtu to správně, tak třeba u vepřového je stále možné dovézt selata z ciziny (do ČR se jich v roce 2014 dovezlo přes 300 tisíc), dochovat je v ČR a označit je jako český chov. Údaj o narození zvířete měl být původně na obalech také, kvůli kompromisu s producenty masa ale nakonec vypadl.

Porážka
Tady je to jednoduché a na etiketě najdete vždy jednoznačný údaj o zemi, kde bylo zvíře poraženo.

Původ
Je třetí možný údaj a stojí nad údaji o chovu a porážce. Značí totiž to, že zvíře se v jedné zemi narodilo, chovalo a bylo i poraženo. Na rozdíl od značení chovu tedy zahrnuje i nutnost doložit zemi narození zvířete.

Označení původu tedy doporučuji sledovat nejvíce, protože vám dává nejvíc informací. A pokud např. hledáte 100% tuzemské maso, tak je to jediná možnost, jak takové maso na etiketě rozpoznat.

Další detaily a přesné definice pro značení najdete v prováděcím nařízení k označování původu masa (PDF).

Nové značení se týká i označování ryb a podávání informací o surovinách v restauraci. O tom ale někdy příště (až to pořádně nastuduju). Stejně tak se další velká bitva povede o značení masných polotovarů a výrobků, kde tato povinnost zatím není.

1. duben 2015 16:04:20 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Novoroční nadílka od státu – trojité kontroly

Jak zlepšit fungování kontrol v gastronomii? Recept našeho státu je – rozprostřít kontrolní pravomoci na tři úřady a nechat jejich kompetence plynule prolínat. Uf.

Je to skutečně tak. Dosavadní kontroly provozovatelů společného stravování od nového roku přecházejí kromě krajských hygienických stanic i na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci a Státní veterinární správu. SZPI bude kontrolovat ve stejném rozsahu jako doposud hygiena (plus je v jejich kompetenci značení alergenů). SVS se pak zaměřuje na maso, mléko a med. Kontrolovat se budou restaurace, hospody, kavárny i cukrárny.

Tady jsem opravdu zvědavý na vývoj. Teoreticky by to mohlo časem vést i ke zvěřejňování výsledků kontrol v restauracích někde na webu, protože SZPI už to samé u potravin v obchodech důsledně dělá. A postupně snad i ke kompetnímu přechodu pravomocí jen na SZPI a odebrání kontrol hygienikům (kteří to podle mě dlouhodobě nezvládají a jsou 100 let pozadu).

2. leden 2015 22:01:18 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Toasťák bez hnětení

Skvělé využití pekařské techniky, kdy se hnětání nahrazuje dlouhým odpočinkem těsta v lednici. Klesá tím celková náročnost receptu i pravděpodobnost, že něco potento. Výsledek je přitom stejně dobrý (ne-li lepší)!

Doporučuji recept nijak nekrátit, upéct rovnou dva velké bochníky a jeden si zmrazit (rozkrojený na tři díly). Toasťák je můj oblíbený záložní chléb na mražení. Dva tři týdny v pohodě snese.

Klasický toastový chléb s hnětením a máslem mám na blogu. Dělal jsem ho naposledy mezi svátky jako mini houstičky k uzenému lososu.

2. leden 2015 20:01:40 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Jak na čirý led?

Následky poblbnutí nádherným sekaným ledem v Parlour. Dobře udělaný a ručně sekaný led je totiž naprosto fascinující podívaná!

Mám teď v mrazáku už druhou várku, kterou zkouším podle tohoto postupu, kdy se led mrazí v izolované nádobě. První várku vidíte na fotce, ale není to nic moc. Zkouším teď přidat filtrovanou a převařenou vodu, aby to bylo i bez těch nejmenších nečistot. Dám vědět, jestli z toho vzejde něco použitelného.

Aktualizace – díky úžasnému tipu z Facebooku, přidávám ještě další ledové pokusy na Alcademics.

A ještě jeden komerční produkt založený na stejném principu – Polar Ice Tray.

2. leden 2015 13:01:45 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Dobré ráno v 2015! S čajovou miskou v ruce to myslím letos půjde úplně samo. 2009 Chung Hwu Old Tree Sheng Puerh z TM. Snad jsem to rozluštil správně.

1. leden 2015 10:01:29 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku