Zápisník

pana Cuketky

Nové značení masa přehledně aneb konečně možnost jak poznat tuzemské vepřové a kuřecí maso

Dnes vstoupilo v plastnost nové nařízení EU o značení potravin, které odstraňuje dosavadní paradox, kdy zákazník neměl šanci zjistit zemi původu u vepřového a kuřecího masa (přesné označení dosud platilo jen pro hovězí). Dosud stačilo maso jednoduše přebalit a z brazilského kuřete se najednou stalo kuře české.

Zákazníkům tak zůstávala skrytá velká část potravního řetězce, ve kterém se zvíře v jedné zemi narodí, ve druhé jde na chov, ve třetí na porážku a teprve ve čtvrté do prodeje.

To se teď výrazně mění a nové nařízení tyto základní údaje konečně dostane přímo na etiketu.

Jak vypadají a co znamenají?

Chov
Údaj označuje zemi, ve které bylo zvíře chováno. U prasat starších 6 měsíců je to např. země, kde došlo k poslední alespoň čtyřměsíční době chovu. U drůbeže jde o poslední měsíc chovu. Pokud zvíře prošlo více zeměmi a kratšími intervaly, můžete na etiketě najít i Chov v: několik zemí EU a mimo EU (a jeho kombinace) nebo jmenný seznam několika zemí. U mletého masa je označení o něco volnější a výrobci můžou na obaly dát i např. jen Chov v: EU.

Pokud se ale nepletu a čtu to správně, tak třeba u vepřového je stále možné dovézt selata z ciziny (do ČR se jich v roce 2014 dovezlo přes 300 tisíc), dochovat je v ČR a označit je jako český chov. Údaj o narození zvířete měl být původně na obalech také, kvůli kompromisu s producenty masa ale nakonec vypadl.

Porážka
Tady je to jednoduché a na etiketě najdete vždy jednoznačný údaj o zemi, kde bylo zvíře poraženo.

Původ
Je třetí možný údaj a stojí nad údaji o chovu a porážce. Značí totiž to, že zvíře se v jedné zemi narodilo, chovalo a bylo i poraženo. Na rozdíl od značení chovu tedy zahrnuje i nutnost doložit zemi narození zvířete.

Označení původu tedy doporučuji sledovat nejvíce, protože vám dává nejvíc informací. A pokud např. hledáte 100% tuzemské maso, tak je to jediná možnost, jak takové maso na etiketě rozpoznat.

Další detaily a přesné definice pro značení najdete v prováděcím nařízení k označování původu masa (PDF).

Nové značení se týká i označování ryb a podávání informací o surovinách v restauraci. O tom ale někdy příště (až to pořádně nastuduju). Stejně tak se další velká bitva povede o značení masných polotovarů a výrobků, kde tato povinnost zatím není.

1. duben 2015 16:04:20 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

To blbé slovo od b

Srovnejte, prosím, následující dva texty z poslední doby — Ničí nás český žrádlo vs rozhovor s Hanou Michopulu. Nešťastný hon Reflexu na blafy je podle mě ideálním příkladem toho, jak by snahy médií na poli kvality jídla neměly vypadat. Z jejich "lovu na gaunery" skoro až mrazí. Hana Michopulu naopak vystihuje složitý problém velmi přesně a s nutným odstupem (bez zbytečné demagogie).

20. leden 2012 16:01:52 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

7. schod — Echtovní Schlenkerla

Jak najít dokonalý nápoj? Všichni víme, že jedině dlouhodobým zkoušením. Nejinak tomu bude i tady na 7. schodu.

17. leden 2012 20:01:50 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Vařená kapusta

Po Carrottu si pojďme přidat trochu zelené. Hlávková kapusta je teď v zimě stále krásná. Spolu s ní vám ukážu i jednu základní fintu, jak vybičovat zelenou zeleninu k maximální barvě a chuti.

15. leden 2012 19:01:48 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

La Casa de la Havana vieja

Spokojená návštěva.

8. leden 2012 16:01:41 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Carrotto!

V roce 2012 jsem procitl s úpornou chutí na mrkev. Můj karotenem zastřený pohled musel vzbuzovat obavy o mé zdraví. Přihazoval jsem do hrnců další a další mrkev, všechno bylo oranžové a ulepeně sladké. Vzniklo nejmrkvovější jídlo na světě — carrotto!

3. leden 2012 12:01:54 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Načíst další