Dnes vstoupilo v plastnost nové nařízení EU o značení potravin, které odstraňuje dosavadní paradox, kdy zákazník neměl šanci zjistit zemi původu u vepřového a kuřecího masa (přesné označení dosud platilo jen pro hovězí). Dosud stačilo maso jednoduše přebalit a z brazilského kuřete se najednou stalo kuře české.
Zákazníkům tak zůstávala skrytá velká část potravního řetězce, ve kterém se zvíře v jedné zemi narodí, ve druhé jde na chov, ve třetí na porážku a teprve ve čtvrté do prodeje.
To se teď výrazně mění a nové nařízení tyto základní údaje konečně dostane přímo na etiketu.
Jak vypadají a co znamenají?
Chov
Údaj označuje zemi, ve které bylo zvíře chováno. U prasat starších 6 měsíců je to např. země, kde došlo k poslední alespoň čtyřměsíční době chovu. U drůbeže jde o poslední měsíc chovu. Pokud zvíře prošlo více zeměmi a kratšími intervaly, můžete na etiketě najít i Chov v: několik zemí EU a mimo EU (a jeho kombinace) nebo jmenný seznam několika zemí. U mletého masa je označení o něco volnější a výrobci můžou na obaly dát i např. jen Chov v: EU.
Pokud se ale nepletu a čtu to správně, tak třeba u vepřového je stále možné dovézt selata z ciziny (do ČR se jich v roce 2014 dovezlo přes 300 tisíc), dochovat je v ČR a označit je jako český chov. Údaj o narození zvířete měl být původně na obalech také, kvůli kompromisu s producenty masa ale nakonec vypadl.
Porážka
Tady je to jednoduché a na etiketě najdete vždy jednoznačný údaj o zemi, kde bylo zvíře poraženo.
Původ
Je třetí možný údaj a stojí nad údaji o chovu a porážce. Značí totiž to, že zvíře se v jedné zemi narodilo, chovalo a bylo i poraženo. Na rozdíl od značení chovu tedy zahrnuje i nutnost doložit zemi narození zvířete.
Označení původu tedy doporučuji sledovat nejvíce, protože vám dává nejvíc informací. A pokud např. hledáte 100% tuzemské maso, tak je to jediná možnost, jak takové maso na etiketě rozpoznat.
Další detaily a přesné definice pro značení najdete v prováděcím nařízení k označování původu masa (PDF).
Nové značení se týká i označování ryb a podávání informací o surovinách v restauraci. O tom ale někdy příště (až to pořádně nastuduju). Stejně tak se další velká bitva povede o značení masných polotovarů a výrobků, kde tato povinnost zatím není.
1. duben 2015 16:04:20 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Jedna surovina, recept bez práce, dokonalý zážitek... Tak by se dala zjednodušeně popsat božská pečená řepa ;) Vidíte tu spečenou ježibabu na fotce? ...
22. březen 2006 16:03:54 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Dosud jsem netušil jaká je to sranda vytvářet vlastní pomazánky ;) Po nedobré zkušenosti lososovým Tartare Gourmet jsem se rozhodl pro vlastní poctiv...
20. březen 2006 15:03:37 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
V minulém díle veletržního cuketího zápisníku jsem se potuloval v sekci pekařů a cukrářů. Dnes se podíváme na další zajímavosti ze sekce českých potra...
19. březen 2006 22:03:06 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Bravo, bravissimo Karle Gustave Božane ;) Mistr bojovník české kuchyně přežil třítýdenní experiment stravování se výhradně v českých bufetech, knajpác...
17. březen 2006 23:03:59 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Výběr zajímavostí z nového čísla časopisu o italské kuchyni, tak jak jej prolistoval pan Cuketka! Po nadšení z minulého čísla, bylo tohle vydání poně...
17. březen 2006 23:03:41 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku