Varšava podruhé

Píšete vy…

V minulém týdnu mě pracovní povinnosti opět zavedly do Varšavy. Ti z vás, kteří očekávají, že tentokráte konečně došlo na ochutnávání polských specialit, ať raději nečtou dále :-) Nedošlo, (možná napotřetí? ) nicméně i tak si myslím, že pár bodů stojí za zmínku.

Mnoho lidí nepovažuje Varšavu za příliš hezké miasto – za války byla téměř srovnána se zemí, následně obnovena, přičemž její dominantou se stal známý Palác kultury ve stylu socialistického realismu.

Výsledná koláž spolu s ultra-moderními budovami působí místy rozpačitě a depresivně, jindy trochu směšně. Nikdo není dokonalý, ani my lidé, natož pak města, která jsme vybudovali. Pokud člověk má k určitým městům či místům předsudky, ale je otevřen poznat něco nového, bývá kolikrát velmi příjemně překvapen.

Během svého druhého krátkého pobytu jsem navštívila příjemnou italskou restauraci s akcentem na ryby a mořské plody, z jiného soudku byl podnik s legračně znějícím názvem ve čtvrti Praga; rovněž jsem opět chvilku pobyla ve fusion podniku Sense.

Nejvíc za srdce mě ovšem vzalo místo, kde jsem strávila čtvrteční večer – wine bar Mielzynski.

Sympatický majitel, pan Robert Mielzynsky, měl k vínu odjakživa blízko. Narodil se v Kanadě, kam jeho rodiče emigrovali; v roce 1978 jeho otec založil společnost PMA. Robert Mielzynski se po studiích a letech praxe v oboru vinařství rozhodl vrátit zpět do země, odkud pocházeli jeho rodiče. Vybudoval společnost dovážející vína a zároveň podnik, pod jehož střechou je wine bar s restaurací. Celý komplex se nachází ve vnitrobloku (dříve tam myslím byla nějaká továrna), kde se nacházejí další společnosti (reklamní agenturou počínaje a designovým obchodem s nábytkem konče). Onen čtvrteční večer zde panoval čilý ruch – konala se degustace s doprovodným programem v podobě zajímavé kapely, která mísila všechny možné styly dohromady.

Lidí tam bylo velké množství, složení různorodé: elegantně oblečené slečny, pánové v oblecích, partičky přátel, rodiny s dětmi…zkrátka všehochuť.

Každý si našel svou zábavu: děti se honily se psy anebo skákaly na trampolíně, dospělí postávali, plkali, poslouchali kapelu, pokuřovali a především popíjeli víno - u stolečků (= soudků) anebo jen tak ve stoje.

Ve dvojici jsme si dali výborný Pinot Grigio, lehkou večeři, kterou připravovali venku na grilu a následně ještě jednu láhev téhož vína …

Ještě nahlédnutí do vnitřku podniku aneb víno, kam se podíváš. Cesta na toaletu byla na dlouho: člověk se proplétal mezi krabicemi vína, zkoumal etikety…

Podniku Mielzynski se daří velmi dobře a není divu – takovéto místo si oblíbí snad každý milovník vína.

To je pro tentokrát z Varšavy vše, pokračování příště… :-)

Reklama

Komentáře

Ruiny Varšavy byly po válce nejprve osázeny rychlerostoucím loubincem, psím vínem. Z fotek je zřejmé, že to Varšavanům zůstalo. To je dobře. A k tomu produkty révy vinné, prostě víno kam se podívám.

Jééé tak tam jsem se 26.6. vpodvečer také ocitl :-)
Repertoir vín nezůstal nic dlužen názvu ochutnávky „Grand Cru“ a tak jsem stihl prodegustovat francouzská, katalánská, italská, rakouská a bohužel i německá vína (brrrr) – což nakonec ani nebylo všechno, protože na soudky, které byly určeny patrně Portugalsku atp. jsem se už z časových a kapacitních důvodů bohužel nějak nedostal.
Po osmé hodině víno vystřídala na dvorku poezie a posléze i hudební kapela, která pokračovala v happeningu a mně nezbývalo nic jiného než vzít nájezdem vinný bar, kde se prodává sortiment ze skladu po skleničkách a při této příležitosti rozhodně bez obav, že by víno bylo zvětralé a nebo pokračovat u kapely na soudku věnovaném charitě.
Celý ten nápad byl moc dobrý, i když nevím, zda ochutnávka tohoto kalibru byla nasměrována kontraktačně nebo na zvýšení poptávky ve skladu (jako podpora prodeje), kde se některá (možná i všechna) prezentovaná vína dala zakoupit.
Z rozhovoru s francouzskými vinaři nicméně vyplynulo, že ochutnávky pořádají po celé Evropě a jako příklad udávali třeba Moskvu. Takže se snad můžeme těšit na podobné příspěvky od čtenářů cestujících východněji než je Varšava.

Co vy na to?

nepovinný, ale díky němu máte obrázek (jak?)