CHOP, CHZO a ZTS

Škumprdlavější titulek už by dnes opravdu nešel ;) Znáte tahle tři sluníčka? Teta Európa je dává za odměnu hodným dětem. Tu na kapříka, tu na balení oplatek, tam zas na butelku piva. Podíváme se, kdo všechno razítko dostal… ;)

Systém chráněného označení a původu běží v EU už od roku 1992. Štemplujou se tím produkty, které by si rády jednotlivé státy nechaly jen a jen pro sebe, páč je dělají nejlíp. Navíc je vynalezli, šikovně a včas ukradli, ohlásili a vůbec jsou prostě jejich a basta fidli.

Samorozumně mě zajímalo kolik a jakých máme želízek v ohni, kdo ze sousedů jich má víc a vůbec, jak to celé vlastně funguje. Rozdávají se tři různá modro-žlutá razítka s trnkatými okraji. Každé značí různý stupeň ochrany.

Chráněné označení původu (CHOP / PDO)

Zřejmě nejtvrdší kalibr. Dává se pro všechny výrobky, které jsou kompletně vyráběny a zpracovávány v dané oblasti s použitím místních surovin a zažitého a osvědčeného know-how. Specifická a jedinečná kvalita výrobku by měla vycházet z regionálních podmínek. Ideálním příkladem je sýr Parmigiano Reggiano. Krávy, mléko, sýraři i sýrárny – to všechno se hemží a taky musí hemžit ve vymezené oblasti. Několik stovek let stará tradice se samozřejmě také počítá.

Chráněné zeměpisné označení (CHZO / PGI)

Soft verze předchozího. Na rozdíl od CHOP stačí pro vazbu místa buď jenom původ suroviny, nebo místo výroby. Počítá se přítomností zažité tradice nebo dobré pověsti. Stejně jako u CHOPU ale platí, že se nesmí mimo svou oblast původu kopírovat.

Tradiční zaručená specialita (ZTS / TSG)

Nejvolnější záležitost. Potravina s cejchem ZTS by měla být na trhu alespoň 25 let a měla by mít určité předem dané složení. Toť vše. Suroviny i místo výroby může být kdekoliv, stačí dodržet postup a složení. Pro výrobce je to tedy jen jakýsi marketingový nástroj a pro zákazníka minimální garance, že salám je skutečně salám.

České poklady

Tolik terorie, pojďme se podívat na ukázky, protože tam máme několik českých kousků. V seznamu našich potravin najdeme:

  • Budějovické pivo (CHZO), Budějovický měsťanský var (CHZO) a Českobudějovické pivo (CHZO)
  • Hořické trubičky (CHZO)
  • Karlovarský suchar (CHZO)
  • Lomnické suchary (CHZO)
  • Štramberské uši (CHZO)
  • Pohořelický kapr (CHOP!)
  • Třeboňský kapr (CHZO)
  • Žatecký chmel (CHZO)

Je jich celkem dost, že jo? Pro cizince bych to shrnul jako – pivo, suchary a kapři! :))) Bohužel tam nejsou uvedeny přesné specifikace a ani pořádné odkazy na případné webovky sdružení, které známku dostalo. Pěkně to ale mají zpracované u Třeboňského a Pohořelického kapra, nebo třeba u Žateckého chmelu. Jinak nic moc a je to škoda, protože zrovna ty suchary by mě moc zajímaly!!! :D

V oblasti ZTS zatím nemáme ani jedno odklepnuté želízko v ohni, ale na MZE je alespoň seznam dosud podaných žádostí – Dunajská klobása, Kabanos, Lovecký salám, Ostravská klobása, Poličan s Špekáček. Ať žijou uzenáři a naše tlustá střeva! Mimoto si račte povšimnouti, jak na ministerstvu ignorují CHOP i CHZO. Pokud je mé oko střízlivé, našel jsem jen informace o ZTS. Zvláštní… :/

Na tomto bitevním poli je to prozatím pro pana C. jen takový první nástřel. Na všechny zúčastněné si ještě pořádně posvítím baterečkou a to nejen u nás. Například naši bratia to mají taky docela pěkně rozjeté!

Zajímalo by mě, co na naši výkladní potravinovou skříň říkáte. Má to vůbec smysl a nějaký význam? A hlavně – viděli jste už alespoň jeden z těch štemplů v akci, na obalu českého produktu? Já zatím ne… Jaký by byl další vhodný kandidát? Valašská pohanka? ;)

Reklama

Komentáře

Pěkný článek, myslím že toto smysl má, i když u nás to zatím valný efekt nemá, resp. o tom není mezi veřejností a hlavně mezi výrobci rozšířeno mnoho informací… Myslím ale, že pokud se o tom dá vědět právě výrobcům a ti budou usilovat o obdržení jedné ze známek, smysl to mít bude, snad si i díky tomuto zachováme nějaké tradiční dobroty pro sebe a žádný zlý bavorák nám je neukradne :-D A IMHO nejde ani tak o to ten „prskanec“ nacpat na obal, ale spíš o to, aby ty trubičky a kapříci při té globalizaci Evropy patřili pořád nám a nepřivlastnil si je nějaký trumbera z horní dolní stovky kilometrů odtud, tedy jde o zachování jakési prestiže a výhradnosti u našich klasických dobrot.

Ctít tradici rozhodně smysl má. Kdepak je slavná „pražská šunka“? 2× kapr na seznamu a na talíři v mnoha případech jenom jednou v roce. Všeobecně milované je snad jenom to pivo :-)

Prima, to bychom potřebovali ve vínech. Dolnokounická Frankovka. Ryzlink Porta Bohemica. Samostatná apelace viničních tratí Staré hory. Okurky od mojí babičky. Jéje, toho by bylo.

Je pozdní noční hodina a moje mozkové závity nedosahují žádných excelentních výkonů, cokoli zde plácnu, je v plném rozsahu napadnutelné :).
Nejdu spekulovat o cejchách, jen o tradicích, případně domnělých tradicích, možná klišé. Myslím, že jsem pochopila výše popsané specifikace, z opaku mě prosím nepodezřívejte. Takřka nic mě zatím ovšem nenapadlo, jen mi prolétlo hlavou pár „typických spojení“, bez podmínky průchodu hustým sítem. Navíc nejsem vybavena komplexní informací o jejich unikátnosti. Jedná se spíše o sondu do subjektivního vnímání, nežli seriózní kandidáty, já ty přísné nálepky euroglobálně přikázané či přiregulované právě nemusím :(.
Takže:
Ze stávajícho seznamu: o štramberských uších, sucharech a hořických trubičkách není sporu :), kaprům nerozumím a pivu kývám, to vnímám jako typické.
Z guláše v hlavě: Část jich je „paradoxně“ na indexu, jako pomazánkové máslo, olomoucké tvarůžky, utopenci; část vyčpělá či sporná, až mýtická: pardubický perník, lázeňské oplatky; možná že fernet (ač nevím, co je v něm za bejlí ;)), ale aby nám ho nějaký bavorák nevyfoukl… Jsem skutečně moc zvědavá, co kdo dá k dobru z připravenějších.
Sakryš, měla jsem ještě kus řeči na patře a hlavně pointu, zapadla v polospánku. Přijdu dneska v převleku zítra dopsat, pokud se vynoří.

Štempl jsem neviděla.

PS. Jsem si vědoma, že PM a UT jsou „české“ a ne krajové. Snad to svědčí o té popsané prázdnotě :).

Jo, ale už vím tu pointu :)) – že bychom si jako zalogovali chlebíčky :))). Kam by se lepila ta známka, co myslíte? Na vajíčko nebo stočené ouško poličanu?

Ty chlebíčky jsou skvělý nápad. Lepila bych na spodek veky. :))))) Už vidím, jak se každý kouká, jestli se pustí do chlebíčku s nálepkou nebo bez a po zemi se válí okurka, vajíčko, cibulka a kudrnka. Ghiiii!
Osobně se přimlouvám za specialitky jako jsou znojemské okurky, olomoucké tvarůžky, pardubický perník, lovecký salám( z dětství si pamatuju ten škvorecký, visel ve špajzu aby proschnul a pak byl milionovej), lázeňské oplatky, becherovka, pomazánkové máslo – naprostý souhlas!
Jo a jen tak pro pobavení naše veřejné záchodky s toaletním papírem na příděl.:))))

A co „šumava“ takovou štryclu (bochník) chleba taky jen tak někdo nemá… ;) Přes Silvestra jsem tu měla měla návštěvu z Portuglaska, a už druhý den jsem byla značně uražena jelikož holčina ochutnala chleba a vyflusla ho (!!!!!) Prej: „proč do toho zapékáme ty bylinky“ (kmín…) Nakonec těch deset dní co tu byla jedla jen odpornej a bezchutnej toastovej chleba, nebo veku… Dobře jí tak :P

Námatkou další kandidáti.. Olomoucký tvarůžek, Pardubický perník, Znojemská okurka, Vsetínský Čuník..

Pivli: Anooo, spodek vekového podvozku, to je to správné místo :)))! Mohli bychom si jej zaregistrovat včetně onoho zprofanovaného groteskního „Kolik je hodin?“ chvatu :)).
Potíž třebas u toho pardubického perníku vidím v tom, že se jedná o jisté tradiční místo, kde výroba vznikla, ALE odkud se rozšířila leckam jinam, čili tápu v nejistotě, zda je tam vůbec co chránit či „chránit“. Někdejší průmyslovou velkovýrobou obyčejných konzumních perníků navíc takřka vyhubena a zastřena, ale to by asi tolik nevadilo. Oč mi jde – štramberské uši např. mají svou unikátní směs koření, která je činí skutečně specifickými, suchary své lázeňské soli, pivo svůj chmel a slad, má něco takového pardubický perník? Netuším to :(.
Ad Šumava a chléb obecně – ano, to je pravda, najít ekvivalent českého chleba v zahraničí dá práci, ovšem jedná se o dost nevývozní artikl (čerstvost a bezprostřední spotřeba), jestli mi rozumíte, co chci říci, v jehož případě by mi naopak určité formy výrobní regulace připadaly kontraproduktivní, daleko spíš bych jej ve světě šířila a hojně propagovala, čili připadá do úvahy max. poslední alternativa ZTS.

Blanule: Bylinky kmín, to je výborné :D!

Ano, a moravský Katův šleh a pražské Kung-Pao! Ale vážně, ve vínech by konečně bodlo VOC Bzenecký ryzlink nebo Mikulovský vlašák…

Tak ten Pohořelický kapr CHOP! mne pobavil :o) Okol vánoc se jich po celé republice chopla spousta :o)

Zejmena je dulezite kazdou myslenku poradne uCHOPit :)

Tohle misto je perla ceskeho netu, smrtelne vazne. Blahopreji pane C.

Michal Marek:

úsilí i peníze ministerstva teď totiž směřují k megaakci jménem KLASA, což je takový nultý level pro začátek.

já si myslím, že tady ještě ani není zaběhnuté takové to lokální&tradiční myšlení – blběji řečeno – malé, české&moravské a dobré věci. dostat do lidí, že místo původu a kontinuita má význam! spoustu věcí jsme poztráceli za komunistů… dunajská klobása a poličan to nenahradí :)

Dolce_vita:

dobrý šunkový tip! na zařazení obou kaprů mám rozporuplné pocity… tradice i původ to je jistojistý, jen mi vrtá hlavou ta kvalita. nebudu do toho ale šťourat více, ještě se k tomu dostanu pořádně… :)

Ondra:

na to by mělo být naše neslavné VOC, víno do tady těchto označení není zahrnuto. mylsím, že je to v podstatě takové „AOC“ chudých a to ještě jen pro potraviny (nápoje jen některé)…

Pokroutka:

bolestná analýza že? člověk v mylsim pátrá, pátrá a vymslí maximálně deset položek (ponožek :)))

fajné tipy, něco by určitě šlo, alespoň ty tvargle. fernet je italská záležitost, tam asi ne. osobně bych byl alespoň pro jeno malé ZTS pro klasickou horalku, jak ji teď vyrábí SEDITA (všichni jiní už stačili pos**t rcepturu)… ta ZTS určitě splňuje v myslích miliomů črsr turistů se vybaví třeba i při zcela zanedbatelném poklesu krevního cukru,pokud je člověk právě na horách :)

Blanule:

chleba je dobrej point, hodně by asi námitkovali Němci, kteří pečou o dost líp. svou dominanci utvrzují i tím, že na náš trh dodávají všechno možné od chlebových směsí až po stroje, to všechno pro naše „české“ pekárny…

ale vyssoustružený oznámkovaný třeba crvčovický chlabík tojó, to bych si nechal líbit :)

pivli:

za znojemské okurky nám tady paradoxně bojoval pan ZUCKRIEGL, kterého jsme si z pěkně odsunuli… mrkněte se sama, je to fajn story:

http://www.osznojemskeokurky.estranky.cz./

a hlavně detailní čtení o histori a vůbec o všem o okurkách!!!!

Dan:

ROFL :)))) jj na novodobě zaručené speciality jsme mistři :) byl bych pro autorovi Letenske cmundy poslat alepoň kompenzační balíček… ať na nás nezanevře úplně… :)

Sklenička:

psal jsem už Ondrovi, nejni to na vína, tam by si měly státy posloužit samy… ale víte jak to s tím naším slavným VOC vypadá… to nedopadne dobře!!! :)

J.Č.:

:)) vzath čechů ke kaprům je svérázný… to je minimálně na několikaletou studii!

ad okurky: nojo, achjo. A co takhle rychlokvašky, anobrž kvašáky, případně láčenky? To je poklad!

K té Seditě – dělá také Milo oplatky a ty jako jedny z mála chutnají stále stejně.
Stejně dobře. :))))

Pivli :-)
Poklady od Sedity! To je fakt, že se nikde na světě něco podobného nenajde. Mila nebo česká Tatranka strčí to kapsy každou novodobou převratnou laskominu podpořenou mocnou reklamou. Pamatuji si, jak jsem si vozila z Čech (v dobách žití mimo republiku) tatranky, kremžskou hořčici, oplatku Milu, mák a TVAROH na STROUHÁNÍ. Ten taky není nikde jinde k mání. Těch českých pokladů by se našlo :-)

pan Cuketka: Máte pravdu, kořeny jsou v Itálii :). Jen odkud je to koření? ;) (hříčka)

Se Seditou je ovšem jeden zásadní problém, a sice jedná se o slovenskou firmu, takže Tatranky ani další skvosty si uzurpovat nemůžeme ;).
http://www.sedita.sk/…x_flash.html
My máme bohužel ty globalizací pomršené Nestlé receptury :( ve slušivém převlečku Opavie. (povzdychnutí)

A ještě k šumavskému bochníku – to je ta potíž, jedná se o nejrozšířenější a nejběžnější „český chléb“, pročež v podstatě už o pěkný sajrajt, velkoprodukce a cenové boje vedou k neskutečným úhybným manévrům od původní kvalitní receptury, čili osobně jsem pochopitelně myslela jeho rehabilitovanou verzi, kterou by takový sporný certifikát naopak garantoval. Cvrčkovice a spol jsou daleko většími favority, splňovaly by, právě ty Cé minimálních 25 let tradice, pane Cé?
Jo, a ještě bych si pro své potřeby (by zůstal uchráněn a nekazil se víc) zafixovala rohlík z hořovického pekárny! Kladno (Kompek?) a Beroun (U Křížů) pečou či pekly sice podobné, ovšem Hořovice jsou jen jedny. Mám na mysli „kroužkový“ rohlík sypaný mákem, v případě Hořovic ještě vyšperkován kosodélníkovou mřížkou na hřbítku. Jestli někdo ví.. (nostalgický nádech)

Jasně Sedita je slovenský podnik.
Cvrčovický chleba je dobrý, taky hostivařský, nebo co říkáte pivnímu rohlíku?

Z kritizované pekelně nezdravé produkce uzenářské mě napadá ještě třebas davelská sekaná, mělo by se jednat opět o unikátní chráněnou recepturu, stará je dostatečně, resp. bohatě. Na vlastních stránkách o ní bohužel příliš nepíší, ale z dřívějších toulek (netových či časopiseckých) si matně vybavuji jímavý popis historie celé firmy, produkce i pohnutých osudů několika generací majitelů, škoda, že mám tak děravou hlavu :(, kdyby někdo věděl lépe?
http://www.dolejsi.cz/

Pivli :) – pivní rohlík je fajn a je patentovaný! Není to mládě? (Jsem se na ty odsloužené roky pěkně upíchla, co? Kdybych s tím byla protivná, vykopněte mě směr cukrárna :)).

To Pokroutka:
Já vím, rohlík z Hořovic, s mřížkou… (i když v poslední době se mi zdá, že dříve bývaly trochu lepší). Jinak si bohužel myslím, že u nás žádné označení (Klasa atd.) kvalitu výrobku nezaručí.

A nemohly by být vyhlášeny, ale hodně nahlas a veřejně, i nějaké potravinářské anticeny? Navrhuju téměř celou produkci velkopekáren Delta, hlavně právě jejich tzv. šumavu. Pro ty, kdo ji neznáte: ta tak páchne, že ji nemusíte ani ochutnávat.
Myslím, že v časopisu Týden jsem četla o tom, že tyhle velké pekárny používají místo droždí nějaké blbuvzdorné směsi, aby s nimi uměl pracovat i neškolený personál.

Milčák: Myslím, že není potřeba vyhlašovat anticeny. Vpodstatě platí vždy, že když se z pekárny stane továrna na chleba, tak to nemůžou dělat kvalitně. A totéž platí pro všechna odvětví potravinářství. Tedy například pivo kupuji takové, které bylo vyrobeno v pivovaru, tj. někde, kde sládek házel lopatou slad do kotle, pak tam dle z kýble nasypal chmel, atd… a ne z továrny na pivo, kde to vše brilantně řídí počítač. A kde se desetistupňové pivo vyrábí naředěním dvanáctistupňového.

24. : otázka je, jestli se třeba pivní rohlík nemotal už za První republiky? U nás v kantýně mají pivní rohlíky nepřekonatelné, kupuju jen občas, raději mám celozrnné, o těch už jsem tu někde psala, že když je nedovezou, zavání to vzpourou.
Teď jsem si vzpoměla na rohlík karlovarský, býval dřív unikátní, naše mamča dělajíc na telegrafní ústředně v Jindřišské, je nosila domů ještě teplé. Mívali je v pekárně na Václaváku. te´d je tam myslím nějaké nablblé kasino. Není to tak dlouho, co jsem si na zkoušku jeden karlovarský koupila…no, chutnal jak trochu lepší „tukový“…minerálku viděl asi z Pendolína.

Jo a co takhle české buchty, ty Honzovy? :))))
Právě jsem pekáč dopekla, anžto zítra přiletí návštěva z Anglie, tak aby bylo co k čaji, kávě, případně kakaíčku. Makové, tvarohové a s jablečnými povidly. Voní rumem, vanilkou a vzpomínkou na babičku.

Tak kapry v seznamu taky moc nechápu…ve výčtu mi rozhodně chybí již zmíněné olomoucké tvarůžky, lázeňské oplatky, pardubický perník, pražská šunka, valašské frgále…z obecných pak pomazánkové máslo…paštika Májka (ne, to byl vtip :-P) Český chléb je kapitola sama pro sebe. Byť mám polovinu rodiny ve Francii, tak jedna věc, která mi tam vždycky chyběla, je právě český chléb :-) Rozhodně jsem i pro chlebíčky ;-) Mimochodem, problematika národních potravinářských specialit byla vtipně zvtárněna i v jendom dílu sitcomu Jistě, pane ministře/či premiére) , kdy se to týkalo boje o zachování britských párků.Co se štemplů týče, tak ty jsem rovněž neviděla.

Já za tohle docela lobuju, je to totiž jedna z mála věcí, kterou opravdu nemůžou Číňani kopírovat!!!!!!!!! A to není málo v dnešním světě!!!!!!!
Podle mého názoru tam patří znojemské okurky, Blaťácké zlato, syrečky.
Pražská šunka, kterou zmínila DolceVita, je bohužel slavný produkt, který nás proslavil venku, ale tady se dávno nedělá – nemám na mysli tu v konzervě, ale slavnou Prosciutto di Praga. To je šunka vařená, ke konci zauzená, a přesný její výrobní postup vzali Italové někde od Terstu právě z Prahy, a začali dělat. Italové se hodně diví, že ji tady nemůžou koupit, resp. není to ta ona.
Špekáček asi neprojde, protože to je z rodiny wurstelů, a ty asi od nás nejsou.

Cutie: Co mám informace, tak pro valašský frgál se CHZO připravuje, resp. mají zájem ji získat. Je to ale šílená byrokracie.
Pro zájemce link na pravé valašské pekařství:
http://www.valasskepecivo.cz/ (velmi příjemná paní majitelka a frgály chutnají skutečně, jako by je pekl někdo v domácnosti na Valašsku – otestováno).

To je fakt dobrý!! Článek je z loňska, takže už to možná i pokročilo?

Major & pečivo:

jj je to tuhá realita současného českého pekařství – německá, rakopuská výbava a hotové pečíci směsi stylu hrnečku vař :) + haldy mraženého pečiva v paneriích atp…

Dan:

doog point! díky! :) majitele jsem viděl osobně na salimě, jsou to fajn lidi, držím palce! :) frgaál určitě stojí za to!!!

Vimaana1:

zjistim! ,)

šumavu už jedině od michelské pekárny (doufám, že ještě dlouho vydrží), nejhorší od začátku pro mne byl hostivařský pecen, horoměřický ch., delta ch., odkolek od podzimu 2005..citelně mě zasáhla ta jeho přeměna, naposledy jsem si ho koupila a voněl jako povidlová buchta.
Když si nejsem u čerstvého chlebu jistá, jestli je v něm droždí nebo zlepšující věci, zaručeně to pak poznám, když z něj dělám suchou topinku.

achjo,co si doma člověk sám nevypěstuje, nevykrmí a neuvaří je ve většině případů chemický ksindl :-((

No nevím, když u nás býval ještě klasický trh na Pankráci, než to zbourali a začali stavět ty hrůzy, mívali v pekařství mělnický i hostivařský chleba a byly oba super. Šumava od Delty je téměř nepoživatelná.

známka v akci je na lahovém budvaru a i delší dobu mám takovej dojem, ale nemůžu to potvrdit – piju plzeň.

Ano, ano,potvrzuji,právě jsem jedno budějovický dopila a skutečně tam CHZO je. Jinak k těm produktům -Olomoucké tvarůžky-100%, Znojemské okurky -proč ne, ale rychlokvašky spíš. Balťácké zlato -málem by se tu na něj zapomnělo. Perník-jasně.K tomu spousta piva a mnohé pekárny. Ale oni ty malé pivovary a pekárničky snad ani tu známku nepotřebují,neb s větší poptávkou roste výroba a často, bohužel, klesá kvalita:-(
Ad Mrkvička:o tom, že by se „desítka“ dělala ze „dvanáctky“ nevím-buď ze 14° nebo v CK tancích:-)

Když jsme u těch známek a razítek, víte, že pokud chcete mít jistotu, že Bio je bio, mělo by se na obalu objevit ještě kontrolní razítko CZ KEZ? Zatím jsem těch razítek moc neviděla a bohužel výsledků z laboratoří, kde se ukázalo že bio vůbec není bio – konkrétně u medů – jsem viděla dost a stala jsem se tak trochu skeptikem ke všem těm značkám. Jak jim máme věřit, když pak stejně nejsou pravdivé? A když na to upozorníte, nenápadně vás smetou ze stolu, podplácení prostě stále funguje…

Vida, to jsem netušila, tak jsem hned jukla do lednice a bio kysaný nápoj z Valašska i Bio mléko z Olmy razítko mají. Tož jsem hnedle klidnější. Neboť oba výrobky jsou moc povedené.

Ještě k těm CHOP/CHZO:
seznam podaných přihlášek je na stránkách UPV (Úřad průmyslového vlastnictví) neboť se žádosti EK podávají jeho prostřednictvím (proto není na stránkách MZe zmínka)
http://isdvapl.upv.cz/…P-PRO_EU.PDF
a jinak, tam kde bylo již označení uděleno se dá dobře zjistit na stránkách EK
http://ec.europa.eu/…en/cz_en.htm

S tou pražskou šunkou by to bylo na delší a odbornější průmyslověprávní výklad. A není to zase až tak zajímavé.

2 Ondra and Cuketka

Co se týče vína, CHOP a CHZO jsou na pořadu dne viz Nařízení Komise (ES) č. 607/2009 ze dne 14. července 2009.

Co vy na to?

nepovinný, ale díky němu máte obrázek (jak?)