Bít či nebít bio brokolici?

Píšete vy…

Před pár dny uveřejněný článek na Jižním svahu mě přiměl k uveřejnění již několik týdnů připraveného článku o žhavém tématu, zvláště zde, na food blozích-bio potravinami, neboli potravinami z ekologického (chcete-li kontrolovaného) hospodaření. V současné době všechny potraviny s označením Bio, Eko či Organic stoupají na pomyslném žebříčku oblíbenosti u konzumentů i restauratérů, kteří užívají tyto produkty při přípravě svých menu. Hláška, často uvedená v receptech: „nejlépe v bio kvalitě“ se stala jakýmsi dorozumívacím prostředkem, pod kterým si ale všichni, ať čtenáři či autoři, představují obvykle něco odlišného, než co toto sousloví opravdu znamená.

Co tedy známka bio NEznačí

  1. Potraviny jsou zdravější

    Častým argumentem konzumentů, kteří za biojablka a biobrambory utrácí mnohonásobně vyšší částky, je údajný vyšší obsah vitamínů a jiných prospěšných látek. Z mnoha provedených studií tento fakt nevyplývá, i když závěry jsou rozporuplné. U ovoce a zeleniny obsah vitaminů, minerálních látek i některých kontaminantů (mykotoxiny, přírodní toxiny) závisí na počasí, podnebí a lokalitě. Některé studie zjistily o něco vyšší obsah vitaminu C, ale jiné tento fakt nepotvrdily. Takže nula k nule a uzavřela bych to spíše stejným obsahem vitaminů i minerálů. Navíc dlouhou dobu přetrvával názor, že nepoužití fungicidů vede k vyššímu množství mykotoxinů v produktu. Závěry jsou značně rozporuplné a v současnosti tuto domněnku nelze potvrdit. Ale představa, že ostatních kontaminatů bude v biorajčeti mnohem méně, je falešná. Polyaromatické uhlovodíky, dioxiny apod. se přenáší spadem a jejich obsah (stejně jako obsah těžkých kovů) závisí na lokalitě (blízkost průmyslu, komunikací, …), nikoli na způsobu zemědělství. Výrazně nižší obsah tedy můžeme očekávat pouze u pesticidů (neměly by být vůbec) a dusitanů (zde hodně záleží na hnojení).

  2. Potraviny jsou bezpečnější

    Tímto slovem myslím více kontrolované, tedy zkrátka že „víte, co jíte“. U konvenčně pěstované pšenice nikdy nevíte, čím ji pohnojili, čím postříkali a čím ji ošetřovali během skladování. Zde máte jistotu. Žádný pesticid ani umělé hnojivo se nesmí s potravinou potkat, půda, která byla dříve používána ke konvenčnímu způsobu zemědělství, musí několik let ležet ladem. U zvířat máte zase záruku nepoužívání veterinárních léčiv preventivně, tedy dříve, než zvíře onemocní.ALE: I potraviny produkované konvenčním způsobem, tedy se všemi chemikáliemi, jsou následně kontrolovány (a to jak úrovni zrna, tak mouky a chleba!), aby nepřekračovaly povolené množství reziduí těchto látek a limity jsou přísné.

  3. Potraviny jsou chutnější

    Tady se dostávám na tenký led. Věřím tomu, že maso z ekologických chovů může chutnat lépe, a to zvláště drůbeží. Zde jsem možnost srovnání neměla. Ale upřímně, u mléčných výrobků, vajec, obilnin a luštěnin jsem chuťový rozdíl nepocítila. U mléka záleží více na tom, je-li čerstvé nebo pasterované. Na mléčné farmě u Sosnů (u Velkéí Úpy, vřele doporučuji návštěvuJ mi jogurt nebo podmáslí chutnají božsky, méně však komerčně dostupné Bio od Olmy (a propos-teď jsem se dívala na složení: bílý jogurt obsahuje škrob a ovocný sušenou syrovátku). Stejně i jablka či brambory byly srovnatelné, zde záleží spíš na odrůdě, jakou kupujete. Ale co zelenina? Skleníková rajčata z Polska, která dnes běžně koupíte v obchodě, rajče neviděly ani z letadla, zato keříčková mají již správnou, „rajskou“ chuť. Vzhledem k tomu, že rajské z ekologického hospodářství je také ze stromku, bude důvod „lepší“ chuti eko nasnadě. Nechť každý posoudí dle svého uvážení…

A co nám značka bio zaručuje?

  1. Nepoužití zbytečných chemikálií při produkci

    V praxi to znamená žádné pesticidy během růstu i skladování, žádné hormonální urychlovače růstu a preventivní veterinární léčiva. Při výrobě se smí používat jen omezené množství syntetických přídatných látek („éček“) a některé způsoby konzervace nejsou povoleny (např. ozáření, mikrovlny). Z toho plyne, že chemikálií obsahují biopotraviny méně, ale nikoli, že žádné neobsahují (i když určitě v tomto případě platí čím méně, tím lépe)!

  2. Přirozené způsoby chovu a pěstování

    Tak tohle je pro mě No. 1! Kvůli tomuto si biopotraviny kupuji a kupovat budu a zvláště u živočišné produkce je to nepřekonatelný argument.

  3. Přiblížení k trvale udržitelnému rozvoji? Lepší pocit?

    Tak tu už záleží na vás…

Jen si dovolím malou poznámku pod čarou. V současném přetechnizovaném světě, kdy se zemědělství věnuje jen nízké procento obyvatelstva a kdy je většina úrodné půdy přeměněna na satelitní městečka a obchodní centra (a já nevím co ještě), je neúnosné, aby ekologické zemědělství pokrylo potřeby všech lidí. Zároveň je třeba si uvědomit, co je boj za správný způsob hospodaření a co vyložená rozmařilost (opravdu si myslíte že biobanán z Ekvádoru prospěje stavu planety, když se na dopravu spotřebovalo tolik paliva? A že biojahody v lednu je ten nejekologičtější nápad?). Buďme rozumní, využívejme co nejvíce místních zdrojů a podporujme místní (ekologickéJ) zemědělce, tak prospějeme nejen planetě, ale i české ekonomice- toť můj názor.

Reklama

Komentáře

Nedá sa než súhlasiť. Je nutné postaviť sa k téme bio objektívne, aby sa to nestalo len múdnou vlnou, ktorá po chvíli pominie. Je jasné, že zabezpečenie výživy ľudstva v biokvalite je čírou utópiou a lepšia chuť moťno iba draho zaplateným alibizmom. Ale menej konzervatov a chémie v potravinách ocení príroda a hlavne ľudia zasiahnutí civilizačnými chorobami, ktorých stále pribúda. A čo je aj pre mňa najdôležitejšie: pri živočíšnej bioprodukcii majú zvieratá zabezpečené dôstojnejšie podmienky. Ideálne je kúpou biovýrobkov podporovať domácich výrobcov a v prípade, keď to nie je možné dopestovať v našom prostredí poobzerať sa po kombinácii bio a fair-trade, ale nestať sa biootrokom :o)
Ďakujem za pekný príspevok

Skleníková rajčata z Polska, která dnes běžně koupíte v obchodě, rajče neviděly ani z letadla
? To byla modelována z plastelíny, nebo kašírovaná??

Co se chuti vajíček a brambor týče, osobně jsem zaznamenal markantní rozdíly, kde bio (organic) vedlo na celé čáře, či po všech chuťových pohárcích.

Pardon, už mě došlo, že u rajčat se vám nejednalo o původ (tj jak ta rajčata přišla na svět), ale o chuť, přesněji o absenci chutě.

Mám někdy delší vedení.

Souhlasím s článkem, jen bych chtěla dodat, že ani u nás nejde o žádné novum. O biopotraviny a šetrný způsob hospodaření se vždy zajímali lidé ekologičtěji zaměření, vegetariáni apod. Vše se změnilo, když bio dorazilo do supermarketů. Najednou se z toho stal trend, módní vlna, která na řadu lidí působí jako nátlak.

3.Jednorožec – svého času jsme měli dodavatele vajec z hájenky. Tak na taková vajíčka jsem od té doby nenarazila (ani vzhledem ani kvalitou).

Nedávno jsem četla rozhovor se slovenským bio-aktivistou, který se zasazuje o to, aby se zlepšila komunikace mezi městem a venkovem, protože na venkově mají místy až 50% nezaměstnaných, kteří beztak většinu svého času věnují rýpání se v zahrádce a kdyby u toho mohli plody své práce i prodat, bylo by to pro ně pěkné přilepšení a lidi z města by měli každý svého vlastního biododavatele. Myšlenka je to krásná, tak doufám, že mu to vyjde. Jinak přirozený způsob chovu je pro mě taky velmi významný argument.

Článek je výborný, naprostý souhlas.
Z bio produktů mne dostalo bio mléko od Olmy, je skvělé. Jejich jogurty nikoliv, právě kvůli škrobu. Výtečný je zakysaný mléčný nápoj z Valašského Meziříčí. Tedy obojí z domácí produkce…
…bio citrony, ty sice domácí nejsou, ale přijdou mi voňavější, chutnější, takže ač dovezené z daleka, kupuji je…
O bio vejcích ani nemluvím (ale máme většinou domácí, nekupujeme tudíž tak často). U dalších výrobků jsem lepší chuť nepostřehla. U těchto ano.

Musím nesouhlasit s několika věcmi, ale raději uvedu jen jednu za všechny, ať nejsem prudil na zajímabý článek.

Mohu velmi dobře srovnávat kupované a domácí (opravdu extra bio) maso, vejce a mléko. Chuť a barva (např žlutý žloutek u vajíčka…) je tak neporovnatelná, že mám potíže tyto produkty kupovat v obchodě. Bodejť když jsem vyrostla „na lepším“ :-)

rachad 9: Bio znamená bio. Tak to alespoň chápu já. Jestli je to bio domácí, nebo dovezené, je až další klasifikace (ano, záleží mě i na ní, třeba jak daleko to bio je vezeno).
Pod pojmem „domácí“ si ale dovedu představit i poživatiny pěstované za pomocí herbicid a jiných prášků, svinstev a jedů, to pak není bio.

Dovolím si nesouhlasit s poznámkou o ekvádorských banánech – doprava je dokonale organizována a hlavně prováděna v obrovských objemech. Spotřeba paliva na banán tak je naprosto minimální. Což se rozhodně o bioprodukci transportované v malých objemech nějakýma dodávkama říct nedá.
Kdysi jsem na to téma četl studii (z USA), která srovnávala ekologickou zátěž na kilo zeleniny přivezené z Austrálie do supermarketu oproti zátěži na kilo zeleniny vypěstované lokálně a dovezené na místní trh. Lokální zelenina vedla asi do vzdálenosti 20 mil mezi trhem a farmou, pak už bylo ekologičtější vozit z Austrálie.
Ať žije globalizace a úspory z rozsahu! :)

Já myslela tím domácí, jako podporu domácího trhu.
Ideální kombinace je domácí produkt v bio kvalitě.
Jak je uvedeno v článku, doprava bio banánů z Equadoru asi není to pravé ořechové.
Pochopitelně, že domácí neznamená automaticky bio.
:-)

ad 11. To jsou mi věci…no, člověk se stále učí. :-)

To ovšem znamená dát si místo banánů z ekvádoru brambory z benešovska, s čokoládou a šlehačkou lahodné :)

10,12:Děkuji. To jsem si myslel taky. Takže bych se každého BIO výrobku hnedle nezastával. Může znamenat stejně málo jako „domácí“. Podle mě, je největším kladem Bio produktů prosazování enviromentální politiky (být laskavý a ohleduplný k životnímu prostředí byť i na úkor výtěžnosti). To že si připlatím na Bio, nemusí nutně znamenat že si víc pochutnám ( když ano – tím líp!)ale podporuji tím ozdravné procesy zemědělské půdy, chovu zvířat a zpracování zemědělských produktů. Vzpomínám když se zavádělo Bio prostřednictvím nadace FOA na podporu ekologického zemědělství na Toulcově dvoře. Zákazníci Mateřídoušky byli zklamáni velikostí (nebo spíše malostí :-))bio brambůrků. Ale ta chuť! Měli jste sice kilo korálků, ale byly bezva.

14. Já banány ráda a moc.!
A brambory taky. Zalité šlehačkou, spolu s kořeněnými kotletkami upečené v troubě do zlatova…:-)
Otázka je, jaký je rozdíl v působení na životní prostředí při dovozu desítek tun non-bio banánů a dovozu jedné tuny bio-banánů.
Tak to bylo myšleno. Protože pochybuju, že se třeba zrovna k nám dováží stejné množství těch i oněch.

Přiznám se, že mi ten článek úplně nesedl, je to takové zjednodušené. Spíše než „Co tedy známka bio NEznačí“ bych volil formulaci „Co tedy známka bio NEMUSÍ značit.“ Ono někdy je bio/nebio obrovský rozdíl a někdy jenom obrovský rozdíl v ceně.

Já za sebe mohu říci, že kupuji hlavně dle čerstvosti a vůně dané zeleniny či ovoce a ostatního (med), vyšeptalý česnek nebo rajčata bez chuti jsou zcela běžné, o to víc se těším na léto, až mi na zahrádce budou růst vlastní produkty (banány teda ne) a hnojím to trávou kterou posekám ze zahrady, tak snad mám bio i já doma. Chtěl jsem zakoupit trochu živé drůbeže, ale při běžné práci by s tím bylo dost starostí (rozuměj okolí Prahy), nicméně jak bylo mnou již poznamenáno, ty poslední krůty co jsem koupil z chovu byli zcela odlišné jak chuťově (výborné) tak cenou, a to že byli ještě levnější než „supermarketové“. Takže asi stačí opravdu jen hledat a pak informovat své přátele, kde, co, jak a a za kolik. Bio ano, ale všeho s mírou. Průmyslově vyráběné bio přestává mít smysl, zvlášť když se to bio potuluje po Evropě zabalené a přemisťované atd..Nevím proč bych musel kupovat rohlíky ze Španělska, protože stojej jen 2 Kč ale jsou bio, to je dle mě zvrácenost. (nic proti rohlíkům) A mediální masáž, kupuj BIO budeš IN, jde, jako ostatní reklamy, mimo mě.

Co furt všichni mají s tema růstovejma hormonama. Ty se v Evropě snad nikdy ani používat nesměly a v současné době samozřejmě zákaz platí stále.
Co se týče biozeleniny, je na úvaze, zda je pro spotřebitele lepší zbaštit za stejnou cenu dvě konvenční jabka, nebo jedno bio. Osobně se přikláním k vatiantě a) bo hlavní problém a nejhorší smrtelné nemoci české populace mají základ v nevhodném jídelníčku – nedostatku čerstvého ovoce a zeleniny.

To jsme to dopracovali…Když chceme normální vodu, kupujeme jí v plastovejclní lahvích, když chceme normální jídlo, musí na něm být zkurvenej certifikát…nepřipadá vám to absurdní?Nebude se za chvíli dodávat čistej vzduch ve spreji?

Rachad: Pred Tuzákom stojí rad dlhý, pomalý, v tlačenici musíš stáť – ticho dostali v konzervách a plechovkách od Coca Coly Také čerstvé ticho ach až to zabolí…

20:Pardon.Jsem hrubián.Radši půjdu spinkat.Nevíte kde bych sehnal sušené lístky růží?Potřebuju do koření…Nikde nejsou:-(

22: Do harrisy, do harissy? Mám jí s růžovými plátky v lednici, od fy Belazu. Rád si s ní obveseluji polévky.
Kam na růže? Do květinářství – mohli by dát slevu na zvadlé, a pak s tím do trouby. :-)
Ale tak chytrej jste určitě taky…

mě se tohle „zjednodušení“ právě líbí, přináší nový úhel nákuku. občas není na škodu říct si na férovku co jsou kecy a co realita :)

moje motivace je taky nejvíc podepřena bodem 2 – rád za jídlem vidím člověka z masa a kostí, s příběhem, s umem a nějakou tou krajinkou krajinkou okolo. je to taky taková moje iracionální choutka, ale dělá mi to sakra dobře ;)

osobně certifikáty nepotřebuju… hlavně tu fotečku rozesmátého farmáře s rodinkou. to jo! :D

23: jj už jsem byl na škemračce, jen ta dívčina nebyla schopná se stoprocentní jistotou říct, že na ty růže někdo něco nenacákal aby déle vydržely.Jinak už by mi visely u topení :-))

Rachad a Jednorožec: Doplňte mi, prosím, vzdělání – na co všechno používáte sušené lístky růže? Předpokládám, že mluvíte o květech, ne o listech. (Co vím, tak harrisa se skládá z chilli papriček, římského kmínu, česneku, koriandru, papriky, soli a olivového oleje. O růžích jsem nikdy neslyšela.)

Reakce na Rachadovu dvacitku.
Problem neni v plastikovych lahvich s vodou a v certifikovanych potravinach. Problem je v tom, ze jsme dovolili aby se z nas stalo snadno manipulovatelne stado. Mozna ze to bude znit trochu konspirativne. Prestali jsem pouzivat zdravy selsky rozum a zacali jsme poslouchat konsultanty na cokoliv, marketingove experty, politology, futurology. A co je horsi nejen poslouchat, ale i ridit se jejich zavery, ktere nejsou vzdy ve prospech konecneho uzivatele tedy nas.
Abych se drzel tematu foodblogu. U potravin prodavanych v hyper-super marketech jsou hlavni komponenty, naklady a prodejnost (jak potravina vypada a jak dlouho vydrzi v prodatelnem stavu v regalu (shelf life). Naklady jsou vetsinou nejnizsi dovozem z zeleniny a ovoce z kontraktovanych farem a plantazi z oblasti, kde neni absolutni kontrola cim se hnoji. Musi se sklidit nedozrale aby mohlo dozrat v kontejnerech s rizenou atmosferou a prislo do prodejen se spravnou barvou, nikoliv uz vuni ta se v kontejneru nahnat neda, ta se musi udelat nastrome nebo na poli. Ja jsem si kupoval mango do te doby nez jsem na jedne dovolene v oblasti kde mango roste na stromech ochutnal zraly plod. U jahod vim jak chutna zrala jahoda a jak chutna cervena jahoda dovezena z Mexika, u manga jsem to nevedel a teto neznalosti jsme bohuzel vystaveni u vsech exotickych i mene exotickych produktu, ktere nam jsou nabizeny cely rok. My si muzeme dovolit jahody cely rok, ano pokud vam nevadi, ze je to hmota, ktera ma pouze tvar a barvu jahod, netroufam si hodnotit mnozstvi vitaminu a vyzivnych latek v takto vypestovane a dovezene zelenine a ovoci to nam asi reknou experti, ale muj selsky rozum mi rika, ze jich tam asi moc nebude protoze ani zvirata nezerou nezrale plody. Jak z toho ven, jahody si kupujte v kvetnu a cervnu od domacich pestitelu a pak se muzete celych deset mesicu tesit zase na dobre jahody.
Vyrobci kureciho masa jsou tak vystraseni ze salmonelly a E. coli, ze nevahaji krmit kurata krmenim s jakoukoliv latku, ktera zamezi sireni nemoci mezi kuraty. Ochrana spotrebitele? Nikoliv, produkce kurat by mohla jit dolu.
Barveni potravin je dalsi velice negativni stranka, kterou si mnoho spotrebitelu neuvedomuje, pripousti, ze mozna tresne v kompotech jsou pribarveny trosicku do cervena, bohuzel syry, jogurty dokonce i do masla aby bylo bile se musi strihnout trochu barviva. Euro unie vydala seznam barviv s jejich moznymi ucinky na organismus.
A tak muzeme pokracovat.
Sve penize jsme sverili bankerum, sve spory jsme sverili pravnikum, sve zdravi jsme sverili doktorum a sve deti jsme sverili skolstvi, neni cas zacit premyslet jak z toho?

26 : Experimenty. V Severni Africe se pouzivaji susena poupata a okvetni listky ruzi do smesi ras al hanut, v perske kuchyni ve spojeni se skorici a rimskym kminem – zajima me jestli to zasadne ovlivni chut jidla, nebo je to jen takova frajerinka. Kdyz jsem byl maly Indove to pouzivali(davali treba stribrnou folii na dezerty), ale ruze uz si nevybavim.Jen ruzovou vodu – ahoj p.Cuketka! :-))

Jéje, já myslala, že se mi to zveřejnit nepodařilo a tady takových názorů, díky!
Jen pár poznámek, bude-li je ještě někdo číst.
ad KEF 11: To jsem netušila, ale přijde mi to podivné, neboť spotřeba Bio banánů v ČR a jinde ve stř. Evropě je poměrně nízká, více se rozmohlo nakupování eko ovoce/zeleniny ve Skandinávii.
ad [email protected] 17: To je pravda, ale ač sama bio výrobky z českých farmiček podporuji, docela mě zlobí ta mediální masáž a pokrytectví lidí, kteří na jednu stranu kupují fůru Bio v hypermarketech a mají plný botník kožených bot a spoustu zbytečných krámů. Tak jsem chtěla být trochu razantní.
ad Axe 19:Podávaly se, ale pravda, v současné době se jatečným zvířatům nepodávají. Dík za upozornění;-)

A half-baked article by an insufficiently informed writer, if you ask me…

nerikam, ze je spravny, jen zajimavy, jak se daji potraviny delit – v podstate mi to vyznelo jako tlustokozce muzeme mit s pesticidy uplne v klidu, tenkokozce jednoznace bez, ale to byl jen pocit, ktery jsem z toho mela.......

a taky se mi libilo, ze mne poucil o tom, ze si mam zeleninu a ovoce umyt pred tim, nez to strcim do papule… zamereno jako prevence hepatitis typu A?

a nevim, jestli ma cenu zminovat, ale bio potraviny neberu jen jako jidlo, ktere mene zatezuje muj organismus, ale celkove jako pristup k zemedelstvi, ekologii a vubec. Co si nemuzu na sve pidi zahradce vypestovat sama bez chemie, puda lezela vic jak tri roky ladem, takze by splnila pozadavky EU pro mini ekofarmu :),tak si radeji koupim v bio kvalite. Mam stesti, ze u nas je trznice, kde sve produkty prodavaji farmari z okoli, z 80% ekologicke zemedelstvi, za rozumne ceny, srovnatelne se supermarketem. Co nemuzu koupit bio, koupim z bezne produkce, ale zeleninu si nedavam do vsech tech mikrotenovych pytliku, maso nekupuju balickove, ale u reznika a nechavam balit do papiru.

Schnytlik, evidentně kopeme oba za stejný team!
Nekritisoval jsem vás, ale povrchní článek amatérského autora/autorky.

Co vy na to?

nepovinný, ale díky němu máte obrázek (jak?)