Ovečka na černo

Tento recept s ovečkou vám dlužím od Velikonoc. Na poprvé jsem si ho sezřal sám, na podruhé jsme nestihl včas dokoupit jehněčí a na potřetí mi ho sežrala návštěva. Tak až teď. Cuketkovo černo je (h) něčí! ;)

Jehněčí ramínko (plec) na víně

Pár dní před velikonocemi jsem provedl úspěšný odlov kilového jehněčího ramínka v obyčejném českém řeznictví. Jsou to takové dva kusy masa u sebe – jeden má v sobě lopatku a druhý úryvek beránčí tlapky. Patří mezi levnější kousky masa. Možná proto že se dává blbě do hrnce a když se rozsekne vejpůl, dělá úlomky kostí ostré jako střepy… ;)

Protentokrát jsem se uchránil inspirace z kuchařek nebo z internetu a popustil jsem naplno uzdu fantazie. Byla už stejnak celá rozžvejkaná a dočista vygajdaná. Jestli chcete vědět jak to dopadlo (a máte slabé nervy), přeskočte na konec receptu. Pokud vydržíte, čtěte dál.

Surovinově jsem si dal limit do pěti a technikou jsem se přitulil k pomalému dušení. Na zopakování receptu potřebujete:

  • kilo jehněčího (na plecku netrvám)
  • střední cibuli na velké kostky (udělal jsem takové křivé šestiny)
  • dvě střední mrkve na kolca
  • dvě lahve červeného vína (jedno do hrnce, druhé na stůl, použil jsem ve všech třech případech jsme použil čil(s)ký, hutnatý a černý Merlot)
  • pár stroužků česneku
  • koření – skořice mletá, nové koření, hřebíček, rozmarýn
  • olivový olej, máslo

Postup je jednoduchý a zabere asi 3 hodinky. Zvládne ho každý a je nesmírně pružný. Při vaření jsem buď koukal do počítače, zahradničil, nebo s někým rozprávěl. Vždy s úspěchem.

  • připravte si maso (tři záludná slova – já maso nejdříve umyl, tupým nožem asi na dvacet pokusů rozsekl na poloviny, s vypětím sil odblanil a nakonec pečlivě usušil, osolil, opepřil)
  • v obří pánvi nebo kastrólu (s pokličkou) rozehřejte olivový olej a ze všech stran opečte krásně do hněda
  • maso tím získá chuť
  • postupně přihazujte kusy cibule, mrkve a celé stroužky česneku (lístky rozmarýnu)
  • taky je nechte přispět svou troškou do díla

Tady se na chvíli zastavte a prohlídněte si první dva obrázky přímo z boje – je to důležité. V hrnci chcete přesně takové barvy a stupeň udělanosti, jako na obrázcích. Na dně budete mít hnědé příškvarky z masa a zeleniny, které občas rozrušíte vařečkou. Je dobré jet na středním plameni na tlustostěnné pánvi bez nepřilnavého povrchu. Kousky zeleniny i masa budou mít krásně zkaramelizované plošky a hrany. To je vončo, tam je všechna chuť! Tato fáze nejen že hezky vypadá, ale i úchvatně voní! :)

  • až se vám bude zdát, že jste na vrcholu té nejlepší zábavy, udělejte šílenou věc
  • do pánve vylijte celou lahev červeného vína! :)
  • přidejte koření – skořici (více), hřebíček (méně), nové koření (více)
  • přiklopte pokličkou a na minimálním plameni duste 2 – 3 hodiny
  • podle toho jakou máte ďurku nebo škvírku v pokličce vám možná tekutiny vypaří dříve, než bude maso hotové – pomožte si troškou horké vody (můžete i vývar, ale nemusíte, chuti je v hrnci už teď maximum)
  • maso je hotové když odpadává od kostí, můžete ho snadno dělit na vlákna a pojivová tkáň a tuk uvnitř se skoro rozpadá
  • cibule i česnek se s vínem úplně rozvaří na hutnou a chutí nabitou „šťávu“
  • můžete ji přepasírovat přes cednik s většími očky anebo do ní jen přidat hrudku másla, rozmíchat a servírovat jako mé nedočkavé a cednikuprosté já

Vidíte tu černotu na konci? Já jsem původně maso v hrnci skoro zapomněl, tak jsem se ohromně lekl, že se mi sním něco stalo. Vůbec nic to ale není a při tomto druhu úpravy to maso vždycky vyleze takhle černé. Neuvěřitelné! Kromě té barvy to ale má všechno, co má mít správná jehněčí dušenina – hromady chuti, křehké masíčko a všudypřítomně úžasnou šťávu.

Taková byla moje letošní ovečka na černo. Teď už se je pokusím celý rok nechat běhat po lučinách a po skalinách. Zaslouží si to… ;)

Reklama

Komentáře

Recept dle mého gusta! Nic mu nechybí – jen já, jako pozvaný host.

Pošmákl bych si. Nejlépe asi s rýží; nikoliv basmati, spíš něco baculatějšího i trochu soudržnějšího, lepivějšího. Thajská Fragrant Rice? Něco ze Španělska?
Kvalitní šťouchané brambory by také nebyly žádným faux pas.
Britská výchova ve mně vyžaduje „meat and two veg“, a tak si k tomu automaticky představuji zelené fazolové lusky, či mange tout a třeba glazed karotku. Hodně se tu jí očima.

Přitulení se k pomalému dušení byla excelentní volba a zadání pro 5 surovin bylo mírně přeskočeno, ale rozhodně ve prospěch receptu samotného :-) Z takto připravené ovečky na černo člověk nemůže mít ani černé svědomí. Šťouchané brambory si k tomu umím naprosto realisticky představit. Dokonce zelené štíhlé proutky fazolek by lahodily oku a černá ovečka by na talíři dostala z jarní nálady trochu :-)

k takovému nádhernému pokrmu bych viděla dobrou bagetku, pěkně namáčenou do sósu ;-)
Ovečmy máme moc rádi, většinou grilujeme kotletky nebo pečeme kýtu s pár bylinkami a vínkem do růžova. Takto krásně dušené jehněčí jsem už dlouho nikde nejedla. Zítra k nám přijede jedna celá ovečka a tak kousek připravím a la Cuketka. Stejné ingredience používáme většinou na zvěřinu či hovězí, hmmm, to jsou sósíčky jedna báseň ;-)
Cuketko, merci za namlsání.

Asi nějaká telepatie nebo co…Nebo snad ty Velikonoce?Všude to voní jehněčím!Krásný obrázky. Jednoduché a elegantní! Vidím a cítím k tomu pečené rozmarýnové brambůrky s česnekem a mořskou solí…

Teda nikdo jste v zápalu reakcí nepochválili tu dokonalou kresbu. Tak já teda chválím. Hlavně proto, že ovčí neumím moc udělat, a málokdy mi chutná.
Ale přispěju:

  • jako to dělá Bali, tak my taky – vezmeme dvě přední nohy na takovej ten vysokej plech, přidáme oliváč, víno, česnek, rozmarýn, sůl a asi ještě nějakou bylinku. Pár hodin necháme nasáknout (hladce obrace), a pak pečeme pomalu dvě hodiny. Brambůrky na rozmarýnu.
  • v Abruzzu dělají tzv. arrosticini, špízky s malinkých kostiček jehněčího, na grilu, jedna porce je obvykle 10 špízků. Je to piplačka, ale v létě se to dá ustát, ony se trošku chytnou, a jsou z nich skoroškvarky (ale nesmí se to upražit moc).
  • miluju jehněčí merguezky i tajinku, ale záleží na koření – neumím replikovat.

Jo, po dlouhé době si zase notujeme unisono :-))

Jednorožec:

vidíte, já si tady s přílohou nikdy nic nedělám.. ;) jsem hroznej. s tou rýží míříte dobře, je to na hranici orientální vůně, takže by zaklesla ideálně!

možná ještě kousek blíž je rachad s těmi brambůrky na rozmarýnu a k tomu tu glazovanou mr. keff. to by bylo utlrakompletní :)

Bali:

jojó, chleba v jakékoliv podobě tady rozhodněnezapadne. je přeci důležité vylízat řádně talíř a hrnec! ,)

Vimnaana1:

:))) no vidíte, na nebohé oveččce v hrnci se asi shodne každý. s pečenou kýtou na česneku mám asi osobní problém – jedl jsem už v několika podobných úpravách, zhruba jen každému třetímu kuchtíkovi se podaří nepokazit pokrm zhořklým česnekem na povrchu. ti kteří to ale zvládnout, tak to je potom naprostá bomba!!! :) lae možná je to jen moje alergie. za nesprávně upravený česnek bych strielal šipom :)

jiná moje favorite úprava bez karamelizace či pečení je kleftiko, tkeré jsem už tady měl – http://www.cuketka.cz/?… hezky citrón olej česnek, není třeb anic dodávat :)

achjo a ty arrosticini, mňami, mňami, to bych si hned dal, třeba pěkně na ohni nad uhlíky, ať je to očouzené! :)

česnek mi v tom výjimečně nehořkne, ač jsem velmi špatná kuchařka. Krájím ho na půlstroužky a nechám louhovat v olejovinné lázni, takže se nestihne pokazit a nepraží se.
Můj manžel naopak vezme celou palici česneku (ne jednostroužkového, vozíme šťavnatý velký cesnak z Itálie) a rozkrojí naležato a celé to dá do pekáčku. U stolu se pak serveme o lahodné pečené kousky česneku, který si vyloupeme na talíři. Možná tu píšu něco, co všichni ostatní víte, no, ale aby řeč nestála…

Na arrosticini je brzo, musejí se dělat venku: http://www.google.cz/search?…
ale taky se těším.

Kleftiko taky můžu. Je zajímavé, že se ovečky chovají od Skotska až po Nový Zéland, ale my tady opěvujeme pořád to Středomoří. :-))

Vimaana1:

v tom případě patříte k těm, u kterých mi to chutnat bude. ten česnek v celku jsem si nikdy nijak neoblíbil. bál jsem se že je příliš velikananánský :D

nemít doma ovci, to nevadí. nemít šrámy z bitky o česnek, jó, to vadí… :)

rachad:

jáj :) teď a to ut ebe koukám, uplná PLECKOMÁNIE :)))
http://www.souk.cz/?p=17

to koření bharat by mě docela zajímalo! :)

a když už jsme u těch různých milých chlupatých zvířat, viděli jste už OSTRAVSKOU PANDALIZACI ???

http://tinyurl.com/5oetxo

:))

Hezký. Teď nevím, jestli bych si vybrala kýtu TAK či ONAK :-)

proč se na všech cuketčích obrázcích zvířátka určená k sežrání tak bezstarostně usmívají? co jim pan cé napovídal?!

Polk,polk! Já si ke skopovému musím dát vždycky bramborovou kaši. Two veg a česnek ve slupce, to je taky moje hudba. A chybička? Málo vína na stole! ( 1+2) :-)

šedolemur: Ona jsou nebožátka důvěřivá, když on se na ně tak zeleně culí – ona si totiž myslí že sní jeho!!

Vimaana1: přesně!!! To jste trefila tak krásně! :-)))))
Tohle mě hodně pobavilo, dělala jsem něco hodně podobného na Velikonoce, ale z kůzlátka + červené+česnek+tymián.

Blah, spoustu patlání a nakonec příjdete o to nejlepší: plnohodnotnou chuť béhovada. Dopuručuji následující prostý recept: Pořádný kus vofce nebo berana, který vyrostl na louce, upéct v troubě. Paličku česneku rozetřít se solí, a následně majoránkou. Koupit, kvalitní, drsně taninové a nejlépe silněji alkoholické červené víno (cabernet sauvignon – reserve – odněkud z jihu – rumunsko, chile, jar, nebo i moldávie). Koupit dobrý chleba (zjemnělci mohou i brambory). Postup je následující: Kusy béhovada bohatě potítáme česneko-solno-majoránkovou pastou, přikusujeme chleba a zapíjíme červeným. Nejn, že jsme zdraví, ale jako bonus si vyčistíme trávicí trakt od rozličných červovitých cizopasníků, pokud jimi disponujeme.

Bali:

nádhera :) dávám sto bodů za krásné žluté objekty na povrchu. .stavebnice Lego to asi nebude že? :))

šedolemur:

dobrá otázka. já myslim, že to bude tím, že life is good! ;)

jiridoll:

no jasně, minimálně 1+2 až 1+4, že jo? :)))

Vimaana1:

anebo tak ,) cuketak jedna záludná!!!!

Fialka:

kůzlátka, kůzlátka, otevřete útrobátka :))) jojo tymián, česnek, vínko uplně em en ňam:)

Axe:

nebuďte tak zaprtěnej a zaklapkovanej :) o chuť jehněčího vůbec nepřijdete, právě naopak – máte tam pěknou gradaci od aromatického povrchu až ke kosti, kde už je to zase čirá jehněčina! stačí trošku zapojit představivost a pustit nějakej ten extra volt do ospalých chuťových pohárků :)

co se týče patlavosti, tak tento recept má minimum námahy, minimum krájení, chystání, přemýšlení, rukama hýbání a skoro žádné hlídání… ;) možná že čtení toho mého blbuvzdorného receptu zabere více času, než celá leabylá akce!

dík; to „lego“ je pravé domácí máslo, které si vozíme z fr. statku. To je barvička, viď?

Skoro stejně občas vařím i hovězí zadní nebo vepřové plecko, jen mi ještě nenapadlo přidat skořici, zato tam dávám bobkový list.Jinak ingredience i postup jsou na 99% totožné. Rozmarýn je moje oblíbená bylinka, když mám čerstvý tymián – a ten mi roste na zahradě už skoro jako plevel – tak ten také přidávám.

Bali:

ty kokšo, tak tedy já čubrnim :) teď jsem si četl o másle spoustu knih, a těm francouzům to závidím. u nás koro jen jende styl… no nic musím to téma zracovat. je to základ ;)

Juana:

to je fajn, na hovězí tohle půjde. určitě určitě moc fajn :) skořice se do masa nebojte, např. ještě s rajčaty dělá perfektní plňku z masa v řecké musace. tam ted ještě s kouskem muškátového oříšku :)

Pan Cuketka: Přeodborná ochutnávka másel, požalujsta! Ať vám místo pí Kieran nadává zase třeba někdo z Kunína :-).

taky časem hodím na naše stránky pár pěkných fotek a vět jak statkářka vyrábí máslo ;-)
Jinak manža i jehně dorazili v pořádku. Jehně je už v mrazáku ;-)

Jé, pane Cuketko, něco hodně podobného vařím v zimě tak 1× do měsíce. Tu ovečku pro jistotu naložím do vína, cibule a česneku přes noc, během smažicí fáze přidávám špek a pak pomalu dusím tak 2–3 hodiny. Nejlepší je, když je venku sychravo a v kuchyni voňavo s libou vůní linoucí se od sporáku, hotové comfort food. My to podáváme s porcí fazolí borlotti, pěkně promíchánými se sósem, glazírovanou mrkvičkou na odlehčení a čerstým chlebem na vytření omáčky. Nejlepší moment je, když vám to křehounké masíčko samo odpadá od kosti.

Budu zaprděnej! Škoda každého kousku skopový chutě, která padne vedle! :)

Tak to jó. Jenže ve Frýdku abys ovci ovci pohledal. Já jásám když mají jednou za 4 měsíce telecí.
Je jedna možnost, nakupovat zmražené cosi v obchoďáku…ale do toho bych nešla :-D.
Takže u nás byl beránek, piškotový.

2 Rachad:
pod svícnem je největší tma, asi bych musela přímo na farmu…u nás v obchodě kde nic, tu nic.

Jzs..jak můžete jíst ovečky nepochopim takový krásný stvoření…představte si kdyby ste si snědli psa?..no hrůza! a ještě sem dávej fotky toho jídla no OMG!!!!

Před čtrnácti dny jsem tenhle recept oprášil s velkým úspěchem u všech strávníků!!! Moc povedená věc!

Tak já jsem také minulý týden pocítila volání jara a také přeplněného mrazáčku. Čekala tam na mně kýtička z kůzlátka. Zpracovala jsem ji o víkendu, naložila do stále čerstvého rozmarýnového keříku( v garáži nádherně přezimuje i s tymiánem).Do malých ďureček v jemném masičku jsem nastrkala česnek s větvičkami rozmarýnu.Celý biocitron jsem nakrájela na plátky a kůzlátko přizdobila. Nakonec jsem tu krásu zalila celým vlahým máslem a vlednici odpočívalo 2 dny. Dali jsme maso nad gril a točili nad voňavými štepinkami, okrajovali a potírali olivovým olejem s čenekem.
Byl to krásný začátek skorojara.

Já nedělala ovečku, ale černého koníčka italským masožroutům, . Tady – na jihu Itálie mají výborná, těžká červená vína a masíčko takto vykoupané mělo exelentní chuť. Bagetka k tomu jednoznačně vyhrála.

Komentáře jsou uzavřeny.