Srovnání časopisů: Apetit, Chef Gurmán, La Cucina Italiana – Jarní čísla

Nejnovější srovnání tří hlavních kulinářských časopisů na českém trhu pod kritickým, šilhavým a neúprosným očkem pana Cuketky!

Pořád je to pěkná bída. Na první pohled nádherné magazíny plné superbních fotografií a originálních recetpů. Na druhý pohled však nic jiného než další papír pro tisk reklamy vydaný s co nejmenšími náklady (převzaté články, překlady, PR). Pojďme se podívat na jednotlivé časopisy blíže.

Procento reklamy

Úvodem se mrkneme jak jsou časopisy promořené reklamou a PR. Jak tyhle čísla počítám? Odhadem ;) Spočtu počet všech stran (včetně titulky a poslední) a potom sečtu plochu reklamy (celostrana=1, půlstrana=0,5 A menší přibližně přesně). Propočítám to na procenta et voilá:
  • Chef Gurmán – 16,3% (15 z 92) minule 9,8%
  • Apetit – 28,7%!!! (31 z 108) minule 19,8%
  • La Cucina Italiana – 17,7% (22 z 124) minule 11,5%
Jak vidíte, všem časopisům odminula celkem solidně narostl prodej inzerce. Apetit podle mně už přes únosnou mez :( U Apetitu jsem si dal práci a díky podrobnému uvádění zdrojů (za to jim patří dík) jsem spočítal kolik stran jsou přeložené a převzaté články z BBC GOOD FOOD. Věřte nebo ne ale je to celých 34 stran!!! Takže z celého čísla Apetit, které jste si koupili platíte 31 stran reklamy, 34 starých a převzatých článku odjinud a pouze 43 stran původního obsahu!!! Nutno dodat, že obdobně jsou na tom LCI i CHG, tam ale není možno přesně dopátrat :(

Chef Gurmán (Květen 2006) 29,–Kč

Sním či bdím, ale Chef Gurmán se v květnovém čísle docela zlepšil! Tohle číslo na mě působí docela dobře a to nejen díky tématu čísla – italské kuchyni. V čísle už není ani stopa po uspěchaném a poloprázdném dojmu z březnového čísla Chef Gurmánu. Stále to není můj šálek kávy, ale musím uznat, že za 29,– Kč velice solidní dávka pro každého labužníka. Podle mně je znát, že redakce reaguje na povšechnou kritiku, a že vykročila správným směrem ;) Jen tak dále! Zaujalo mne:
  • 4 stránková reklama s recepty na Zapálenou kuchařku a její recepty s chřestem (recenzi na mrkev stále chystám :/)
  • základní knowledge o těstovinách
  • to samý o kávě + recepty s kávou! ;)
  • recepty s vaflemi
  • článek s Éčky mírně zmatený, ale vyznění správné

Redakce přidala k některým článkům živé „ksichty“ – rozuměj šéfkuchaře a odborníky. U některých článků se však stále nemůžu zbavit dojmu, že ten kdo recept/článek psal k dané problematice nečuch ani na 100 metrů a cucá si to z prstu. Zkrátka nedá se tomu věřit.

Apetit (Květen 2006) 39,–Kč

Z Květnového čísla jsem rozladěn, podle mně se jedná o zcela zbytečné číslo, které nemá cenu kupovat. Symbolizuje to obří svatební dort na obálce, na který je v čísle náročný několikadenní recept. Na výrobu dortu spotřebujete 2,7kg másla, což potěší, když se hned v dalším „svatebním“ článku dočtete že těžké máslové dorty jsou „out“.

Další skvost je dopis čtenářky, která je ve vaření podle Apetitu tak vášnivá, až si udělala zánět šlach. WOW! Tleskám! :// Jinak celkové ladění a cílení časopisu se pomalu, ale jistě stále obrací k průměrně inteligentním kuchařinkám a poslušným ženuškám, které se na každé nové číslo Apetitu nemohou dočkat. Mužům je určen primitivní recept na džus, chleba s vajíčkem a slaninou a ovocnou kaši, který mohou svým drahým polovičkám připravit výhradně jednou za rok (na Den matek) spolu se s vým potomkem. Ach, tohle číslo Apetitu je tak sladké, až jsem se málem rozplynul. V podobném infantilním duchu jsou i nákupní tipy, doporučující pochybné výrobky beze stopy kritického náhledu (stylem – kupte si to je to fajn!). Zkrátka tento měsíc se urodilo čtení pro „poslušné kravky“ ;)

Konec hanění, co mne zaujalo pozitivně:
  • tip na vegetariánskou restauraci Lehká hlava
  • opět Lenka Požárová a její chřest ;D
  • recenze brousítek na nože
  • přehled dostupných sýrů Mozzarell na českém trhu
  • článek o Éčcíh, tohle už jsem někde viděl ;))

La Cucina Italiana (Duben 2006) 96,– Kč

Tentokráte také zklamání, nějak mne tento časopis za 96,– Kč přestává bavit. Nevím jestli překladatelky zaspaly, ale z některých převzatých článků přímo čiší neznalost popisovaného vaření či surovin. Jinak se ale kvalitním receptů nedá nic vytknout, po formální stránce se jedná o autentickou italskou kuchyni. Stejně tak zbožíznalecké články seznamující českého čtenáře s různými surovinami jsou k nezaplacení. Chtělo by to méně snobismu a více původní akce. I když bylo číslo inzerováno jako „velikonoční“, nedozvěděl jsem se o Velikonocích v Itálii (kromě několik receptů) ZHOLA NIC!!! Proč??? Promarněná šance! Proč nemohli přidat rozhovor s nějakým italskýcm kuchařem a projet základní tradice, suroviny a recepty které k Velikonocům patří? Já osobně jsem se těšil :( Itálie je vřelá a otevřená. La Cucina Italina je stále chladná, neosobní, naleštěná a křídová :(Co stálo za to?
  • Rozhovor s Lenkou Požárovou u kterého jsem dostal třetí chřestový psotník ;)
  • opět skvělé tipy na nákupy!
  • článek o Sardinii a jejich specialitách (nádhera!)
  • článek o víně Chianti Classico

Overall slabota

V dnešním srovnání ani nebudu rozdávat cuketky, je to jedna velká plichta. Číst se tyhle kulinářské plátky dají, ale v dnešní době najdete mnohem více informací všude kolem sebe – na internetu, v obchodech a v restauracích a od známých. Pokud však přijdete domů, vystresovaní ze své nekreativní práce a zatoužíte „začučet na pornograficky nastylizované žrádlo“, abyste si ulevili – jsou všechny tyhle časopisy dokonalá volba pro vás ;) Určitý pokrok jsem zaznamenal u Chef Gurmána, ale jak to znám, byla to jenom náhodná ochylka od průměru…

pan Cuketka

V rubrice Knihy, časopisy a média

Reklama

Komentáře

1. Dáša

Chi…..ty jsi ale..přísnej:-) A a CHG jsem si koupila (ostatně jako každý měsíc), teď mě napadá, zda se neurazit nad označením průměrně inteligentní a poslušná ženuška:-)))
CHG – souhlas, ten se povedl a věřím, že to nebyla náhoda, ty pesimisto:-)
A – mně nevadí, že jsou články převzaté, podívej každý nemá čas ani lítat po netu ani cestovat a vše zkoušet na vlastní kůži (oceňuji, že to někteří dělají a podělí se-ostatně jako ty) a tak nějak opravdu pro relax i poučení mi Apetit vyhovuje, nakonec není prezentován jako časopis pro úzké odborné kruhy, ale právě hlavně pro ty…no nebudu to znova citovat:-))
La Cuccina Italiana- láká obalem (a jistě i obsahem) , leč nemohu k tomuto časopisu nic konstatovat, mě spolehlivě odradí cena:-( Jednou za čas, snad.
Jinak si myslím, že není možné pořád omračovat čtenáře něčím novým a převratným, v této oblasti, zvlášť když není jisté, zda někteří vůbec ovládají základy vaření a základní terminologii:-) Tyhle časáky jsou dostupné široké laické veřejnosti a jde jen o příjemné nakopnutí toho, kdo chce vědět víc, že si to pak najde, v odborných příručkách, na odborně zaměřených webech, ….
A jasně, třeba se pletu.

2. Dáša

A když už se všechny tři časopisy věnují italské kuchyni, z toho zejména těstovinám, tak bych se zeptala, protože pro mě to tam neplynulo zcela jasně, JAKOU MOUKU tedy použít? Hladkou nebo polohrubou nebo hrubou. Ty články mě uvrhly do nejistoty:-)
Vyzkoušela jsem (vhodné vážně pro děti, pro dospělé jen jako dezert:-) ty taštičky s čokoládou polité malinovou omáčkou, ale těsto z polohrubé mouky mě nijak neuchvátilo.

3. pan Cuketka

Dášo termín „široká laická veřejnost nesnáším“, přesně tohle to zneužívají dnes a denně obchodníci, provozovatlé restaurací a vůbec všichni podnikatelé v gastronomii – NAŠI NEZNALOST.

Oni ti pak něco strčí pod nos (v obchodě nebo v restauraci) a ty jelikož se z našich super časopisů pouze dovíš, že je to „skvělé, moderní a in“ nemáš šanci nějak rozumně zhodnotit jestli dostávaš to, co ti za tvé peníze patří.

Já nechci po časopisech aby byly kdovíjak složité. Já si jen přeji, aby se pořád nepodbízely téhle naší blbosti a aby s tím něco ti redaktoři dělali ;) Padesátiletá komoušská dieta a omezenost, zde bohužel pro většinu platí ještě i po 17 letech…

Podceňovat čtenáře a „odborné“ informace si šetřit pouze pro okruh „odborníků“ podle mně zabíjí rozvinutou gastronomickou kulturu!!!

A k té mouce: no to je přesně ono. Uvařil ten recept vůbec někdo předtím než ho použil do časopisu? Mouky jsou v každé zemi různé, z toho pramení různé použití a dávkování. Kdo ví odkud ten zmiňovaný recept pochází, v jaké zemi vznikl, kolikrát byl zmutován než dorazil sem…. Pak se není čemu divit, když ti ten recept nefunugje tak jak má.

4. Dan

Cuketko, ty casopisy jsou opravdu o ničem. Mám zkušenosti jen s Apetitem.. vzdycky ho prolistuji, navnadim.. ale tim to tak konci.
Je to to stejne jako s kucharkami – existuji KVALITNI (a je jedno jestli s obrazky a kridovym papirem) a BLBE. Pricemz tech druhych je (dle meho nazoru) vetsina. Jinak za svou nejlepší považuji maďarskou labužnickou kuchařku někdy z roku 1950… mozna i drivejsi, napsal ji pan Magyar (opravdu trefne jmeno – mozna umelecky pseunonym :-)) a z te stare otrhane kucharky s par barevnymi (priznejme si to: osklivymi) obrazky cisi kucharske umeni a RADOST z vareni! Az budu doma, odcituju vam zacatek state o madarskem gulasi – budete slintat.
Nu nic, Dan.

5. pan Cuketka

No právě, kdysi ještě existovaly kuchařky/autoři receptů. kteří si nemuseli vynucovat respekt načinčanými fotografiemi. Stačilo jim promluvit a hned v první ětě jsi věděl, že ten člověk si za tím stoprocentně stojí a že ten recept bude stát za to.

Jestli to s tím gulášem najdeš, sem s tím ;)

6. Dan

Tož, jsem tu i s magyarem. ta knížka se jmenuje prostě: KUCHAňSKÁ KNIHA LABUŽNÍK, autorem je ELEK MAGYAR, byla (v češtině!!!) vydána a vytištěna v maďarsku a to v roce 1960, jako 5. (!) vydání.

Jinak některé věci v ní napsané jsou dnes z cenových důvodů „těžko aplikovatelné“.. některé recepty počítají s „3-4 kg hovězí svíčkové“.. někde jsou vhtěni „říční ráčci“, někde zase „asi půl kila kaviáru“, ale recepty jsou zo skvostné.

Nu a slibovaný úvod kapitoly o guláši.. nevím, možná že vás to nezaujme, ale já to čtu rád… (jinak si ale všimněte, že co věta to dobrá nebo potřebná rada)

(str. 54) „Guláš podáváme v Maďarsku jako polévku, ačkoliv je součastně i předkrmem. Liší se od perkeltu pouze tím, že má mnoho řídké šťávy, kdežto perkelt má šťávu hustou a je jí méně. Jinak jej připravujeme stejným způsobem jako perkelt. Jak u perkeltu, tak u guláše nakrájíme maso na kostky, které smažíme nejdřív na sádle s cibulkou a paprikou a pak dusíme pod pokličkou a podléváme vodou, vínem anebo vývarem z masa. Rozdíl mezi gulášem a perkeltem je ten, že perkelt podléváme během dušení co nejméně, kdežto guláš ředíme hodně vodou z brambor, vařených pro guláš. Perkelt podáváme na mělkém talíři s vidličkou a nožem, guláš v polévkovém talíři se lžící….“
atd.. atd.. prostě čtivě a srozumitelně psáno (dál následují tak čtyři odstavce o tom co do guláše dávat má a nemá, může a nemůže no a pak samotný recept.

7. pan Cuketka

Ad KUCHAňKSÁ KNIHA LABUŽNÍK:

Tak toto je skvost ;)

Tenhle styl mám strašně rád, pro někoho možná příliš formální, ale jasně říká proč tohle ano a proč tohle naopak ne, co je co atp. Zkrátka má to hlavu a patu. Na rozdíl od zjednodušeného fotoreceptu s popisem v jednom souvětí, je to hotový poklad.

Díky Dane!!!

Jinak všimněte si, že to čemu my tady říkáme guláš, je vlastně perkelt. Hlavně ale, že je tredišnl ček! Maďar by se z nás smíchy popukal ;))) Puk, Puk.

8. pan Mrkvička

Ohledne puvodu gulase jsem slysel legendu, ze to je puvodne z turectiny a znamena to „maso pro vojaky“.
Chtel jsem to overit a ejhle, zajimavy projekt s mirne jinym vysledkem:
etymologie gulase

10. Dáša

To je ale zvláštní, narozdíl např. od Dana, mě Apetit (i Chef Gurmán) navnadí a většinou jdu a udělám to. Dokonce článek o Creme Brulle mě navnadil natolik, že jsem kvůli tomu šla koupit i tu horkovzdušnou pistoli a ty varné mističky…bylo to úžasné:-) Guláš – o něm bylo toho mnoho napsáno také v nějakém nedávném čísle, nevím zrovna jestli Apetitu, ale když to tak čtu výše, tak se to nelišilo, též to navnadilo úplně stejně:-)

11. pan Cuketka

Mrk-Mrk: dík za info o gulašu ;)

Dášo, jojó, mně to taky někdy sebere. Dobře namířená fotka vydá za tisíc slov. Já třeba potom ani raději nečumím na ten recept a jdu rovnou vařit! ;)

12. Pistalka

Nazdárek já osobně jsem příznivcem časopisu apetit, který mi vyhovuje po všech stránkách. Ale i přesto by mě zajímalo zda časopis gurmán má své webovky?

14. Dáša

Ale pane Cuketko, v posledním čísle CHG se nad těmi stránkami podivovala nějaká čtenářka ve smyslu, že tam nic není:-)) a bylo jí odepsáno, že se o tom ví, že se na tom pracuje:-)
Takže až se dopracuje, tak možná budeme koukat:-)

16. Dáša

A stejně se těším, až vyjdou další čísla Apetitu i CHG:-)

17. aljosa

kupila som si obe cisla- aby mi nich uneuslo- a ajhla. stacilo len jedno. Zda sa mi ze redakcie maju spionov, alebo su dohodnute. Podobne clanky a temy: napr. uz spominana Pozarova, cestoviny- tal.kuchyna atd. Kde A konci tam CHG zacina. LCI nekupujem- cena vysoka a ked chcem tal. recept, kupim si poriadnu kucharku- a jednu uz mam. Italie ocami labuznika. – par realizovatelnych receptov aj s pokecom o Taliansku a ich zvyklostiach.

18. pan Cuketka

aljosa:

správý postřeh stou podobností, asi s fakt navzájem špionujou ;)

souhlas i v tom, že pokud chce člověk recepty, je lepší pořádná kuchařka.

od časopisů chci hlavně nové trendy, novinky, reportáže z akcí, cestopisy, rozhovory atp. tj. v podstatě to, co si tady raději píšu sám, protože to na českém trhu zatím není…

19. Dasa

Jo, když chci dobrý recept, koupím si kuchařku…mimochodem, co říkáte – máte-li někdo zkušenost- italské kuchařce od Marcely Hazanové? Kdykoliv jsem narazila někde na zmínku o téhle kuchařce, je vychvalovaná do nebes. Stojí kolem 300, je bez obrázků a já neměl a čas v ní listovat, ale měli ji v Tescu v odd. knih. TAk jestli tu je nějaký expert přes italskou kuchyni, třeba mi poradí, buď výše zmíněnou kuchařku nebo jinou:-)

20. pan Cuketka

kuchařku od Marcelly Hazan mám a je to moje „bible“ přes italskou kuchyni. Už jsem se tady o ní parkrát zmínil, spoustu receptů, které teď zkouším je z ní.

Splňuje všechny mé představy o dokonalé kuchařce, styl, obsah zkrátka všechno. Nemusí si mně kupovat pornograficky explicitním vyobrazením jídla jako to dělají „nové a moderní kuchařky“ (např. řada zapálené kuchařky je toho příkladem). Místo toho nabízí pefektní popis, který je přesný a návodný, zároveň dává prostor vaší fantazii. Jako trešnička na dortu jsou jednoduché černobílé ilustrace.

No zkrátím to: kuchařku Marcelly Hazan VňELE DOPORUČUJI!!!

;)

21. Monika

Ahoj, už dlouho pátrám po nějaké DOBRÉ kuchařce na saláty. Zatím marně, nemáte nějaký tip? Děkuji :)

24. Xenie

Já odebírám Apetit a jsem s ním spokojená. Je pravda, že takovýto svatební dort nikdy péct nebudu, ale v každém čísle si něco vyberu. Odebírám od začátku a ráda se vracím i ke starším číslům.

25. pan Cuketka

Díky za zkušenost Xenie :) Apetit je určitě nejoblíbenější kulinářský časák v Česku. Odněkud se ti spokojení čtenáři brát musí. Tak jsem rád, že jednoho takového tady vidím :)

26. Scalex

No já jsem taky spokojený Apetitista. Že jde z mnoha procent o kopii zahraničního časopisu je mi jedno. Já ten zahraniční časák neodebírám, takže naopak oceňuju, že mi to někdo přeložil a donesl až pod rypáček. 8^) Ano, je v něm hodně reklamy. Na druhou stranu je to reklama „kontextová“ – nejednou mne informovala o zajímavé potravině nebo výrobku, který jsem neznal a s radostí jej zakoupil. Takže ani ta reklama mi nevadí (navíc třeba reklama na Podravku obsahovala recepty, takže to taky nebyla až tak nevyužitá stránka).

Jinak se mi líbí to, že články počítají s chudou českou kapsou, narozdíl od Chef Gurman, kde se mnohdy cena receptů šplhá do vyšších tříd. Což samozřejmě není chyba časopisu CHG, jen vysvětluju, proč je pro mne Apetit přívětivější.

Když oba časopisy srovnám pocitově (tj bez logiky a pragmatismu), tak mi výrazně víc sedl Apetit. Kvůli receptům a zajímavým článkům ale kupuju oba. Cucinu Italiana nekupuju, zas tak moc mne italská kuchyně nebere. Resp. skoro vůbec. Raději bych časopis o francouzských omáčkách a texaských steacích. 8^)

27. pan Cuketka

Jo určitě máš v něčem pravdu, já bych toho asi po těch časopisech chtěl moc :)

Děkuji za názor!

Já za poslední dobu jak na to koukám tak Cucina It. šla výrazně dolů, CHG malinko se zlepšil a Apetit poslední číslo bylo docela fajn. Další srovnání chystám se zářijovými čísly.

BTW nechystáš se pokračovat v středním propékání??? Bylo by to fajn ,)

28. Alexandra

ja taky hlasuju jednoznacne pro Apetit. jejich heslo, recepty, ktere opravdu funguji, je pravdivy. a jejich recept na boruvkove kynute kolace s drobenkou z cervencoveho cisla byl tak dobry, ze jsem s tim receptem vyhrala podruhe dlouholetou soutez z mym bratrickem o nejlepsi dezert.

Po prve jsem tu soutez vyhrala s receptem na vetrnicky, ktere jsem plnila ovocem namocenym v nevyslehane slehacce, ktery jsem si precetla v kucharce „Skvela chut Francie“, od Paprika. K tehle kucharce mam jen chvalu, maji zakladni recepty v puvodnim provedeni, zadne nahrazky, pocestovani, modernizace a zkratky, vse jak ma byt v klasicke franc. kuchyni.

jo, jinak cucina italiana je podle mne spatny obraz italske kuchyne, protoze jakmile si clovek precte Marcelu Hazan, pochopi, ze italska kuchyne je o receptech s 2-4 vysoce kvalitnimi surovinami a velmi jednoduchym postupem, a ne slozite recepty, kde jedna chut prebiji druhou, jak ukazuje CI.

29. pan Cuketka

Víceméně souhlasím Alexandro. Na itálii určitě M.Hazan, kterou jsem tady už opakovaně doporučoval.

Ale lidičky hlavně si uvědomte, že náplň veškerých těch „časopisů“ je z poloviny reklama (skrytá+otevřená) a z poloviny přeložené články z ciziny včetně fotek. heslo „testováno na lidech“ (nebo jak to je) je podle mně vyloženě směšné, přeci to lidičky neberete vážně?

Oni mají jedinou! výhodu – špičkový recept, zůstane špičkovým i kdybyste ho našli naškrábaný tužkou na kousku toaletního papíru, to znamená i vyitštěný v LCI, A & CHG :)

Ad ta nešťastná LCI, tak ono to opravdu jde dolů a to poslení číslo mě šíleně rozladilo, vypadá to už jenom jako, že je to uděláno na efekt navíc divně přeloženo/přepsáno. Jinak bych ale LCI nekřivdil co se týče surovin – ty zbožíznalecké články jsou o.k. + desítky tipů kde sehnat IT zboží to je plus bod.

30. Anonymní

pan Cuketka,

ktery casopis nabizite vy? Mate nejaky, ktery vydavate vy? Po vasi kritice vsech uvedenych casopisu, bych se rada podivala na Vase schopnosti vytvorit nejoriginalnejsi casopis bez reklam!!!!!!!!!!!

31. pan Cuketka

Nemusím žádný časopis vydávat, abych si na něj vytvořil názor. Stačí když za něj vyhodím svoje pracně vydělané peníze, více k tomu nepotřebuji dodat.

32. Bali

Použití mouky: ano v každé zemi je mouka jiná, to je fakt. Ale třeba můj manžel když peče třeba briošku z francouzské knihy, kde je napsáno MOUKA, tak dá normální českou hladkou a ani poměr nijak neupravuje. Taktéž různá těsta na koláče si připravuje sám a vždy dá české mouky do francouzského receptu stejně jako je v receptu. Ještě se nestalo, že by se mu něco nepovedlo.
Ale záleží hodně i na výrobci mouky. Někdy je to takové a s jinou moukou makové….:-)

33. Magdalenka

Patrim take mezi oblibence Apetitu. Vasnive ale sbiram i kucharky, i kdyz ted jsem se tak trochu zastavila, protoze je toho na trhu hodne a pak to stejne otevrete jednou za uhersky rok, davam si vetsi pozor na vyber. Ale uz od svych 6 let mam od babicky rucne psanou A4 kucharku, pet cm tlustou, s mistem za kazdym oddelenim na vpisovani vlastnich receptu. Je to overena klasika, pred dvema roky ji babicka dokonce celou nabusila do pocitace a mam ji tedy i v elektronicke verzi! Ale ta rucne psana ma sve kouzlo a bude vzdy mou kucharkou n. 1, uz kvuli babicce. Ale musim rict, ze pro bezne vareni, kdy chci zkusit neco noveho vzdy jdu po obrazcich. Je to asi trochu povrchni, ale me lakave fotky proste namotivuji, abych se do toho vubec pustila. Apetit se sice trochu opakuje, ale kdo otevre cislo z predlonska? A o reklamach, diky reklame na uzasny robot Kenwood ho mam jiz rok doma a je to milacek! Uhnete testo na vanocku a vy se jen divate a obcas prisypete mouku. Takze i ty reklamy nekdy jsou k necemu…:o) Ted na Slivestra jsme byli u kamaradky na chalupe v Albrechticich a mela jsem tam v ruce naprosto uzasnou kucharskou knihu skoro 150 let starou, jen jsem koukala, co vsechno driv znali za dobroty a ted se k tomu s velkou slavou znovu vracime jako k obevum… a rady jak vyrobit neco luxusniho z neceho dostupneho, levneho… naprosty poklad do knihovny. Bohuzel zadnou takovou prastarou nemam :o( Ani tu Sandtnerku, nebo jak se jmenovala…Jen ta Rettigova, uz kvuli memu jmenu u me v knihovne drzi cestne misto… A jeste jedno k tem casopisum, nezda se vam, ze La Cucina Italiana ma naprosto prisernou grafickou upravu? Tisic ruznych fontu a nesmyslne velikosti pisma…ten casopis me timhle naprosto odradil, no, a cenou taky. Apetit mam predplaceny od uplneho zacatku, takze me jedno cislo stoji kolem 20,- korun…tak to je pro me taky jedno plus navic…

35. banter

Čirou náhodou jsem byl s Magdalenkou na Silvestra v Albrechticích. No to je jedno. Prostě Magdakenku znám a vím, že je úžasná kuchařka a chtěla si založit blog o vaření. Pan Cuketka má bezva stránky, tak se zalekla, jestli to není zbytečná práce. Co takhle ji morálně podpořit? I pan Cuketka by si rád početl ony zmiňované recepty od babičky, nemám pravdu? Teda ještě musí Hellish Magdalence připravit nějaký redakční systém. Já nevím jak vy, Cuketka je bezva, ale teším se na další blog o jídle.

Bon apetit

36. pan Cuketka

je-li tomu tak ať se mi Magdalenka co nejdrřív ozve na cuketkův mail, rád ji pomůžu, jak jen budu moci! :) dámské foodblogy jsou totiž ty nej nej nej křupavější a nej rozmalsanější…..

…už se těším ,)

37. Signora Giulia

Vy jste mne tak namlsali, že jsem si u svého oblíbeného antikváře vyhledala v kuchařkách Eleka Magyara -a ejhle,měl ho! Ve čtvrtek mi došel balíček,takže logicky celý pátek a sobotu jsem četla a vařila, hlavně gulyas leves neboli gulášovou polévku.Ty jemné nuansy mezi perkeltem a gulášem! Nejdřív to vypadalo fadně,ale příští den, jedna báseň…Jenom jsem podle receptů zjistila, že takhkle vařily před lety mé přibuzné v Košicích…

38. Martin

ja jsem kuchar amater…bavi mi varit, pect..cokoliv..

musim rict ze na mne apetit uplne na zacatku udelal fajn dojem,..pekny stranky,..fotky..zajimavosti,..clanky..proste takovej novej svezi vitr..bohuzel po nejake dobe se to dle meho dostalo do stejnych koleji jako jine (drive jsme doma kupovali „nejlepsi recepty“)…proste se to neustale v podstate dokola opakuje..posun od nej receptu je v tom, ze uz se tam po roce nedavaji uplne stejna jidla..ale podobna:))
hruza tedy je,..jak je tam obrovsky pocet reklam,..chapu, ze si casopis rad vydela,..ale toto je nekdy opravdu az moc…kdyby to alespon bylo reseno vse jako reklamni plocha a o vyrobku by bylo napsano o co jde a vzdy dan recept k tomu..aby to aspon k necemu bylo´

pak mi trosinku rozciluje, jak jsou uvedeny ohlasy a to jen a jen nadsene..naprosto okouzlujici nazory a pocity a dojmy z receptu!..nikde ani zminka o tom ze by to nemuselo byt uplne ono!
s tim souvisi moje zkusenost..parkrat jsem varil a pekl..a tedy hlavne u peceni..(u vareni si to udelam dle oka)….jsem uuz nekolikrat pocitil ze uvedena gramaz..a vahy ingredienci byly naprosto v nepomeru s tim, co bylo na fotce…(pokud tedy porovnam svuj vytvor s fotkou)….
..nejdrive jsem poprve myslel..no i mistr tesar se utne..ale kdyz se mi to podarilo u vicero sladkych pokrmu..uz jsem si byl jist ze to proste neni tak uplne „koser“..udaje uvadene..v textu..v praxi mam na mysli predevsim medovnik..a cheesecake..kde jsem z toho v realu mel minidortik..vysoky s bodou mozna 4 cm..na fotkach to vypadalo jako poradnej dort!.))
osobne cimdaltim vic uprednostnuji gurman..a nebo na net epicurious.com kde jsou docela dobre tipy a uzajimave recepty..i kdyz anglicky
zdravim..
M…

39. pan Cuketka

Martine:

díky za postřehy, taková je bohužel neúprosná realita tištěných magazínů nejen o jídle. česko je hodně maličké, takže se s tím obtížně pracuje… uvidíme…

každopádně internetové zdroje dávám v současné době na první místo (hned za knižními).

40. vinyl

Chef Gurman

Poslední dobou mi připadá, že dost úpadá. Na začátku spousta zajímavých receptů, často téměř haut cousine. Dneska nejtrapnější rubriku „jak nakoupit ve špáru“ doplnila rubrika Gurmání gurmánům (rozuměj: Jak paní Vomáčková z Hornídolní dělá maso s rýží). Vrcholem je poslední číslo, kdy se nám dostalo vskutku zajímavých receptů na dětské kašičky! Patrně poslední číslo, co jsem si koupil :-(

41. pan Cuketka

vinyl:

no nepěkná zkušenost. možná páni vydavatelé ještě neslyšeli jedno kouzelné slovo – konzistence

,)

42. jitka

Časopis chefgurmán a Apetit se mi velice líbí, myslím že i cena je přijatelná, ale nejvíce mi vadí, že v obou časopisech končí vše co se kolem gastronomie děje hranicemi Prahy dál už se pánům redaktorům asi nechce mám takový dojem, že v celé naši republice se najde sposta inspirace ke spestření našich jídelníčků a určitě by to objema časopisům neublížilo ale naopak. Velice mě mrzí, že vždy se dobré věci soustředují jen na Prahu jako by zbytek republiky neexistoval.

43. Bali

ja osobne nectu nic pravidelne. Jen obcas a to jeste podle toho o cem se pise. Jen mne zarazi, ze v dobe internetu, kde se da overit kdejaka informace z vice zdroju, se v tisku stale objevuji nepravdive informace, zkomolene cizi nazvy nebo jejich priserna vyslovnost. Radsi si kupuji casopisy zahranicni, nejcasteji francouzske. Taky proto, ze mam k jejich gastronomii velmi blizko.
Bon appetit

44. Jarry

ad Dáša: zdravim, prosim, kde jste koupila ty zapekaci misky na Creme Brulle, nemohu je nikde sehnat. Díky moc za radu.
pište prosim na JarryR@seznam.cz. Díky moc

46. pan Cuketka

jitka:

pragocentrismus je ve věcech okoli jídla docela problém, hodně dění probíhá v praze. už jsme to tady jednou psal – svůj blog píši o to městě a zemi, kde zrovna žiji. aktuálně kotvím v praze. kdybych to fiknul směr NY city, budu psát o NY :)

47. Petra

Milý Anonyme, pan Cuketka má náhodou skvělé stránky. Vytvořit časák bez reklam je nemožné, ale co se týká Apetitu, reklamy by šly jistě omezit. Ale proč je tam nenacpat, když to jde. Apetit mám předplacený na rok, ale znova to zřejmě neudělám. Když jsem si ho začala kupovat, byly tam ještě vcelku normální použitelné recepty. Už to teď není nic pro mě, asi hledám něco víc domácího. Už tam ani skoro nad ničím neslintám. :-) Jinak článek je to zajímavý.

48. ladunka

Musím podotknout,že čtu apetit od začátku.Byla to taková zajímavá novinka,ale teď?Samá reklama-dejme tomu,musí se nějak uživit,ale po přećtení Cuketkova srovnání jsem zjistila,že většina jejich receptú je fakt převzatá a to mě znechutilo víc než ty reklamy!Jediným zpestřením je Florentýna kvúli které ho ještě vúbec kupuji!

50. MILADAU

Přečetla jsem si komentáře a přidávám svůj. Já odebírám časopis Apetit od začátku a Šef gurman asi rok. Tak se mi zdá, že ten druhý to kopíruje z prvního. Z každého Apetitu uvařím aspoň jedno jídlo. Zatím se mi nejvíce líbilo číslo se staročeskými recepty, které mám pořád v kuchyni. Z Gurmánu si na nic tak zajímavého nevzpomínám. Ale je fakt, že se každý měsíc těším na další nová čísla.

52. Pavli

Dneska mne zaujal časopis F.O.O.D., ale bohužel až po zakoupení jsem zjistila, že je nacpaný reklamou a vystylizovaným jídlem :-(

53. ego

Bohužel tak to v časopisech o jídle chodí, jídla jsouvprostě dokonalá na pohled a přitom dost upav je nepoživatelná. Např. jedli jste někdo pečená rajčata i se stonky? Blbost, že, ale na fotce to hezky vypadá. A většina receptů je poskládána jen ze surovin „renomovaných“ značek a „trendy“ surovin. Jeden příklad za všechny: když otevřu jaký koli časopis o vaření tak se dozvím, že pravdě podobně neexistuje jiný olej než olivový extra panenský. Zachvíly to snad budou psát i do cukrářských receptů!!

55. Bardo

Zajímalo by mě, jak se v současné době panu Cuketkovi líbí ty tři časopisy, jestli se nějak vylepšili.

56. Martin

Odebíral jsem ChG od začátku vydávání. Byl jsem z něj nadšený, z každého čísla jsme si vybrali 4–5 receptů na vyzkoušení a cca 3 prošly do „trvalejší kuchařky“. I recepty na týden byly dobré, pokud vařil Martin Polačko. Návrhy p. Nikodéma mi až zas tak nevyhovují…
Posledního půl roku si uvědomuji, že počet receptů na otestování a zařazení se snižuje. V posledním Gurmánu (05/2010), co jsem koupil jsem nenašel jediný recept co by mě zaujal. Je to trapné, ale víc mě potěšil Albert v kuchyni.
Až půjdu na nákup, stavím se v trafice a koupím LCI a Apetita na porovnání. Potom se rozhodnu, co si zase předplatím…

OT: pane Cuketko, díky za stránky a recepty

Komentáře jsou uzavřeny.