Co si přivést a ochutnat v Maďarsku? RSS

Před lety jsem byl v Györu cestou z Balatonu, a dal jsem si tam úžasné halászlé. Bohužel jsem si ten podnik nezapamatoval, byl kousek od tržiště, a scházelo se do něj po schodech na náměstí. Měli dva druhy, jedno bez kapřích kousků, druhé s. Dal jsem si to první, raději bych doporučil druhé.

Před několika lety jsem byla v Györu a navšívili jsme tam jednu restaurace, kde měli moc dobrá játra. Chutnalo nám tam tak, že jsme tam šli i druhý večer.
Paradoxně to nebyla typicky maďarská hospoda, ale byla ve stylu anglického pubu:
 http://www.johnbullpub.hu

Co se týká maďarských webových stránek a jídelních lístků restaurací, většinou jsou jen maďarsky a obsluhující se většinou nechytají ani na angličtinu, ani na němčinu. O to je větší dobrodružství si objednat.

se většinou nechytají ani na angličtinu, ani na němčinu

v kombinací s předem nastaveným spropitným na to je vždy napínavá sázka do loterie ;)

Když jsme tam byli někdy v roce 92, tak na (západo)německé marky rozumněli snad i česky. :D

Předloni jsme byli v Budapešti na prodloužený víkend. Měl jsem představu o ochutnání místní gastronomie. Prochodili jsme mnoho kilometrů skrz turistická i neturistická místa, ale normální restauraci jsme nenašli. Maďarský guláš jsem tak neochutnal (pozor, guláš se řekne pörkelt, gulasz je polévka). Všude Pizza Hut a Burger King, nebo zcela prázdné, předražené restaurace. Aspoň že mají hezké lázně a takové historické mini metro. :-)

Z Budapešti jsem se právě vrátil, co se týče jídelních suvenýrů, dovezl jsem mletou papriku a paprikovou pastu, salám, víno a likér Unicum. Na místě jsem z maďarských jídel ochutnal jen výbornou gulášovou polévku v hlavní tržnici (polévka sice turisticky drahá, ale moc dobrá a tržnice jako taková určitě stojí za vidění) a langoše a dortík, na vysedávání v restauracích nějak nebyl čas a nálada. Taky doporučuji na ochutnání tvarohové tyčinky v čokoládě aTúró Rudi nebo tak nějak – červeno bílý puntíkovaný obal, něco jako Míša, ale jen chlazené, ne mražené. A jinak v Budapešti určitě stojí za to lázně Szécheni Furdo na stejnojmenné stanici podzemky (linka M1, údajně nejstarší kontinentální metro, v podstatě taková podzemní tramvaj – linky metra M2 a M3 jsou pro Pražáky zajímavé jako retro – jezdí na nich sovětské vagóny, které si z Prahy pamatuji z ranného dětství – ty s kulatými světly na stropě místo zářivek v pozdějších modelech) a taky hrad v Budě a centrum Pešti se synagogou a bazilikou – v té je pěkný výhled na město z ochozu věže

Rozhodně doporučuji cukrárnu Gerbaud v nejcentrovatějším centru, je tedy dost drahá, leč je to legenda a vskutku třída, dortík je nutnost. Výborný dort jsme taky měli v Kavéhász Central (kavárna kotelu Cental) kousek od velké synagogy, byla v něm kombinace čokolády, marcipánu a kávové šlehačky, jmenoval se myslím Central. A cukrárna Russworm na hradě je taky moc dobrá (ale je tam jen málo stolků a je to turistický magnet, takže tam možná nebude místo). A na jídlo byla skvělá lidová jídelna Frici Papa, bylo to tam hrozně levné a dobré a velmi lidové (na stolech umělohmotný kostkovaný ubrus), koukám, že už pronikla i do bedekrů: http://www.lonelyplanet.com/…rants/412266.
Také doporučuji v jakékoli pekárně pagáče/pogáči a makové/ořecho­vé/třešňové záviny. Mají je i ve velké tržnici, jsou fakt dobré. A tržnice je taky zážitek. A domů přivézt určitě tu papriku a jakýkoli salám (pick či herz) či klobásu. Maďaři uměj jíst.
Jinak se omlouvám, že k ostatním tipům nemám adresy (a možná je i blbě píšu), je to už pět let, kdy jsme byli v Budapešti naposled.

jj, tržnice stojí za návštěvu…

Ondřej Havlík: podobně jako Vy jsem se tu ptala před necelým rokem a půl (někde ve fóru ten dotaz bude). Nakonec jsem žádnou z rad nevyužila a dopadlo to tak, že jsme jedli ne podle průvodců, ale podle toho, kde byl hlad. V Budapešti se mi osvědčily spíš menší restaurace v postranních uličkách, ne příliš v centru a spíš v Budíně, než v Pešti (např. naprosto skvělá hospůdka u staré tramvajové vozovny, kde vše bylo dobré a nejdražší jídla stála v přepočtu 70–90,– Kč).
Touto dobou tam také o víkendech bývají na řetězovém mostě (Alžbětin?) letní slavnosti, kdy je most uzavřený a plný stánků s všelijakým rukodělným zbožím; na konci mostu jsou pak koncerty – od klasiky, přes jazz po beat – a stánky s jídlem a vínem; vše nám tam moc chutnalo.
Jak radili předřečníci, kupte si pravou maďarskou papriku a nějakou tu uzeninu od Herze nebo Picka, v řeznictví nezapomeňte na husí škvarky (libatepertö) a v cukrárně na kaštanové pyré (v obchodech s potravinami je mají i balené, název poznáte, je to hodně podobné). Rozhodně doporučuju i zmiňované halászlé a višňový nebo ořechový závin, možná i fazolovou polévku Jókai, je moc dobrá.
Z restaurací nás nejvíc zaujala ta na „kose“ u zátoky Lagymányosi; krásná, moderní (dřevo, kov, kámen, trochu ve stylu soudobého „novo“ funkcionalismu), jídlo vynikající a za oběd pro dva (i s polévkou, moučníkem a vínem) jsme (opakovaně) dali v přepočtu něco kolem 300–400,– Kč.

P.S. Teď bych potřebovala poradit pro změnu já – kde je co dobrého v Amsterdamu, nejlépe v okolí Amsterdamse bos (tam se budeme za týden zdržovat, budeme vázaní na místo a do centra se moc nedostaneme).

take jedem pristi tyden na budapest a k balatonu. Vzhledem k tomu ze chci ochutnat co nejvice „mistni kuchyne“ tak uz ted se ucim zakladni nazvy pokrmu. Dobry seznam je treba zde:
http://budapest-pruvodce.cz/madarstina

aida: Mockrát děkuji za zajímavé informace. Rád bych i já přispěl něco málo k Amsterodamu, bohužel nemohu býti služebníkem…
Jinak všem ostatním mnohokrát děkuji za tipy, ve kterých jsem si vybral své favority. Domů se určitě s prázdnou vracet nebudu
:-) Z dřívějším návštěv mám již vyzkoušené masové palačinky se zakysanou smetanou (hortobágy), rybí polévku (halaszlé) nebo balatonskou štiku v křupavém těstíčku. Taky všechny druhy mletých paprik jako suvenýr. Teď ale zajisté vyzkouším sladkosti (štrůdly, pagáče, dorty)…, ale neopomenu ani tradiční uzeniny… a mnoho dalšího.
Ještě jednou díky

Jo a nebyl by tu ještě tip na nějaké sladší červené víno?

14: Egri Bikavér? :-)

Egri Bikaver zas tak sladký není. Bohužel mi přijde, že v Maďarsku je celkově zatím velmi málo specializovaných vinařských obchodů a tak budete mít možnost koupit víno spíš ve větších samoškách. V dnešní sjednocené Evropě ale dost často natrefíte na láhev, kterou byste koupil i u nás :(
Jestli hledáte sladké maďarské víno, hledejte tokajské, není sice červené, ale je to místní specialita.

„Egri Bikaver zas tak sladký není.“
Vážně? Ten emotikon na konci není pro legraci ;-).

Předestírám, že vínům příliš nerozumím a že jsme v Maďarsku pili hlavně levné lahve ze supermarketů, ale zdála se mi červená proti našim sladká vcelku všechna. Jinak u nás v rodině se v dřevních dobách RVHP pívala třeba kadarka, ta se mi zdá také spíš sladší.
Ještě ke sladkostem: taky dělají v Maďarsku dobrý mercipán – Samosz, nedaleko Budapešti má v Szentendre (malebném městečku, odkud leží kousek i velký skanzen, kde lze též zakoupit nějaké lidové pochutiny, třeba jablečné želé, akátový med atd.) i muzeum, kde se může člověk podívat, jak se to vyrábí a koupit spoustu různých marcipánů, třeba pistáciový, oříškový… Do Szentendre jezdí z Budy pravidelně a dost často příměstský vlak. Skanzen je kousek za městečkem, pár stanic busem a je strašně velký a v domech sedí babky v krojích a podávají výklad v maďarštině :-). Jinak je Szentendre turistický cíl, takže je tam strašná spousta stánků se sušenými paprikami a na břehu Dunaje strašně moc restaurací. Ale my si tam tenkrát dali jen langoš (moc dobrý :-)).
A ještě k čerpání kulinářských informací – pěknou knihu vydal Slovart, z řady Culinaria Maďarsko, je to tak dva tři roky, je tam spousta receptů, fotek a povídání o krajových specialitách (a taky o víně). Akorát to není moc titul do batohu.

ringo – omluva, pochopil jsem to jinak .)
Lysil – Kadarka je jednou ze základních odrůd při výrobě Bikaveru. Bikaver sám je vlastně známkové víno – cuvée z více odrůd. Maďaři to míchají jak můžou, menší vinaři ho ale často mají jako svou „vlajkovou loď“ a velmi často ho nechávají zrát i v dubových sudech. Ještě k těm sladkým červeným – to, co popisujete, budou spíš vína bez tříslovin s nižšími kyselinami, kdybyste koupili v maďarsku v samošce sladké červené víno, na 99% bude doslazované. Nic si z toho ale nedělejte, z mé zkušenosti to stejně nazývá většina zákazníků. Pro představu jak chutná dobré sladké červené doporučuji sáhnout po víně z rakouské oblasti burgenland, která je kolem Neziderského jezera a dál na jih kolem hranice s maďarskem. Zajímavou láhev sladkého červeného z této oblasti najdete v čechách tak od 250,– kaček.