Divoké obrození

Šťovík, řebříček, popenec, violka, pampeliška, fialkový vinaigrette

Óká. Myslím, že už se to může říct nahlas — letošek v jídle bude hodně hodně divoký, ušpiněný od hlíny a rozhodně se v něm neobejdete bez botanického atlasu a starých knížek od Marie Úlehlové Tilschové.

Určitě neuškodí, když se předtím pořádně rozcvičíte, protože bude potřeba běhat po lesích, lozit po stráních a brodit nesčetné tůně. Neuniknete ani ve městě. Tam se zase připravte na to, že mezi opečováváním svého city záhonku prolezete každý park, vnitroblok i zapomenutý sad.

Honitba za čímže?

Za vším zeleným a barevným, co roste divoce, má nějakou chuť a po čem se alespoň v malém množství neotrávíte.

Zelená slepota

Vhodnou ilustrací jsem já a naše kouzelná zahrada za střešovickým barákem. Od začátku dubna totiž nestačím zírat, jak se to na mě najednou všechno valí.

Šťovík

Už loni jsem si na zahradu přinesl šťovík a medvědí česnek jako sazeničky. Letos na jaře mě ale definitivně dorazila Kami a její master plan na urban hipster záhon. Šrucha, violka, popenec? Co to, safra, je? A kde já je jen vezmu?

Popenec

Gůglím, hledám obrázky a listuji v atlase. Popenec — čeleď hluchavkovitých, plazivý a drobný, zhusta rozšírený jako běžný plevel. Jdu k záhonu, drbu se na hlavě a koumám, kam ho teda dám, až ho najdu. Přecházím a chodím a najednou koukám. Zcela bez zájmu o mě a můj záhon, všude a opravdu zhusta — popenec. Pche!

Fialky, cukr

To samé s violkou. Chystám výlet a lov. Sundávám kolo, foukám, promazávám. Naposledy se jdu podívat do knihovny jak violka vonná vypadá a bác ho. Přes okno na mě z trávy něco modře svítí. A fakt že jo — plná zahrada nádherně voňavých fialek.

Pokračuje to samozřejmě i dál! Jdu běhat. Nandám tenisky, startuju GPS a běžím. Trochu ztuha, ale přeci jen je to teprve začátek mé jepičí sezóny běžce.

Řebříček

Vojenská nemocnice, Větrník, Hvězda a zpátky přes Břevnovský klášter. V trávě vidím mladý řebříček a sám se sebou se sázím, o co, že to nejde sníst. Kousek vedle je něco zeleného a špičatého — šup s tím taky do kapsy.

Svízel

Doma odkopávám tenisky, zase hledám a po chvíli jsem opět doma. Mladý řebříček i svízel — jedlé, výtečné, zdravé a zapomenuté. Letmo čekuju zahradu a už asi víte, že?

Všechno tam už dávno roste!

Proč se s nimi nevaří víc?

Příběh mojí překvapivě jedlé zahrády, kterou mám pod nosem a přitom nevím, co všechno na ní pořádně roste a že se to dá vlastně všechno sníst je typický. A divoké bylinky jsou takový modelový otloukánek.

Pampeliška

Jasně, sbírají se do čajů a suší se jako léčivky. V jídle na ně ale narazíte spíš v historických pramenech nebo v úzkých komunitách okolo sběru rostlin. Výjimečně se mihnou v zahrádkářských časopisech pro zpestření. Na mainstreamovou petržel nebo bazalku, které si koupíte v každém supermarketu, to ale zatím nemá.

I když i tohle se pomalu mění a nitky, které vedou ke změne se sbíhají z různých stran. Vzpomínáte na Nomu nebo Kadeau? V jejich kuchyních byste našli divokých bylinek plné kbelíky. Položky se sběračova košíku teď ale čím dál častěji vidím i na menu La Degustation a divokými bylinkami se ohání i různé nově otevřené raw a vegan podniky v Praze.

Řebříček obecný

Loni jsem na farmářských trzích v Praze zahlédl medvědí česnek jen jako sazeničku. Letos jsem ho viděl v prodeji na dvou místech už i jako načesaný (jednou dokonce zatavený ve fólii v polystyrénové vaničce!).

Pokud medvědí česnek dobře znáte a máte ho v blízkém lese celý lán, bude vám to připadat směšné a možná i zvrácené. V hlavním proudu české kuchyně je to ale pozitivní signál.

Popenec břečťanovitý

Je to prostě jen přirozená snaha prozkoumat všechno, na čem tu celou dobu vlastně sedíme (a z čeho čerpat). Postupně to očichat, ochutnat a znovu poznat. Tipuji, že si tím procházejí všechny národní kuchyně, které se po delším spánku budí a otřepávají (s touhou po novém růstu).

Ne všechno samozřejmě dává smysl. Konkrétně u bylin — některé nemají výraznou vůni ani chuť. Jiné se blbě hledají nebo mají jen krátké období, kdy jsou využitelné. Další jsou chráněné, ostatní se zase špatně určují nebo jsou mírně toxické.

Fialky, ocet

V tomhle ohledu je medvědí česnek úplná hvězda a není divu, že se tak rychle prosadil. Úžasně voní i chutná, je ho všude spousta a jako bonus se dá pěstovat i kulturně. Obsahuje v sobě i prvek úlevy — na rozdíl od česneku klasického se zatím nedá dovážet z Číny.

Potká podobný osud i úžasně aromatický popenec? Koupím si na trhu vedle chřestu třeba i vybělené listy pampelišky? Potkám se v českých salátech se šťovíkem a se záplavou jedlých květů?

Bramborové noky, máslo, medvědí česnek, violka rohatá

Uvidíme, třeba jo. Doma vám v tom vůbec nic nebrání. Závidíte exotickým kuchyním jejich bohatost? Jděte ven a nasbírejte si tu českou.

Divoké bylinky ovšem představují jen úzkou výseč. Podobně se pomalu probouzí i české maso (od plemene k plemeni, od čumáčku po ocas). Ve frontě vzadu se nemůžou dočkat domácí luštěniny, obilniny, sladkovodní ryby nebo houby (největší český poklad).

Máme to všechno pod nosem. Tak snad to neuteče… ;)

Kam dál pro zeleň?

Komentáře

Ó díky díky… hlavně za odkazy. Řebříček sypu už drahně let do všeho, na popenec se chystám, sedmikráskové květy krášlí velikonoční nádivku v letech, kdy není sníh.

Jdu do toho ještě odhodlaněji!

Líbí se mi, jak Vy i vy objevujete, co bylo našim babičkám přirozené. Snad když to napíše pan Cuketka, bude to módní. Nic ve zlém :-))), jsem pro osvětu. Úsměvná je kauza medvědí česnek, ten se v Brně prodává ve svazcích odjakživa, vlastně ho má na zahrádce snad každý koho znám.
A pane Cuketka, začala pampelišková sezona, ty jarní mají největší sílu na salát, med, víno a kaprlata! Kopřivy na špenát a očistný čaj se už dají sbírat srpem, jaro zase vynechali a máme léto. Je čas nakládat fialky do cukru a vařit sirupy. Plevelu zdar!

:D Jsme tudlevá v sobotu seděli na dece a po pár sklenkách vína ochutnávali okolorostoucí zeleň, řebříček mi nejel, svízel dobrá a mladé březové lístky taky celkem fajn :)

Jsem ráda, že konečně začala bylinková a divoce bylinková obroda. Sama využívám ze zahrady pampelišku na „med“ i do salátů, sedmikrásky, kopřivy, medvědí česnek a samozřejmě záhon „klasických“ bylinek…

Ten pocit, když člověk do ošatky sbírá čerstvé, křupavé, voňavé věci a přemýšlí, co s nimi udělá, je osvobozující a osvěžující:-) Stačí se jen dívat kolem sebe a nebát se (samozřejmě v případě nejasností s knihou v ruce) experimentovat…pro mě byla třeba objevem poslední doby šanta kočičí, kterou jsem strkala naší kočce a netušila, že se dá dobře využít i v kuchyni:-)

↪ 3 Ladi: Bříza je sladká a hlavně pupeny jsou očistné. Velmi vhodné pro ženy, doporučují se jako očistná část před jakoukoliv kůrou (ženských nemocí). Na sirup je možné naříznout kmen a odebírat šťávu jako z javoru, nikdy jsem to nedělala, ale je to babičkovský recept.

Jj. Já před několika lety dostal „Jedlé rostliny z přírody“ od Lánské. To bylo překvapení, že dobře 80 % toho, co jsme zasadili nebo roste samo od sebe na zahradě, se dá požívat (a kdysi normálně jedlo, pilo, apod.) :-)

ted jsem se jen tak inspirativne zakousk na zahrade do popence… a ono to vazne nechutna spatne 0.o

↪ 2 Vanda: To s těmi babičkami je takové pěkné klišé (BTW ty moje by o vaření s popencem, sbírání medvědího česneku a fialkovém cukru neměly ani páru). Přemýšlím, co bych musel udělat proto, aby mi vaření z divokých bylin v klidu prošlo? Mít přes 80 let a žít na venkově v okolí Brna? :)

↪ 8 tex: jj, z téhle várky, co tu mám (budou ještě další a některé jsem ani nefotil — kopřivy, ptačinec) je pro mě taková TOP3 šťovík, fialky a právě popenec. Kami už ho v minulém postu u zahrádky doporučovala jako kořenitý k bramborám/vejcům, podobně jako majoránku a fakt je to hodně blízko a fest aromatické. Šťovík zase může fungovat v salátu jako takový český ctitron a filaky na cokoliv jarního v cukrařině (viz ty nádherné recepty od Maryny ;)

↪ 3 Ladi: mladé březové lístky mě ještě čekají, teda jestli to ještě stihnu :) Mízu závidím Zuzce ze Zkvašeno, sám jsme na to neměl nervy.

Vařím tento týden skoro jen z kopřiv a z bršlice kozí nohy a zatím mi to doma jedí, jen to nezvládám fotogr. upravovat.
Co bych ale chtěla rozhodně předat dál, tak tip na Divokou kuchařku od Pavly Dudkové, viděla jsem ji u Jaroslava Duška v jeho pořadu. Super přehledný a hlavně dostupný seznam jedlých bylin se základním botanickým info a receptem či tipem na úpravu. Třeba to znáte, kdyby ne, tak na http://fenix.savana.cz/doku.php .
Zdravím a krásné fotky! K

↪ 13 kator: Narazil jsem na ni při hledání, ale přímo knihu doma nemám. Jestli někde v knihkupectví uvidím prolistuju a pouvažuju. Díky za tip :)

↪ 14 pan Cuketka: já právě myslela, že ta kuchařka existuje jenom na té adrese v elektronické verzi jako projekt její diplomové práce, ani mě nenapadlo, že by vyšla knižně , ale díky, protože jsem ten pořad nedokoukala do konce…

Nádherný článek, člověk rázem zatouží být kozou a vyběhnout okusovat všechnu tu křehoučkou zeleň kolem :)

↪ 7 tomasw: Knihy od Lánské (napsala jich víc) jsou skvělé.

↪ 9 pan Cuketka: Tak moje babička slupne kdeco plevelného, však to byla zrovna ona, kdo mě naučil jíst zmíněný popenec a řadu dalších věcí: ) Ale kupodivu to není žádná „venkovská babka kořenářka“ (jak by asi odpovídalo lidovému obrazu pleveložravé babičky), naopak, je spíš městská panička a využívání planých bylin se naučila na „knédlfakultě“:)

↪ 13 kator: Jo, to je moc užitečný web, taky tam chodívám pro inspiraci, vedle fóra I.Paukertové.

Cuketko, jste fakt borec, celý příspěvek je špice. Připomělo mi to stockholmskou restauraci mistral (myslím už zavřená, přestěhovali se do francie), viz galerie:

http://mistral.nu/

Proč se zlobíte? Nic takového jsem nepsala, ani to tak nemyslela. Přece nejde o to aby Vám to prošlo, psala jsem že „nic ve zlém“. Jsem ráda za osvětu. A moje babička byla městská, tak jako od Kami. A po ní jsem to začala dělat já, moji mámu vaření trochu minulo.

Tak jsem si uvědomila, že jsem vlastně babka kořenářka, plané rostliny v kuchyni běžně používám dobrých třicet let. Naštěstí nemusím lítat po lesích, mně stačí jít s miskou na dvůr a zahradu. Na pampelišku stačí položit střešní taška a vybělí se. V kuchyni se dají využít i některé kořeny, třeba právě pampelišky. V zimě se dá pampeliška rychlit jako čekanka.Přemýšlím nad využitím sklepa na rychlení čekanky, nejedná se o čekanku belgickou, nesklízí se puky, ale jen listy.

↪ 18 Radim: No jo, mazec, ta galerie je super. Zahlídl jsem tam šťavel, řebříček, bršlici, macešky, měsíček, kopřivu a spoustu dalšího ani nepznám.

No je fičí v tom krásně! A zážitek z podniku závidím… :)

↪ 23 pan Cuketka: Já přiklápím taky tím květináčem – nechci mít rozpláclou:) Chce to nezapomenout zakrýt kamínkem tu ďouru nahoře. Mám na zahradě takto přiklopeno a vyběluju už dva týdny :)
I když – ona nevybělená je zdravotně výhodnější;)

Zdravim, sousede! Roste nám někde v Bř nebo Střeš volně medvědí česnek? :-)

↪ 25 Lucie H.: Nezahlédl jsem zatím! Ve Hvězdě jsou velké lány česneku podivného, nejvíc je medvědího v Šárce okolo potoka (ale trhat se tam myslím oficiálně nesmí, to jen tak pro info ;)

↪ 26 pan Cuketka: Zajímavé je, že v Šárce je medvědí i podivný. A podivný je blíž od silnice, tak ho tam lidi škubou (i když se tam škubat nic nesmí, je to chráněné území).

↪ 26 pan Cuketka: Dekuju za cesnekove zpravodajstvi! Pak tedy zbyva ten Petrin, avsak je veliky a ja netusim, kde presne hledat… :-) A Krulichovi – dobry tip, asi se tam zastavim!

↪ 32 Dv: Už rozkvétají violky lesní a violky psí, tak to máte skoro jak fialky ;)

Knížku nemám, škoda, že tam není nějaký náhled obsahu.

↪ 33 kami: Ne tak docela, do vázičky dobrý, ale nemají barvu, chuť, ani vůni jako fialka. Pokud je spaříte na přípravu želé, máte po slámě zavanějící, světle zelený nálev. Vlastní zkušenost :-))

↪ 34 Vanda: To máte pravdu :) Vůně ani barva se fialkám nevyrovná. Ale jedlé jsou a do salátu, jaký je na úvodním obrázku, použitelné :)

↪ 35 kami: To ano, takže se to počítá, i když jsou bez chuti. Já mám nejraději květy lichořešice a dýně, jsou pikantní. A nemůžu se dočkat bezu! Budou litry a litry sirupu. A zrovna nikde cukr v akci, šmankote.

↪ 36 Vanda: Poměrně chuťově výrazné jsou také např. květy denivky, pažitky, medvědího česneku a brutnáku.
Na bez je čas, to se cukr ještě určitě objeví :)

Bylinky natrhané přímo před barákem, to je fajn. Ochutnávat všechno možné byla moje záliba už od mala (sedmikrásky, pampelišky, šťovík…). Spousta lidí dneska už ani netuší, že pažitka se dá sehnat v některých lesících (i v Praze). Mě před pár lety překvapila informace, že se dá jíst lichořeřišnice, kterou jsem považovala za podivnou kytku s nasmrádlými květy a nechápala jsem, proč by ji někdo chtěl mít v truhlíku za oknem, teď ji chci taky :-).
K tomu medvědímu česneku – v holešovické tržnici ho mají už několikátý rok po sobě u stánku s houbami, ale co jsem tam byla letos, tak ho měli dost povadlý a jen tu a tam, dřív ho mívali i víc. Ve vaničce jsem ho viděla taky už víckrát, poprvé tak před dvěma roky, ale byl vždycky německý a dost unavený.

Já jsem si medvědí česnek koupila loni v holešovické tržnici jako sazeničky, pěkně se chytil a letos už se mi i trochu rozrůstá a pár listů jsem z něj měla. V rezervaci ho škubat nebudu, to si radši ještě rok nebo dva počkám, až mi ho vyroste víc. Jinak díky za další tipy, popenec i řebříček mi kolem baráku roste a už jsem ho do pár jídel přidala. Zimní špenát nebyl v zimě k ničemu, ale teď se mi zbláznil a nestíhám ho jíst. Chtěla jsem si zasít i ten brutnák, ale nesehnala jsem semínka, tak snad příští rok.

↪ 40 Ala: Super, není nad vlastní úrodu:) Též si pěstuju vlastní.
Stejně jak Vám se mi nelíbí drancování medvědího česneku kdekoli včetně chráněných území, třeba v té Šárce jsem viděla, jak ho tam lidé škubou. Přitom tam rostou zrovna s ním promíšeně docela vzácné rostliny, třeba áronovité, a takhle to tam lidi podupou, pěkně mě to štve.
Popenec je skvělé a nedoceněné koření. Používám ho hodně, dala jsem dva recepty s popencem i na web, kdybyste chtěla zkusit:)

Brutnák semínka jsem kupovala loni od SevaSeed, buď na Bělehradské, nebo na Vltavské u Vaňka, teď nevím.
Letos už se mi přesévá sám.

↪ 41 kami: Koukám na poslední přírůstky a fakt smekám, naprostá nádhera… + ty recepty jsou super i kdyby tam divoké bylinky vůbec nebyly… ;)

Jinak popenec vyhlašuju jako objev roku. Ze všech bylin (kromě medvědího) má IMO největší potenciál, protože je fakt všude a naprosto nádherně voní. Na mařinku se teprve chystám a na popsanou extrakci stonky pryč jsem docela koukal.

↪ 41 kami: No jo, co naděláte, když už o tom píše i Paulus na lidovkách, tak nezbývá než vyrazit tramvají do Šárky, aby se bylo čím chlubit kámoškám u latéčka jak teď sezónně děláme všecičko z medvědího česneku a jsme strašně in. To se nedá nic dělat, s nakupováním na farmářským trhu už dneska nikoho neohromíte, tak je potřeba postoupit do vyššího levelu a aspoň vyrabovat nějakou rezervaci. :-) Připomnělo mi to jednu zdejší diskusi jak se tu nějaká slečna ptala, kde by se u nás daly nakopat lanýže, že je nutně potřebuje ochutnat, ale ty prachy v restauraci za ně přece platit nebude.
Jinak ten popenec tipuju na módní hit příštího roku, aspoň že to roste všude, tak to lidi můžou škubat někde mezi panelákama a nedusat kvůli tomu v Šárce.

↪ 42 pan Cuketka: Díky:) Snažím se.

Popenec bude asi opravdu letos hitovka :)
Ale ona i třeba taková mařinka, brutnák, lichořeřišnice…mají ohromný potenciál a velmi osobitou chuť. Třeba ještě popenec předběhnou:)

↪ 43 Ala: Na ty lanýže si matně vzpomínám, to bylo něco podobného. Snad to Sˇárecké rostliny přežijou, než se zvedne zas jiná módní vlna.

Přispěla bych k otázce, proč se divoké byliny nevyužívají více: protože dají dost práce – než ty většinou malé lístky natrháte, omyjete, aby jich bylo několik porcí, ne jen pár lodyh na ukázku, to dá zabrat – před lety v první vlně zdravé výživy jsme se o to pokoušeli více, znám… pampelišky aj. se sbírají jen do květu, takže už je po hlavní sezóně, dobré jsou však i sedmikráskové lístky, ty se tu moc nezmiňovaly, myslím. Saláty, polívky, špenáty, přidat do nádivek a různých zapečených směsí, do dipů, na posypání…využití se najde.
Byl to takový můj koníček v letech chalupaření, zkusit vše, co se urodí v přírodě – no, na najedení by to nebylo, ale brzy budou i kosmatice, divoká dobromysl (spíš Středohoří), pak už i nějaká houba či bobulka…ale byliny už jsou potom moc tuhé :)

↪ 45 vilemina: To máte pravdu, hledat, škubat…a ty mrňavé vůbec nepřibývají:)
Pampelišky se dají jíst i po květu, když je vybělíte, tak pak jsou křehké. Nebělené jsou v létě už tuhé, tojo.
Ve Středohoří jsou hlavně hádám teď smrže. Už jsem na nich léta nebyla, přece jen už to mám z ruky. Ale bývaly to plné koše, joj!:)
Já se planým býlím pokoušela živit, když jsem měla fakt hlad na robinsonských dnech a podobných vynálezech skautských táborů :D A to byste viděla, kolik toho člověk dokáže hbitě naškubat, když k jídlu nic jiného nemá :)

Tak dobře, já se také přidám, přesvědčili jste mě. Půjdu na kopřivy a udělám špenát (ekonomika domácnosti). Nějaké listí na „zahradní salát“ se určitě také najde. ;-)

Jako spousta lidí tady jsme už jako malí kluci pojídali mraky šťovíku, až nám z toho někdy nebylo dobře, dále šťavel kyselý, ale jen stopové množství, kvůli jedovaté kyselince, pak takový ten zeleno-žlutý kousek stonku co vznikne když chytnete za květenství v podstatě jakoukoli luční trávu a jako sladkou perličku jsme cucali nektar z květů bílé hluchavky. Loni jsem objevil česnáček lekářský, roste v podstatě všude, na medvědí česnek nemá ale v malém množství i na chlebu s máslem dobrý. Už ve školce nás naučili jíst bukvice, olejnatý, trošku chlupatý, přec velmi dobrý oříšek. Je tohou spoustu, dodnes mnoho z těchto darů přírody využívám, je to dobré, a přeci jenom je nám to nejblíže.

↪ 33 kami: Violky psí ale vůbec nevoní..Dopadla jsem stejně jako Vanda. Violková zmrzlina se nekonala. Musím si na ně počíhat příští rok.

A jak je to se sberem bylinek ve meste? Ve skole mi vtloukali do hlavy,ze bylinly,ovoce a zeleninu z mesta a od silnice nee. Takze moc nevim co si pocit s pestovanim na balkone a sberem ve meste. Jsem z toho zmatena :-)

↪ 51 buchtalin: To souviselo především s olovnatým benzínem. Te´d už je hodně bezolovnatý, takže se kontaminace plodin od silnic zmenšila. Ale dokonalé to samozřejmě není. Kontaminace klesá se čtvercem vzdálenosti (olovnaté sloučeniny nedoletí moc daleko) a uvádí se, že bezpečná vzdálenost od středně frekventované silnice je 5 metrů. Když je tam zeď, tak tu to vpodstatě nepřeletí a lze sbírat víceméně hned u ní.

Na balkoně, pokud není ve zvýšeném přízemí, je to už celkem jedno, nahoru to nelítá. tam už řešíte spíš, jestli Vám to třeba nepokáleli holubi nebo tak.

V městské zeleni je to spíš problém se znečištěním psy. Ale třeba nyní aktuální květy bezu, kvety růží… jsou psy nepotentočkované a když to nevezmete hned u silnice, bude to OK:)

Ve větších lesoparcích už to ani ve městě není s těmi psy tak zlé, tam už já klidně utrhnu i ze země :)

No a nejlepší je pochopitelně zahrada – i tam spousta lidí ničí báječné rostliny jako plevel a přitom stačí změnit úhel pohledu;)

↪ 52 kami: Jako obvykle precizní odpověď, chválím.
Jak se prodává kniha? Je moc hezká.

Na balkóně, nyní ve 3. patře víceméně ve vnitrobloku, mám zas jiný problém – rostliny okrasné i užitkové trpí škůdci i plísněmi, je to moc chráněné, nejsou přirození nepřátelé, čili moc toho bez postřiků nenapěstuju.
Letos zkouším popínavé fazole, vybrala jsem zajímavý druh pro ozdbobu i užitek, ale celý trs mi něco napadlo, tak výnos byl zatím jedna miska lusků…obávám se, že třeba ačokča by dopadla stejně.

↪ 57 vilemina: Díky za optání, bohužel zatím špatně :( Zrovna jsem přijela z dovolené a dostala momentální číslo a padly na mě chmury, snad se to trochu zlepší po prázdninách. Jinak si z ní doma budu asi stavět iglú :)

Ačokča by myslím dopadla lépe, na balkoně je vzdušno, což plísni tykvovitých dost brání. Navíc zrovna ačokča není moc náchylná. Fazolí je škoda, padly za oběť padlí?
Já mám letos taky (i na zahradě) poměrně malé výnosy, počasí je letos strašný extrém, hlavně dlouhé mrazivé jaro zanechalo paseku. Ale zrovna luskoviny mi letos jdou krásně, zkusila jsem i klasický římský bob a je to paráda, už i mrazím :) Zato plodová zelenina slabá a brukvovité trága, třeba z mangoldu )který je jinak solidní stálice) není letos takřka nic :(

Bože, a já to celé roky vytrhávala ze záhonů. Dle doporučení jsem si opatřila knížku Jedlé rostliny od Lánské a nestačím se divit co všechno mám na dosah ruky.
Zelené jaro všem. Sylva

Komentáře jsou uzavřeny.