Oolong z Japonska

Částečně oxidovaný čaj a ještě k tomu z Japonska? Pravděpodobnost jeho výskytu na mé kávou okupované poličce je asi tak 1:1000000.

Se svým omezeným čajovým rozhledem bych se k němu vážně neměl šanci dostat — čajovnám se vyhýbám a kofein hradím z 99 % kávou. Do cesty se mi ale přimotal ochutnávkový krám od Tea Mountain, kde si mě zahákli za frňák už po první návštěvě (tzv. Křižíkova osa Šálek — Vetlin je odteď oficiálně smrtelně nebezpečná).

V názvu čaje Hanhakoucha Musashikaori Gokuchanin se schovává kultivar (Musashikaori) i jméno producenta (Yoshiaki Hiruma = Gokuchanin). Za 50g pytlík zaplatíte pálku 420 Kč (moje nervy byly ochotné tolerovat jen 25 g).

V barvě lístků se střídají zelenkavé a okrové flíčky. Ve vůni vás do nosu uhodí vůně květin a meruněk, v chuti je pak téměř sladký a ovocný (opět zralé meruňky a broskve). Mám tu teď na stole rozkvetlý hyacint a jeho vůně se s čajem překrývají natolik, že vždycky musím jít popíjet jinam.

Poprvé jsem z čaje dostal ochutnat tři postupné nálevy, takže to podobně dělám i doma, akorát že končím už u druhého. Nejvíc mi chutná při teplotě vody těsně pod 90 °C.

Nic moc v čaji nemám napito, ale takovou kombinaci vůně a chuti bych mohl klidně pořád. Jestli se v čaji vyznáte a umíte mi poradit čaje s podobným charakterem, přidejte klíďo další tipy. Nový projekt Tea Mountain nijak podrobně rozebírat nechci. Jsem si ale jistý, že se o něm bude letos ještě hodně povídat i beze mě… ;)

P.S.: Cítím jako velkou nespravedlnost, že si čajaři před přípravou nemusí řešit hrubost namletí a čaj jim v klidu vydrží v řádu měsíců!

Reklama

Komentáře

Ojoj, pro mě jako nekávaře veliké lákadlo. Cena je ovšem dost šílená, ale třeba když někdy půjdu okolo… Kdo ví :) Zatím zůstanu u osvědčené Dračí studny.

Já jsem docela čajař, takže pro tebe mám možná dobrou zprávu. Spoustu čajů i docela průměrný kvality (a ceny) můžeš vychutnat když je koupíš čerstvý.
A já pak aspoň třeba trochu zmírním stres, že přípravou zkazím čaj za obrovský peníze.
A kdybych měl poradit konkrétně, tak teď by to byly podzimní nebo druhé sklizně Darjeelingu – a na jaře první sklizeň téhož. Nemusí to být v organic-bio top třídách, moje zkušenost je, že Darjeeling čerstvej je vynikající i v nižších kvalitách.
A jestli tě zaujal oolong, tak doporučím zkusit nějaký thajwanský oolongy.

Čajaři sice nemusí řešit hrubost namletí, ale řeší teplotu vody, dobu louhování, výběr vhodného nádobí a v neposlední řadě taky množství čaje :). Nevím jak u ostatních, ale to, že by u mě čaj vydržel déle, než měsíc se moc často nestává (sheng puerhy nepočítám). Doporučil bych Ti zkusit Oriental beauty, tím rozhodně chybu neuděláš.

Jak píše Petr, oolongy jsou výborné z Taiwanu. Od mírně fermentovaných, jako třeba Dung Ding – Zamrzlý vrcholek, s květovou vůní a charakterem poměrně blízkým zeleným čajům, po více fermentované jako například Butterfly of Taiwan s tóny ovoce a skořicovým nádechem, který má blíž k černým čajům. Je pravda, že tyto čaje jsou poměrně drahé, ale velice aromatické a chutné.
Na těchto čajích si ujížděla např. Edith Piaf.

Dobry den pane Cuketko, kolik u Vas stoji reklamni clanek jako je tento?

↪ 6 maf: Tenhle koupit nelze ;) Podmínky inzerce ale najdete v hlavičce. Ale je mi jasné, že TM bude konkurenci (a nejen jí) ležet v žaludku hodně. Je to přeci jen jiná liga, než vše současné o čaji v ČR :)

↪ 4 Furusaki: To všechno řeší kávaři taky, ale surovinu si předtím musí navíc upravit mletím, čímž se to celé může podělat a ovlivňuje to i další faktory :) Pro pořádek shrnu, co každé ráno řeším, pokud si doma připravuji filtrovanou kávu:

  • dávku (g/l)
  • teplotu vody (s přesností na celé °C)
  • výběr metody přípravy (tím zároveň i nádobu a způsob filtrování, hrubost filtru)
  • hrubost mletí
  • čas extrakce (± délka kontaktu kávy s vodou)

Za tip díky :)

↪ 3 Petr: Díky za tipy. Jako druhý vzorek jsem měl v TM právě nějaký jejich Darjeeling. Fajn na něm byla i ta cena o pár levelů níž než u téhle potvory.

p. Cuketka: Taiwan je oolongová velmoc produkující ty nejdražší čaje na světě, označení čajů je Fomosa – např Formosa Dung Ding. Krom Dung Ding (Dong Ding, Tung Ting, nebo Zamrzlý vrcholek) je z těch méně fermentovaných výborný ještě například Bao Zhong.
Orientovat se dá podle ceny protože tyto čaje bývají nabízeny v mnoha kvalitativních kategoriích. Na netu se dají sehnat za podstatně nižší ceny, než v čajovnávh, nebo kamenných obchodech. Doporučuji se naprosto vyhnout komerčním značkám jako Oxalis a spíš se orientovat na specializované čajové obchody – kvalitu poznáte podle šíře sortimentu a ceny.
Myslím, že pro začátek by mohl být dobrý tento:
http://www.tea.cz/…na/index.php?…

↪ 10 martas: Díky, projdu si to a každopádně po téhle zkušenosti se na oolongy zaměřím víc (hlavně tedy na ty na méně oxidovaném okraji spektra oolongů)! :) (P.S.: Moje hlavní (a popravdě asi i jediná) tištěná reference o čajích co mám doma je Příběh čaje)

Dobrý den vespolek, no, pokud něco provozuji léta, tak je to espresso a čaje. Myslím doma. Za ta léta jsem vypil hektolitry čajů, počínaje Pu Erhy, konče japanskými tamaryokuchami různých kvalit. A můžu směle konstatovat jednu věc. Pokud někdo k čajům typu nízko nebo středně fermentovaným (to je ten správný výraz, ne oxidovaný, jak je výše uvedeno, i když to, vlastně, znamená totéž), nedošel dlouhým vývojem od obligátního zakuřovaného Lapsang Suchongu nebo čajů ochucených bergamotovou silicí, přes obyčejný střelný prach, přes nižší třídy Dung Ti (zde též uváděný pod jinými podobnými názvy jako Dung Ding a podobně), je jednorázové pořízení si 50 gramů špičkového oolongu za 450 kaček naprosto neopodstatněným házením perel sviním. Pokud nemáte možnost srovnat jeho kvalitu s mnoha jinými vypitými čaji, nemá to vůbec smysl. Nehledě na to, že nečajomil rozdíl mezi čajem za tisícovku za deset deka od čaje za pětinu ceny, obvykle nerozezná a navíc mu víc chutná ten lůvnější, protože není tak jemný. Tyhle drahé čaje, jaké pan Cuketka uvedl, se připravují ze speciálně dovezené vody, nejlépe z antarktických ledovců, což je, konkrétně, japanská doména, takže připravit si takový čaj z vody z kohoutku z veřejné sítě, je, třeba v Číně, vnímáno jako hrdelní zločin a byla doba, kdy se za to v Číně, skutečně stínaly hlavy. No a k čerstvosti čaje. Víte, čaj není káva, kdy se čerstvost počítá od doby upražení a tak si může, kávomilec, kupovat pravidelně kávu čerstvou. U čajů je to problém, u nás se nic neupravuje, konkrétní šarže čajů se vozí hromadně v pytlích, žocích nebo bednách, takže o tom, že je čaj úplně čerstvý, si můžeme, v našich končinách, jen nechat zdát. A tak strašně záleží na uchovávání. Jediný čaj, jehož kvalita roste s věkem, je Pu Erh. Čím starší, tím dražší. A jedna zajímava informace. Například v takové Číně se zelené čaje téměř nepijí, je to čistě sorta na vývoz. Podstatné procento vypitých čajů tam tvoří právě oolongy. Už proto, že se dá připravit víc nálevů, přičemž ten druhý bývý daleko nejlepší. Nutno ale podotknout, že Číňané nejsou vůbec žádní fajnšmekři. V porovnání třeba s námi, Čechy, jsou to úplní břídilové. Taková expanze čajovnictví, která se, po revoluci udála u nás, to nebylo nikde na světě. A moje čajové preference?
China Tie Guanyin Red Heart-když si dělávám čaj večer k muzice
China Tie Guan Yin Monkey Pick – k témuž
Pi Lo Chun Superior-pro celodenní popíjení – zelený
Keemun Mao Feng – černý, když mám, vyjímečně, na černý čaj chuť-tedy správněji je to červený čaj
Darjeeling TGFOP sf Castleton – taktéž červený čaj, u tohoto se tu a tam vyskytuje muskatelová příchuť a vůně, obzvláštní zážitek
Yunnan Pu Erh King tmavý typ – u mě doma pravidelně čtyřkilová zásoba.

Mám tu kliku, že manželka je keramička a tak máme na každý typ čaje, jiné nádobí. Pokud to nevadí, dám sem link na náš web http://www.orlikovi.net/keramika
pokud to vadí, prosím, pane Cuketko, ten link vymažte. Díky.

↪ 13 CanCalla: Díky za obsáhlý a nabitý koment. Asi se v pár věcech neshodneme, ale to je fajn! :-)

Pro mě třeba zrovna ta teorie v nápojích, že nemá cenu bez dlouholeté zkušenosti ochutnávat něco mimořádného. Platilo by to třeba i na předchozí díl 7. schodu o kávě Geisha. Oba vzorky — tu kávu i zdejší oolong si můžete nechat připravit od profíka v kontrolovaném prostředí a ochutnávka vás rozhodně nezruinuje (je to pár kaček). Pokud je na konci ochutnávajícího přirozená zvědavost a ochota pojmout nové chutě/vůně, odraz hozené perly určitě nehrozí. Naopak usilovně věřím tomu, že spíš dojde k pěknému rozšíření obzorů a upravení představ, co daný nápoj dokáže :)

Ad terminologie — oxidace vs. fermentace. Narazil jsem na to víckrát všude možně. Asi se tady nechám poddat argumentu, že oxidace čaje probíhá bez pomoci mikroorganizmů, což ji od fermentace jasně odděluje. Klidně přidejte svůj argument ;) Ale nejsem čajař, tak mě berte s rezervou.

Ad voda — stínání hlavy za použití tvrdé vody, to slyším prvně! Zatím to beru tak, že při přípravě vystačím s Britou nebo koupenou pramenitou vodou :)

Ano, oolongy! Ti kuang jin z Taiwanu, neboli železná bohyně milosrdenství. Úžasná květinová vůně s tónem ovoce.

Mr. CanCalla totiž pěkně kecá. Pokud se čaji věnuje léta, dělá to asi špatně, nebo ze špatných zdrojů.

S Britou, nebo pramenitou vodou (klidně ze studánky, pokud se zrovna nejedná o krasové území) si p. Cuketka úplně v pohodě vystačíte.
Co se kvality čajů týče, tak podle mého názoru nemusí být člověk až takový znalec, aby poznal rozdíl mezi čajem 100g za 50Kč a za 1000Kč, stejně jako u vína, rumu, whisky, kávy, sušené šunky atd.
S tou oxidací / fermentací je to pravda. U čaje se nepodílí žádné mikroorganismy, kvasinky a podobně, ale enzymy uvolněné z buněk čajového lístku, takže je to skutečně oxidace a ne fermentace, byť se to běžně uvádí.
Za výborný zdroj ucelených informací o čajích považuji knihu Vše o čaji pro čajomily od Karla Valtera, kde je popis přípravy vč. japonských rituálů, popis výroby, značení, nejčastějších druhů, historie atd. atd.

Mr.Tuvy -to je typický komentář člověka, který nemá argument. To, co jste napsal, je fakt hodně bídné. Ještě hůř je na tom Anonym. Počítám, že vím, o koho jde. Taky se poflakuje po všech možných serverech a nic kloudného neřekne. Ale všude je anonymně. Já takové lidi ignoruji. Pan Cuketka napsal svůj názor a některým mým oponoval. Tak to má být. Ale udělat z někoho idiota, to umí jen Mr.Tuvy a Mr.Anonym. Jo a Mr.Tuvy – já se čaji zabývám od revoluce. Intenzívně a i předtím jsem se jim věnoval spíš teoreticky, protože prakticky to možné nebylo. Takže mě, například, na rozdíl od spousty jiných lidí zajímá jen okrajově, co napsal Karel Valtr nebo kdokoli jiný. Ne, že by mě to nezajímalo, ale kladu na to menší důraz než na osobní, letité zkušenosti. Takže například to, že nemá smysl si kupovat opravdu drahý čaj, pokud jsem něčím delším neprošel, je fakt zbytečné. Jediné, co můžete říct, že vám takový čaj chutná. Ale jakmile máte konkrétně uvést, proč, tak jste namydlení. Jestli ho připraví čajomilec v čajovně nebo vy sami doma. Když například vidím rádoby znalce čaje, jak si připraví muskatelový Castleton bezprostředně poté, co se nacpal gulášem, myslím si své. A že takových je.

↪ 20 Natali: Moc děkuju za tip, alespoň podle popisů mě láká moc! :)

↪ 17 martas: Knihu si značím, dobré literatury o jídle není doma nikdy dost ;)

Pan Cuketka se dal na čaj, třikrát hurá! Už mi bylo divné, že byste o čaj nezavadil :)

Z podobných čajových dobrot bych vypíchl čínské útesové oolongy neboli yancha z pohoří Wu Yi Shan ve Fu-ťienu, konkrétně pak třeba Wu Yi Shan Qi Lan. Anebo se blíže podívejte na oolongy z pohoří fénixe z provincie Guangdong, například Phoenix Dan Cong Ba Xian Xiang.

Obě tyto kategorie oolongů, jak útesové tak fénixy, jsou velmi vděčné co se týče rozličných chutí, vůní, aromat a neskutečných počtů nálevů.

Rozhodně máte co objevovat, tak ať se v těch všech čajích neutopíte! :)

Nevím co si myslet o člověk, který napíše že Dung Ding, je čaj podprůměrné kvality. Já bych ho rozhodně doporučil jako z jeden nejlepších čajů co jsem kdy pil, ovšem nemá cenu ho kupovat v podivném balení podivné kvality za předražené ceny v ČR (tu jsem tuším viděl balíček 125 g za 350 Kčs, zatímco mně dovezený přímo z Tajwanu, přišlo 600 g na necelých 900. Kvalita nesrovnatelná). Jinak je to opravdu oxidace, fermentace je opravdu něco jiného Fermentace znamená kvašení, což je proces, který v čaji ani vzdáleně neprobíhá. Ve skutečnosti se jedná o oxidaci polyfenolů – špatně označovaných jako taniny -, která vede k chemickým změnám v čajových lístcích a způsobuje jejich tmavnutí. Černý, zelený, částečně oxidovaný a tmavý čaj se liší způsobem i dobou oxidace. V každém případě za DD dávám ruku do ohně a doporučuji jako nejlepší tajwanský oolong :)

Taky už jsem se byl na Teamountain mrknout a ještě že neberou karty, i tak jsem tam pokaždé nechal celou hotovost :)
Každopádně jsem rád že konečně do prahy v kamenné formě dorazil zdroj super darjeelingů a japonských čajů.
Za mě ještě stojí v praze za návštěvu ChaDao http://www.orijin.cz/ který má spousty hlavně čínských čajů které stojí za prochutnání. Doporučuji zastavit se na jaře, až dorazí čerstvé zelené čaje, tam je v chuti znát skoro každý den od sklizně.
Další zajímavé místo, které zatím funguje jen chvilku je RawCha, http://rawcha.cz/ majitel je nadšenec do čajů, dřív měl na Žižkově Čajírnu nad vokem a pokaždé tam objevím něco, co rozhodně stálo za ochutnání. No a na jídle jsem si taky pochutnal :)

↪ 22 Michal: Já výběrový čaj okrajově piju, ale zřídkakdy se mi dostane pod ruku něco, o čem bych chtěl napsat. S otevřením TM to ale šlo tak nějak samo :-)

Útesy i fénixy, píšu si, díky!

Caj z Japonska???trochu radioaktivni, nemyslite?Opravdu nechapu mentalitu lidi, zamyslete se trochu…potraviny hlavne z Japonska a Severni ameriky, jsou momentalne velmi velmi radioaktivni a jeste nejakych 1000 let budou.
Radeji bych nepil.

karel: pokud si během přípravy a konzumace čaje nasadíte koupací čepici vystlanou alobalem, radioaktivita vás neohrozí.

↪ 27 karel: nevím, jestli jste o tom informován, ale „tak trochu radioaktivní“ je kdeco i tady v Čechách :)))
Dá se říct, že se nedá žít bez nachytání nějaké té radiace – jde jenom o dávky. a myslím, že čaj z Japonska nebude to, co člověka položí…

Karel: ve vší úctě bych Vám rád poradil, abyste nemluvil (a obzvláště ne takto negativně) o věcech, o nichž nemáte ani potuchy. Potraviny, a tedy i čaje, z Japonska jsou na dovozu velmi přísně kontrolovány a pokud vím, Tea Mountain má na čaje certifikáty jak z Japonska, tak jsou čaje kontrolovány SZPI na vstupu (rozuměno na hranicích před proclením, které bez dobrozdání SZPI není možné).
Zdeněk: zcelazaručeně mohu garantovat, že „Dong Ding“ za 900,–/600 g nepochází z Dong Ding. Dong Ding je velmi, velmi malá oblast (mluvíme-li o Dong Ding v pravém či tradičním slova smyslu). To, co máte v ruce, je přinejlepším „Dong Ding Style“ oolong odněkud z nížiny v Nan Tou. Dle ceny bych to šacoval na něco strojově zpracovaného z Ming Jian. Levný Dong Ding je mýtus, takový čaj prostě neexistuje.
A nejsem si úplně jist, zda lze oolongy z této oblasti považovat za objektivně (oprostěme se na chvíli od toho, co komu subjektivně nejvíce chutná) nejlepší tchajwanské oolongy. Nadmořská výška Dong Ding je značně limitujícím faktorem a je známým faktem, že v soutěžích Dong Ding oolongů se často nejvýše umísťují oolongy zpracované stejným způsobem, ale sklizené v Ali Shan (a to stále není zdaleka pohoří, kde by se čaje produkovaly nejvýše).
K diskusi obecně jen malý povzdech – přijde mi docela vypovídající a příznačné, že pod článkem o velice zajímavém čajovém počinu, za kterým stojí veliké množství energie, práce a starostí a který je třeba jen ocenit, se to místo ocenění hemží odkazy na weby a obchody více či méně konkurenčních firem… Já za sebe držím Tea Mountain palce a moc to Martinovi Špimrovi přeju.

Tento čaj nám vozí naše Taiwanská manažerka přímo z Taiwanu. Neznám lepší zelený čaj, dělám si klidně pět nálevu – půllitrových. Kdybych věděl, kolik stojí, asi bych s ním víc šetřil, ale naprosto neskutečný čaj. Doporučuju zkusit i lidem, kteří zelený čaj moc nemusí.

↪ 33 Zdeněk Prachař: Mně tady tipy na konkurenční čaje a obchody vůbec nevadí, schválně se právě na to čtenářů ptám, ať mi doporučí něco podobného :)

pan Cuketka: já jsem v tomhle asi moc stará škola :-). Úplně obecně a sám za sebe se snažím si nehřát vlastní polívčičku na cizích kamnech :-).

↪ 19 CanCalla: Koukám, že elitáři nekazí atmosféru jen v prostředí kávy, ale jsou i na straně výběrových čajů. Jen tak ze zvědavosti, proč by nemělo stačit, že mi něco chutná a musel bych uvádět „konkrétně proč“? A musí mi chutnat ze stejných konrétních důvodů jako ostatním pijákům ledovcových čajů, nebo můžu mít své vlastní konkrétní důvody? Já jen abych pak někde nepřišel o hlavu…

Skvělé, konečně zmínka o čaji na poli kvalitní gastronomie!

Souhlasím, že taiwnaské wulongy jsou skvělá volba. Osobně doporučuju více pečené. Obzvláště elegantní a rafinované jsou ty archivní, roky i desítky let staré.

K pálkám za čaje: Když si spočítám cenu porce čaje na připravu srovnatelnou s vychutnáním lahve vína (např 8g lístků), pořád jsou nejlepší čaje světa levnější.

Ať se vaří!

Pokud by Vám nevadilo objednat si odjinud než z ČR, tak bych Vám doporučila http://origintea.net Právě popíjím 2013 Winter Shan Lin Xi: Long Feng Xia, obchodník si na nic nehraje, ale na stránkách je všechno, co člověk potřebuje vědět. U nás by určitě stál za zkoušku obchod pana Prachaře http://longfeng.cz

Čaju sa venujem relatívne krátko, niečo málo cez dva roky, no za tú dobu som vypil stovky litrov čajov. Od zelených, cez oolongy až po drahé archívne pu-erhy. V Prahe je veľké množstvo čajovní, niektoré lepšie, niektoré horšie, nanešťastie viac je tých nedobrých, kde je čaj len doplnok k vodnici alebo jedlu. Osobne preferujem a každému odporúčam čínsku čajovňu Orijin http://www.orijin.cz, kde odporúčam ochutnať ich vlastné čaje z vlastných čajových plantáží. V cene čaju je krátka gong-fu ceremónia, kedy je vám prvý nálev naservírovaný presne podľa čínskych tradícií, ak máte šťastie tak priamo majiteľom. Prípadne na japonské čaje je fajn Amana http://www.caj.cz alebo s prižmúrením oka aj Bíly Jeřáb http://bily-jerab.cz/index.php/cs/.

Čajový svet je prinajmenšom rovnako bohatý a široký ako svet kávy a som rád, že ľudia začínajú chápať, že káva a čaj nie sú substitúty, sú to úplne iné svety a spoločné nemajú prakticky nič. Možno len to, že poskytujú obrovský priestor na experimentovanie, skúšanie a objavovanie :)

Lidem zvyklým spíše na kávu bych vždycky doporučil pu-erh :) Snad proto, že podobně jako káva nabízí širokou škálu druhů, od zemitých a hrubých až po jemné, téměř ovocné. Navíc dle mého ocení jeho povzbudivý „puch“. Nevýhoda je, že pu-erh je jako víno, nováček se může snadno splést a skončit něčím podřadným.

A vida. Pan Cancala dorazil i sem rozdávat rozumy. Ledva ho uživatelé vypráskali z fóra primacafe, tak se vecpal jinam. Jeho názory na čaj jsou řekněme úsměvné až hloupé, adorace módního „nukleárně zeleného“ tiguanjinu taktéž a zdůrazňovaná obliba shu puerhu neznámého jména a výrobce taktéž.

No, a ještě drobnost. Oxidace probíhá vzdušným kyslíkem, fermentace působením mikroorganismů. Oxidované jsou černé čaje, částečně oxidované jsou oolongy. Fermentované jsou např. černé (shu) pu-erhy, kde se listy nakupí na hromadu a nechají několik desítek dní de facto kompostovat. Zelené (sheng) pu-erhy v podstatě kombinují oxidaci a fermentraci. Zrání je mnohem pomalejší, takže o nějakém alespoň trochu rozumně vyzrálém čaji můžeme mluvit asi tak od desátého roku po sklizni (pokud ho někdo neprožene poměrně zdravotně riskantním nekontrolovaným „rychlozráním“) ale skutečnou kvalitu nabývá až později.

Dnes tenhle čaj celý den popíjím. Je to zajímavá rarita z Japonska. Na mě je moc voňavý a chuťově pestrý. Zítra se zase vrátím k Senche.
Jsem rád, že jsem ho zkusil, ale je to pro mě spíš zpestření a rozšíření obzorů.

když čaj z číny či taiwanu, tak u nás jedině od Prachaře! :o)
když japonce či darjeeling – jedině teamountain :)
osobní zkušenost – kupujete vždy to, co opravdu prodávají – což samo o sobě znamená známku kvality, v čechách dost nevídané, a proto chválihodné :)

oba obchodníci maji mou bezmeznou úctu a respekt, stejně jako pan cuketka, který se nebál připlatit a dostal špičkový čaj :)

Komentáře jsou uzavřeny.