Banánová Bára píše z Ameriky

Spotřebitelská etika a dobrodružství ve střední Americe — jde to spolu dohromady? Bára Mrázková z kampaně Za férové banány vás přesvědčí, že ano. Bára právě teď cestuje po banánových plantážích a pátrá po tom, jak to vlastně v dalekých končinách vypadá v reálu. Moc zajímavé čtení pro následující dva týdny.

Držte palce Banánové Báře! ;)

Reklama

Komentáře

Díky moc, tak to mě zajímá hodně. K dodržování Fair Tradu a kdovíjakých certifikátů v těchto končinách jsem hodně skeptická. Ráda se nechám přesvědčit, že je to jinak…

Fair trade vypadá asi tak, zemědělec dostane cca o 10 až 20 procent více na výkupu a obchodník přiráží 100 %. Pro koho je skutečně Fair trade dobrý business?

↪ 2 Jirka: Nojo, jenze tenhle argument je asi to same, jako kdyz se nekdo rozciluje nad tim, ze v restauraci je sodovka tricet korun a von si ji v samosce muze koupit za deset:)))

↪ 3 FLFL: Kdepak, když se mi zvýší kupní cena o 10 – 20%, ale prodejní zvýším o 100%, pak už si hodně mastím kapsy. Přiznávám se, že to je důvpd, proč Fair Trade nekupuju – nepoměrná většina mých EXTRA zaplacených peněz prostě skončí tam, kde to rozhodně není potřeba.

↪ 4 Malatí: Nevím, znám celkem dost lidí z FT společnosti NaZemi a že by na FT nějak extra bohatli se mi nezdá. Ostatně zajímal by mě Jirkův zdroj této informace, bohužel jsem takovýchto prohlášení četl hodně a u spousty z nich šlo o čísla vycucaná z prstu, takže bez uvedení zdroje jsem celkem opatrnej k tomu, čemu uvěřím.

↪ 5 Kytka: Stejná čísla jsem slyšela z více zdrojů a alespoň se znalostí situace v Indii věřím, že i 20% navýšení skutečně může zajistit pracovníkům a malým zemědělcům mnohem lepší standart. Tajně ale doufám, že mě Bára přesvědčí o opaku – doufám, že do finanční problematiky také zabrousí…

↪ 6 Malatí: No jo, jenže v době internetu za všemi těmi zdroji může být schovaný jeden jediný původní palec, ze kterého si to někdo vycucal a ostatní to převzali – s ověřováním zdrojů se patlá málokdo i v novinách, natož v diskusích. Navíc to odporuje mým zkušenostem, kdy mnoho FT výrobků rozhodně není v obchodě dvojnásobně drahých oproti stejně kvalitním neFT. Bojím se, že tohle tvrzení o dvojnásobně drahých FT výrobcích vychází ze srovnání typu kvalitní čokoláda versus „směs ztužených tuků se stopovým množstvím kakaa a hnědým barvivem“ a podobně.

Jinak FT by neměl být zdaleka jen o vyšších výkupních cenách, ale hlavně o férovém zacházení se zaměstnanci (dodržování pracovněprávních norem dané země, poskytování předepsaných ochranných pomůcek při práci, které je vyžadují, atd.)

Nicméně také budu rád, když nám Bára popíše a srovná i náklady na výkup a dopravu FT a konvenčních banánů a ananasů.

↪ 7 Kytka: Ve slovenskem Zurnalu (ktery uz bohuzel nevychazi) bylo pojednani o FT kakaovych bobech. Zkusim to vyhrabat ve svem papirovem archivu a nekam placnout. Ve zkratce slo o to, ze nejaky aktivista zvenci zalozil druzstvo, ktere sdruzuje farmare a primo na miste se snazi o co nejvyssi pridanou hodnotu, tj. skoleni farmaru a zakladech pestovani, sklizne, na miste zpracovavaji boby pokud mozno az na hotovou cokoladu, aby jim zustalo co nejvic penez z celeho procesu. Vysledek je ten, ze u fabriky je pro farmare doktor a pro jejich deti skola s ucitelem.
Tedy – pokud se to udela dobre a rozumne, rozhodne je to prinosne i pro lidi v oblasti. Pokud se to dela systemem nalepka a o 10% vyssi vykupni cena, je to vpodstate nesmysl

Tak naprikald supermarket Sainsburys v UK uz nejaky ten patek prodava veskerou cokoladu,caj, kavu,banany pouze Fairtade a ceny se nezvysily temer vubec az mi to pripada ze to snad sponzoruje samotny supermarket :).

Tak predne bych chtela podekovat panu Cuketkovi, divila jsem se, proc to cte tolik lidi : )
Rozeslala jsem vas dotaz ohledne nakladu na ruzne strany – hlavne druzstvum, jejichz zastupce jsem poznala osobne kdyz byli na navsteve v CR nebo ktere jsem navstivila v Indii a Stredni Americe. Na odpovedi si asi pockame, ale urcite je sem potom napisu.
Obecne ale k te vyhrade vuci FT, ze pestitel dostane o 20% vic a obchodnik si narazi 100% a ze tedy vetsina extra penez mizi jinde nez by mela. Ano, muzete to tak vnimat. Fair trade totiz, jak jeho nazev napovida, je obchod a narovnava jen ty vztahy na zacatku, u producenta. Nemusi jit zrovna presne o 20%, proste je dano podle zeme a produktu, na kolik prijde jeho trvale udrzitelna vyroba a dustojny zivot pestitele/vyrobce a jeho rodiny. O zbytek obchodniho retezce se FT stara jen co se tyce jeho delky – jednim z pravidel je, ze by FT zbozi melo projit co nejmene rukama. To uz by se asi neoliberalove zcvokli uplne, kdyby se FT jeste pokousel stanovovat konecne ceny :). Takove tendence a pozadavky z mnoha stran tu samozrejme jsou, ale nemyslim, ze by mohly mit nekdy uspech, nevim, jak by se to dalo hlidat. Mam pocit, ze nazory na FT u nas ve velke mire krivi sam pokriveny fairtradovy trh v CR. Zatim totiz nefungujeme na stejnem principu jako v zapadni Evrope, kde je FT zbozi