Ve varu — předkrm

Co je víc pasivní? Koukat na filmy nebo jíst? Zatím jsem to nerozlouskl. Po filmu máte hlad a po jídle zase chuť na film. Bojím se, že nám všem Varech hrozí zacyklení!

Po akreditaci a ubytování jsem se vrhl na průzkum okolí. Nic složitého. Jen oplatky, film a první večeře.

Oplatkárna je zdejší úkaz číslo jedna. Dvě hbité oplatkovnice a dvanáctihlavá mašina, která chrlí křupavé disky jeden za druhým. V zásadě se nedá šlápnout vedle u všech suchých a oříškových náplní. Jakmile ale zkusíte cokoliv „nugátového“ nebo „čokoládového“, připravte se poctivou vrstvu ztuženého pokrmového tuku.

Ve vytipované restauraci La Strada se na festival evidentně těšili. Podnik je (prý) znovuotevřený a pěkně vypulírovaný. Dokonce i vrchní má nové šle! Přemýšlel jsem jak je hodnotit a jestli mám být po dobu festivalu na restaurace méně přísný, ale nakonec u mě převážilo přesvědčení, že dobře jíst musí být možné i ve Varech na filmovém festivalu… ;)

Až si zase někdy budu chtít objednat „hříbkové cappuccino“ (ať už kdekoliv), prosím naliskejte mi. Po příjezdu jsem byl asi pod vlivem furiantství, a tak jsem si jedno v La Stradě lajznul. O pár minut později, kdy mi do mozku dorazila informace o tom, co jím, jsme zalitoval. Zahuštěný a poctivý kelímek smetany, macaté neochucené houbičky a ztracené vejce u dna hrníčku jako finální vzpruha. Nebýt tam kousek suchého toastu, tak už nejsem.

Smetanou se nešetřilo ani na šafránovém risottu k svatojakubkám. Kdo ví, co to s rýží udělá, mi dá za pravdu, že by to mělo být taky trestné. Ovšem hned vedle mušlí jen tak ledabyle pošmrdlaných na pánvi (ach jo). Jistě chápete, že hlavní chody už jsme promanévrovali vyloženě v survival módu. Kotel raviol s ricottou a se špenátem byl pro drsné chlapy, nebo pro gurmány, kteří ocení křoupání mezi zuby (ve špenátu) a jo — i svůj obligátní zábal ve smetaně. Na doražení přidám líčka s noky, u kterých stopro víte, že by tak ještě hodinku až dvě „chtěly“ (a vy s nimi), a že přehánět to u braisingu s aromatickým kořením, se krutě nevyplácí.

Zvenčí, podle prostředí i na menu vypadá La Strada děsně fajn. Obsluha švihá a umí. Není to ani drahé, ale jídlo prostě neobstojí. Technické K.O. po dvou chodech.

Vůbec ale netruchlím, protože jsem zase o něco chytřejší. U vedlejšího stolu jsem se konečně dozvěděl, jak si hezky česky objednat steak na medium. Pokud tápete jako já, vězte, že medium = „na meďáčka“.

Valím na kutě a protože zítra nechci být prudič, vymyslel jsem si skvělý úkol — vybrat ve Varech ten nejlepší streetfood. Levné jídlo do ruky je tady totiž skoro všude a já se nemůžu dočkat, až ochutnám!

Bilance

  • oplatky 1 ks
  • film 1 ks
  • drinky 2 ks

Vím, slabota, napravím.

Pokud se vám nechce každý den čekat na zápisek na blogu, sledujte můj Twitter @cuketka, kde to trousím zážitky průběžně. A trousím rád!

Reklama

Komentáře

To už Vám tam stihli šlohnout fotoaparát ?Kam se poděly Vaše vždy pěkné fotografie z Vaších toulek gastronomií ,tohle telefonní „umění“ je… no mírně řečeno nedůstojné energii,kterou do Vaší mise v KV vkládáte.

Kde jsou ty pekne fotky ? Tyhle radoby umelecke to je tedy na mrtvici :-)).Cuketko ,Cuketko jde to s vama z kopce :-))

Tak zatím mne hodnocení Pana Cuketky nepřekvapilo. Jen ať je přísný. Těším se na to, jak bude hodnotit streetfoody. Věřím, že dojde i na ty bufetové stany u Thermalu. :-) Bacha na žlučník.

No já teda nevím, co je to za módu, dávat do rissota smetanu. Né že bych byla nějaký odborník, ale Itala v kuchyni občas sleduju a Pohlreichovo lamentování nad tím, že české hospody cpou smetanu na těstoviny, snad už muselo doputovat ke každému. Ach bože.

Diktátoři vkusu celého světa spojte se! Ani špetka pozitivna čí díku, zato kýbl hoven pro každýho.

Cukí: z Varů je to jen kousek do Mariánek a mého oblíbeného Medité!
Kdyžtak písni, určitě nebudu daleko ;-)

Hlavně nenavštěvovat restauracui Saint Petersburg naproti pupu …to co jsem zažila tam ..no coment..

Lukáši, možná díky podobné kritice se jednoho dne dočkáme i lepších služeb. Tady asi není, proč hovořit o dících. Tady jde o placené služby. Zákazník zaplatí a čeká nějakou kvalitu. Ano, poděkuji i za podobná jídla…dokáži si to představit. Vyjdu po dni dvou z lesa, kde jsem bloudil a tam na kraji bude chlapík, který mi nabídne halušky jako u Thermalu, že nic jiného nemá, ale když mi tím pomůže…jemu opravdu ze srdce poděkuji a možná mu za ně i zaplatím (pokud ty peníze přijme) a třeba i více, než před Thermalem. Ono bude stačit, když si tvůrci chuťových požitků vezmou třeba jen něco z toho, co je kritizováno, k srdci, zamyslí se…a možná se to fakt zlepší. Pan Cuketka ale také pochválil…není tedy vše ztraceno. A nešlo o jídla na zlatém podnose… Dobrou chuť.

Vážený pane Cuketko,

naše obsluha je nejen mrštná, ale také velmi všímavá.
V pátek večer, kdy jste u nás byl se svou přítelkyní a kdy jste se u nás tak „špatně najedl“ jsme měli (opravdu) otevřeno 5. den.
Zapomněl jste ve svém článku zmínit, že jste si vybral samá italská smetanová jídla (a ó ony byly se smetanou!) a že jste talíře vrátili tak čisté (vyjedené), že jsme je nemuseli ani umývat (nebojte-umyli jsme je). Omlouvám se – raviolly slečna nedojedla – ty chtěla zabalit sebou!!! Proč, když vám tak nechutnali?- asi patří mezi drsné chlapy.
Jelikož jsme také patřili mezi vaše čtenáře o to víc nás mrzí vaše neuvěřitelná reakce. Děkujeme za udělenou lekci La Strada

↪ 12 La Strada: chápu, že kritika může vyvolat emoce, ale myslím, že byste potom nemuseli lhát. kdybychom si všechno jídlo nechané na talíři nechali zabalit, nestačily by vám na to ty termoboxy ani dva. tohle zpětné a zkreslené vykládání návštěv nevidím prvně. zkuste svou energii směřovat spíš do kuchyně.

↪ 11 Fanda: Jak vite, která kritika je oprávněná a která ne ?? Příjde mi to jako s kritikou u filmu. Tam já na kritiku nikdy nedám, film ohodnotím až po shlednutí a nedám na nikoho kdo napsal, že to bylo strašné. A nedej bůh někdo kdo ví úplné houby o tom co píše.....

Co vy na to?

nepovinný, ale díky němu máte obrázek (jak?)