Záhonek

A je to tutaj. Jaro, kutání, chuť kutit a sázet. O letošním kutilském projektu je již definitivně rozhodnuto — bude to vysoký záhon podle německého zahradníka Elamara Stamma. Má to ve městě vůbec cenu a dá se to vůbec? Dá! Můžete mi koukat přes rameno.

Proměnit kousek (1 m2) okrasné městské zahrady na užitnou plochu. Rozšířit možnosti balkonového pěstění o prostor, který není závislý na plastovém květináči, sterilním substrátu z obchodu a zálivce z vodovodu. Vykutit se dosyta.

Zatím mám splněno. Záhon stojí, první semínka a sazeničky pučí. Do záhonu prší. Hurá! :)

Špekulace s vysokým záhonem je založena na tom, že si pomocí šikovného navrstvení materiálu a bednění vytvoříte záhon snů. Je škálovatelný (na dýlku), snadno se udržuje, má dobré výnosy (bez anorganických hnojiv), a pokud ho úspěšně napojíte na kompost, má i velmi dlouhou životnost. Samá pozitiva!

Nevýhodou je vysoká vstupní bariéra při jeho zřízení. Musíte mít kupu materiálu na bednění i kopu zeminy dovnitř. Stejně tak jako si už můžete koupit hotovou zeleninu a na nějaký záhon se vyprtnout, můžete si koupit i komplet celý záhon i s hlínou prakticky hotový.

Já jsem to nastřelil bajvočko někde mezi. Z hobbymarketu jsem vzal hotový kompostér z namořených prken (1×1×0,7 m) a dovnitř přišla fólie. Úplně dolů šel mix silnějších větví a nejrůznějšího roští a klacíků (z lesíku poblíž), pak asi do poloviny výšky mix starého listí, hrabanky, suché trávy, lepenky (čistě městský biomatroš) — vše prohazováno těžší hlínou a drny (s kupou žížal), které jsem vyhrabal ze dna. Zbytek je fajnová vrstva napůl z krásného starého kompostu (ten jsem si vysomroval v šesti kýblech od rodičů) a napůl ze zahradnického substrátu (jediná kupná položka = 2×60 l).

Tohle je tak napůl podle Stamma, jde to ale i úplně primitivně a ve verzi pro městský beton.

Teorie je taková, že vysoký záhon sám chytne určitou rozpadavou setrvačnost. Spodní vrstvy se mají samy kompostovat a postupně propadat. Na konci sezóny se pak ztráta hradí přidáním kompostu navrch.

Pěstební plán je značně nejasný a samozřejmě i hypertrofovaný. Základní plodiny se snažím dodržovat podle Stamma, zkusím ale i něco bokem. Okurky (vertikálně), rajčata, dýni (aby lezla ven), jahody, kedlubny, hrášek, jarní cibulku, ředkvičky, salát. Né všecko najednou! Něco z toho snad v druhé půli léta, nebo tak nějak. Alespoň to tak píšou na pytlíkách k setbě… ;)

Aktuálně jsem nad záhonkem vztyčil vachrlatý foliovník z potravinářské fólie (za hubičku a po řadě prototypů), na teploměru jsem nastavil alarm na nulu a číhám na první sazeničky a semínka.

Jestli z toho vyleze alespoň deset deka jedlé biomasy do salátu, dám vědět.

Zahradníci, ahoj!

Komentáře

ahoj,

misto folie pro vylozeni komposteru bych navrhnul pouziti nejake vodupropustne geotextilie, ktera ovsem nepropousti svetlo.

  1. nebude se substrat zaparovat, vyhnes se hnilobe, plisnim atp.
  2. ke korenum neprojde svetlo, vetsinu rostlin mate, kdyz jim na koreny dopada svetlo. a ver, ze ti rostlinky prorostou kompletne substratem

tu textilii lze bezne zakoupit v hobbymarketech nebo zahradnictvich.

Hodne stesti s pestbou!

Bloud

↪ 1 Bloud: děkuju moc za radu, už mi to řeklo víc lidí, asi ji teda zlikviduju a ty ďoury vyplním sekundárním bedněním z latěk, co tu mám. textili bych už tam nenarval, když je to plné… ;)

Jsem trochu skeptická k výsevnímu plánu, i když chápu, že to nepůjde všechno najednou, ale jenom dýně si nárokuje minimálně půl metru půdy, ale spíš metr, z čeho pak budou žít okurky a velice žravá rajčata? Navíc když to zasadíte moc hustě, chytne to už v červenci plíseň, pokud nastane typické české léto. Většina z těch teplomilnějších plodin musí jít do země najednou hned v půlce května, aby to stihlo dozrát než začne mrznout. Jahody jsou víceleté, letos vám nebudou nic moc plodit a pak je nemůžete zarovnat kompostem. Prostě na vaše plány se mi zdá bedýnka malá, ale na salát to asi bude stačit:-) Mimochodem pro začátečníky pěstování v nádobách a bedýnkách je skvělá kniha Vypěstuj a sněz. Je sice pro děti, ale návody jsou právě proto velice názorné, tak jak to začátečník potřebuje.

↪ 3 Lucka B.: zatím tam jsou dvoje okurky, jedno místo pro rajče, jedno v rohu pro dýni, jedno rohové pro jahodník (už rok zajetý), zbytek půjde na postředek na střídačku. taky to nechci přepálit a budu se ještě hodně cenzurovat ;)

Ten igelit ale není i dole, že? Ideální je právě to spojení s trávníkem pod tím, že tam z něj můžou lézt ty žížaly a brouci do záhonku (stejně jako třeba u plastového kompostéru, který nemá dno a postaví se přímo na hlínu). Jinak k použití na balkónech to podle mě moc není, je to strašně těžké, zvlášť když je ta zemina vevnitř mokrá.

↪ 5 Ala: igelit dole není, tam je to právě pěkně napojené na hlínu (cca 10 cm jsem skopnul při zarovnání terénu ;)

na balkón skutečně nejsou ani ty městské nižší co odkazuju, ty se dávají na „rošt“ z kamení a spíše do volných dvorků nebo uliček okolo domů ve městě ;)

Jééé!
Mám pocit, že víc než vysoký záhon je to možná spíš německá kopa, akorát zavřená do ohrádky.

V souladu s příspěvky výše – taky bych ten igelit nahradila přinejmenším černým igelitem, aby nešlo světlo na kořeny (nebo nějak zastínit, třeba obalit jutou nebo něco). A nebo ještě spíš nahradit něčím trochu propustným. Černá netkaná textilie při zvlhnutí by nemusela unést tlak zeminy v těch škvírách. Dala bych ji asi dvojmo. Nebo zmenšila škvíry laťkami.

Když tam ovšem necháš igelit, tak se to bude zapařovat a přehřívat, což mají ráda rajčata – „teplo od nohou“. Sice možná dřív chytnou plíseň, ale předtím stihnou dost zarodit.

Ale jinak to asi fakt celý pěstební plán neutáhne, navíc už je poměrně pozdě, už mohla být první vlna sklizně salátů a dalo se teď dosazovat mezi rašící ředkvičky, hrášek, druhou vlnu salátů… prostě vytvořit celoroční komplexní smíšenou kulturu.

Do meziprostor doporučuju dosít lichořeřišnici a miniměsíček – je to taková úhledná odrůda, prodává SEMO. Jsou nenáročné, rychle vyrostou a zakryjí ti povrch půdy proti vysychání, k čemuž je zvýšený záhon náchylný.
Jej, teď se ti tu bude dostávat bambion rad, co? :D

↪ 7 kami: A ještě teda Čapkem jsi mě úplně dojal – to je můj knižní postelový mazlík na zimu, když na zahradě nic nelze :)

↪ 7 kami: díky moc za tipy s tou fólií určitě něco udělám, mám tu ještě kupu volných latěk, které mi vyjdou tak akorát do těch spár ;) takže ji vyndám a dám tam ty latě. už teď vidím jak se to zapařuje a kondenzuje jako sviňa…

začal jsem trochu pozdě, takže to budu dohánět sazeničkama z haly 22 (zahradníci tam k tomu dávají i skvělý výklad) ale i tak, uvidíme. očekávání od úrody nemám žádné, takže to ve výsledku může být jen překvapení. resp hlavní očekávání je mít záminku kutat cokoliv na zahradě ;)

a za rady jsem moc rád, alespoň na tu folii se přišlo, to je přesně věc se kterou jsem si nebyl jistý. a ten měsíček zní dobře, klára z kopce má u sebe recept i na mastičku. mám tu ještě kupu nádob a ještě jeden záhon tentokrát v zemi na bylinky… takže se uvidí ;) letos se mi zvedla plocha k osevu asi 5× :)

↪ 9 pan Cuketka: Tak ten igelit propíchej vidličkou ;) Aby to trochu dýchalo. Vyndavat by byla asi pruda.
Tohle fakt ráda akorát ta rajčata, no, ještě celkem lilek, prostě lilkovité s velkými plody (brambory to naopak nerady).

Nám se váš seriál ohromně líbí !! Doma právě probíhá debata, jaká verze foliáku je nejhezčí – jednoznačně vyhrává dvojka před truhlářskou dodělávkou :-) – fakt super. Pro zpestření doporučuju dát mezi laťky do boku převislý něco  – buď převislý jahodníky, nebo lichořeřišnici, co padne dolů, nebo i třeba kadeřavou petržel a bylinky vůbec, bude to moc hezký a využije se prostor z boku. Vysokým záhonům zdar – právě děláme jeden, kde základ je asi padesát tlustých košťálů z loňské růžičkové kapusty – dokonalá recyklace :-) Vysokým záhonům zdar!

↪ 9 pan Cuketka: SEMO má mimochodem celou sérii osiv Malá zahrádka – to jsou fajn odrůdy, nekošťatovité, málo místa zabírající. Jakožto mnoho let malozahrádkář jsme jich vyzkoušela značnou část :) )

Rajče – pokud ještě nemáš naseto – doporučuju odrůdu Minibel (pokud budou mít) – žádné jiné koktejlové ji u mě zatím nepředstihlo, co se týče úrody  – http://kami40.rajce.idnes.cz/jednohubky/#… , navíc je kompaktní a ne moc vysoké.

↪ 11 Klara: dvojka to projela na skrytou konstrukční vadu, napnelismus, který měl udržovat pravé úhly selhal a celé to implodovalo dovnitř ;) ale už to pěkně funguje, i teď za tu chvilku to má uvnitř o 2 stupně víc než venku. a ten poslední se navíc krásně nandavá a sundavá.

a když tam narvu ještě něco do těch spár, nebude to už na ten truhl moc?

BTW co budete sázet? předpokládám, že do dýlky to budete mít aspoň na deset metrů.

↪ 10 kami: jj, já to zatím proděravěl na několika místech motyčkou a budu to pozorovat, jak se to chová ;) každopádně něčím to stejně zakrýt musím, abych tam neměl světlo.

ad rajče – já tam budu mít asi jen jedno a zrovna u toho sáhnu rovnou po sazeničce..

↪ 13 pan Cuketka: Mě se neptejte, zda to není moc, já jsem sázecí maximalista :-). Podle mě, to moc nebude. Vysoký záhony přibydou letos dva až čtyři, protože už se to nevejde na pole, jeden na květák, jeden na brokolici, jeden na kadeřávek a jeden na okurky, vždy v kombinaci s nějakým salátem, ať to maká pořád :)). Tři na délku, dva na šířku. Jo a doporučuju zimní pórek tam šoupnout, on je to takovej chcípák přes sezónu a nabere až na podzim, takže přes léto nebude překážet a v lednu budete mít pórek. A dobrej je určitě dubáček – česáček – česací salát, co je tam pořád a jen se z něj utrhuje. No, nafoukněte to trochu no:-)

↪ 11 Klara: Kapusta, ta roste zhusta :) Super nápad, ani košťál nazmar :)
Dneska jsem zrecyklovala aspoň ořezané větve jabloní a vrby a upletla z nich plůtek kolem rybízu, ale proti Vaší recyklaci slabota :)

↪ 15 kami: :), to mi připomíná, jednou jsem potřebovala nutně rychlý foliák, ale Cuketka :) a použila svázané vrbové proutí do oblouku. Igelit uletěl a vrba se zazelenala, hezký to pak bylo :-)

↪ 14 Klara: jo, zimní pórek super nápad. Rozložit pěstování a sklizeň na celou sezónu :) A asi bych přihodila jednu brukvovitou záležitost s postupnou zimní sklizní – třeba kadeřávek, nebo růžičkovou kapustu, nebo odlamovací brokolici.

Z popsaného páně Cuketkova pěstebního plánu bych vyhodila tu dýni – je to hrozný žrout živin i vody a navíc je dobré míchat čeledi, aby se v tak husté výsadbě nepředávaly choroby – takže když okurky, tak vedle toho nic, co chytá okurkovou plíseň…
Ale já mám prostě pozitivní vztah ke směsným kulturám alespoň napodobujícím různorodost skladby přírodních ekosystémů, jsou takové samoobstarací :)
Ještě bych přihodila třeba čtyřboč – čeleď kosmatcovité (někdy řazena do samostatné čeledi) – trvalá sklizeň, čeleď zcela odlišná od ostatních.

↪ 17 kami: tak s tou dýní si mě teda nalomila, když já jsem na ni fixovaný ;) leda že bych ji dal do pytle po straně, ale bez dýně prostě letos nechci být…

↪ 18 pan Cuketka: no já bez dýně taky nechci být :) Dnes jsem vysela 6 hokkaido;)

Ono by to dýni utáhlo s tím, že už tam nebude víceméně nic jiného. Vem, že to má pětimetrové šlahouny a plody o celkové hmotnosti třeba 8 kg. To je nějaký hmoty, odněkud to musí brát vodu a živiny, fotosyntéza není všechno. Proto se dýně dávají na komposty, páč žerou jak já po táborový hladovce.
Je to na směsnou kulturu zahrnující i dýni prostě malý.

Kdyby byla možnost dát ji vedle, tak bych to tak udělala.

Ale já tě varovala, že nevyžádaných rad bude mnoho :D

↪ 19 kami: jj, teď jsem si to načetl a fakt to na to asi nebude, leda že bych si tam dal dvě hokkadia a šmytec, což nechci ;) takže pro ni vymyslím jiné řešení bokem

↪ 20 pan Cuketka: Já ti nechtěla kazit těšení na dýni :) To je fajn, že to jde nějak pořešit. Ale udivuje mě, že žádná cuketka :)

Přidám svou trošku záškodnického zahrádkaření. Podél několika veřejných plotů vyroste hrášek :)

Blyštící se motyčka
U sněhobílé kedsky
Urodí se všechno tuplem
Překvapí nás všecky

Prosaicky se přikláním ke Kami, která ví a zná.
Osobně, po dekádách zahradničení (v létě a na podzim jsme si tu soběstační), KAŽDÉ jaro musím nadhodnocovat vzdálenosti mezi rostlinami. Ony pak tolik zdravě a dravě bují a košatí! A žerou.
Bacha na to. (Připomínám sám sobě.)

Všem zahradníkům přeji zdar!

I já se přikláním, dlouholeté zkušenosti nás poučily dát zelenině prostor.
A pokud jste pane C. ten igelit zevnitř nevyrval, navrhuji vyříznout pásy mezi laťkami a osadit je bylinkami typu tymián, saturejka, bazalka, popřípadě jahodami. Zpevní boky, nenárokují moc živin a zkrášlí.

↪ 19 kami: Kami, kde mají semena hokkaida? Zatím jsem na ně nikde nenarazila, všude jen ty obří dýně.
Pane C. rozhodně dýni zvlášť, jinak vám tam všechno ostatní sežere.

Mám už dva roky úplně stejný záhonek, taky z toho kompostéru a vznikl právě na místě bývalého kompostu (protože nám mč praha 6 v rámci nějaké „zelené“ akce zapůjčila neúplatně lepší a větší kompostér a tak ten starý byl takhle využit). Minulý rok jsem tam vysadila cuketu a 2 okurky a cuketa to celé nakonec převálcovala, okurky nepřežily. Tak to má zkušenost.

↪ 28 Ala: Koupila jsem je v semenářství na Bělehradské.

↪ 26 Vanda: Jo, když bude dýně vedle, tak nebudou boky zakryté dýňovým lupením a dají se krásně použít výplňové rostliny – saturejka, jahody, lichořeřišnice…

kdybys chtěl, tak od plazivého (tedy do spár a převislých tvarů použitelného) jahodníku ti můžu věnovat spoustu aplégrů, i značně vzrostlých, slibujících letošní úrodu :)

↪ 32 kami: Kami máte s tím plazivým jahodníkem dobré zkušenosti? Co je to za odrůdu?

↪ 33 Ala: Měla by to být Fragaria × ananassa " Fragoo F1 Deep Rose " – kvete sytě růžově, jahody jsou dobré, menší, ale zas až do října. Je moc hezká, díky barvě květů, kvete obvykle od března.

Roste ovšem dosti bujně, ne tedy tak, že by mi vyloženě zaplevelila zahradu, ale tedy umí se prosadit :) Což by ovšem v případě omezené kolmé škvíry nikterak nevadilo, spíš naopak.

↪ 29 Therése: zatím jen záhonek ;)) je děsně deštivo, tak mi ty jména moc nejdou…

↪ 34 kami: něco s ananasem jsem viděl u chládka na prodej, mrknu! ;)

↪ 30 Anonymní: no vida :) na cuketky pozor, dýně už je venku a půjdu na to pianko, děsně rád bych byl za ty okurčičky!

↪ 36 pan Cuketka: „něco s ananasem“ mají všechny zahradní jahodníky :D – dnešní zahradní jahodník je výsledkem práce A.Duchesneho, takto zahradníka Ludvíka XV. – ten právě vyšlechtil jahodník ananasový (F.ananassa), který je základem dnešních zahradních jahod – vlastně skoro všechny jsou teď F. ananassa. Nebo spíš F. x ananassa, jakožto označení hybridu, občas kříženého s dalšími jahodníky.

Možná máš na mysli novinku Pineberry – ananasovou jahodu – chuť jako ananas, ale hlavně srandovní vzhled – dle manžela „reverzní“ – už máme taky dvě v záhoně :D

Každopádně, pokud bys chtěl ausgerechnet „mou“ odrůdu plazivého jahodníku, tak ti ji klidně pošlu v balíčku :)

↪ 37 kami: jj pineberry nebo něco takového, měli tam celý regál vedle normálních  – ananas, maliny a kdovícoještě, květy barevné…

↪ 34 kami: Kami, díky moc, plánuju do budoucna někam jahody, tak se na ní mrknu. Teď jsem spíš ve fázi výsadby dřevin a zatím na volná místa dávám jednoleté věci, než se mi vyvrbí definitivní podoba zahrádky.

↪ 40 kami: Jé, Kami, to byste byla moc hodná, nebo bych se mohla i někde zastavit (centrum, P5, P6, směr Plzeň). Šlo by to? Jak se domluvíme? Nechci tady uveřejňovat svojí e-mailovou adresu, ale pan C. ji má a mohl by Vám ji poslat. Díky.

↪ 40 kami: Kami, ráda bych poprosila, jestli to není moc drzý o výhonek, podle fotky moc hezký. Můžu naopak nabídnout jaýkoli sazenice, semínka, všechny košťáloviny – nebo pro poštu kukuřici malovaný hory, měsíček, mám asi deset druhů salátů. Buď jedu 28. dubna na přezkoušení přes Prahu nebo poštou – mail my@conovehonakopci.cz a kdyby už nebylo, nedá se nic dělat :). Děkuji moc

To: kami – dotaz k plazivému jahodníkuFragoo F1 „Deep Rose“ – prosím poraďte – mám ho na zahradě, krásně růžověkvete, odnožuje jak blázen, ale plodů má málo a jsou mizerné. Co dělám blbě – moc vlhko (pěstuju ho v závěsných nádobách), špatné umístění, špatná drenáž, nestačí jen krmit kompostem ale je třeba přihnojovat nebo ještě něco dalšího co mne teď nenapadá?
Dík za radu

↪ 41 Ala: Dobře, tak až pan C. napíše, ozvu se Vám a domluvíme se. P5 by se dala zařídit.

↪ 42 Klara: Npíšu mailem – napočítala jsem 7 pěkných odnoží a pak i pár menších, takže určitě mám dost :)

↪ 43 pisula: Když kvete, ale neplodí, tak je pravděpodobná vada v křehkém období opylení a těsně po, kdy jsou zárodky „plodů“ (neboť nejde v pravém slova smyslu o plod) hodně zranitelné.
Většinou je příčinou přízemní mrazík, kdy květy viditelně neomrznou, ale lůžko se poškodí (někdy i zčerná "prostředek – tj. růžový květ, ale místo žlutého má černý střed). Pak chladné a vlhké počasí, kdy nelítají včely a neopylí květy (to možná nastane letos, jak tak koukám z okna). Aby navíc v opyleném květu došlo opravdu k oplození, potřebuje teplotu nad 15 st.
Hnojivem to podle mě spíš nebude – když kvetou dost. Pookud by tvořily nadbytek listů a málo květů, tak to někdy může být nedostatek fosforu, nebo taky nadbytek draslíku, popř. i nadbytek dusíku.
Taky hůř kvetou staré rostliny v hustých skupinách – pomůže je rozsadit – proto rozdávám aplégry :)
A přijde mi, že pomůže i přestříhávat šlahouny, když už jich je hodně, ale to je jen moje pozorování na malém vzorku.

↪ 44 kami: S tím opylením to zatím letos fakt vypadá blbě, mně kvetou už dva týdny kamčatské borůvky, ale ještě jsem neviděla včelu ani čmeláka, připadá mi, že je na ně moc zima (na mě teda taky, ještě tenhle víkend jsem byla ráda, že jsem až doteď byla líná uklidit zimní boty, čepice a rukavice).

↪ 46 Ala: Taky na to koukám pochmurně – krom jahod mi kvete třeba broskvoň a včely nikde – v tomhle by se chuděry utopily.

↪ 48 kami: já jsem zužitkoval jahodové sazenice, které jsem chtěl dát původně dovnitř shora, tak jsem je teď vlípnul ze stran latí, takže nabídku nevyužiji ;) i tak děkuju moc!

↪ 49 pan Cuketka: Tak ať ti rostou :)

Kdyžtak mi prosím pošli ten kontakt na Alu (viz. příspěvek 41), abych s ní domluvila předání sazeničky, díky :)

Kami moc děkuji za všechny rady. Když tak čtu Vaše tipy co všechno mohlo způsobit špatnou úrodu, tak myslím, že loni to v naší oblasti ani tak nebylo nedostatkem včel, ale právě těmi mohutnými výhony s novými sazeničkami – totiž, celá rodina brala rostliny za pouze okrasné, a šlahouny jsme nechali růst co hrdlo ráčí. Letos budu stříhat jak u normálních jahod – do konce sklizně budu nemilosrdná + starší rostliny zruším a nechám jen ty max. 1 – 2 roky staré

…kvůli takovým věcem jsem si pořídil 4000m2, sic 100m2 zabírá dům, ale zbytek je na pěstění a na přeštíky :)

Já jsem zahájila o něco jednodušší projekt – hrášek. Zasadila jsem ho vyklíčený do truhlíku a uvidíme, jestli mu bude to málo hlíny stačit. Až povyskočí udělám mu ještě žebřík na plazení.

↪ 53 Lenka: Nebojte, vyroste bez problémů, vloni takhle na našem balkónu experimentovala dcera. Jen toho bohužel moc nebylo (nedala tam ten žebříček, navíc jí půlku násady vyzobali holubi, kteří se nám tu poslední dva roky usídlili), ale na osvěžení a pro radost z pěstitelských úspěchů dobré.

Taky mě čeká hrášek – školní projekt. Zatím mám zakázáno ho odstěhovat na balkón, tak se ovíjí kolem fíkusu. To jsem zvědavá, jak ho budu odtrhávat. Čím to mám v truhlíku hnojit, aby vyprodukoval aspoň pár lusků?

↪ 55 RenataE: Dcéra nehnojila ničím (kolem byly bylinky) a myslím, že se nic nestalo.

↪ 55 RenataE: Hrášek hnojit netřeba – je přirozeným poutačem dusíku (resp. jeho symbiotické bakterie). Pro produkci lusků potřebuje spíš dost světla, aby vykvetl, a pak přístup hmyzu kvůli opylení. On tedy hrách je samosprašný, ale při pouhém samosprášení má úrodu malou, aby z něho něco bylo, tak nějakého toho hmyzáka potřebuje. Nebo lze opylovat ručně – jako Mendel;)

aido a kami – děkuji. Na JZ balkónu bude mít náš hrášek světla až až a hmyz mu nalákám taky. V rámci výuky pak budeme i štětečkovat, ať si to dceruška vyzkouší, zač je toho hrášek :)

↪ 60 pan Cuketka: Nojo, tohle. Takový pěkně červený, tak by mě zajímalo, co je to za čerta :)

Dobrý den,

musím jen přidat jeden úsměvný postřeh (pro mne tedy…) , pač jsem zjistila, že jsme sousedé…kolem téhle bedýnky chodím od dubna na hřiště s dcerou a vždy to okukuji a sleduji, jak se daří …a teď tu bedýnku najdu na oblíbeném blogu :-), kde jsem dlouho nebyla, to jen tak…ať se daří

Narazila jsem na další „městské zahradničení“ – pro mě jaksi již úlet, navíc by se mi do toho asi nechtělo před dodržením, hm, přinejmenším úřední tlecí doby, ale kdo jste z Brna, můžete si jít poslechnout, jak zasadit na dědovi mrkev;)
http://www.barcampznojmo.cz/ (srolujte dolů na Jana Pospíšila)

No a vlastně kde je zpráva o výsledcích pěstování? Kolik čeho?
Já teď u sebe sleduju ještě jednu rostlinu, která sama vyrostla z udusaný hlíny vedle kompostéru a zarostla mi přilehlý záhon s levandulí, nejdřív jsem si myslela, že je to nějaká cuketa zmutovaná dokulata, protože pokud si pamatuju tak kulatou cuketu jsme asi doma nikdy nejedli, ale posledních pár dnů jsem pojala podezření, že by to mohl být vodní meloun, bohužel ale to začlo růst tak pozdě, že to nedozraje.

↪ 66 Ala: zatím není, stále sčítám výpěstky i ztráty!! :) na záhonku mi teď jede druhá vlna (černý kořen, zimní pórek, růžičková kapusta, cibule sečka) a na tu jsem zvědavý nejvíc. ale myslím, že jsem nezvádl timing, tak to asi nedoroste. uvidíme!

Co vy na to?

nepovinný, ale díky němu máte obrázek (jak?)