Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
Vzpomínáte na můj zápisek Chléb, který v Česku nekoupíte? Ani ve snu by mě nenapadlo, že neuběhnou ani dva měsíce a podobný chléb se zjeví právě v Praze.
Kyprá a neuvěřitelně krémová střída. Plno velkých lesklých bublin. Vůně obilí a nažloutlá barva. Krásná křupavá kůrka.
Jo, tak to je přesně ono a zrovna na tenhle typ chleba jsem dnes narazil v malé pekárně Praktika, která nedávno otevřela na konci rozkopané Bělehradské (č.p. 66/990).
Znáte mě, takže už asi víte, že když se pro něco nadchnu, tak se jen těžko bráním. Na něco takového totiž v našich končinách čekám už řadu let. A teď to vypadá, že se to opravdu povedlo.
Mladý pekař z Praktiky má za sebou cestování a pečení ve světě (zmínil např. Davida Bauera z Farm & Sparrow Bakery). Peče z mouky mleté na kameni. Chleby jsou s pomalým kynutím, kypřené kvasem a s vysokou hydratací.
Na fotkách mám dva kusy z víkendové nabídky (á 65 Kč za 750 g, chleby přes týden jsou za 55 Kč) – oba pšeničné, jeden čistě pšeničný s rozmarýnem, druhý s 15% příměsí ovsa (o podobných chlebech je např. celá kuchařka Tartine Book No. 3).
Pokud takový styl chleba neznáte z domácích experimentů nebo z cestování po světě, tak myslím budete hodně koukat.
Takhle krémovou střídu tu zatím nikdo nedělá a musím varovat předem – je to styl chleba, na který se dá rychle získat závislost (všechny ostatní chleby vám potom začnou připadat jako vysušené a mrtvé).
Bude zajímavé sledovat, jestli se takový chléb v zemi Šumavy uchytí. Přeci jen jsme zvyklí na něco úplně jiného - víc vypečenou střídu s rovnoměrnými bublinkami. Chléb z Praktiky je i minimálně solený.
Mně samotnému ale něco takového opravdu chybělo. A doufám, že vznik takového podniku pomůže nastartovat zájem o tenhle směr v pečení. Spolu s Maškrtnicí v Koblize je to další díl do skládačky, která snad jednou vyústí v celou novou generaci pekařů a pekáren.
To jsem se ale jen zakecal. Vy to hlavně koukejte ochutnat a dejte vědět, co si o chlebu z Praktiky myslíte. Jako každý jiný podnik to samozřejmě bude mít nějaké ty provozní mouchy i chyby. To už ale patří k realitě. V širším obrazu jsem velký optimista.
P.S.: A říkám to furt. Mladá krev rulez!
Srovnejte, prosím, následující dva texty z poslední doby — Ničí nás český žrádlo vs rozhovor s Hanou Michopulu. Nešťastný hon Reflexu na blafy je podle mě ideálním příkladem toho, jak by snahy médií na poli kvality jídla neměly vypadat. Z jejich "lovu na gaunery" skoro až mrazí. Hana Michopulu naopak vystihuje složitý problém velmi přesně a s nutným odstupem (bez zbytečné demagogie).
20. leden 2012 16:01:52 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Jak najít dokonalý nápoj? Všichni víme, že jedině dlouhodobým zkoušením. Nejinak tomu bude i tady na 7. schodu.
17. leden 2012 20:01:50 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Po Carrottu si pojďme přidat trochu zelené. Hlávková kapusta je teď v zimě stále krásná. Spolu s ní vám ukážu i jednu základní fintu, jak vybičovat zelenou zeleninu k maximální barvě a chuti.
15. leden 2012 19:01:48 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuSpokojená návštěva.
V roce 2012 jsem procitl s úpornou chutí na mrkev. Můj karotenem zastřený pohled musel vzbuzovat obavy o mé zdraví. Přihazoval jsem do hrnců další a další mrkev, všechno bylo oranžové a ulepeně sladké. Vzniklo nejmrkvovější jídlo na světě — carrotto!
3. leden 2012 12:01:54 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
HLEDAT
