Vzpomínáte na můj zápisek Chléb, který v Česku nekoupíte? Ani ve snu by mě nenapadlo, že neuběhnou ani dva měsíce a podobný chléb se zjeví právě v Praze.
Kyprá a neuvěřitelně krémová střída. Plno velkých lesklých bublin. Vůně obilí a nažloutlá barva. Krásná křupavá kůrka.
Jo, tak to je přesně ono a zrovna na tenhle typ chleba jsem dnes narazil v malé pekárně Praktika, která nedávno otevřela na konci rozkopané Bělehradské (č.p. 66/990).
Znáte mě, takže už asi víte, že když se pro něco nadchnu, tak se jen těžko bráním. Na něco takového totiž v našich končinách čekám už řadu let. A teď to vypadá, že se to opravdu povedlo.
Mladý pekař z Praktiky má za sebou cestování a pečení ve světě (zmínil např. Davida Bauera z Farm & Sparrow Bakery). Peče z mouky mleté na kameni. Chleby jsou s pomalým kynutím, kypřené kvasem a s vysokou hydratací.
Na fotkách mám dva kusy z víkendové nabídky (á 65 Kč za 750 g, chleby přes týden jsou za 55 Kč) – oba pšeničné, jeden čistě pšeničný s rozmarýnem, druhý s 15% příměsí ovsa (o podobných chlebech je např. celá kuchařka Tartine Book No. 3).
Pokud takový styl chleba neznáte z domácích experimentů nebo z cestování po světě, tak myslím budete hodně koukat.
Takhle krémovou střídu tu zatím nikdo nedělá a musím varovat předem – je to styl chleba, na který se dá rychle získat závislost (všechny ostatní chleby vám potom začnou připadat jako vysušené a mrtvé).
Bude zajímavé sledovat, jestli se takový chléb v zemi Šumavy uchytí. Přeci jen jsme zvyklí na něco úplně jiného - víc vypečenou střídu s rovnoměrnými bublinkami. Chléb z Praktiky je i minimálně solený.
Mně samotnému ale něco takového opravdu chybělo. A doufám, že vznik takového podniku pomůže nastartovat zájem o tenhle směr v pečení. Spolu s Maškrtnicí v Koblize je to další díl do skládačky, která snad jednou vyústí v celou novou generaci pekařů a pekáren.
To jsem se ale jen zakecal. Vy to hlavně koukejte ochutnat a dejte vědět, co si o chlebu z Praktiky myslíte. Jako každý jiný podnik to samozřejmě bude mít nějaké ty provozní mouchy i chyby. To už ale patří k realitě. V širším obrazu jsem velký optimista.
P.S.: A říkám to furt. Mladá krev rulez!
24. květen 2015 18:05:55
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Tentokrát velikonoční klasika aneb jak se bez nervů vypořádat s klasickou jehněčí pečení. V receptu ukazuju postup s pomalým pečením a ochucení, které jsem odkoukal od Paula Daye. Neuvěříte, co s jehněčím provede kombinace rozmarýnu, česneku a filátek z ančovičky! :)
Pokud letos nebudete mít celou kýtu a máte jen jehněčí kotletky nebo hřebínek. Mrkněte na můj starší recept na jehněčí kotletky do růžova. Super osvědčená metoda.
26. březen 2016 22:03:33 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Krásná rozborka jehněčího. Jak se jehněčí bourá a co všechno se dá udělat s jednotlivými partiemi.
Najdete tam mimo jiné i parádní fotky k rožněnému jehni na nepřímém žáru s pomocí provázku. Na chlup stejná metoda jako moje loňská jehněčí kýta na rožni.
25. březen 2016 19:03:53 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuBrunch! Sice jen jednou měsíčně, ale zase nejblíž od domu. Prosecco (90 Kč), pomerančový fresh (60 Kč) a káva. Vejce Benedikt (s domácími muffiny, 145 Kč), vykřupaná slanina a parádní snídaňová specialita – smažené vejce (45 Kč).
Vajíčko naměkko, akorát pěkně obalené a osmažené dokřupava. Technicky to není úplná sranda trefit. A mimo skotského vejce v Koblize něco takového v Praze moc k vidění nebývá.
20. březen 2016 17:03:25
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Letos na Prkýnku otevřu novou kategorii věnovanou houbám a projdeme to pěkně od jara až do zimy. Tržních hub máme v Česku několik desítek, takže hurá směr nové kulinární obzory! :)
19. březen 2016 17:03:56 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku