Dnes něco pro fanoušky sci-fi, ale hlavně pro ty, co už viděli nebo četli Marťana (pokud se bojíte spoilerů, nečtěte dál).
Jak moc realistická je v Marťanovi pasáž s pěstováním brambor? Šlo by to v reálu stejně? A je možné na Marsu vůbec něco pěstovat? Vemu to pěkně postupně.
Uspěl by hlavní hrdina s popsaným pěstováním v reálu?
Bohužel moc ne. Sázel brambory určené k jídlu, které se na cestu do vesmíru obvykle ozařují a lyofilizují, takže ztrácejí schopnost klíčit. To za prvé.
Druhý problém by měl se světlem. Na Marsu je nižší intenzita slunečního záření (asi 60 % ve srovnání se Zemí). Plus brambory pěstoval v uzavřeném prostoru s minimem oken. Aby rostliny přežily, musel by jim výrazně přisvítit LED světlem o specifické vlnové délce (energii by měl z jaderného reaktoru nebo ze solárních panelů).
Třetí zrada byla v samotné půdě, která obsahuje jedovaté perchloráty. Půdu z Marsu by tedy musel nějakým způsobem promýt a vysušit.
Půda na Marsu ale není zas až tak mrtvá
Podle NASA (i podle pokusů) půda obsahuje většinu potřebných prvků i realativní dostatek dusíku. Bohužel ale není jasné v jakých přesných poměrech (a jestli neobsahuje škodlivé těžké kovy).
Pro pěstování by možná bylo praktičtější akvaponické pěstování, kdy jsou rostliny ve vodě s přesně dávkovanými nutrienty.
A co voda?
Na produkci kilo biomasy v uzavřeném systému je potřeba zhruba 200 l vody. Tu by bylo potřeba na Mars přivézt (neskutečně drahé) nebo ji na Marsu vytěžit (zatím neskutečně obtížné).
Podle NASA už voda na Marsu je, není ale úplně jisté jak ji snadno vytěžit a jaké by na to bylo spolehnutí. Je jí hodně na pólech, tam je ale zase děsná zima. Kolik a jak hluboko je vody pod zemí se zatím moc neví.
Co nižší gravitace a tlak?
Podle pokusů, které dělá NASA ve vesmíru, už víme, že se rostliny při růstu objedou i bez gravitace (nebo v pohodě s nižší gravitací). Jsou naprogramované tak, že růst kořenů orientují opačně od zdroje světla.
Další malou výhodou je to, že rostliny nepotřebují k růstu plný atmosférický tlak a vystačí si (pro přežití) zhruba s jeho desetinou. To je super, protože by se ušetřilo na provozu vesmírného skleníku k pěstování. Praktické to ale zase moc není, protože případný zahradník by musel do skleníku chodit ve skafandru.
Výhodou pěstování rostlin je to, že do systému přidávají kyslík a odebírají kysličník uhličitý. Aby ale na uzavřený systém bylo spolehnutí, musel by mít obrovský rezervní objem (aby se pokryly rozdíly v čase), což zase všechno komplikuje (scénář ve filmu by byl reálný jen s pořádnou zásobou plynů a klasickými výměníky).
Přežil by hlavní hrdina jen na bramborách?
Dost obtížně, ale v knize si pomáhal dalšími potravinami a nutričními doplňky, takže asi ano.
Naše pozemská dieta zahrnuje přibližně 1000 druhů. Absolutní minimum, se kterým se pro tyhle účely operuje je asi 30 až 40 druhů, ideálně alespoň 50. A minimální pěstební plocha pro super-intenzivní pěstování, ze které by vyžil jeden člověk, je asi 50 m2 (pro jídlo, pro kyslík stačí 25 m2).
Na to aby něco takového v reálu fungovalo, je ale potřeba další zkoumání a pokusy. Je potřeba ještě přesněji vědět, co všechno na Marsu je a co by se muselo přivézt. A navržený systém by musel být neskutečně odolný a spolehlivý.
Lidé jsou ve vesmíru a na oběžné dráze už několik let. Zatím jsme ale jen u jednoduchého systému s názvem Veggie, který zvládl vypěstovat salát.
Bonus tip
Pokud vás bavil Marťan, možná vás zaujme Aurora nebo Seveneves. Téma přežití ve vesmíru a křehkosti života na Zemi na plné obátky.
Čtěte dále
10 WTF momentů v jídle a pití ve vesmíru
14. říjen 2015 13:10:25
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Debaty o jídle na krev. Kdo žádnou nezažil, ten vůbec neví o čem to jídlo vlastně je, že ano! :)
Kam se hrabou tuzemské diskuze o zákazu kouření. Když dojde na hrášek v guacamole, tak Amíci neznají bráchu a nastane totální maso. Stačil k tomu jediný tvít s receptem:
Add green peas to your guacamole. Trust us. http://t.co/7imMY9c2ph pic.twitter.com/oeOMt2qgmh
— The New York Times (@nytimes) 1. Červenec 2015
A pak už to jelo úplně samo. Do debaty se dokonce zapojil i ofiko účet prezidenta Obamy a samozřejmě, že hrášek s avokádem pořádně vyhejtil:
respect the nyt, but not buying peas in guac. onions, garlic, hot peppers. classic. https://t.co/MEEI8QHH1V
— President Obama (@POTUS) 1. Červenec 2015
Dokonalost sama. Ty nejlepší reakce si projeďte na Twitteru Melissy Clark, autorky nebohého receptu. Ono je to vlastně celé úplně blboučké, ale taky děsně vtipné.
Jestli to zkusíte, dejte vědět. K originálu přidávám ještě jednu čistě hráškovou verzi.
Peas!
2. červenec 2015 13:07:03 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Po obraně intenzivního zemědělství se připravte na další názorovou nakládačku, která tentorkát cílí na naše zbytnělé romantické představy o jídle.
Pod kousavým pohledem historika připomínají současné snahy o poctivé (přírodní, lokální a nevím jaké ještě jiné) jídlo jen rozmar úzkého a rozmazleného zlomku populace.
Je to dlouhé, ale dobré. Chytré a rozhodně ne jednostranné. Dejte si kafe, vyhraďte si chvíli času a přelouskejte to. Skvělý materiál k úvahám.
Za tip díky Michalu Kašpárkovi.
1. červenec 2015 15:07:28 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Letos pěstuji výhradně cukrový hrášek na lusky. Semena jsou úplně v pohodě k dostání a na pěstování je to naprosto nenáročný plevel.
Jeden mini řádek mám dokonce v úplně obyčejném plastovém truhlíku a daří se mu tam velmi dobře. Stačí jen ohlídat, aby se měl k čemu pnout a aby se nepokácel, když vyroste. Zrovna teď krásně kvete a dozrávají mi tu první krásné lusky. Úplně se kochám!
U nás bývá naneštěstí k vidění strašně málo. A když jo, tak je z 99 % z dovozu. Ohromná škoda!
Nevím jeslti je to kulturní zvyklost, nebo jestli v tom vězí nějaká zapeklitost při pěstování, ale na trzích jsem ho snad ještě pořádně neviděl.
Kromě jeho sladkosti a křupavosti je na něm kouzelné i to, že se na rozdíl od svého dřeňového kolegy nemusí složitě vyloupávat. Stačí ho jen zbavit stopky a už můžete chroupat. Je speciálně vyšlechtěný tak, aby v lusku neměl tuhé vlákno.
U dřeňového hrášku se navíc občas stane to, že koupíte lusky přezrálé nebo špatně skladované. Hrášek je pak tužší a méně sladký. U cukrového hrášku to skoro nikdy nehrozí a staží jen pohlídat, jestli je pěkně mladý a křehký.
Zkrátka a dobře samá pozitiva a na léto určitě skvělý kandidát pro doplnění druhové pestrosti v Česku.
Jestli máte svého oblíbeného zemědělce, od kterého nakupujete, určitě ho o luskový hrášek poproste. Osivo je u nás běžně dostupné.
Já se pokusím průběžně neužírat, nasbírat větší množství a brzy ho sem zase dám.
29. červen 2015 19:06:47
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku