Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
Dnes něco pro fanoušky sci-fi, ale hlavně pro ty, co už viděli nebo četli Marťana (pokud se bojíte spoilerů, nečtěte dál).
Jak moc realistická je v Marťanovi pasáž s pěstováním brambor? Šlo by to v reálu stejně? A je možné na Marsu vůbec něco pěstovat? Vemu to pěkně postupně.
Uspěl by hlavní hrdina s popsaným pěstováním v reálu?
Bohužel moc ne. Sázel brambory určené k jídlu, které se na cestu do vesmíru obvykle ozařují a lyofilizují, takže ztrácejí schopnost klíčit. To za prvé.
Druhý problém by měl se světlem. Na Marsu je nižší intenzita slunečního záření (asi 60 % ve srovnání se Zemí). Plus brambory pěstoval v uzavřeném prostoru s minimem oken. Aby rostliny přežily, musel by jim výrazně přisvítit LED světlem o specifické vlnové délce (energii by měl z jaderného reaktoru nebo ze solárních panelů).
Třetí zrada byla v samotné půdě, která obsahuje jedovaté perchloráty. Půdu z Marsu by tedy musel nějakým způsobem promýt a vysušit.
Půda na Marsu ale není zas až tak mrtvá
Podle NASA (i podle pokusů) půda obsahuje většinu potřebných prvků i realativní dostatek dusíku. Bohužel ale není jasné v jakých přesných poměrech (a jestli neobsahuje škodlivé těžké kovy).
Pro pěstování by možná bylo praktičtější akvaponické pěstování, kdy jsou rostliny ve vodě s přesně dávkovanými nutrienty.
A co voda?
Na produkci kilo biomasy v uzavřeném systému je potřeba zhruba 200 l vody. Tu by bylo potřeba na Mars přivézt (neskutečně drahé) nebo ji na Marsu vytěžit (zatím neskutečně obtížné).
Podle NASA už voda na Marsu je, není ale úplně jisté jak ji snadno vytěžit a jaké by na to bylo spolehnutí. Je jí hodně na pólech, tam je ale zase děsná zima. Kolik a jak hluboko je vody pod zemí se zatím moc neví.
Co nižší gravitace a tlak?
Podle pokusů, které dělá NASA ve vesmíru, už víme, že se rostliny při růstu objedou i bez gravitace (nebo v pohodě s nižší gravitací). Jsou naprogramované tak, že růst kořenů orientují opačně od zdroje světla.
Další malou výhodou je to, že rostliny nepotřebují k růstu plný atmosférický tlak a vystačí si (pro přežití) zhruba s jeho desetinou. To je super, protože by se ušetřilo na provozu vesmírného skleníku k pěstování. Praktické to ale zase moc není, protože případný zahradník by musel do skleníku chodit ve skafandru.
Výhodou pěstování rostlin je to, že do systému přidávají kyslík a odebírají kysličník uhličitý. Aby ale na uzavřený systém bylo spolehnutí, musel by mít obrovský rezervní objem (aby se pokryly rozdíly v čase), což zase všechno komplikuje (scénář ve filmu by byl reálný jen s pořádnou zásobou plynů a klasickými výměníky).
Přežil by hlavní hrdina jen na bramborách?
Dost obtížně, ale v knize si pomáhal dalšími potravinami a nutričními doplňky, takže asi ano.
Naše pozemská dieta zahrnuje přibližně 1000 druhů. Absolutní minimum, se kterým se pro tyhle účely operuje je asi 30 až 40 druhů, ideálně alespoň 50. A minimální pěstební plocha pro super-intenzivní pěstování, ze které by vyžil jeden člověk, je asi 50 m2 (pro jídlo, pro kyslík stačí 25 m2).
Na to aby něco takového v reálu fungovalo, je ale potřeba další zkoumání a pokusy. Je potřeba ještě přesněji vědět, co všechno na Marsu je a co by se muselo přivézt. A navržený systém by musel být neskutečně odolný a spolehlivý.
Lidé jsou ve vesmíru a na oběžné dráze už několik let. Zatím jsme ale jen u jednoduchého systému s názvem Veggie, který zvládl vypěstovat salát.
Bonus tip
Pokud vás bavil Marťan, možná vás zaujme Aurora nebo Seveneves. Téma přežití ve vesmíru a křehkosti života na Zemi na plné obátky.
Čtěte dále
10 WTF momentů v jídle a pití ve vesmíru
14. říjen 2015 13:10:25
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Spokojená návštěva. Selečí bůček, brokolice a jablečné pyré (285 Kč) – baví mě, jak se tady jídla pořád mění (při první návštěvě byl selečí bok s čočkou a mrkví). Dezert je financier se švestkami, citronem a líškovými oříšky (180 Kč). Vypadá to jako hromádka s rozbitou vídeňskou vánočkou, je to ale setsakramentsky dobrá hromádka.
Co je financier? Je to obdoba piškotu s mletými mandlemi a oříškovým máslem v základu, která se peče v takových roztomilých obdélníkových formičkách. Uvnitř bývají kypré, na okrajích jsou už ale hezky křupavé a karamelizované. Tradičně součástí petit fours. Pokud je chcete zkusit, tak Keller v Bouchon Bakery má killer recept.
Hledal jsem si včera něco o chování rostlin v nulové gravitaci. Nechtějte vůbec vědět, kde jsem to skončil. Jídlo a pití ve vesmíru je jedno velké WTF.
Chudáčci kosmonauti:
Jídlo do vesmíru se vaří předem, balí do pytlíků a vakuově vymražuje. Má pak asi roční trvanlivost při pokojové teplotě (na vesmírné stanici nemají ledničku). Před použitím se jen rehydratuje teplou vodou (z recyklačního zařízení, které umí proměnit vzdušnou vlhkost i moč na pitnou vodu).
Vaření ve vesmíru připomíná patlání z Mimibazaru. Všechno je z polotovarů, v pytlíkách a na vaření můžete použít jen teplou vodu. Jou!
Obyčejné smažení v oleji? Prakticky nemožné, respektive vyžaduje samostatný vědecký výzkum. Olej ani jídlo nedrží na pánvi, kuličky horkého oleje lítají všude. Hranolky ve vesmíru jsou ještě pěkně daleko.
Jídlo při letu na Mars bude obrovský problém. Alespoň část se bude muset vypěstovat a uvařit přímo na palubě.
Systém na pěstování zeleniny ve vesmíru je už v provozu. Jmenuje se Veggie a umí vypěstovat salát!
Číňani do vesmíru zavezli fialovou odrůdu brambory, která tam zmutovala. Jmenuje se Purple Orchid 3 a údajně zfialověla ještě víc.
Skotové to trumfli a poslali do vesmíru soudek s Whisky. Japonci mají zase na kontě pivo vyrobené z ječmene, který si pobyl v kosmu.
Část kosmonautů se potýká s oslabením chuti a čichu. Příčina není jednoznačně určena. Kosmonauti to řeší pálivou omáčkou a pepřem (ty působí na čidla bolesti a teploty, takže i ve vesmíru fungují).
Možná i proto se ve vesmíru vypije děsně málo alkoholu. Nedivím se!
Espresso ale funguje, Lavazza posílá na vesmírnou stanici první funkční mašinu. Je to sice kapsláč, ale nebuďme detailisti, že jo. Ve vesmíru je problém i samotné napití a potřebujete k tomu patentované udělátko.
6. únor 2015 14:02:06 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Pokud sledujete vývoj okolo osivářských regulací, které negativně dopadají na malé semenáře (a šíření starých neregistrovaných odrůd), je tu jedna mírně optimistická zpráva.
Marek Kvapil navázal jednání s Ministerstvem zemědělství a zainteresovanými úřady, které se odteď dopadům regulace budou věnovat. Držím palce a hlavně doufám, že to třeba pomůže nastartovat jasné podmínky pro uchovávání a šíření starých odrůd do buducna.
Pokud vás to zajímá víc a sami zahradničíte, můžete se dokonce velmi snadno zapojit. Nemusíte přitom podepisovat žádnou petici. Stačí si napsat o semínka a začít semenařit!
5. únor 2015 13:02:39 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Obraný skelet z drůbeží pečeně. Nevypadá vůbec vábně, ale u vývaru se naštěstí na krásu surovin vůbec nehraje. Počítá se jen výsledný produkt.
Vezměte skelet z pečeně (drůbeží, husí, kachní), přidejte kořenovou zeleninu, bylinky, koření a pak rovnou do hrnce. Po dvou hodinách máte půl litru až litr parádního kuřecího vývaru. Výrobní náklady pár korun.
Rozumíme si? Skelet z pečeně nikdy nevyhazovat! :)
Související:
Kuřecí základ
Jak připravit kuře na pečení
Jak naporcovat kuře
Kuřecí sádlo a škvarky
3. únor 2015 16:02:17
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Dělám ji doma děsně málo, což je v silném nepoměru s tím, jak často na ni mám chuť. Nevím, jestli mě vždcky odradí to, že nemám správnou skleničku, nebo to, že se bojím vrstvení šlehačky.
V neděli jsem ale trochu potrénoval (slovo pošudlal je asi přesnější) a zjišťuju, že to není až taková hrůza. Oprava – vrstvení šlehačky na irskou není vlastně vůbec žádná hrůza!
A je to navíc taková lahoda! Stačí mít skleničku (okolo 2 dcl), filtrovanou kávu, panáka whisky a trochu sladidla (cukr, muscovado, přírodní sirupy). Vše promíchat a nalít asi 1 až 2 cm pod okraj.
Jedinou zásadní podmínkou je snad jen dobře vychlazená smetana na šlehání. Tu si dejte do misky a chvíli prožeňte metlou na šlehání. Smetana na irskou se nešlehá durch, ale jen do mírného zhoustnutí (vypadá pak jako hustá bílá barva, větší bubliny stačí vyklepat). Pokud máte cit na holandskou nebo míchaná vajíčka, tak budete na koni.
Smetana je tučná a obsahuje vzduch, takže na hladině kávy splývá jako hroch. Stačí nespěchat, lít pomalinku a při hladině. Myslím, že to dáte s prstem v nose!
A kdyby ne, zajděte do Alza Café za Ondrou Hurtíkem, který ji odteď dělá oficiálně nejlépe v republice! (Pardon za kec – irskou v Alze nedostanete, nic s alkholem nedělají)
Aktualizace pro rok 2016: Za Ondrou a na irskou teď už samozřejmě směr Místo!
2. únor 2015 16:02:06
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
HLEDAT
