Dnes něco pro fanoušky sci-fi, ale hlavně pro ty, co už viděli nebo četli Marťana (pokud se bojíte spoilerů, nečtěte dál).
Jak moc realistická je v Marťanovi pasáž s pěstováním brambor? Šlo by to v reálu stejně? A je možné na Marsu vůbec něco pěstovat? Vemu to pěkně postupně.
Uspěl by hlavní hrdina s popsaným pěstováním v reálu?
Bohužel moc ne. Sázel brambory určené k jídlu, které se na cestu do vesmíru obvykle ozařují a lyofilizují, takže ztrácejí schopnost klíčit. To za prvé.
Druhý problém by měl se světlem. Na Marsu je nižší intenzita slunečního záření (asi 60 % ve srovnání se Zemí). Plus brambory pěstoval v uzavřeném prostoru s minimem oken. Aby rostliny přežily, musel by jim výrazně přisvítit LED světlem o specifické vlnové délce (energii by měl z jaderného reaktoru nebo ze solárních panelů).
Třetí zrada byla v samotné půdě, která obsahuje jedovaté perchloráty. Půdu z Marsu by tedy musel nějakým způsobem promýt a vysušit.
Půda na Marsu ale není zas až tak mrtvá
Podle NASA (i podle pokusů) půda obsahuje většinu potřebných prvků i realativní dostatek dusíku. Bohužel ale není jasné v jakých přesných poměrech (a jestli neobsahuje škodlivé těžké kovy).
Pro pěstování by možná bylo praktičtější akvaponické pěstování, kdy jsou rostliny ve vodě s přesně dávkovanými nutrienty.
A co voda?
Na produkci kilo biomasy v uzavřeném systému je potřeba zhruba 200 l vody. Tu by bylo potřeba na Mars přivézt (neskutečně drahé) nebo ji na Marsu vytěžit (zatím neskutečně obtížné).
Podle NASA už voda na Marsu je, není ale úplně jisté jak ji snadno vytěžit a jaké by na to bylo spolehnutí. Je jí hodně na pólech, tam je ale zase děsná zima. Kolik a jak hluboko je vody pod zemí se zatím moc neví.
Co nižší gravitace a tlak?
Podle pokusů, které dělá NASA ve vesmíru, už víme, že se rostliny při růstu objedou i bez gravitace (nebo v pohodě s nižší gravitací). Jsou naprogramované tak, že růst kořenů orientují opačně od zdroje světla.
Další malou výhodou je to, že rostliny nepotřebují k růstu plný atmosférický tlak a vystačí si (pro přežití) zhruba s jeho desetinou. To je super, protože by se ušetřilo na provozu vesmírného skleníku k pěstování. Praktické to ale zase moc není, protože případný zahradník by musel do skleníku chodit ve skafandru.
Výhodou pěstování rostlin je to, že do systému přidávají kyslík a odebírají kysličník uhličitý. Aby ale na uzavřený systém bylo spolehnutí, musel by mít obrovský rezervní objem (aby se pokryly rozdíly v čase), což zase všechno komplikuje (scénář ve filmu by byl reálný jen s pořádnou zásobou plynů a klasickými výměníky).
Přežil by hlavní hrdina jen na bramborách?
Dost obtížně, ale v knize si pomáhal dalšími potravinami a nutričními doplňky, takže asi ano.
Naše pozemská dieta zahrnuje přibližně 1000 druhů. Absolutní minimum, se kterým se pro tyhle účely operuje je asi 30 až 40 druhů, ideálně alespoň 50. A minimální pěstební plocha pro super-intenzivní pěstování, ze které by vyžil jeden člověk, je asi 50 m2 (pro jídlo, pro kyslík stačí 25 m2).
Na to aby něco takového v reálu fungovalo, je ale potřeba další zkoumání a pokusy. Je potřeba ještě přesněji vědět, co všechno na Marsu je a co by se muselo přivézt. A navržený systém by musel být neskutečně odolný a spolehlivý.
Lidé jsou ve vesmíru a na oběžné dráze už několik let. Zatím jsme ale jen u jednoduchého systému s názvem Veggie, který zvládl vypěstovat salát.
Bonus tip
Pokud vás bavil Marťan, možná vás zaujme Aurora nebo Seveneves. Téma přežití ve vesmíru a křehkosti života na Zemi na plné obátky.
Čtěte dále
10 WTF momentů v jídle a pití ve vesmíru
14. říjen 2015 13:10:25
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Skvělé zprávy na konce roku. Moje oblíbená cukrárna Votre Plaisir se konečně dočká vlastního místa v centru Prahy. Těsím se jak malej!
4. prosinec 2015 10:12:46 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Čistě pro pobavení. Aneb když se kácí dogmata ve víně, lítají třísky. Jako bonus si dejte i čtení o vínech Pét-Nat, která už se u nás sem tam objevují (zmíněné vinařství Costadilà vedou zrovna v Prosekárně).
3. prosinec 2015 16:12:12 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Vzpomínáte, jak jsem tu psal o novém trendu vývaru do kelímku? Zima je zase tady a vypadá to, že se to zase pomalu rozjíždí. Ještě ani pořádně nemrzne a v Praze už jsou dva nové zdroje, kde můžete načepovat vývar do kelímku.
Silák
Za Silákem, silným kuřecím vývarem, stojí food pionýrka Anna, která s vývarem začínala v malém už loni v kavárně Bitcoin Coffee. Letos vývar rozjeli ve větším a pod vlastní značkou. Proklikejte si báječný příběh o zrození projektu.
Kostní vývar z TRMS
Další vývar do kelímku najdete v krámku TRMS (prodávají ho ale myslím i v Maso a Kobliha). Nechávají si ho vyrábět na farmě Sasov. Je z hovězích a vepřových kostí, které se pomalu táhnou 3 dny. V krámku v Náplavní si ho můžete načepovat do kelímku a ochutit přímo na místě.
Skoro bych si i tipnul, že to nejsou poslední letošní přírůstky. Takže jestli někde na vývar do kelímku narazíte, dejte mi určitě vědět. Sám si to musím ještě pořádně obejít.
Aktualizace – vývar v Mikrofarmě
I v Brně se bude rozlévat vývar! Mikroframa DeguŠtace (Moravské náměstí 4) nově nabízí vývar do kelímku s sebou.
Další čtení k vývarům:
Ochutnávka vývaru z Naše maso a Konečně vývar
Silný kuřecí vývar do omáček
Telecí vývar a demi glace
Recept na zeleninový vývar
Vývar ze zbytků kuřecí pečeně
Foto: Silák, The Real Meat Society
2. prosinec 2015 20:12:01
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Šéfkuchař Magnus Nilsson napsal novou kuchařku věnovanou severské kuchyni – The Nordic Cookbook.
Je fakt velká a najdete v ní 700 receptů pro domácí vaření inspirované kuchyní ze severu. Předchozí kuchařky vydané na toto téma (např. Relae nebo Noma) se zatím věnovaly spíše jídlům a nápadům, které vzešly ze slavných restaurací. Na doma rozhodně nic jednoduchého.
Nilssonova kuchařka ale vychází z tradičních domácích receptů, ke kterým slavný šéfkuchař přidal jen svůj pohled. Takže je plná jídel, které počítají s domácím kuchařem a dají se snadno provést i v podmínkách obyčejné kuchyně.
Vyšla teď v říjnu a určitě stojí za pozornost.
30. listopad 2015 12:11:14
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku