Zápisník

Brambory na Marsu? Hodně ztuha

Dnes něco pro fanoušky sci-fi, ale hlavně pro ty, co už viděli nebo četli Marťana (pokud se bojíte spoilerů, nečtěte dál).

Jak moc realistická je v Marťanovi pasáž s pěstováním brambor? Šlo by to v reálu stejně? A je možné na Marsu vůbec něco pěstovat? Vemu to pěkně postupně.

Uspěl by hlavní hrdina s popsaným pěstováním v reálu?
Bohužel moc ne. Sázel brambory určené k jídlu, které se na cestu do vesmíru obvykle ozařují a lyofilizují, takže ztrácejí schopnost klíčit. To za prvé.

Druhý problém by měl se světlem. Na Marsu je nižší intenzita slunečního záření (asi 60 % ve srovnání se Zemí). Plus brambory pěstoval v uzavřeném prostoru s minimem oken. Aby rostliny přežily, musel by jim výrazně přisvítit LED světlem o specifické vlnové délce (energii by měl z jaderného reaktoru nebo ze solárních panelů).

Třetí zrada byla v samotné půdě, která obsahuje jedovaté perchloráty. Půdu z Marsu by tedy musel nějakým způsobem promýt a vysušit.

Půda na Marsu ale není zas až tak mrtvá
Podle NASA (i podle pokusů) půda obsahuje většinu potřebných prvků i realativní dostatek dusíku. Bohužel ale není jasné v jakých přesných poměrech (a jestli neobsahuje škodlivé těžké kovy).

Pro pěstování by možná bylo praktičtější akvaponické pěstování, kdy jsou rostliny ve vodě s přesně dávkovanými nutrienty.

A co voda?
Na produkci kilo biomasy v uzavřeném systému je potřeba zhruba 200 l vody. Tu by bylo potřeba na Mars přivézt (neskutečně drahé) nebo ji na Marsu vytěžit (zatím neskutečně obtížné).

Podle NASA už voda na Marsu je, není ale úplně jisté jak ji snadno vytěžit a jaké by na to bylo spolehnutí. Je jí hodně na pólech, tam je ale zase děsná zima. Kolik a jak hluboko je vody pod zemí se zatím moc neví.

Co nižší gravitace a tlak?
Podle pokusů, které dělá NASA ve vesmíru, už víme, že se rostliny při růstu objedou i bez gravitace (nebo v pohodě s nižší gravitací). Jsou naprogramované tak, že růst kořenů orientují opačně od zdroje světla.

Další malou výhodou je to, že rostliny nepotřebují k růstu plný atmosférický tlak a vystačí si (pro přežití) zhruba s jeho desetinou. To je super, protože by se ušetřilo na provozu vesmírného skleníku k pěstování. Praktické to ale zase moc není, protože případný zahradník by musel do skleníku chodit ve skafandru.

Výhodou pěstování rostlin je to, že do systému přidávají kyslík a odebírají kysličník uhličitý. Aby ale na uzavřený systém bylo spolehnutí, musel by mít obrovský rezervní objem (aby se pokryly rozdíly v čase), což zase všechno komplikuje (scénář ve filmu by byl reálný jen s pořádnou zásobou plynů a klasickými výměníky).

Přežil by hlavní hrdina jen na bramborách?
Dost obtížně, ale v knize si pomáhal dalšími potravinami a nutričními doplňky, takže asi ano.

Naše pozemská dieta zahrnuje přibližně 1000 druhů. Absolutní minimum, se kterým se pro tyhle účely operuje je asi 30 až 40 druhů, ideálně alespoň 50. A minimální pěstební plocha pro super-intenzivní pěstování, ze které by vyžil jeden člověk, je asi 50 m2 (pro jídlo, pro kyslík stačí 25 m2).

Na to aby něco takového v reálu fungovalo, je ale potřeba další zkoumání a pokusy. Je potřeba ještě přesněji vědět, co všechno na Marsu je a co by se muselo přivézt. A navržený systém by musel být neskutečně odolný a spolehlivý.

Lidé jsou ve vesmíru a na oběžné dráze už několik let. Zatím jsme ale jen u jednoduchého systému s názvem Veggie, který zvládl vypěstovat salát.

Bonus tip
Pokud vás bavil Marťan, možná vás zaujme Aurora nebo Seveneves. Téma přežití ve vesmíru a křehkosti života na Zemi na plné obátky.

Čtěte dále
10 WTF momentů v jídle a pití ve vesmíru

14. říjen 2015 13:10:25 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Votre Plaisir bude mít vlastní boutique!

Skvělé zprávy na konce roku. Moje oblíbená cukrárna Votre Plaisir se konečně dočká vlastního místa v centru Prahy. Těsím se jak malej!

4. prosinec 2015 10:12:46 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Šumivé sommeliérské plky

Čistě pro pobavení. Aneb když se kácí dogmata ve víně, lítají třísky. Jako bonus si dejte i čtení o vínech Pét-Nat, která už se u nás sem tam objevují (zmíněné vinařství Costadilà vedou zrovna v Prosekárně).

3. prosinec 2015 16:12:12 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Sezóna vývarů do kelímku je tu!

Vzpomínáte, jak jsem tu psal o novém trendu vývaru do kelímku? Zima je zase tady a vypadá to, že se to zase pomalu rozjíždí. Ještě ani pořádně nemrzne a v Praze už jsou dva nové zdroje, kde můžete načepovat vývar do kelímku.

Silák
Za Silákem, silným kuřecím vývarem, stojí food pionýrka Anna, která s vývarem začínala v malém už loni v kavárně Bitcoin Coffee. Letos vývar rozjeli ve větším a pod vlastní značkou. Proklikejte si báječný příběh o zrození projektu.

Kostní vývar z TRMS
Další vývar do kelímku najdete v krámku TRMS (prodávají ho ale myslím i v Maso a Kobliha). Nechávají si ho vyrábět na farmě Sasov. Je z hovězích a vepřových kostí, které se pomalu táhnou 3 dny. V krámku v Náplavní si ho můžete načepovat do kelímku a ochutit přímo na místě.

Skoro bych si i tipnul, že to nejsou poslední letošní přírůstky. Takže jestli někde na vývar do kelímku narazíte, dejte mi určitě vědět. Sám si to musím ještě pořádně obejít.

Aktualizace – vývar v Mikrofarmě
I v Brně se bude rozlévat vývar! Mikroframa DeguŠtace (Moravské náměstí 4) nově nabízí vývar do kelímku s sebou.

Další čtení k vývarům:
Ochutnávka vývaru z Naše maso a Konečně vývar
Silný kuřecí vývar do omáček
Telecí vývar a demi glace
Recept na zeleninový vývar
Vývar ze zbytků kuřecí pečeně

Foto: Silák, The Real Meat Society

2. prosinec 2015 20:12:01 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku