Zápisník

Jaký typ zemědělství má vyšší výnos? Konvenční nebo ekologické?

A aby nedošlo k mýlce, tak hned v úvodu zdůrazním – odkazovaný text není úplně blbý a kromě výnosu bere při porovnání v úvahu mnohem víc faktorů.

Při jednoduchém porovnání výnosů to zatím vychází na rozdíl okolo 20 až 30 % v neprospěch ekologického zemědělství. Jak už to tak ale bývá, celé je to o něco složitější, než se zdá. A při porovnání strašně moc záleží na tom, s čím vším počítáte.

Za vším hledej dusík
Nižší výnos u ekologického zemědělství je způsobený z velké části tím, že se při hnojení používají tradiční postupy hnojení. Dusík (nutný pro růst) se do půdy dostává skrze rostliny, které umí fixovat vzdušný dusík. Neumí to ale moc rychle a ještě pro ně musíte vyhradit osevní plochu navíc. A podobně je to hnojivem živočišného původu – zvířata se musí někde pást (anebo je musíte něčím krmit). Když se pak při přepočtu započtou všechny nároky na půdu, výnos na hektar to snižuje.

Konveční zemědělství na druhou stranu používá dusík vyrobený průmyslově v Haber-Boschově procesu. Je to až k neuvěření, ale 80 % dusíku, který tvoří naše těla, pochází právě z této reakce.

Postupy v konvenčním zemědělství jsou ale hodně nešetrné k půdě a hnojení syntetickým dusíkem je šíleně neefektivní. Přes 80 % dusíku zůstane nevyužito a odchází do prostředí, kde způsobuje další problémy (eutrofizace). Průser je i v samotné výrobě, která je hodně náročná na energii.

Nejmenší zlo
Co je tedy horší? Dělat šetrné zemědělství na větší ploše na úkor divoké přírody. Nebo naopak zemědělství intenzifikovat na co nejmenší ploše a pak se poprat s druhotnými následky?

Bohužel se na to nedá úplně snadno odpovědět. Ve hře je totiž příliš mnoho faktorů. Co se ale určitě dá, je hledat kompromisní řešení, které si berou to nejlepší z obou přístupů.

Neplýtvat už vyprodukovaným jídlem a lépe ho distribuovat, šetřit zdroje, ucpat ďoury v systému, dál zvyšovat efektivitu a výnosy a třeba i snižovat energeticky náročnou produkci masa.

Což se tedy velmi snadno řekne, ale hůř udělá. Vemte si třeba jen půdní politiku v ČR (a její problémy). A to jsme přitom bohatá a v zemědělství hodně vyvinutá země, která žije v dostatku.

Koho by zajímalo dál, mrkněte:
Solutions for a cultivated planet
Forecasting Agriculturally Driven Global Environmental Change

Nová inspirace na Prkýnku

Výhonková brokolice "tonnato". Osloví myslím i broccoli-haters :) #prkýnko

Brokolice tonnato

V Marks & Spencer opravdu prodávají krásnou výhonkovou brokolici. Je ale dost drahá a kdovíjak složitě importovaná až z Keni. Tak snad mi odpustíte jeden studijní nákup. O tom, že bych podobnou zeleninu u nás rád viděl častěji, už jsem tu jednou psal.

Růžičky téhle brokolice jsou oddělené. Košťál se hezky větví a zůstává tenký a křupavý (bez vláken či tuhé slupky). Odpadá tak dělení růžiček i čištění košťálu.

Jak jsem ji upravil?

S výrazně ohucenou zálivkou na způsob vitello tonnato. Ke košťálové zelenině je to teď asi moje nejoblíbenější kombinace. Garantuji vám, že vás to osloví, i když zrovna brokolici moc nemusíte.

Roxmixoval jsem tuňáka, majonézu, citronovou šťávu a kapary. Dochutil jsem trochou rybí omáčky (tekuté ančovičky) a pepřem. Brokolice je jednoduše blanšírovaná v osolené vodě (3 minuty max). Nic víc není potřeba.

V jiné variantě nechám stejný dresink a brokolici udělám na zádíčka. Funguje to samozřejmě stejně dobře s květákem i růžičkovou kapustou. Brokolice je ale top! A nemůžu se dočkat, až si ji v létě udělám na grilu.