Zápisník

Maso a rakovina – jak se zorientovat?

První vlnu článků o červeném mase a uzeninách, které podle WHO (potažmo IARC) způsobují rakovinu (tlustého střeva), už asi máte za sebou. Pokud v tom ale pořád nemáte jasno a hledáte něco, čeho se chytit, tak přidám pár informací na doplnění.

IARC to bohužel ve svém primárním sdělení vzala dost stroze, což hodně nahrává nesprávným interpretacím. A bez podrobného vysvětlení dalších autorit v oboru, to pak pro veřejnost nedává moc smysl.

Za vysvětlení stojí už samotné rozdělení masa do kategorií karcinogenů. Červené maso skončilo ve skupině pravděpodobných karcinogenů 2A a zpracované maso (nasolené, naložené, uzené a jinak konzervované) pak dokonce ve skupině karcinogenů 1, u kterých je způsobení rakoviny prokázané (v tomto případě hlavně rakoviny tlustého střeva).

Tohle rozdělení do skupin ale vyjařuje hlavně míru jistoty, že něco rakovinu způsobuje. Vůbec to ale nemusí odpovídat tomu, kolik rakoviny v reálu způsobují. Ve srovnání např. s konzumací alkoholu nebo s kouřením je totiž riziko u masa rozhodně menší.

Mechanismů, kterými může maso rakovinu způsobit, je hned několik (a všechny se stále podrobně studují). Důkazy jsou ale opřeny hlavně o epidemiologické studie, které spojují spotřebu masa a výskyt rakoviny v průběhu života.

Izolovat přesnou příčinu a následek je tak hodně obtížné a v reálu se tak z toho dají vyvodit jen přibližná doporučení, která s nějakou pravděpodobností vedou ke snižení rizika.

Nic moc velkou jistotu z toho ale zatím vyvodit neumíme a tomu by měly odpovídat i závěry, které z takových zpráv vznikají. Tj. neplašit a brát nové informace v kontextu.

Co tedy víme jistě?

Určitě víme, že nevyvážená strava s vysokým podílem masa a uzenin obzvlášť, není ideální cesta k dlouhověkosti ve zdraví. Víme také, že uzení a zpracování masa při vysokých teplotách tomu také moc nepomáhá.

Zároveň ale víme, že pestrá strava s vysokým podílem zeleniny a ovoce a s vysokým obsahem vlákniny nám prospívá. Dost pomůže i nepřehánět to s alkoholem a nekouřit. A máme taky dost dobrý přístup k proteinům z jiných druhů masa, z ryb a z rostlin.

Problém je s určením maximální bezpečné dávky červeného masa a uzenin na den. Zatím takové přesné a jisté číslo není. Ve výživových doporučeních se zatím pracuje s číslem okolo 70 g na den a je otázka jak moc je to přesné.

Každopádně v našich končinách je to k zamyšlení i bez zprávy WHO a dlouhodobě. Spotřebu masa máme nadprůměrnou, milujeme uzeniny a zeleninu naopak příliš nemusíme.

Výběr dalšího čtení k tématu:
Processed meat and cancer – what you need to know
Beefing With the World Health Organization's Cancer Warnings
Meat Is Linked to Higher Cancer Risk, W.H.O. Report Finds

Nová inspirace na Prkýnku

Výhonková brokolice "tonnato". Osloví myslím i broccoli-haters :) #prkýnko

Brokolice tonnato

V Marks & Spencer opravdu prodávají krásnou výhonkovou brokolici. Je ale dost drahá a kdovíjak složitě importovaná až z Keni. Tak snad mi odpustíte jeden studijní nákup. O tom, že bych podobnou zeleninu u nás rád viděl častěji, už jsem tu jednou psal.

Růžičky téhle brokolice jsou oddělené. Košťál se hezky větví a zůstává tenký a křupavý (bez vláken či tuhé slupky). Odpadá tak dělení růžiček i čištění košťálu.

Jak jsem ji upravil?

S výrazně ohucenou zálivkou na způsob vitello tonnato. Ke košťálové zelenině je to teď asi moje nejoblíbenější kombinace. Garantuji vám, že vás to osloví, i když zrovna brokolici moc nemusíte.

Roxmixoval jsem tuňáka, majonézu, citronovou šťávu a kapary. Dochutil jsem trochou rybí omáčky (tekuté ančovičky) a pepřem. Brokolice je jednoduše blanšírovaná v osolené vodě (3 minuty max). Nic víc není potřeba.

V jiné variantě nechám stejný dresink a brokolici udělám na zádíčka. Funguje to samozřejmě stejně dobře s květákem i růžičkovou kapustou. Brokolice je ale top! A nemůžu se dočkat, až si ji v létě udělám na grilu.