Zápisník

Proč rád koukám na fotky jídel, které nebudu nikdy jíst

Tady je zrovna perfektní příklad – procházka aktuálním degustačním menu Noma Japan.

Za prvé
Jsem strašně zvědavý. I kdybyste pod takový odkaz schovali atomovou bombu, kliknu na to. Ekvivalent štěnete, kterému musí hlavu ze zábradlí soustružit hasiči. Nemůžu si pomoct!

Za druhé
Každé takové menu bývá natřískané surovinami, které ale lautr neznám. Následuje dlouhé hledání v knihovně, gůglení a tak podobně. Jinými slovy – rád si u toho připadám úplně hloupě a pak to ještě raději napravuju. A v noci ve snu mě pak z těch surovin zkouší Jan Rosák v imaginárním kvízovém pořadu (kecám, ale jednou to přijde).

Za třetí
U surovin, které naopak znám, jsou zase použity techniky, které bych u nich nečekal, nebo by mě v životě nenapadly realizovat. To samozřejmě okamžitě svádí k domácím pokusům.

A fakt už poslední důvod
Chuťové kombinace! Nad některými fakt kroutím hlavou (tady třeba syrové krevety a lesní mravenci), jiné mě ale zaujmou natolik, že si je pak chci zkusit i v domácích podmínkách (kedlubna vařená s kvasnicemi).

Shrnuto podtrženo – závislák jak jelen!

Majonéza ze slunečnicového oleje

Mám teď doma báječný slunečnicový olej z tržnice. Je zlatý, voní po slunečnicových semínkách a z toho, když se udělá majonéza, tak ta je.

Lucky Peach

Nejlepší časopis na světě? Pro mě vždy jediný — ABC speciál 85. Mělo to v sobě komiks, vystřihovací modely i kosmické pexeso. Dokud jsem je úplně nezdemoloval, hltal jsem letní speciály celé dětství.

Sázej, sklízej nebo aspoň přičuchni

Pan Doskočil z Holešovické tržnice je v sedmém nebi. Před stánkem má frontu zhypnotizovaných zákazníků. Všichni koukají na přepravky se sazenicemi a každý se třepe, až na něj přijde řada. Pak šup šup — rychle vstřebat všechny pěstitelské rady, popadnout igelitku a rychle domů k záhonu.