Zápisník

Proč rád koukám na fotky jídel, které nebudu nikdy jíst

Tady je zrovna perfektní příklad – procházka aktuálním degustačním menu Noma Japan.

Za prvé
Jsem strašně zvědavý. I kdybyste pod takový odkaz schovali atomovou bombu, kliknu na to. Ekvivalent štěnete, kterému musí hlavu ze zábradlí soustružit hasiči. Nemůžu si pomoct!

Za druhé
Každé takové menu bývá natřískané surovinami, které ale lautr neznám. Následuje dlouhé hledání v knihovně, gůglení a tak podobně. Jinými slovy – rád si u toho připadám úplně hloupě a pak to ještě raději napravuju. A v noci ve snu mě pak z těch surovin zkouší Jan Rosák v imaginárním kvízovém pořadu (kecám, ale jednou to přijde).

Za třetí
U surovin, které naopak znám, jsou zase použity techniky, které bych u nich nečekal, nebo by mě v životě nenapadly realizovat. To samozřejmě okamžitě svádí k domácím pokusům.

A fakt už poslední důvod
Chuťové kombinace! Nad některými fakt kroutím hlavou (tady třeba syrové krevety a lesní mravenci), jiné mě ale zaujmou natolik, že si je pak chci zkusit i v domácích podmínkách (kedlubna vařená s kvasnicemi).

Shrnuto podtrženo – závislák jak jelen!

Lidové odrobinky

To je macek co? Pravý modrý paličák z Česka! Pravděpodobně napodobenina českého česneku přímo z tržnice!

Vietriatlon

Postřehy bystrých čtenářů k článku Phở a bún chả v Pražské tržnici odkryly další tři místa, kde je možno v Praze tyto vietnamské speciality ochutnat. Samozřejmě jsem neodolal a na jeden zátah je všechny přechutnal...

Pražská tržnice na jaře

V projektu Vesničan nastala podivná jarní pauza. Z jednoho bedýnkového coopu jsem vypadl. Druhý, do kterého jsme se přihlásil, odstartuje až v květnu. Bloumám tedy teď Prahou a sháním, co se dá. I na tržnicích... :)

Chlebičky

Pomalu ani nevim, čí nápad to byl. Znělo to ale tak přitrouble a zběsile zároveň, že jsme to prostě museli udělat. Cukína a osmička sebevražedných foodies vs. chlebíčky. Na život a na žlučník! :)