Zápisník

Proč rád koukám na fotky jídel, které nebudu nikdy jíst

Tady je zrovna perfektní příklad – procházka aktuálním degustačním menu Noma Japan.

Za prvé
Jsem strašně zvědavý. I kdybyste pod takový odkaz schovali atomovou bombu, kliknu na to. Ekvivalent štěnete, kterému musí hlavu ze zábradlí soustružit hasiči. Nemůžu si pomoct!

Za druhé
Každé takové menu bývá natřískané surovinami, které ale lautr neznám. Následuje dlouhé hledání v knihovně, gůglení a tak podobně. Jinými slovy – rád si u toho připadám úplně hloupě a pak to ještě raději napravuju. A v noci ve snu mě pak z těch surovin zkouší Jan Rosák v imaginárním kvízovém pořadu (kecám, ale jednou to přijde).

Za třetí
U surovin, které naopak znám, jsou zase použity techniky, které bych u nich nečekal, nebo by mě v životě nenapadly realizovat. To samozřejmě okamžitě svádí k domácím pokusům.

A fakt už poslední důvod
Chuťové kombinace! Nad některými fakt kroutím hlavou (tady třeba syrové krevety a lesní mravenci), jiné mě ale zaujmou natolik, že si je pak chci zkusit i v domácích podmínkách (kedlubna vařená s kvasnicemi).

Shrnuto podtrženo – závislák jak jelen!

CHOP, CHZO a ZTS

Škumprdlavější titulek už by dnes opravdu nešel ;) Znáte tahle tři sluníčka? Teta Európa je dává za odměnu hodným dětem. Tu na kapříka, tu na balení oplatek, tam zas na butelku piva. Podíváme se, kdo všechno razítko dostal... ;)

Soba doma

Onehdá jsem si tady pochvaloval nudle soba a pošmakovat na nich si budu i dnes. Valaško-japonská fůze v cuketkově míse! ;)

Chlebíčkové odrobinky

Páteční dávka odrobinek. Dnes jsou to čtyři majonézou pomaštěné kousky veky, aby vám o víkendu nebylo smutno ;) Kulturní šok Kousek od našeho bar...

Jsem supertaster?

Včera jsem ve schránce objevil poštu až z dalekého USA! Otevřel jsem ho a našel v něm průvodní dopis a pak takové srandovní papírky v zatavených pytlíčcích. Chcete vědět na co jsou a co jsem s nimi dělal?