Měsíc: Srpen 2006 strana 4

Ochutnávkové večery s kávou jsou přesně ten typ záležitostí, u kterých si budete říkat – proč mě to jenom nenapadlo dřív? Ano, ano, myšlenka ochutnat s přáteli několik různých exkluzivních vzorků kávy během jednoho večera se jeví tak samozřejmou a příjemnou…

Co je to coffee cupping (degustace kávy)?

Degustování kávy je jednou ze základních metod, kterou využívají profesionálové (nákupčí kávy, roasters, prodejci) při hodnocení kvalitativních vlastností kávy. Je to ekvivalent degustací vína s tím, že se degustace kávy řídí trošku jinými pravidly vycházejícími z charakteru tohoto nápoje. Coffe cupping ale není vůbec vyhrazen pouze profesionálům, v cizině je masově rozšířen i mezi všemi fandy a vyznavači tohoto lahodného nápoje. Nevím, jak je to u nás, ale relevantní informace pro neprofesionální vyznavače kávy jsem nikde nenalezl.

Základem degustace je celkové zhodnocení senzorických vlastností vzorků za stejných podmínek. Dá se velice snadno provádět v domácích podmínkách, navíc bez jakýchkoliv speciálních pomůcek. Samotná degustace kávy vytváří velice příjemnou labužnickou atmosféru, a tak jsou takovéto ochutnávky předurčeny k tomu, stát se společenskou záležitostí v okruhu vašich přátel nebo podobně smýšlejících chutimilců :)

Určitě se ochutnávky nebojte a nezalekněte se docela formálního a podrobného hodnocení v průběhu degustace. Ja věřím tomu, že i když není člověk odborník a setkává se s kávou takto poprvé, tak na spoustu věcí přijde snadno sám a jeho znalosti porostou. Degustace kávy je navíc jedinečná možnost zjistit, co vám nejlépe chutná, a porovnat vaše vnímání chutí a vůní s ostatními lidmi. Pokud si věčně stěžujete, že nevíte, jaký druh kávy si máte koupit, a pořád žádáte někoho o radu, tak toto je záležitost přesně pro vás. V průběhu ochutnávání totiž přesně zjistíte, co vám chutná a co naopak ne. Malinko analytický přístup tedy rozhodně není na škodu a vůbec neodporuje příjemnému smyslovému zážitku!

Co budeme potřebovat aneb nezbytné vybavení pro degustaci

První věc je samozřejmě káva. Pokud to myslíte vážně, přineste si na každou degustaci neotevřená balení nejlépe nemleté a čerstvé kávy (tj. nikoliv balení, které rok někde leželo v regále a má měsíc před expirací). Nebojte se do svých prvních ochutnávek zařadit i „obyčejné“ vzorky, např. měsíc otevřenou jihlavanku nebo nějaké to tšibo. Schválně, jak si povedou mezi gurmetskými kávami z celého světa?

Pokud budete ochutnávat i kávu nemletou, budete potřebovat mlýnek. Já osobně doporučuji obyčejný ruční mlýnek s mlýnskými kameny. Pokud jste vybavenější, použijete elektrický mlýnek, který běžně používáte k přípravě kávy pro espreso. Nepoužívejte rychle rotující nožové mlýnky a roboty.

Jedním z prvních zážitků při degustaci je hodnocení vůně a tady platí, že nejvíce se projeví čerstvě namletá nebo alespoň co nejčerstvěji otevřená káva. Nepodceňujte to a při výběru to zkuste zohlednit. Dále si připravte „slepé“ označení vzorků čísly, tak abyste nevěděli, kterou kávu právě chutnáte. Jednotlivé vzorky si očíslujte a přesypte do noname pytlíčků nebo svěřte dávkování kávy někomu, kdo se degustace nebude účastnit. Tohle jsou samožřejmě ideální případy, většinou to dopadne tak, že anonymizaci vzorků zajišťuje hostitel, a tak jako jediný má degustaci mírně zkreslenou. Čísla vzorků a jednotlivé značky a balení spárujte až na závěr (věřte, že je to většinou fáze plná překvapení! ;)

Dále budete potřebovat skleničky. Úplně ideální jsou jednoduché skleněné o objemu 1,5–2 dcl. Mně přijdou naprosto ideální ikejácké sklenky Pokal. Výběr konkrétního druhu není důležitý. Důležité je spíše to, abyste měli dostatečné množství stejných skleniček, tak aby měl každý vzorek / člověk stejné podmínky.

Stříbrné lžíce! Ty byste měli správně mít, ale myslím, že se spokojíme s kvalitními nerezovými. Stejně tak volba nádobky na odplivávání je zcela na vás :) Plivátko nepodceňujte. Přeci jenom nechcete po osmém vzorku kávy seškrabávat účastníky degustace ze stropu!

Nakonec ještě varnou konvici nebo klasickou konvici na sporák, nějaké ty ubrousky a kvalitní vodu na přípravu kávy a na zapíjení / vyplachování mezi jednotlivými vzorky.

Speciální kategorie je nějaký papír pro hodnocení kávy. Záleží na vás, jak to chcete pojmout. Jestli se spokojíte s obyčejným listem papíru pro nahodilé poznámky, nebo všem účastníkům degustace připravíte formulář se vším potřebným (viz dále).

Postup při degustaci krok za krokem

Příprava kávy k degustaci i samotná ochutnávka není žádná věda. Nejdříve si dáte na sporák konvici s vodou anebo zapnete varnou konvici. Mezitím připravíte skleničky (pro každého jednu) a do každé dáte co nejčerstvější vzorek kávy. Dávkování je cca jedna vrchovatá polévková lžíce mleté kávy (přesněji 7,25 g). Než se uvaří voda, tak toto je správný okamžik pro hodnocení suché, nezalité kávy (podrobněji níže, viz co všechno se hodnotí).

Kávu poté zaléváme dostatečně horkou vodou, nikoliv však vařící. Toho dosáhneme tak, že po přejití varem necháme odstát cca 1 minutu. Kávu zaléváme tenkým praménkem tak, aby se káva na dně hezky promíchala, dávkujeme přiměřeně cca 1 cm pod okraj skleničky (kdo chce přesněji, tak je to cca 5 fl. oz čili cca 147 ml). Po zalití by se nám měla na hladince vytvořit tzv. kávová krusta, což není nic jiného než vrstva kávy. Na povrchu to po zalití vypadá takto:

Zboku vidíte vrstvičku kávy na hladině:

Takto necháme kávu odstát cca 3 minuty. Poté vezmeme lžíci a rozhrnujeme krustičku tak, aby se hezky potopila ke dnu. Toto je okamžik, kdy poprvé nasáváme a hodnotíme aroma zalité kávy.

Krustička si sedla hezky na dno:

Po utopení kávové krusty a zhodnocení aroma kávy přichází zlatý hřeb degustace – nabereme si lžící kávu a ochutnáme. Správně se doporučuje nacucnout mohutným srknutím a zaplavit tak rovnoměrně povrch celých úst, ale myslím, že na tom bazírovat nebudeme. Stačí když kávu vychutnáte všemi dostupnými chuťovými pohárky, které v puse najdete. Po dostatečném pomuchlovaní a poválení kávu vyplivneme do připravené nádobky na plivání. Na závěr vychutnáváme chuťový dojezd kávy.

Jak vidíte, tak technicky to není žádná věda. Sranda začíná teprve u hodnocení všech senzorických vjemů. Na co všechno se zaměříme?

Vůně namleté kávy (fragrance)

Hodnotíme úplně na začátku – suchou, čerstvě podanou, mletou kávu ve skleničce. Anebo taky rovnou v nádobce mlýnku. To je úplně to nejlepší. Nacpat si tam nos a čichat!

Čichám, čichám a co všechno vyčenichám? Podle intenzity vůně zjistíme, jak je čerstvá / vyčichlá. Jak je pražená, není cítit spáleninou? Jaké vůně odhalíme? Kořeněnou, oříškovou, asfaltovou, umělohmotnou? To všechno si pečlivě zaznamenáme. Mně např. každý třetí vzorek vychází jako grilovaná paprika :)

Aroma zalité kávy (aroma)

Hodnotíme po zalití, cca 3minutovém odstátí a prvním rozhrnutí krusty. Vůně je ještě intenzivnější než předtím. Správně by se nám měly odhalit další vůně. Cítíte karamel, čokoládu, ovoce nebo nějaké koření? Hurá, pak na to jdete správně. Všechno si pečlivě znamenejte. Napoprvé není lehké vůni popsat a najít vhodné přirovnávání vám dá zabrat. Vůbec se tím nestresujte – pokud vám káva vůní připomíná staré záclony od babičky, tak máte určitě pravdu!

Chuť (taste) a její tři složky – acidita (acidity), tělo (body) a příchutě (flavours)

Chutnáme lžičkou po rozhrnutí krusty a odstátí jedním mohutným srkem :) První přijde na řadu acidita. Je to takový zvláštní pojem, který v sobě neobsahuje striktně jen kyselost kávy. Acidita kávy je lehká, kyselá a sušší příchuť kávy, která jí dodává živost v puse. Aciditu cítíte nejvíce v zadní části jazyka. Je li acidity příliš, jeví se vám jako káva trpká. Je-li acidita nízká, pak je káva mdlá, plochá a nevýrazná. Takto slovy na to nepřijdete. Uvidíte ale, že až ochutnáte více vzorků, přijdete na to sami! Aciditu popisujeme jako tenkou, jemnou, neutrální, nevýraznou, jemnou, pichlavou, trpkou, delikátní, hrubou, vtíravou, příjemnou atp.

Vedle acidity hodnotíme tělo kávy (body). Jednoduše si to můžete představit na senzorickém rozdílu, jaký dává mléko (těžší tělo) a voda (lehké tělo). Jedná se tedy o jakousi hutnost, sílu a váhu kávy. Nejlépe ji pocítíme na patře při přejíždění jazykem. Silněji pražené kávy mají těžké tělo. Zároveň platí nepřímá úměra mezi tělem a aciditou. Čím těžší a hutnější tělo, tím je acidita nižší. Tělo kávy můžeme popisovat slovy jako např. plné, bohaté, silné, slabé, tenké, tučné atp.

Dalšími parametry chuti jsou samotné příchutě, které káva evokuje. Podobně jako u vůně je to ta nejzábavnější a na představivost nejnáročnější část. Hledáme všechno, co nám chuť připomíná, může to být chuť čokolády, ovoce, trávy, dřeva, medu, lékořice, oříšků atp.

Dochuť (aftertaste)

Aneb jak káva doznívá. Pro mne nejoblíbenější část, kdy si kávu nejlépe vychutnávám. Dochuť (dojezd, chuťový ocas) můžete popsat různě, např. nevýrazný, trpký, jemný, spálený, suchý, sladký, plný, příjemný atp.

Závěrečné hodnocení

Na závěr zkuste propojit všechny hodnotící složky a sami pro sebe si kávu slovy charakterizujte. Záleží opravdu jen na vás.

Jak to všechno zapisovat aneb degustační formulář

Abyste v tom kurniku neměli guláš, eh no prostě binec, tak v průběhu degustace si všechno pečlivě zapisujte do tzv. cupping form alias degustačního formuláře (záznamu). Na netu jsou dostupné hotové degustační formuláře (+ tady jeden online), které můžete rovnou použít.

Speciálně pro vás (a pro sebe) jsem si udělal českou zpotvořenou variantu degustačního formuláře, která se mi docela osvědčila (už tady mám pěknou kupku počmáraných aršíků ;). K dispozici k volnému užívání ji máte ONLINE (writely.com), ve formátu PDF a ve verzi pro OpenOffice.

Každý vzorek má svou tabulku. Na stránce jsou čtyři, takže rozmnožte podle počtu osob a vzorků. Ke každé vlastnosti je textové políčko a škála od jedné do deseti. Do textu vepište slovní charakteristiky, na škále si potom zaškrtněte intenzitu / kvalitu dané vlastnosti.

Zakončení degustačního večírku!

Na závěr degustace přijde to nejlepší. Odkryjte číslování jednotlivých vzorků a spárujte je s originálním balením kávy. Poté dejte vedle sebe hodnotící tabulky všech degustátorů a u každého vzorku zvlášť si je projděte. Je to opravdu ta nejzajímavější část – dozvíte se, jak hodnotili ostatní a jestli jste byli v hodnocení konzistentní. Někdy z toho může vzniknout docela vzrušená debata a docela často dojde na opětové přechutnání nějakého vzorku. Toto vůbec není na škodu, jen vám to prospěje :)

Pokud jste pečlivě hodnotili kávy i na bodové škále, můžete docela snadno určit celkového vítěze degustace, případně nešťastný vzorek na opačné straně spektra.

Varianty ochutnávání

Místo klasického cuppingu ve skleničkách můžete samozřejmě využít jakoukoliv metodu přípravy kávy. Můžete použít klasický hliníkový kávovar na espresso nebo strojový presovač. Postup při hodnocení je potom mírně zjednodušený, ale dá se to dělat i takto :)

Kde sehnat vzorky k ochutnání?

Optimum pro jedno degustační setkání je mezi 5 až 10 vzorky kávy na jedno setkání. Vzhledem k tomu, že cena za jedno balení (250 g) kvalitní kávy je v rozmezí 200–500 Kč, je ideální model ten, že každý účastník degustace opatří vlastní vzorek. Degustační setkání se tak stává finančně nenáročné. Každý si navíc může porovnat svého kandidáta s ostatními a na závěr degustace si odnést zbylou (a nemalou) část balení domů k další spotřebě. Ti šikovnější provedou skrytou záměnu a odnesou si domů v pytlíčku vítěze celé degustace :)

Poznámka na závěr: s degustací kávy mám velmi malé zkušenosti, jsem kávový amatér (nikoliv barvou). Informace použité zde v textu jsem zkompiloval z volně dostupných zdrojů na internetu a vložil jsem do nich svou omezenou zkušenost při vlastním ochutnávání (tj. není to jen strohý výcuc, vše jsem odzkoušel na vlastních chuťových buňkách s kamarády!). Pokud to chcete brát vážně, odkážu vás jinam :) Zároveň vás prosím, pokud jste našli v textu nějaké chyby nebo kopance, napište mi tady do komentářů! Díky ;)

Tohle je snad nejdelší článek tady na cuketce. Jsem zvědav na vaše komentáře. Máte s degustací kávy nějaké zkušenosti? Vyzkoušíte si to?

S tímto klasickým americkým fingerfoodem jsem se poprvé setkal ve fast-foodu Burger King (nejbližší máte v Německu, Rakousku nebo v Maďarsku) a ihned musím dodat, že lepší onion rings než tam, jsem zatím nikde jinde neměl. Dobře vím, že přiblížit se jim, je skoro nemožné. Přesto jsem vyměkl a pokusil se o vlastní cover verzi…

Cibulové kroužky v těstíčku

Základní finta těch onion rings od BK je, že nepoužívají cibulové kroužky, ale jakési spicy cibulové těstíčko, které vyformují do kroužku podobného tomu cibulovému a ten teprv obalí. To cibulové těstíčko můžou samozřejmě okořenit, navíc je tlustší než ten nejtlustší skutečný cibulový kroužek. Vy si z toho vůbec hlavu nelámejte, uděláme si totiž onion rings z opravdických cibulových kroužků. Tedy skutečné cibulové kroužky z onion rings ;)Cibulový-O-Ni-On nákupní košique:

• pěkné velké cibule (tak akorát, já měl dvě)
• mouku
• vaječné žloutky z vajíček (1/cibuli)
• mlíčko (pivo)
• koření – čili, pepř, sušenou mletou zeleninu (dle naturelu)
• ojlej (neolivový prosím)

Příprava těstíčka:

• nejříve rozšlehejte žloutky s kořením (já použil sůl, pepř a domácí vegetu)
• přidejte mouku a zašlehejte ji (vidličkou)
• odhanněte množství, které budete potřebovat na své kroužky
• na toto množství těstíčko nastavujte postupným přišleháváním mouky a mléka
• správná konzistence je: polotekutá ;D
• místo mléka můžete použít pivo!

Příprava kroužků:

• cibuli oloupejte a krájejte příčně na cca 1–1,5cm plátky
• plátky rozdělte na jednotlivé kroužky
• vyberte ty nejlepší a nejkroužkovatější
• všechny je hoďte asi na 30 minut do lázně z mléka do ledničky
• před smažením je nechte okapat a obalte je v mouce

Finale:

• rozehřejte olej na správnou teplotu (střední plamen)
• v mouce obalené kroužky vymáchejte v těsíčku
• vidličkou pokryjte všechny místa na každém kroužku
• dávejte je postupně na pánev a udělejte se je dozlatova
• před podáváním vycucejte ctěný olej do papíru

Uf, no vidím, že složitěji už by to snad ani pospat nešlo. Já vám ale věřím, že to zvládnete! Je to opravdu dobrota, bohužel vykoupená drbačkou a totálně anihilačním bordelem na lince (teda alespoň na té mé). Podávat doporučuji zásadně jen tak bez přílohy s česnekovým dipem. A co je to ten česnekový dip? Záleží opravdu jen na vás – např. majonéza nebo zakysaná smetana, do ní drcený česnek dle chuti.

Nakonec článku chci apelovat na pana Burgra Kinga, aby nelenil a urychleně ráčil kolonizovat naši zemi. Whopper!

S příjmeným ochlazením na mne přišla přesazovací mánie. Nutkání přesazovat, kypřit, kultivovat a vůbec krášlit všechny kusy z mé subtropické zahrádky je tak silné, že neodolávám a furt se hrabu v hlině. Dnes vám představuji dva kávovníky (coffea arabica) s tak nádherně zelenou barvou listů, až…

Kousek na titulce je starý asi dva roky a je to vskutku střízlík (zato z něj vyzařuje drnčící feng-shuei). Uznávám, že jsem ho dosud trápil ve špatném substrátu a přeháněl to se sluncem. Kávovníky mají totiž raději polostín nějaké další rostliny (u mně to je vzrostlý banánovník spolu s umbrella tree) a kyselou půdu (např. rašelina 1:1 s kokosovou drtí a pískem) BEZ vápníku (ani v hnojivech, jsou na něj alergické a neprospívají). Na této fotce je starší rostlinka koupená v Hornbachu. Jak vidíte, ta jede jako po másle!

Stáří odhaduji tak na 3 ročky. Letos vypustil obrovské cca 20 cm listy. A ta kávovníkově zelená! Šílím z ní!

Při pohledu na tu nádheru dostávám iminentní chuť na kávu. Připravuji pro vás srovnávací test fér i nefértrejdových káv + podrobný návod jak dělat domácí degustace kávy v US velice populární jako tzv. coffee cuppings. Zjistil jsem, že je to dost dobrá zábava pro menší okruh přátel nebo rodinku. Určitě srovnatelné s domácími degustacemi vína, avšak o něco více hřejivější a „prostě vůbec lepšejší“ Těším se zase, až bude melancholicky barevný a upršený podzim, pak takové kávové degustační večírky budou mít teprve atmosfairu ;)

Tak konečně pomalu dochází na má slova a do bio výrobků se začínají opírat větší hráči na trhu, kteří se nespokojí s ušmudlanými obchůdky pro alternativce, ale vtrhnou se silným marketingem do supermarketů. Nový řada výrobků Bio Plus, kterou jsem právě objevil v Delvitě, je toho názorným příkladem.

Výrobky Bio Plus

Podle výpisu z rejtříku je firma Alternativ Plus s.r.o., která Bio Plus provozuje s rakouským pozadím. Nasvědčuje tomu i původ některých výrobků (Rakousko, ale jsou tam i české např. vejce).

Pozitiva

Další firma a další komunikační kanál, které natvrdlému českému konzumerovi budou do hlavy vtloukat kupuj BIO, kupuj BIO, kupuj BIO! Sami si vyberte jestli je to dobře :) Plus sympatická infiltrace bio výrobků na území tradičních regálů (tj. bio produkty mimo biokoutek alisas bioghetto :).

Negativa

Bohužel, našel jsem jich hned několik. První negativum je upozaďování certifikažní značky ekologického zemědělství které vydává KEZ (Kontrola ekologického zemědělství). Na obalu cibule i vajec je tato značka opravdu mikroskopická a snadno přehlédnutélná. Konzument bude mít brz ve BIO certifikačních značkách chaos a to není dobře. Firma navíc na svých stránkách tvrdí:

Všechny výrobky začleněné do sortimentu BioPlus® splňují požadavky Zákona o ekologickém zemědělství a navíc jsou při jejich produkci, zpracování a skladování dodržovány přísné kvalitativní normy Bio Plus.

Může mi někdo říct odkud tu „normu“ Bip Plus vzali? Vycucali z prstu? Tady vidíte co dokáže HC marketing. Tohleto se mi opravdu nelíbí :/ Další problém je anonymita. Výrobky jsou sice hezky zastřešeny pod jednou střechou, ale méně už jsou vidět konkrétní ekofarmy a zemědělci. Firma se honosí vyhledávačem původu produktů, který mi ovšem podl šarže na cibuli ani na vejcích nic nenašel. Děkuji pěkně za takovýto vyhledávač!

Třetím záporem je zbytečné dovážení rakouských (a dalších cizích) produktů, které si jsme schopni vypěstovat sami. Opravdu nevidím důvod k tomu abych si v Česku kupoval rakouskou bio cibuli!

Jsem docela zvědav jak se tato aktivita bude vyvíjet a jestli budou nějaké reakce ze strany českých bio zemědělců, případně dalších zainteresovaných subjektů. Taky mě zajímá jaké další výrobky, v jaké ceně a v jakém množství nám značka Bio Plus nabídne. Mně osobně si moc nezískala, občas po ní určitě sáhnu, ale nadále zůstanu věrný neanonymním menším producentům.

Na letošní filmovce jsem to docela flákal (hlavně na místním koupališti s minigolfem za 15,– Kčs a čepovanou Vineou), ale i přesto jsem shlédl dva filmy s velice podobnou tematikou – globalizace, fair trade, světový obchod a drancování přírodních zdrojů zemí „třetího světa“. Všem labužníkům, v jejichž nákupních košícíh často mizí exotické produkty z opačné půlky zeměkoule, doporučuji jako povinnou četbu!

Darwinova noční můra

Darwin's Nightmare je dosti drsný film o průmyslové produkci ryby Okouna nilského (v ČR bežně k dostání) na Viktoriině jezeře v Tanzánii. Okoun nilský je dravec, který byl do ekosystému Vikoriina jezera uměle zatažen a vytlačuje tam původní ryby. Kromě toho se mu tam však taky náramně daří a jeho rybolov umožnil vznik multimilionového byznysu.

Zdánlivá ekonomická idylka (export stovek tun vysoceceněné ryby za den) je však narušena skutečným stavem věcí. Místní populace je na hranici chudoby, neustálý boj s virem HIV, stovky vyhladovělých sirotků, prostituce a ještě k tomu nelegální dovozy zbraní. Autor pro vás postupně odkrývá hodně krutý paradox. Na jedné straně prosperující továrny, exportéři a tanzanský rozpočet, na straně druhé nesmírná chudoba a decimace místní populace.

Můžete si vybrat jestli film vypovídá o totálně neetickém obchodu/konzumu nás ze západu, o totální nefunkčnosti afrických režimů nebo prostě o jedné velké ekologické katastrofě. Déle se nebudu rozepisovat, nutno film vidět. Lidi z Prahy mají tu možnost na ozvěnách letošní LFŠ 5.8.2006 v 20:30 v kině Aero, ostatní odkážu na jejich klubová kina.

Černé zlato

Jestli byla Darwinova noční můra hard, tak Black Gold je spíše soft (tj. na rozdíl od předchozího neuvidíte ve filmu vyhladovělé děti, které se perou o tubu lepidla na fet nebo ženy v terminálním stadiu AIDS). Autor se nás pokouší seznámit s problematikou obchodu s kávou na příkladu jednoho etiopského družstva pěstitelů kávy.

Hlavní problém etiopských pěstitelů je, že za 1kg kávy nedostanou ani tolik, aby se uživili (=nemají na základní životní potřeby). Za 1kg kávy dostanou při výkupu směšný zlomek toho, co zaplatí jeden průměrný vypasený američan za šálek kávy. Film ukazuje celý obchodní řetězec a snaží se poukazovat na zbytečné mezery (překupníky) a překážky, které brání smysluplnému obchodu. Klade proti sobě sugestivní obrázky z kaváren amerických velkoměst (ano i na Starbucks dojde :) oproti sekvencím, na kterých chudý zemědělec okopává kávovníky motykou.

Film je skrz na skrz protkaný exaktními daty (cenami). Bohužel já to všechno moc nestíhal a docela bych ocenil na oficiálních stránkách filmu nějaké to shrnutí pro natvrdlé :) Overall, ale za neupokojivou situaci pěstitelů kávy může momentální nastavení světového obchodu (srovnej s aktuálními zkrachovalými jednáními WTO), ustálený systém prodejního řetězce a návyky spotřebitelů. Cestou ven je změna ze strany WTO a edukace „západních“ spotřebitelů směrem k etickému (uvědomělému) nákupnímu chování. Stejně jako Darwinova noční můra z vás tenhle film udělá provinilého bohatého bělocha, který v sobě najednou objeví obrovskou touhu koupit si příště už jen Fair Trade kávu :)

Kde budete moci opět vidět film v Česku nevím. Můžu vás odkázat leda na p2p sítě, kde bude film dozajista „v pohodě“ dostupný.

Spotřebitelská etika

Etika a spotřebitel to je dohromady skoro už sprosté slovo :) Nechci vás tady zatěžovat nějakým planým filosofováním. Je to spíše námět na diskuzi, jak moc vnímáte při nákupu určitého produktu jeho dosah. Např. obyčejná konzerva s tolik samozřejmým a levným tuňákem, představuje obří zpracovatelské lodi evropských firem, které brázdí a drancují pronajaté pobřežní vody Afriky. ňezané květiny v každém květinářství, to jsou zase pesticidy a dětská práce v Africe. Banány, pro změnu zase likvidace deštných pralesů + transport miliónů tun zboží letadlem přes půlku zeměkoule, a tak dále. Na druhé straně tady máme naše domácí (v širším slova smyslu tj. i z EU) produkty, na které platí státy obrovské subvence, aby udržely jejich cenu a pracovní místa. Mám pokračovat?

No raději ne :) Ještě by mně z toho zítra v obchodě klepla pepka! A co vy? Přemýšlíte někdy o takových věcech, nebo je vám to jedno? Stejně tak, jestli vás zajímá něco víc o těchto filmech – napište do komentářů!