Několik obrázků z nedělního BIO brainwashingu pod taktovkou firmy Countrylife z Nenačovic

Z archivu

Minulou neděli jsem zavítal na slavnostní Biodožínky 2006, které v Nenačovicíh uspořádala firma Countrylife. Celkově akci nemám chuť nijak extra rozebírat, přijměte tedy alespoň krátký fotoreport s postřehy…

Kromě nádherné scenerie a fáborky vyzdobeného sídla firmy, vás nemilosrdně přivítala i serie reprobeden, ze kterých se po celou dobu vaší návštěvy na vás hrnula úchylná vymývací propaganda převlečená v úlisný hlásek hlasatelky. Já biovýrobkům, klidně třeba i vegetariánů fandím, ale co je moc, toje moc… :(

Nabídka některých stánků jasně napovídala o jakou cílovou skupinu návštěvníků půjde. Namátkou dva produkty – ovocný sirup z Tahiti v ceně 1600,– Kč anebo lisované super-elixírní zelené bobule za 600,– Kč (ve slevě!):

Naštěstí kromě totálního odpadu, byly k vidění i opravdu zajímavé stánky. Zde asi největší stánek z biozeleninou, jaký jsem viděl:

Na výběr bylo mnoho druhů ovoce a zeleniny, kormě toho i několik zajímavostí jako je černý kořem (netuším o co jde):

Nebo třeba takové topinambury:

Následuje asi nejlepší věc, kterou jsem na biodožínkách viděl – směs pro falafel a instantní směs na hummus od firmy Knuspi. Já tyhle instantní sračičky moc rád nemám, ale tohle bylo velice fajn. Vyrobeno ze základních extrudovaných surovin (cizrna) bez chemie, konzervantů a dokonce v bio kvalitě. Na obrázku vidíte, dva falafelky a hummus. Recept i ochutnávka tohoto produktu tady bude brzy, hnedle jsem si od každého jeden sáček pořídil (prozatím není dostupný v obch. síti).

Tady jsou zase čerstvé výrobky z místní pekárny. Nechutnal jsem, ale vypadaly fotogenicky:

Mimochodem, součástí dožínek byly i prohlídky celého areálu firmy. Celý náš tým se stachoval, že nás někde v nějakém zákoutí uspí chloroformem a pokřtí jako adventisty sedmého dne, takže jsme jen na chvilinku nakoukli do pekárny. Místní pesronál byl hodně „scary“ a tak jsme raději honem zase vyběhli na volný prostor :)

Tady obložené pečivo s vegetariánskou biohmotou neznámého původu. Nechápu jak na tohle mohli lidi stát frontu?!

Tady je ta nádhera v detailu, naštěstí mi zatajili z čeho ta plňka byla. Chutnala ovšem jako každá jiná vegetariánská plňka.

Kromě biozmrzliny za 10,– Kč a masáže šíje za 40,– Kč měli návštěvnící také možnost seznámit se s Fair Trade výrobky a to hned u tří stánků. Zde jeden z nich:

Celá akce byla hodně zaměřená na rodinu a o rozjívená dítka nebyla vůbec nouze :) Tady rozrajcované trio country bio moderátorů zaměřilo svou božskou prozřetelnost na malého klučinu v průběhu tomboly:

Celou akci jsme zakončili v Loděnici v Restauraci Století, která i když měla perfektní design a architekturu, tak co se týče gastronomie, vyloudila jen klasický průměrný, poblikávající prt (něco jako O2 [outů] prt)…

Z celé akce jsem asi mohl mít daleko více, ale neustále se nám zdálo, že budeme někde v koutku probodeni krucifixem. Snad příště ;)

Reklama

Komentáře

V Nenačovicích je taky zajímavá sklárna, kde je možné si po domluvě zkusit něco ,,vyrobit“.
Se Stoletím mám stejnou zkušenost – celkem jsem tam byla 3x, vždy byl neochotný personál, tvářící se otrávěně a jídlo nic moc, jednou dokonce nedopečené masíčko :( Pizzerie naproti je mnohem lepší :)

Martina:

díky za tip, tu pizerii jsem bohužel osobně zamítl, protože to venkovní posezení měla hned u cesty! škoda!!! (jsem si trošku (dost) nadával ;)

pro rest. století by bylo ideální, kdyby nynější provozovael zkrachoval a ty nádherné prostory přenechal někomu schopnějšímu….

Yavanna:

já už si ho příště nenechám ujít, tam se mi s ním ale nechtělo tahat… vypadá ai zní velice zajímavě!!! děkuji za minirešerši ;)

A to já si dovolím s Martinou nesouhlasit. I když, dlouho už jsem tam nebyla. Ale když tu pizzerii otevřeli, byla to nejlepší ze všech v širokém dalekém okolí. Pak začala dost pokulhávat (největší kulh byl, když mi na řecký talíř místo feta sýru dali krájený taveňák – prostě Apetito na kostičky, blééé), takže jsme tam přestali jezdit.
Ale Století jsme chtěli vždycky zkusit, tak teď aspoň vím, že jsme o nic nepřišli – z venku fakt vypadá výborně.
Jo a ještě k těm pizzeriím – velice dobrá je v Černošicích – Mokropsech (www.pizzerialuna.cz)!

černý kořen jsem se kdysi pokoušela pěstovat,ale aby se vypěstovaly tak dlouhé kořeny musí být hodně hluboko zrytý záhon.jo a salsify jsem taky pěstovala.Obojí se špatně loupe.

Jj, restaurace Století se horší každým rokem (tedy už jsem tak hodně dlouho nebyl – ale jak vidno tak svůj trend vcelku úspěšně zachovávají).

Jinak souhlas s iKarkulkou – ta pizzerie naproti je poslední dobou velice špatná. Je na pováženou, že vám v tomto typu restauračního zařízení dodají rozvařené těstoviny se sterilovanou !! zeleninou – nejvíce mě dostaly celé „kozí rohy“ i se šťopkami… (mělo se jednat o špagety all’ arrabbiata)

Mnohem lepší restaurace tohoto zaměření najdete přímo v Berouně.Velmi solidní je pizzerie na náměstí (jméno mi vypadlo – ala Madonna??) nebo Trattoria na Velkém sídlišti (zaměření na středomořskou kuchyni).

[...] Ve srovnání s podivnými biodožínkami Countrylife, mi bylo v Toulcově dvoře moc dobře. To místo má prostě něco v sobě a poznáte to nejen na lehkém kroku místních tanečnic. Slečna na následující fotografii napravo se nedotýká země – je totiž unášena skvělou atmosférou (a dvěma chasníky ;) [...]

Tak uz jsem konecne vyplodil reportaz z Biodozinek v Nenacovicich… byl to porod:) V mnoha ohledech musim s panem Cuketkou zcela souhlasit.

Díky za tipy a zkušenosti z okolí. Vidím, že to není žádná velká sláva… Nejhorší je právě pozice „cizince“, který jen tak projíždí. Tento bohužel neznaje dobré tipy, vše schytá „na ferovku“ ;)

Cuketko, Cuketko :) A já se chci vydat na další ročník za 14 dní… Mám se tedy vůbec namáhat? To budou doma boje :)
Krásný den :)

Jojo:

ale jó, mrkněte se – je tam docela sranda a myslím, že to rozhodně neuškodí :) berte to ale s nadhledem! já letos dám asi jen toulcův dvůr, tam se mi moc líbilo…

Tohle je jediná cuketkozpráva o existenci topinamburúúúú, tak se jí chytám.
Včera jsem si jich přivezla únosné (na váhu) množství. Než je pochroustáme všechny syrové, tak hledám zajímavé recepty.
Údajně se dají koupit u nás, často pod pojmem sladké brambory, můžou mít různou barvu, a tak prosím o rady, jestli je tomu tak, případně kde je koupit.
Kuriozitou je, že se jim říká jeruzalémské artyčoky, avšak jsou od amerických indiánů, a jsou to tuberózní kousky, nikoliv bodláky.
Též se zovou židovské brambory, což zdůrazňuju, protože jediný kloudný recept, co jsem našla, je arabský: s jogurtem, máslem a koriandrem.

Vimaana1: na jeruzalémské artyčoky jsou na netu recepty, anglicky, pod „jerusalem artichokes recipes“.
Osobně s nimi nemám velkou zkušenost, v anglických obchodech jsou málokdy. Ve Francii se vidí častěji, ale nijak nás nenadchly. Pokud vím, dají se vařit podobně jako brambory. Z hlavy bych z nich asi dělal polévku, jako krém (rozmixovanou). Má zvláštní smoky kouřovou chuť. Je s nimi také dost piplačka, proto se tu asi netěší větší oblibě.

Pokud vím, v barvě se druhy j.a. moc neliší, někdy mají fialové odstíny. Trochu se jim podobají eddo. Ty se nemají chroupat syrové, mají v sobě něco divného, co se zničí až varem. Takže ofafrně.

Sladké brambory, sweet potato je zde úplně něco jiného. Jsou daleko větší, jako obrovské brambory, tvaru tlustého doutníku (nejčastěji). Vnitřek je oranžový, slupka matně rudá. Nejlepší jsou pečené ve slupce, také je vařím společně s brambory na kaši – uvaří se o něco dřív. Jsou tu k mání všude a po celý rok.

Sladké brambory jsem naposledy viděla tento týden v Tescu a pak v několika čínských nebo vietnamských obchodech s ovocem a zeleninou. Třeba u zastávky Bruselská u Pavláku nebo na Milady Horákové.
Občas koupím, upeču. S jogurtem, koriandrem a máslem chutnají fakt skvěle.
Měla bych tu ještě pár receptíků, které mám ozkoušené. Třeba thajské červené kuře( osmahnout nudličky kuřecího masa, přidat česnek, karí pastu, 2 lžíce galangalu nebo zázvoru-strouhaného, tamrindovou pastu, limetkové listy -smažit cca 5 minut, přidat na kostky pokrájené sladké brambory, kokosové mléko a vařit do zhoustnutí omáčky -asi 15 minut, nakonec přidáme pár malých rajčátek – přepůlených a před podáváním posypeme koriandrovou natí), Příloha jasmínová rýže.
Nebo mám ozkoušené saláty:uvařené sladké brambory(vařit na kostky nakrájené), po vychladnutí přidáme nakrájený řapíkatý celer, nastrouhanou bulvu celeru, šalotku či jarní cibulky. přidáme třeba vlašské ořechy nebo pekanové. A nebo trochu scezené konzervované cizrny. Promícháme s nějakým lupením- rukola, endivie, štěrbák… a na to zálivku dle chuti (byliky+olej+vinny či balsamikový ocet…)
A nebo salát s osmahnutými banány, medem, pomerančovou š´távou a zázvorem. Možno trochu chilli nebo harrisy…
A co je teda dobrůtka – kandované sladké brambory:brambory nakrájíme na plátky, vaříme asi 5 minut aby změkly.Necháme odkapat. Do pánve dáme máslo, limetkovou šťávu, hnědý cukr, prohřejeme až se cukr rozpustí. Přidáme brambory a lžíci brandy(ještě lepší je dobrý karibský tmavý rum). Na mírném plameni vaříme asi 10 minut.Pak vmícháme nastrouhanou kůru z limetky, promícháme a dlabeme.
Pak ještě nabídnu recept na polévku z topinamburů. Tu nemám ozkoušenou:750g topinaburů, citron nakrájený na silnější plátky, 60g másla, 2 pokrájené cibule, rozetřený stroužek česneku, 1,25l vývaru zeleniového či kuřecího, 2 bobkové listy, 1/4 lžičky mletého muškátového oříšku, 1 lžíce citronové šťávy, 1,5dl smetany na vaření, sůl+pepř. Oloupané a nakrájené topinambury vložíme do mísy s vodou, společně s plátky citronu. V pánvi rozpustíme máslo, přidáme česnek, cibuli, smažíme na mírném plameni asi 3 minuty. Okapané topinambury přidáme do pánve a smažíme 2–3 minuty, aniž by došlo ke změně barvy.přidáme vývar,sůl, pepř, bobkový list, muškát a citronovu šťávu.Na mírném plameni vaříme asi 30 minut. Pak odstraníme bobkový list, polévku rozmixujeme (klidně jen část). Vlejeme do čistého hrnce, ještě provaříme, dochutíme solí a pepřem a přidáme smetanu. na talíři ozdobíme natí z koriandru a strouhanou mrkví.
Ale jak říkám, tento recept nemám ozkoušený.
Hlavně jsem myslela že batáty
a topinambury jsou něco jiného. Ale ono to je asi tak, že batáty jsou ty do červena a topinambury do žluta? Nebo se pletu.
A dumala jsem už delší dobu nad těmi jeruzalémskými artyčoky, co to vlastně je a chytala se učinit dotaz. A už to vím, děkuji. To jsou zase ty čáry a kouzla…:-))))

Jste superrychlí, tiše jsem spoléhala, že právě od vás dvou přijdou dobré rady. Děkuju!! :-))
No, taky mi bylo divné, že v popisu na wikipedii jsou zaměňované sladké brambory s topinamburem, ale o wiki se ví, že moc neví…
Ty anglické recepty jsem také našla, ale spíš hledám osobní zkušenost.
Dneska jsme jich pár zchroustali nasyrovo, jsou šťavnaté a osvěžující jako ředkvičky, a tak je mi trochu líto je vařit. Někdo říká loupat, někdo neloupat.
Zkuste je!!
Jestli vypátrám a vyzkouším šikovný recepis, napíšu!!

my je máme rádi povařené v osolené vodě (může být s kapkou bílého vína), a pak smícháme creme fraiche, šalotku, česnek, vinný ocet, pepř a sůl a promícháme s topinambury.
Také je děláme jako přílohu ke kachním prsíčkám; pečené na medu ;-)

Komentáře jsou uzavřeny.