Pan Cuketka na cestách: Zaragoza – I.

Dlouhou pauzu vám musím kompenzovat pořádně naducaným příspěvkem. Toto je první část z mé španělskem inspirované série – několik tapas barů a jedno španělské all you can eat. Pohodlně se usaďte, dopřejte si něco dobrého k snědku (to abyste mi neomdleli!) a pojďme s chutí do toho….

Zaragoza

Zaragoza je na půli cesty mezi Madridem a Barcelonou (region Aragon) a je to moc milé 600 tisícové město, plné historie, nádherné architektury a příjemných lidí. Pan Cuketka v Zaragoze volně pobíhal celé dva dny a první dojem byl více než příznivý. Následující střípky, berte pouze jako první první průzkum terénu – další návštěva se chystá na jaro 2007!

La mejillonera (Moneva, Zaragoza)

Začínáme v docela obyčejném (a příjemně levném!), pro mne přesto nepřekonatelném malém podniku – La mejillonera. Jedná se o tapas bar, kde si u pultu můžete objednat něco jen tak na stojáka, nebo si počkat u pivka na volný stůl:

V době naší návštěvy (cca 21 h.) panoval v podniku přiměřený frkot, na volný bocík jsme čkali cca 10 minut. Jak sami vidíte, design je jednoduchý, neformální – něco mezi barem, jídelnou a fast-foodem.

My jsme si dali pivko a výběr za tří tapas. Na prvním obrázku vidíte specialitu podniku – mušle (=mejillones, odtud název podniku) s pikantní tomatovou omáčkou (2,30 €). Příjemně povedená exotika, ale neohromila ;)

Tady jsou fritované kalamáry a chobotničky se zelenými papričkami a citronem (calamares fritos con padrones, 3,20 €). Kalamáry na rozdíl od těch co jsou k dostání v ČR (mražený polotovar) nesrovnatelně měkké a šťavnaté. Papričky padrones překvapivě nepálivé, grilované, špička!

Na závěr naprostá ekstase ztělesněná v obyčejných patatas bravas (brambory s majonézou a pikantní červenou salsou, 1,20 €). Přiznám se, že tak doboru omáčku (majonéza, aioli?) jsem v životě nejedl – hebounce našlehaná, sametová v chuti, s pikantní česnekovou pointou. Zaslechl jsem, že recept na tuhle majonézu střeží lidé z La mejillonera, jako oko v hlavě.

Ostatně, já bych podobnou omajdu hlídal podobně! V La mejillonera mají kromě těchto tří specialit ještě cca dalších pět kousků. Nabídku udržují úzkou a soustřeďují se na rychlý obrat. Každé jídlo nabízejí v ceně u baru a u stolu, v malé a ve větší porci. Cenové rozpětí je od 1 do 5 € (pivo je za 1,20 €, sklenička vína rovněž).

El Calamar Bravo (Moneva, Zaragoza)

Ve stejné ulici, jen pár kroků vedle, je další sympatický pidipodnik – El Calamar Bravo. Menší bufet čili rychlé občerstvení na stojáka, kde jsou hlavní specialitou různé sendviče s fritovanými kalamárami.

Jak sami vidíte, uvnitř je to opravdu maličké a panuje tam čilý ruch. Kolemjdoucí si dávají různé sendviče nebo kalamáry na talířku jen tak.

My jsme si dali kalamáry s majonézou a pikantní salsou (salsa brava) spolu s pivem (cerveza, značku jsem bohužel opomněl memorovat). Vše co vidíte na obrázku stálo cca 7,50 €, takže žádná drahota to nebyla. Všechno o.k., až na příliš velkou a gumovou bagetu. Příště bych si dal kalamáry jen tak na talířku (jak si ostatně někteří dávali) a k tomu chlebík bokem.

La Cueva en Arágon (Libertad, Zaragoza)

Opět spíše menší, avšak velice dobře promyšlený a perfektně fungující podnik La Cueva en Aragon. V útulných a skromně zařízených prostorách si můžete dopřát skleničku výborného španělského vína (zejména Ballabriga Acutor) po práci a k tomu si dopřát jedinou a zároveň cuketkovsky božskou specialitu – pinchito de champinones (1,15 €). Na tomhle obrázku je ještě docela prázdno, ale než jsem stačil vše dofotit, bylo už narváno k prasknutí!

Všimněte si hromady papírků po zemi. Je to taková španělská specialita – i když jsou na stole boxíky s ubrousky, tak nikde není ani jediný koš, či popelník – vše se háže vesele na zem :) Hned za barpultem si můžete prohlídnout nabídku vína nebo mlsně pokukovat, jak se připravuje místní nedostižná specialita…

A copak to vlastně je? Jedná se o zatím nejdůmyslnější tapas, jaký jsem kdy zažil!!! Jsou to čtyři kloboučky žampiónů udělané na gridlu v pikantní majdě z olivového oleje a česneku. Do vrchního kloboučku je navíc zapečená malá krevetka, všechny čtyři kloboučky jsou propichnuté párátkem a volně položené na plátku bagetky. Hnedle jak jsem to viděl, tak jsem marně bušil zelenou kebulkou o stoleček a pokřikoval – „že tě to ty blbá cuketko nikdy nenapadlo taková smyslná jednoduchost ty blbku!“ ,)

Pinchito de champinones jsou pro mne objevem celé výpavy. Jednoduchá, rafinováná zákeřnost, na kterou budete myslet tak dlouho, doku ji znovu neochutnáte. Nebojte, o nic nepřijdete – ještě dokud si moje chuťové pohárky vše pamatují, pokusím se recept co nejvěrněji napodobit (čili obšlehnout).

Fresc Co (Santa Catalina, Zaragoza)

Zajímavý podnik typu „all-you-can-eat“ Fresc Co mi doporučla čtenářka katka v mé mini-repotáži z Barcelony. Za necelých osm euro tam na vás čeká poměrně široká nabídka studených i teplých jídel včetně ovoce, dezertů a horkých nápojů. Hned u vstupu na vás vybafne asi deset metrů dlouhý výběrový pult se saláty a vůbec se všemi studenými jídly. Výběr je velice široký a myslím si, že vybrat si není pro nikoho problém. Na začátku řady si stačí vzít tác, dva talíře (pro jiototu) a hurá do vřavy. V době naší návštěvy (před siestou) bylo úplně plno a tak to byla trošinku tlačenice.

Takhle dopadnete, když si chcete nabrat úplně všechno a když se celá hladová řada posunuje rychlostí pět metrů za sekundu :) Všechny studené saláty oukej, ale převážně mdlejší chuti či prostě jen ucházející.

Zelenina maximálně čerstvá, široký výběr a pestrost…

V zadní části restaurace byly k dispozici i teplé pokrmy – několik druhů pizzy, jednoduchá paella, teplé polévky, dušená zelenina atp.

Tady vidíte dva pizza plátky, v pozadí zapékaný lilek se sýrem a mletým masem a malou hromádku paelly. Vše o.k., možná o kousek lepší než studené saláty.

Na skutečné „doražení“ slouží koutek se samoblužným dávkovačem teplých nápojů, strojkem na zmrzlinu a boxem s dortíky.

Hned vedle pultík s omezeným sortimentem čerstvého ovoce.

Z následujícího pbrázku si snadno uděláte představu, jak na tom byla naše přeplněná bříška v hodnotě osmi euro ,) Zmrzliny i dortíky byly v pořádku. Káva (preso a kapučíno) byla naopak příšerná – vlažná, vodnatá, nedobrá – zkrátka, jako z automatové mašinky.

Celkově podnik hodnotím jako průměrný, ale za tu cenu uspokojující. Není to nijak extra velký zážitek, ale když si srovnáte cenu prachsprostého menu od McD (cca 5,5 €) s cenou nabídky Fresc Co (cca 8 €), tak není extra co řešit (=jste li v cizím městě, máte nesnesitelný vlčí hlad a v kapse máte posledních osm euro). Pro další srovnání – cena průměrného poledního/tasting menu (překrmy, hlavní jídlo, salát, dezert, nápoje) ve vyšší kvalitě standartních restaurací v Zaragoze se pohybovala od 12-18 €.

Tolik první část zážitků ze Španělska. Nikam neutíkejte, ještě toho přijde docela dost! ,)

Reklama

Komentáře

U me jednoznacne vedou (calamares fritos con padrones, 3,20 €) ! Neco podobneho jsem mel pri posledni navsteve Barcelony… no.. ono uz to je skoro 5 let :-))

Já jsem se z Barcelony vrátila před 14 dny, do Španělska jezdím pravidelně a jejich kuchyni miluju, reportáž o tapas bares mě přímo nadchla, jsem ve španělské kuchyni zběhlá, mohu případně poradit as doporučit nějaké jednoduché recepty, které se dají realizovat i v našich podmínkách
Přeju hodně elánu na dalších kulinářských cestách

Zuzka:

díky za pozdravení :) některé recepty na tapas, nejen z tohoto článku jsou i zde, mrkněte do kategorie recepty. jinak pokud máte osvědčené receptury z vaší kuchyně, napiště mi je prosím do mailu nebo tady do diskuze…. :) díky!

Co vy na to?

nepovinný, ale díky němu máte obrázek (jak?)