Jak neurazit RSS

↪ 27 Ala: teď jste vypíchla to, co mě trápí asi nejvíc – přátelé(nebo rodina), kteří se POVAŽUJÍ za vynikajícího kuchaře ale ve skutečnosti jím nejsou. To je oříšek. Protože takové sebevědomé osobě se nedá říct „ale víš já když dělám česnečku tak.....“ protože jejich odpověď zní „ale já jí dělám takhle a vždycky si to všichni pochvalovali“

A to je začarovaný kruh, pokud domnělý výborný kuchař má za sebou armádu pochlebovačů s jediným funkčním chuťovým pohárkem, těžko ho z toho bludu vyvedu jednou dobře mířenou radou ;o)

btw – troufám si že absolutní většina z nás absolvovala minimálně školní jídelnu a přesto mě to nenaučilo toleranci k polotovarům......

↪ 27 Ala: Jak jsem psala, asi bych toho snědla malinko, abych neurazila, že nejím nic a nedostala případně střevní koliku a řekla bych například že mi není od rána dobře. Nebo bych se omluvila že moje zažívací soustava není zvyklá na tak kořeněné jídlo, které je sice „moc dobré“ ale i přesto bych trpěla. Stejně jako když někdo nemůže česnek, tak ho přece nebudu nutit ho jíst. Maminka přítele ho má hrozně ráda, ale prostě ho bez následků nepozře (pak to řeší helicidem;-)). Holt bych si asi dala chleba. Naštěstí se mi ale nikdy nestalo, že by bylo veškeré jídlo naprosto nepoživatelné a zároveň podávané někým, kdo se se mnou při sebemenší nevoli všechno pozřít přestane bavit

Co dodat? Všechny rozumné návody již byly řečeny. Já jen, není tohle celé o chybějícím nadhledu a toleranci odlišnosti…?

Proč by měla být urážka hostitele/tchý­ně/tchána/babič­ky/kamarádů, když upřímně (a s taktem) řeknu, že jejich způsob vaření a předkládaná jídla mi nevyhovují?

Chci říct, proč by se měl hostitel, nebo tchýně urazit, když se předem nezajímali o to, co host preferuje, má rád, co rád jí a co naopak z jakéhokoliv důvodu odmítá? Známe všichni přece běžné případy, kdy lidé nejedí houby, zeleninu, syrové maso, ryby… Já nejím maso a nemám ráda plesnivé sýry. Kamarádka zase není schopná pozřít syrová rajčata, zkrátka nesnáší tu jejich šťávu. No a?

Měla by se například urazit osoba, která v dobrém úmyslu pohostí vepřovým/hovězím člověka muslimského/hin­duistického vyznání a ten její masovou baštu odmítne? Neměla by si spíš ona brát osobně to, že nerespektovala osobnost a preference člověka, kterého hostila?

Nemám ráda takovou tu obecnou kritiku na českou společnost. Nicméně jako vegetariánka jsem už zažila tolik krušných a nepříjemných chvil na grilování a rodinných sešlostech, že už se těmto akcím obloukem vyhýbám. Což mě mrzí, jelikož už jsem myslela, že v dnešní době jsou lidé na pojmy jako vegetariánství celkem zvyklí. A to prosím dodávám, že svůj názor nikomu nevnucuji, vlastně chci jen nenápadně a spokojeně žít a jíst, ale přesto musím vždycky procházet kromě klasického trapného výslechu před celou společností (a próóóč jako nejíš masooo? A co teda jako jíš?), ale i různě silnou masožroutskou šikanou… ach jo

A že to není jen o mě, tak dám k dobru ještě zážitky jednoho známého, který nemůže pít alkohol, protože bere léky, se kterými se to nesmí kombinovat. Při každém grilování, nebo slezině musí pravidelně odpovídat každému jednotlivci, že on opravdu nechce nalít, protože nepije alkohol. Není možné, aby každému cizímu člověku vysvětloval tak soukromé důvody jako svoji nemoc. Jednou se na takové akci o své abstinenci zmínil jakémusi cizinci a ten reagoval pouhým „ok“…

↪ 33 Pipi: Máte pravdu, já často řeším problém s nucením alkoholu, nejsem abstinent, ale většinou na to vůbec nemám chuť. Můj manžel lemtá pivo, ale nepije kořalku a často se mu stává v hospodě, že mu jí ostatní nutí, a jsou uražení, když si nechce dát, dokonce to berou tak jako že se nad ně povyšuje, nebo něco podobného, nejhorší je když někdo něco slaví, narozeniny, nebo narození dítětě („to musíš, nebo ty si snad nechceš dát na MOJE narozeniny, příp. ty si nepřipiješ na MOJE dítě?“).
Mně už se stalo, že na grilování k nám přijela vegetariánka, ač předem neohlášeno, tak neměla žádný problém, protože se mohla krásně najíst z toho co tam obvykle mívám (zeleninový salát, různé druhy bramborových a těstovinových salátů, hummus, baba ghanouj, grilovaná zelenina, dezerty).

↪ 34 Ala: Přesně to myslím, Alo. To, že nejím maso, ještě přece neznamená, že chci na grilování „dělat problémy“, komplikovat situaci, nebo druhým lidem znechutit jejich masíčko. A s radostí si pochutnám na grilované zelenině, sýru, nebo těstovinovém salátu. Myslím si, že v kulturní společnosti by mělo být vždy na výběr a mělo by být normální, že si člověk chce dát nejen maso, ale i zeleninu, přílohu, tzatziki a obzvlášť, když se na oslavě vyskytují malé děti!

Jj, zelenina, at uz cerstva v salatu, nebo grilovana, je pro me zaklad dobry grilovacky i pro masozrouty. A ze clovek nemusi zvlast resit jidlo pro vegetariany je prijemnej bonus navic.

Alkohol, alergie a vegetariánství jsou asi trochu specifické, tam jsou nějaké zásady. Co ale s lidmi, kterým v dobré víře uvaříte a najednou se dozvídáte: já nejím vařené brambory, luštěniny, ryby, teplá rajčata, papriku,cuketu, okurku...... Před návštěvou je obeslat dotazníkem a potom buď vymyslet jedno jídlo, které se trefí do chutí všech „mlsounů“? Nebo prostě uvařit a nechat je, ať si „svoje nechutnosti“ sami vybírají na kraj talíře? Znám to z nejbližšího příbuzenstva…
Můj syn před lety taky leccos nejedl, ale po čase, kdy se musel sám živit, už nemá problém s ničím. Možná něco nechutná, ale sníst se to dá…
Ale není to o to vyloženě nepovedených jídlech…tam je každá rada drahá.

↪ 37 jark: Pokud bych zvala společnost na večeři v mé režii, tedy třeba tříchodové menu, určitě bych se nestyděla pozvaných hostů, případně jejich partnerů předem zeptat, jestli něco nemohou, nebo nechtějí jíst. Koneckonců člověk se domlouvá na čase a místě konání, tak proč se nezeptat na tuto věc. Člověk, který nemůže pozřít houby to myslím rád sdělí předem hostiteli a nemusí se tak bát, že bude nucen jíst houbovou polévku. A hostitel zase ví, že houbová polévka není dobrý nápad a vymyslí něco, co bude chutnat všem.

Ovšem pokud bych zvala na grilování, či zahradní slavnost, tak bych toto příliš neřešila. Jestliže počítám předem s tím, že různí lidé mají různé chutě, tak budu mít připravenou pestrou nabídku masových i zeleninových jídel a příloh tak, aby si každý vybral, co mu chutná.

V naší rodině jsou lidé s dietami, abstinent i milovníci vína, kuřáci i nekuřáci, bezmasí, bezrybí, bezzeleninoví, jedlíci zeleniny jen kořenové, bezhouboví. Možná jsem víc tolerantní, ale vážně nevidím důvod proč říct „tohle já nejím“ a nevytáčet se.
Jeden společný oběd kde z deseti lidí 1 nejí kořeněné a tučné, 1 nic masité, 2 jen kořenovou zeleninu, 1 rybu, 2 jen zeleninu, 1 jen maso – jak bych proboha mohla vymyslet společný předkrm, polévku, hlavní jídlo, salát a dezert? Každý si vybere a co nejí vynechá.