Chování v restauracích RSS

↪ 60 akroj: Co přesně bude personál dělat mezi 20:00 – 20:15 pokud v krámě nebudou po zavíračce lidi? Co když se mezi 20:15 – 20:30 nestihne zabalit, doplnit, uklidit, vytřít, spočítat tržba? Dodělá se to mezi 8:15 – 8.30 nebo mezi 8:40 – 8:55. To už je možná pozdě, protože otvíračka je v 9:00, ale správný budoucí majitel otevírá už v 8:47…

2 Akroj – Tak to moment, to meni celu situaciu! Ked ma predavacka zaplatene do 20:30, tak nema ziadne pravo prejavovat 19:54 nejaku nervozitu.
Len sa obavam, ci to nie je tak, ze ma zaplatene do 20:00, ale este pred odchodom musi umyt dlážku a upratať.

Jen malá poznámka k tomu Chez Amis: Divím se, že nedostal vypruzeno, jakto že měl dvě minuty před zavíračkou dokonce zamčené dveře a na nich ceduli ZAVŘENO !!! A k tomu samozřejmě všechno jídlo sbalené a počítá u kasy prachy. To snad není dostatečné znamení pro zákazníka, že už se tam s ním nepočítá? Ale tam zákazník přišel s omluvou a prosíkem, že má strašnou chuť na falafel, jestli by mu ho nemohli laskavě prodat. A pak si pochvaluje, že mu ten falafel fakt prodali.
Zatímco prodavačku v řeckým krámě hned od příchodu „právem“ zprudí, jakto že má sbaleno už 6 minut před zavíračkou, a i když ona mu poskytne úplně stejnou službu (prodá mu přesně to co si chce koupit), a pak si na ni „právem“ stěžuje.
V Chez Amis to navíc pravděpodobně nebyl prodavač (ani s malým, ani s velkým), ale majitel tohoto bistra, případně jeho syn (tedy vlastně taky majitel), kteří tam každý den osobně své zákazníky obsluhují a pro ně samozřejmě každá prodaná věc navíc znamená příjem do jejich vlastní kapsy. Nikoli holka s pracovní dobou do 20:00 za minimální mzdu, u které se o jednu prodanou plechovku víc nebo míň na výši její mzdy nijak neprojeví.
Jinak do Chez Amis chodím moc ráda a jejich služby a jednání se zákazníky jsou opravdu velmi dobré.

Musím říct, že mě překvapuje ta shovívavost ve stylu „no bere málo, tak je jasné, že krám zavře dřív“. Když mi někdo zavolá v 16:57 (byť končím v pět), tak ho do háje těžko pošlu, byť si budu myslet třeba svoje. A jestli za práci pobírám 100 Kč nebo 10 000 Kč – to by zákazník neměl vůbec poznat (stejně jako jestli jsem špatně spala). To není o penězích, to je o lidech. A to v jakékoliv branži. Takže má-li mít krám do 20:00, pak má mít otevřeno se vším všudy. Chce-li zavřít dřív, měl by otočit ceduli na zavřeno. Osobně bych prohlásila, že jsem si nevšimla, že už mají zavřeno a odešla bych.

uz dlho tvrdim jednu vec: kazdy predavac v obchode (v sluzbach) ma dostat minimalnu mzdu + percento zo zisku (z obratu) … to by bol iny pristuo.
tak, ako tu uz napisali mnohi: v obycajnom obchode s obycajnym tovarom za obycajne ceny ocakavm obycajny pristup (tj ako sme zvyknuti v CR a SR – odute predavacky tvariace sa urazene, ak po nich nieco chcete), v obchode s nadstadartnym tovarom za nadstandartne ceny ocakavam nadstandartny pristup.

↪ 64 Ívy: A čím se živíte, asi nejste prodavačka za 60,–/hod.? Nehájím otrávené prodavačky (taky se jich tohle téma netýká), ale mám dojem, že jste trochu mimo…

↪ 66 jark: ok.. takze kde tehle teorie… ja kdyz si vydelavam rekneme 300 na hodinu… mam byt zas adekvatne frustrovan z toho.. ze pracuju pro klientelu.. ktera si vydelava napriklad 1000 za hodinu? nemel bych si misto toho rict.. ze jsem se mel treba lip ucit? nebo ze jsem nemel byti prizdisracem a risknout nejaky potencionalne lukrativnejsi obor?

Ale tady prece nejde o to, ze by ta prodavacka byla neprijemna – naopak hned v tom prispevku, ktery tuhle diskusi zacal, bylo psano, ze prodavacka se na zakaznika usmivala a co chtel mu bez problemu prodala. Jen uz bylo znat, ze zacala s predstihem uklizet a ze by rada po dlouhem dni sla domu a nezustavala pres zaviracku, kdyby se nakup daneho, v te chvili uz necekaneho, zakaznika protahoval. A to mi proste bez znalosti dalsich informaci prijde jako prijatelnej, slusnej vykon a ne jako duvod byt na ni naopak neprijemnej…

↪ 66 jark:
Hm, pěkné…
Souhlasím s Ívy a navíc tvrdím, že pracovat jako prodavačka za CZK 60.00/hod je zcela svobodné a dobrovolné rozhodnutí takové prodavačky.
Pravděpodobně to byl už od dětství její sen, adekvátně se vzdělala, prostudovala příslušné možnosti na trhu práce, obešla dostatečný počet nabídek a zvolila si dle konkrétního oboru, pracovních podmínek, výše mzdy atd nejzajímavějšího zaměstnavatele. Takže by měla být v práci šťastná a spokojená, snažit se pracovat co nejlépe a mimo jiné být milá a příjemná na zákazníky.
Anebo to snad je nějak jinak a prodavačky dnes prodávají v rámci nějakého alternativního výkonu trestu?

↪ 69 Sirnik74: :-)