Degustujeme olivový olej

Z archivu

Uplynulých čtrnáct dní bylo u mě ve znamení tekutého olivového zlata. Předtím než Vás seznámím s průběhem a výsledky celé ochutnávky olivových olejů, nabízím stručný návod jak provádět domácí ochutnávku olivového oleje. Ještě než se do toho pustíme – tipnete si kolik je na titulce lahvinek?

Proč dělat degustaci olivového oleje

Olivový olej není pouhý tuk na smažení. Na světě existují stovky odrůd olivovníku, ze kterých je olivový olej vyráběn. K tomu existují tisíce producentů olivového oleje z různých zemí. V dnešní době je už i v Česku na trhu k dispozici desítky různých olejů a tak je dobré občas se zastavit, zorientovat se a najít si svého favorita.

Ke každé ochutnávce navíc patří malé studium původu ochutnávaného oleje, které nás ve většině případů rovněž obohatí. I kdybyste měli třeba jen nakouknout na stránky výrobce a zjistit si odkud olej pochází, jaká je použitá odrůda a jak vypadají olivovníkové plantáže – veřte mi, je to příjemné rozptýlení ;)

A konečně dalším z důvodů je objevení optimálního poměru cena/kvalita a ujasnění si – co mohu za své peníze dostat. Setkávám se s tím, že sposta mých známých kupuje dokolečka pořád ty samé supermarketové sorty za docela velké peníze. Přitom ve speciálkách jsou v obdobné cenové hladině v nabídce olivové oleje s dvounásobnou a vyšší kvalitou.

Kolik vzorků a jaké oleje vybrat?

Optimální dávka pro jednu ochutnávku jsou 3–4 oleje. Na rozdíl od vína, nebo od kávy se totiž vaše patro při ochutnávce olivových olejů mnohem dříve unaví. Souvisí to jednak s olejnatou konzistencí a jednak s chemickým složením olivového oleje. Zejména ty složky olivového oleje, které jsou zodpovědné za jeho typickou ostrost a vyvolávají škrábání v krku (a na patře) podléhají senzitivizaci, kterou poznáte tak, že se se vám pozdější vzorky budou zdát méně ostré. Osobně z těchto důvodů dávám maximálně tři vzorkly na jedno posezení.

Co se týče výběru, tak řadíme ty jemnější, starší a kvalitnější oleje na začátek – levnější, ostřejší a mladší oleje řadíme na konec. Možná se zarazíte u toho rozdělení mladší vs. starší. Vězte tento zásadní fakt – oleje, na rozdíl od vína v čase velice rychle ztrácejí svou biologickou hodnotu. Optimální trvanlivost dobrého olivového oleje je pouhopouhých 12 měsíců. Už po prvním měsící od lisování lze rozdíl poznat. Oleje se v průběhu stárnutí stávají méně ostrými, ztrácejí a objevují se některé jejich ovocné složky a také mění barvu směrem ke žluté. Doporučuji se zabývat oleji třídy extra virgin. Méně kvalitní oleje mají v kuchyni samozřejmě také své místo, ale jejich chuťové a aromatické bohatství je omezené.

Podle klimatu pěstitelské země jsou uváděny nové sorty oleje v různých měsícíh. Pro evropské oleje je to většinou období listopad-leden. Pokud je prodejce solidní, tak už teď byste u něj měli nalézt oleje z lisovaní roku 2006. Někteří výrobci označují datum lisování přímo na etiketě (často i přesné datum a území), někteří tak činí skrytě pomocí označení data trvanlivosti. Např. oleje z lisování z roku 2006 bývají označeny dobou trvanlivosti cca do poloviny roku 2008.

V čem ochutnáváme?

Pro dugustaci olivového oleje jsou nejvhodnější malé kalíšky z foukaného tenkého skla. Přiznám se, že dost dobré nádobí sám nemám a tak pokud jste ve stejné situaci, vystačíte s tenkostěnnými skleničkami s menším objemem. Při oficiálních hodnoceních olejů se barva oleje nehodnotí a tak jsou skleničky zabarveny do fialova. Já sám se při degustaci barvou velice rád kochám, takže doporučuji průhledné sklo :)

Jak ochutnávat olivový olej

Samotný proces ochutnávky není žádná věda a oproti kávě, nebo vínu se mi zdá nejjednodušší. Jak už jsme si výše uvedli ochutnáváme 3–4 vzorky. K ochutnávce budeme potřebovat rozlitý olej v označených skleničkách o pokojové teplotě (čerstvě nalitý z lahve! nesmí tam ležet celý den!), lžíci (volitelná) a nějaký bloček s poznámkami pro degustaci. Na očištění patra mezi jednotlivými vzorky se u olivového oleje používají řezy zeleného jablka a voda (eventuélně bílé pečivo).Degustace jednotlivých vzorků probíhá následovně:
  • skleničku/kalíšek s olivovým olejem uchopíme do obou rukou
  • rotačními pohyby rozlejeme olej po stěnách sklenice a prohřejeme ve dlaních
  • několika hlubokými vdechy vychutnáme aroma (nos uvnitř, co jen to jde!)
  • poté jsou dvě možnosti – buď srkáme rovnou z kalíšku nebo srkáme ze lžičky (preferuji lžičku)
  • srkáme klasickým „degustátorským srkem“, kdy se snažíme dostat co nejvíce oleje na co největší povrch ústní dutiny
  • vychutnáme všechny chuťové složky, zaměříme se na všechny pozitvní i negativní počitky
  • několik sekund po polknutí vyčkáme jestli se dostaví obligátní poškrábání na patře a v krku, nebo do konce mírné dráždění ke kašli
  • všechno si pěkně zapíšeme

Existují i degustace, kdy se olej ochutnává s kouskem bílého chleba. Tenhle durh jsem rovněž odzkoušel, ale nejsem moc velký fanda. Chuť pečiva podle mého zakrývá některé chuťové i aromatické složky. To už raději plnohodnotnou zábavku :)

Přehled hodnocených parametrů

Exituje mnoho hodnotících schémat, které vznikly pro použití v různých zemích a v různých organizacích. Když si projdete všechny zdroje a všechny ty tůzné hodnotící tabulky, budete z toho pěkně zmatení. Já si ale myslím, že pro domácí ochutnávání z toho není třeba dělat kovbojku a není se potřeba řídit striktními postupy.

Např. oficiální hodnocení zatřešující celosvětové organizace IOOC, jehož výsledky jsou zavazující (alespoň pro EU) pro roztřídění do kvalitativních tříd, hodnotí pouze přítomnost či nepřítomnost pozitivních a negativních charakteristik. Nic víc!

Tady je přehled hlavních pozitivních a negativních parametrů. Berte to spíš pouze pro orientaci a pro usnadnění popisování jednotlivých vzorků. Kromě barvy a pocitu v ústech, hodnotíme hlavně aroma a chuť, na konci pak také specifickou dochuť. U olivového oleje toto velice splývá a proto jsou pro aroma i chuť stejné slovíčka.

Pozitvní parametry
  • travnatý
  • ovocný
  • trpký
  • štiplavý
  • svíravý
  • máslový
  • čerstvý/živý
  • harmonický
  • pepřový
  • sladký
Negativní parametry
  • plesnivý
  • zatuchlý
  • vinný/kyselý/octovatý
  • blátová sediment
  • kovový
  • žluklý
  • bez osobnosti/plochý
Barva
  • žlutá/zlatá
  • zelená/zelenkavá
  • nahnědlá, průhledná (-)

Já sám popisuji vždy barvu, aroma/chuť a sílu/čerstvost (štiplavost/svíravost) a celkový dojem. Ten celkový dojem a osobnost oleje je pro mě asi nejdůležitější. Pokud o některém oleji řeknu, že je výtečný, tak to zároveň znamená, že nečím upoutal a že je něčím zapmatovatelný. To je myslím si pro bežné použití to nejdůležitější.

Další zdroje

Pokud nemáte dost, tak prosím zde: International Olive Oil Council (Inernational) The Olive Oil Source (US)

Jak jste na tom s ochutnávačkama olivových olejů? Prozradíte mi vaše aktuální favority, tipy na obchůdky a ty nej, nej, nej olivové poklady?

Reklama

Komentáře

Tak ze dela De Cecco oleje to vidim poprve:) Nicmene jejich testoviny patri dle meho nazoru k tomu nejlepsimu :-)

No a chudak Carbonell jak se krci v pozadi:)) Na tomhle „labelu“ jsem s olivovym olejem pred lety zacinal. Ach ten sentiment :-))

Zvláštní, ochutnávat olivový olej jsem vždy viděl zásadně přes kousek bílého pečiva (namočená střídka do skleničky). Na trhu, na výstavě, Italy, Francouze i ňeky… Že by to někdo pil čisté, s tím jsem se ještě nesetkal. Ale nejsem znalec ani se nepohybuju mezi skutečnými odborníky, takže určitě vám neupírám, že to je opravdu tak.

Nicméně začátečníkům/laikům bych to s tím pečivem rozhodně doporučil – přece jen je to únosnější a chutnější než popíjet čistý olej ze štamprle :) Důležité ovšem je, aby to bylo nadýchané bílé pečivo, co nejméně ochucené (žádný český chleba) a pokud možno jen střídka bez kůrky.

Mishule:

olmoušt a ještě jeden, celkem patnáct (jeden se schovává za olejem Sitia tuším)

Gurmetklub.cz:

Carbonell a Carapelli jsem vybral jako dva asi nejrozšířenější ex.virgin na českom trhu, mám v záloze ještě jedne, tak jeslti na něj ještě do konce týdne narazím, přidám ho. jinak všechny oleje kromě 3 za Španěl jsou dostupné v ČR.

pixy:

velice dobrá poznámka!

ani já nejsem odborník :) vždy když jsem byl venku, tak jsem dostal vždy k misečce oleje bílé pečivo, to sedí. např. tradiční italská prvoochutnávka čerstvých olivovývh olejů je s grilovaným bílým chlebem:

http://www.oliosalvagno.it/eng/main.cfm?p=4

postupem času jsem ale zjsitil, že ta jedna lžičky či uskrnutí není vůbec nepříjemná, jak by se mohlo primárně zdát, ale naopak a že rozdíl ve vnímání chutí je dramatický! navíc i oficiální degustace, které provádí IOOC jsou bez pečiva. ono to taky vyhází trošku z techniky – s pečivem není možné pokrýt rovnoměrně ustí dutinu, pečivo „zakrývá výhled“ sensorickým buňkám.

s tím že samotný olivový olej je méně chutný nesouhlasím. ale zase – jde o to jaký olej. u slabších olejů je přeci jen ten kus pečiva lepší, protože zakryje nepříjemné charakteristiky (to je také hlavní důvod proč je u prezentací to pečivo). u opravdu dobrého oleje, který nepotřebuje nic skrývat je naopak to pečivo na obtíž. (paralela s bílým vínem – když chcete vychutnat, pijete nachlazené na správnou teplotu, když se mu chcete podívat na zopubek, zkusíte to při pokojové teplotě) zkrátka degustace by měla nejen zachytit plusy, ale i odhalit nešvary.

osobně tedy doporučuji opak – nebojte se toho, lžička olivového oleje ještě nikoho neukousla. opravdu se nebojte, pro úplně první degustaci si třeba nějaké to pečivo vemte a schválně si ochutnejte stejný olej nejprve s pečivem a potom samotný…

na odlehčení související video:
http://www.youtube.com/watch?v=ns_MAAohpyc
(klíčová sekvence od 3:30)

Nejlepší olej dostupný v Čechách je řecký Minerva (www.minerva.com.gr/). Je sice trochu drahý (cca 140,-), ale s přehledem nejlepší. Co je zajímavé, každá země má své charakteristické oleje. Španělské jsou smradlavé, italské ostré a řecké jemné. Mimochodem, v řecku má každá oblast svůj vlastní olej, podobně jako tady v Česku má každá oblast své pivo. Co jsem ale zatím pozoroval, domácí řecké oleje nejsou tak dobré jako ty, které se dají koupit tady (zmiňovaná Minerva, ale například Lyrakis je taky výborný).

dobry clanok.
ja som porovnaval Sitia, nejaky taliansky a nejaky spanielsky zo supermarketov (ale lepsie), uz sa nepamatam. bolo to potom, ako mi pan z greckej predajne rozpraval, ze v kazdej krajine su ine oleje atd.
tak som dosiel domov a z kazdej som sa napil. usudil som, ze su velmi podobne. Sitia mi asi chutil najviac, ale nie o tolko, ze by som za nu platil 2x viac, to zasa nie. ale zvykol som si na nu, ale normalne si nou polievam chlieb alebo opeceny pocesnakovany chlieb. asi som barbar s nedovyvinutymi chutovymi bunkami.

Bedra:

díky za tipy, Minervu neznám, zjistím, ochutnám, odprezentuji zde :)

Sim:

k mým favorituům se zatím nebudu vyjadřovat, poodhalím v článku.

věta:

„normalne si nou polievam chlieb alebo opeceny pocesnakovany chlieb. asi som barbar s nedovyvinutymi chutovymi bunkami.“

já si taky normálně dávám s chlebem a vůbec se vším jiným možným. článek se jmenuje degustace olivového oleje, nikoliv konzumace olivového oleje. degustace za účelem prozkoumání každ¨ého vzorklu do toho nejmenšího detailu, nikoliv za účelem standardní konzumace :)

takže určitě nejsi barbar s nedovivinutými chuťovými buňkami. čerstvá brusketka s česnekem, pepřem a oliváčem (někdy i plátky rajčat) je rovněž můj favorite no1!

ještě jednou tedy na závěr – článek není o tom jak si vychutnávat olivový olej, ale pouze malý stručný návod na to, jak si v domácích podmínkách zkusit jednotlivé oleje otestovat a porovnat mezi sebou.

Nikdy bych nevěřil, že se pan Cuketka sníží k publikování takovéhoto podlého PR článku, za který jistě dostal tučnou odměnu od společností provozujících vodovody a kanalizace a od cechu instalatérů. Na druhou stranu je to asi lepší, než kdyby podlehl Google AdSense mánii.

Koubas:

LOL, LOL, LOL :D

tady se nám zase někdo bojí oileje? pro takové přidám soukromý tip (od lobby lihovarnického průmyslu) – pokud si nejste jisti kapacitou svého žbluňkajícího traktu, doporučuji každou degustaci zakončit libovolným panákem, (chcete- li být styloví můžete zvolit grappu či ouzo). říká se tomu esterifikace, nebo taky neutralizace, čili chlastání..

a adsense? co to jééééé? ,)

Pro pana Cuketku: Minerva je skutečně nejlepší v Česku koupitelný olivový olej. Jsem zvědavý, co na něj řeknete.

nejlepší olej?…několikrát za rok si vozím z chorvatska od jedné rodiny žijící v malé vesničce – turistoprázdné :-)…vyrábí si ho vpodstatě jen pro sebe v menším množství + pro přátele….od té doby jsem hrozně zhýčkaná a na ostatní oliváče vybíravá…to se totiž prostě ani srovnávat nedá! Kažodpádně některým jedincům nechutná, protože je hodně vyrazný, avšak poctivý! :-))

Už jsem i přemýšlela, že bych ho sem dovážela a prodávala :-) Takové cuketky by se do krámu podle mě jen hrnuly :-)

nikdy mi olivac moc nechutnal, smrdel mi a vubec :-) ale pres tento web jsme mu dala jeste jednu sanci a koupila olivac od spolecnosti salvagno (bio olej, obchod s bio na dejvicky) a opravdu si nedokazu predstavit, ze bych nekdy jeste pouzila napr.carbonell, tenhle olej savagno je taaaaaak uzasny :-) … toto neni skryta reklama .-)

Mě zatím nejvíce chutnal španělský Hojiblanca.

misha:

misho, děkuji, děkuji, děkuji!!!!! udělala jste mi nesmírnou radost. právě kvůli vám tento web dělám! jsem rád, že se mi podařilo odkrýt vám celou novou naprosto fantastickou doménu, kterou je olivový olej. jen tak dál :)

salvagno je jeden z mých nejoblíběnějších (od doby napsání toho článku už jsem spotřebovaldalší dvě butelky), ještě navíc je bio, co víc si přát?

na titulním obrázku totoho článku se schovává jako pátý zprava v druhé řadě… taky jste napnutá jak si v konkurenci povede???? :)

(no a i ten carbonell tam je…)

Já nechápu co je pozitivního na oo, když je štiplavý a škrábe v krku tak až nutí ke kašlání? :-) Vždycky jsem si myslela, že takový olej není zrovna kvalitní. Mluvím o virgin, samozřejmě.
Preferuji květinovou vůni a nasládlou chuť. Takový olej jsem tady koupila jen jednou, jmenoval se LYRAKOS (LYRAKIS?) a od té doby, ať jsem zkusila jakýkoliv jiný-žádný nedosahoval ani podobné chuti.

Taky jsem začínala Carbonellem a byla jsem velmi zklamána.Potom jsem objevila už několikrát tady zmiňovaný Lyrakos a Minervu a pochopila jsem,o čem že ty chvály na olivák jsou.

Dáša:

štiplavost je samozřejmě pozitivní charakteristika. ovšem záleží, co si pod takovou štiplavostí představujeme. obecně je idnikátorem čerstvosti oleje a druhu oliv (také jejich zralosti v době lisování). štiplavé oleje jsou většinou ty nejaromatičtější. květinové/ovocné aroma se se štiplavostí rozhodně nevylučuje, naopak lze je většinou zastihnout ruku v ruce :)

štiplavost každého jednotlivého lleje v lahvi má jinak docela ustálený časový průběh, čím čerstvější tím ostřejší. postupem času (cca za půl roku od nalahvování) už nebývá tak znatelná a ztrácí se. nejživější oleje jsou cca do 4 týdnů od vylisování.

při běžné konzumaci ji nelze většinou moc postřehnout, nejlépe vynikne po požití jedné čisté lžicky oleje jen tak.

děkuji moc za ty tipy na Lyrakis&Minervu, pokusím se je sehnat. trošku mě zarazila jejich nízká cena (Lyrakis 99,-Kč/500ml), která v téhle výši neindikuje nic dobrého, ale nechám se velice rád překvapit!!!

díky moc ještě jednou :))

A ještě mám dotaz,jak je to vlastně s tzv. kouřovým bodem panenského oleje.Většinou se uvádí,že se má používat za studena,na smažení že není vůbec vhodný.V posledním Apetitu (recept na koblihy) se ovšem tvrdí,že je to fáma a ať požíváme při všech teplotách.Tak jak to tedy je?!?
Trochu odbočuju,ale české koblihy se mají smažit na českém sádle,ne?

Ludmila:

podle mně je to do jisté míry fáma. olivový olej je vysoce kvalitní a poměrně dobře odolává vysokým teplotám, bohužel s teplem ztrácí také většinu těch zajímavých chutí, pro které je vyhledávaný (a drahý). stranou toho ale stále zůstává bezpečný. malým doplňkem k orientaci může být např. klasická krétská kuchyně uváděná jako „nejzdravější na světě“, kde se smažená i fritované pokrmy na oliváči také objevují (a není jich málo! :)

jeho kouřový bod je 210 st.C., ideální teplota pro smažení a fritování je 180 st.C. – zdroj Internationl Olive Oil Council (http://www.internationaloliveoil.org/oliveworld_usingoil.asp)

a další:
http://www.oliveoilsource.com/cooking_olive_oil.htm

tady tabulka kouřový bod většiny dostupných olejů, jak vidíte oliváč (dle stupně kvality) je na tom velice dobře:

http://www.cookingforengineers.com/article.php?id=50&title=Smoke+Points+of+Various+Fats

ale např. obyč slunečnicový má 227 st. takže závěr, na smažení i fritování samozřejmě možno plně využívat. není nejlepší, ale taky není úplně nejhorší.

otázkou je jestli se vám vyplatí použít 100ml oleje s cenou 190,- Kč / 250ml s fantastickými chuťovými vlastnostmi za studena na přípravu dejme tomu hranolků? :)

Moje zkušenost ;) olivový olej u mě vede, na krátké tepelné zpracování používám téměř vždy, ale z vlastní zkušenosti vím, že kuchaři (Francie, Švýcarsko) nakupují ve velké míře olej kvalitní podzemnicový, ten je na smažení jednička! V dobách vedení našeho restaurantu ve Švýcarsku jsem to dělala zrovna tak a pravda je, že na pultech specielních obchodů pro gastronomii v sekci olejů podzemnicových byly právě tyto nejčastěji vyprodané. Na druhou stranu je taky fakt, že v mnoha případech je nezastupitelné máslo. Na kvalitní slunečnicový olej taky nedám dopustit. U olivového oleje značky častěji střídám a pořád hledám ten nejlepší, ale de facto žádný extra vergine mě ještě nikdy nezklamal. Delší dobu kupuji kvalitu bio ;) Díky za nové informace a postřehy, které jsem v tomto článku a připojených komentářích našla.

Minerva je konkretne koupitelna kde? Nejlepe v Praze.

Tak děkuji za ponaučení. Někde jsem četla a od té doby praktikuji „recept“, suché pečivo pokapané olivovým olejem, když je ten olej chuťově dobrý, tak taková svačinka nemá chybu:-) Když mě při tom někdo načapá, směle mohu tvrdit, že degustuji olej. Prosté a vynikající. Další (pro mě) vynikající olej je Oleastro http://mediterraneanwines.com/olive_oil.html , ale nejspíš se tu neprodává (dostala jsem ho darem, škoda, že dárce nebyl štědřejší a přivezl z Kypru jen 250 ml:-))

Dášo:

koukám na ten Oleastro, velice zajímavě to vypadá, včetně příběhu paní majitelky. vyrábí se v bio kvalitě…

…hmhmhm. chuťové buňky zpozorněly :) díky!

Tak a teď budu nejpíše zavrhnuta do nejnižšího patra nejbídnějších barbarů co se jídla týká, ale nějak nemohu najít na tomto blogu (byťjsem se uvolnila sebevíc a přemýšlela:-)), tak to zkusím zde, co takhle „utopenci“ (malou omluvou mi snad je, že jsem nedávno nakládala tyto pro známé a použila do nich olivový olej-jo, Oleastru, asi je to zvěrstvo:-)).
Já to sice nejím, ale v Apetitu (to zase bude řečí:-)) je docela zajímavý recept čtenáře, udělala jsem to podle něj (obdarovaní tvrdili, že je to prý vynikající) a když jsem pro srovnání pátrala na netu, tak mě zarazilo, jak je různý přístup, hlavně v nálevu a případné sterilaci. Tak nic, jen takový dotaz.

Dášo:

utopence já zbožňuju, hlavně v hospodě :) zkonzumuju jich ročně celkem slušné množstív ale přiznám se že doma je nedělám. díky za podnět, třeba z toho tady něco vznikne!!! jo a těmi recepty máte pravdu, každý má nějaký ten svůj pravý, jediný a nejlepší…. čert ví ?! :)

Bali:

díky, o této kuchařce už se tady tuším zmiňoval Mánek. já sjem na ni koukal v rychlosti v knihkupectví a ifnormací o olivovém oleji mi tam přišlo na první pohled málo, přeaha byla o receptech. je to ale v česku jedinečný počin, takže já si ji brzy koupím a jestli na ní bude něco zajímavého odprezentuji ji zde.

díky za tip na Puget, zní to vtipně :))

Je to velice milé číst,jak stále více a více lidí dbá na prvotřídní kvalitu surovin,v tomto případě olivového oleje.Kvalitní olivové oleje opravdu znamenají í pro naše zdraví něco úžasného a těžko nahraditelného.V celém středomoří je jsou jistě spousty olivových olejů,které by zajisté pokořily všechny zde zmiňované.Jsou povětšinou od malých pěstitelů,nebo dokonce pouze rodin,kteří tyto oleje dělají vlastně pro sebe,nebo své blízké.Pak jsou samozřejmě velice těžko dostupné,jak kvantitou,tak cenou.Pro absolutní začátečníky,kteří v olivových olejích tápají bych snad jen doporučil zamyslet se nad kvalitou produktů gigantickýchi koncernů prodávající olivové oleje v neuvěřitelném množství a dost často i nízkou cenou.Pokud některé firmy prodávají miliony lahví ročně,tak je to na pováženou….Dostatek oliv má na světě snad pouze Kréta a taky jim v poslední době 2-3 měsíce před novou sklizní olivový olej dochází,tak nevím nevím…Zhruba 7-8 druhů je u nás na trhu velice slušných,ale zapomeňte na obchodní řetězce.

Marcel:

díky, že jste to vypíchnul s těmi objemy prodeje. přesně tak, když si člověk představí, že pod tou značkou se v celé evropě prodají miliony a miliony lahví… o něčem to asi vypovídá.

Ad Marcel:
Tak jsem nedavno nekde cetl, ze podobne jako jsou nasi zemedelci dotacni politikou Bruselu motivovani k drzeni co nejvetsich zatravnenych ploch, ktere pouze parkrat posekaji a shrabnou dotaci, podobne ve spanelsku jsou je pro vlastniky zemedelske pudy dotacne nejvyhodnejsi osazet kazdy volny kousek pudy olivovniky. Ty jiste ke stredomorske krajine patri, ale spis ve forme sadu, ne obrich plantazi. V clanku stalo, ze tento fenomen obrovskych olivovnikovych monokultur „na dotace“ zacina byt problem nejen z hlediska zapleveleni obycejne otevrene venkovske krajiny pouze jednim druhem zemedelske velkoprodukce, ale i kvuli naslednemu nadbytku malo kvalitniho olivoveho oleje, na ktery maji garantovany vykup…
Ja osobne preferuji recke nebo prinejhorsim italske olivove oleje, pripada mi ze vsechny spanelske oleje maji silne nahorklou „peckovou“ dochut, ktera mi vadi.

Ještě,že ňekové do oliv a olivového oleje netahají politiku,to by bylo v pr….Navíce kvalitní oleje,které máme všichni tak rádi jsou v průměru 50-70 let staré,takže než se na plantáži mezi Madridem Barcelonou urodí opravdovdový skvost,tak já už budu v tom řeckým hezkých pár let nabalzamovaný….mimo jiné ve Španělsku miluji jiné věci, ale i ten jejich olej zvládám v pohodě,pokud je ve skvělé paele ,na sklonku listopadu někde u Gibraltaru, se skleničkou vína,25 stupni ve stínu a v okruhu nejbližších…
Hezký den všem Marcel

…také mám za sebou nedávnou, degustaci oleje.Slídil jsem doma ve špajzu,a hle, lahvička Quinta das Carvalhas: „Toť dobré sherry,barva tawny,vůně …no…na jazyku …..aáá už se ježí vlasy“..
No byl to „OO“. ( QdC). Tak ho ochutnejte,já nemůžu.Jazyk mám sedřenej tou nejdrsnější Frankovkou.

ahoj ,zazim ve vyberu oleju tapu ,velmi mi chutnal olej ztuniske dzerby /ostrova olivovych haju/. u nas zakoupene dva drazsi oleje mne silne palily na patre ,to snad neni doprovodny jev kvalitniho oleje-.prosim o radu ahoj eva

Prave jsem vAtenach a polemizujeme s kamaradem, jinak majitelem olivoveho sadu, nad moznosti dovazet kvalitni domaci bio olivovy olej do Ceska. Sla mi az hlava kolem z toho, jak se da z kvallitniho bio oleje vyrobit prehrsel podradneho, ktery se u nas prodava za dost nekrestansky peniz. Prijde mi to jako hrich.. Mozna se nam povede rozjet obchodovani prave na bazi kvality, nikoliv kvantity za kazdou cenu, a nekomu z vas bude nas olej chutnat…

K ochutnávání olivového oleje: svého času na Sicílii jsem byl na místním trhu svědkem, jak korpulentní „donny“ z malých kalíšků před nákupem koštovaly olivový olej. Stejně jako můj stařeček koštoval víno.
A jedna taková „fajnovější“ paní vzala kalíšek ale nenapila se jako ostatní – namočila do něj jen koneček malíčku a ten teprve dala do úst :o)

Portugalský neznám, ale z Řecka (taková malá vesnice na Peloponésu) si každoročně přivezu cca 9l v PETkách. Produkuje ho tam místní „JZD“ (opravdu mají družstva, která společně provozují lis atd.) Je výborný, cca 8 EUR/1,5l. Nejlepší doporučení je, že ho konzumuje i rodina majitele hotelu, kam jezdím. A po vzoru jejich hotelového šéfkuchaře olej kromě koblih a řízků používám skoro na všechno.

Dobry den, ja v soucasne dobe ziji na jednom z Reckych ostrovu a diky tomu se jse dostal k olivovemu oleji. Pokud snad pan cuketka planuje degustaci novych vzorku jsem pripraven zaslat extra virgin k uchutnavce. Jsem jako dovozce velmi zvedav na vysledky a jiz se diky sve neobjektivnosti nemohu zucastnit. S pozdravem Richard

Degustace a konzumace olivovych oleju me velice zaujala. Poprve jsem olivovy olej s pecivem jedla v Recku a potom ve Spanelsku. pravda je, ze jsem si vice oblibila ten spanelsky. Je super, ze tam existuje spoustu malinkych rodinnych firem, ktere vyrabi velice kvalitni oleje. Muj favorit je olej Naturvie. Má velice osobitou chut, nejprve je v ustech velice jemny, ale po spolunuti prijemne stipe v hrdle. Musim rict, ze je to opravdu jednicka.

Mirek:

určitě ano, štiplavost na konci je jednou z pozitivních charakteristik e.v. oleje i podle IOOC. ale taky platí, že ne každý olej s štiplavostí na konci je super a naopak, že jemné oleje bez „kucknutí“ na konci jsou špatné ;)

Bože! Když to není zrovna tisíckrát Aloha, tak je to odkaz na edelikatesy.cz.
Proooooč????

Pivli: objem spamu bohužel stále přibývá :( v nové verzi blogu s tím zase zamáváme trochu účinněji. řádově jsou to stovky komentářů/pokusů na den.

Velice pěkný článek. My kupujeme u nás italský olivový olej nefiltrovaný z domácí produkce a je výborný. V obchodě jsme nic takového nenašli.
Jestli někdo bydlíte poblíž tak určitě ochutnejte.Najdete ho na:
http://www.italskeoleje.cz

Komentáře jsou uzavřeny.