CuketkoPff aneb víkend na PFF s panem Cuketkou – díl druhý

Z archivu

Druhá část reportu z PFF 2007. Téměř dvacítka naleštěných talířků z festivalové degustace…

Pokud jste na PFF byli, můžete si porovnat své degustační poznámky s panem C. a pokud jste nebyli, připravte si slintátko! Následují praktické ukázky festivalových jídel vybraných restaurací, pro vaši velectěnou představu je vždy připojena i cena za porci. Tomuto prvnímu dílu předcházel:

Tuňák s křehkým salátem a zázvorem – Rio's Vyšehrad (4G, 100,– Kč)

Na úvod jeden moc vydařený příklad – několik plátků neskutečně jemného tuňáka se střikem sojovky a nakládaným zázvorem. Lůžko z rukolky tam není jen tak na okrasu, ale perfektně to chuťově vyvažuje. Foodstyling nic moc, ale i tak spokojenost! ;)

Tartar z čerstvých jahod, manga a ananasu s vanilkovým krémem – Rio's Vyšehrad (4G, 100,– Kč)

Ze stejného stánku naopak příklad předražené porce, která moc nedávala smysl. Nepěkná úprava a průměrná chuť. Musel jsem pozorovat kuchaře, jak do ovoce neobratně tlačí krém nadvakrát. Jediné co se povedlo, byla příjemná hra různých textur použitého ovoce. Bylo by to zajímavé za 1 – 2G.

Taštička plněná kachními játry Foie Gras s kapustovým ragú a lanýžovou omáčkou – Ada, Hotel Hoffmeister (4G, 100,– Kč)

Jídlo z kategorie snů! Na Ádu pěli slávu všichni, přidám se i já. Dokonale harmonický kousek skrývající plátek lahodného foie gras. Moje raviolka (jak ji kuchaři mezi sebou familiérně označovali) byla sice mírně oschlá a ztvrdlá na jednom konci, ale zaznamenal jsem to až po odeznění pětiminutové orgasmické kreče… ;) Fantastický výtvor za perfektní cenu!

Lanýžové noky se šampaňskou omáčkou a hoblinkami z lanýžů – Café Imperial (6G, 150,– Kč)

Vlice podobné svým slastným účinkem byly tyto nenápadné nočky. Uvnitř byly plněné chuťově i aromaticky výraznou lanýžovou plňkou, k tomu hermeticky sedící majda s „Moetem“ a přímo před hostem strouhnuté hoblinky černého lanýže. Uááááá! Klasická porce stojí v mateřském podniku 210,– Kč, půjdu tam hned příští týden a nekompromisně srovnám… ;)

Dort Imperial – Café Imperial (2G, 50,– Kč)

Tohle je anti-foodstyling! Čokoládový monolit, u kterého někdo udělal loužičku a ještě to překryl zeleným igelitem. Měli ho nechat být jen tak. Hutně lepivá a až karamelová konzistence a překvapivě lahodná chuť. Pro drsné děti.

Ossobuco „Gremolata“ s hříbkovými kroupami a tempurovanou zeleninou – Esprit, Holiday Inn Hotel (7G, 175,– Kč)

ňez telecí nožičkou s kostí uprostřed a jemňoučkým masíčkem okolí. Ta Gremolada je aromatická směs na ochucení, hříbkové kroupy poznáte a tempurovaná zelenina je mkrvička v těstíčku. Něco jako tohle. ;) Krásně ochuceno + ideální využití krup, – zbytečná tempura. Velká porce s velkou kostí! Zbytečně móóóóc Grandíků!

Uzený losos s čočkovým salátem – Alcron, Radisson SAS Hotel (4G, 100,– Kč)

Bombový losos z Alcronu a jehož textuře si dalších tisíc lososů v pražských restauracích může nechat zdát. Špičkové dílko, svižný a lehký salátek na odlehčení. Velká porce, fajn cena.

Houstička s cizím názvem a zeleninovou náplní ;) Alcron, Radisson SAS Hotel (1G, 25,– Kč)

Tuhle jsem si vzal ani nevím jak. Pěkná ukázka pekařova umu, plněno (provensálskou?) zeleninovou směsí. Může být…

Čokoládová pěna s malinami – Alcron, Radisson SAS Hotel (1G, 25,– Kč)

Aneb v jednoduchosti je síla. Dokonalý plátek čokolády, dokonalaá malina, dokonalá pěna, dokonalá malinová majda. Za Grand!!! Měl sem to všechno skoupit a odnést v domů v igelitce…

Krevetový salát se zálivkou z mučenky – Brasserie Praha, Marriott Hotel (4G, 100,– Kč)

Pěkná hromádka krevet a lístečků s barevnými klíčky. Kombinace s mučenkovou majdou u mě nezafungovala. Přišlo mi to rozjeté asi na tři strany. Moc pěkný styling, solidní porce i cena. Možnost toastů zdarma zdaleka nebyla samozřejmostí u všech stánků!

Smetanový krém s jahodami – Brasserie Praha, Marriott Hotel (3G, 75,– Kč)

Tohle je rozhodně větší dezertní kalíšek, než je ten předchozí. Těžký, sladký a fantasticky jemný krém s jahodou a cukrem na povrchu, který evidentně přišel do kontaktu s letlampou ;) Sladké plnidlo jahodové.

Hovězí carpaccio s parmezánem, rukolou a olivovým olejem – Square (4G, 100,– Kč)

Již od pohledu solidní kousek. Pěkně naložené, jemné a měkoučké masíčko s ideálním doprovodem. Chybějící čerstvý drcený pepř a sůl jsem si ale musel přidat. Mrzí mě, že jsme se nezeptal na druh masa.

Bílá pěna z jihočeských biorajčátek a želé z okurkové šťávy – La Degustation Boheme Bourgeoise (2×1G, tj. 50,– Kč)

Molekulární gastronomie, deset let starý trend, je k vidění už i v Česku. Aneb machři s želatinou z prášku nastupují na scénu! ;))) Atraktivní překvápko, které strhává pozornost. Moc se mi to líbilo!!! Pěna byla fantastická, salátové želé rovněž. 100% Fun! Někdo by mohl říct, že je to „jen“ potravinářská chemie (i když s použitím přírodních činidel) a měl by pravdu…

Hovězí dršťky v lanýžovém bešamelu – La Degustation Boheme Bourgeoise (5G, 125,– Kč)

Naštěstí kluci z La Degustation předvedli, že kromě neškodného kočkování umí dát i zničující ránu přímo na solar plexus! Naprosto okouzlující dršťky dokazují, že ty nejdokonalejší textury najdeme jen tak a není k tomu zapotřebí žádný kouzelný prášek. Skoro se rozplývaly mršky jedny…, fantasticky ochucená omáčka. Jemnost nad jemnost… ,) TOP!

Thajský rybí koláček se sladkokyselou omáčkou a nakládanými okurkami – Mandarin Oriental, Essensia Prague (5G, 125,– Kč)

Mandaríni mě nezklamali. Tři rybí koláčky na jehle z citronové trávy spárované s živou a pichlavou omáčkou. Kuchař z Essencie mi jako jediný (ze všech festivalových stánků) podal do ruky správně rozehřátý talíř. Ke všemu, mimo dezertů, dávali malý bonusový balíček, který jsem samozřejmě někde vytrousil!!! Eh ;)

Tuňákový tataráček – Coda, Hotel Aria(5G, 125,– Kč)

Stánek této restaurace vynikal špičkovou úpravou zevnějšku. Navezli si dokonce živé drny s trávou (!!!) a udělali hostům stylové posezení v obklopení hudebních nástrojů. Schválně jestli to foto najdete v prvním díle CuketkoPffu! Jejich tatarák jsem zkusil už v úplném závěru a nesedl mi. Chyba možná byla na mé (již fatálně přežrané) straně… ,)

Dávali ale bonusový dortík zadarmo. A s tak pěknou stuhou!!! Vylisuji si ho do památníčku… ,)

Pečený křepelčí závitek – Pállfy Palace / U Malířů / U Zlaté studně (4G, 100,– Kč)

Na pohled velice atraktivní byly velké pekáče s desítkami těchto závitků. Realita již byla chudší. Je to škoda byla to pěkná porce masa, bohužel nedostatečně propečená. Suchý toastík s trochou listí… to je jako vše? Něco tam zkrátka chybělo.

Závěr

Lanýžové noky, raviolka s foie gras, losos s čočkou a dršťky v lanýžovém bešamelu. To je má fantastická čtyřka! Na tyhle talířky budu myslet při dlouhém čekání na další ročník.

PFF 2007 skončil. Několik dní jsme měli na co nadávat, mohli jsme podléhat vzrušení a taky jsme bezhlavě rozhazovali grandíky. Na první pokus to myslím vyšlo v rámci očekávání a já věřím, že mohutná zpětná vazba přispěje k ještě lepšímu pokračování. Minimálně se Mauerovic skvadře podařilo dokázat, že podobný projekt má v Praze šanci na úspěch (i komerční) a že tady rozhodně není problém s návštěvností, spíše s kapacitou.

Ať už se z toho vyklube zajímavý konkurenční podnik, nebo kultivovaná tradice. Budu se těšit! ;)

Aktualizace 11.9. – Zajímavosti ze závěrečné tiskové zprávy

Zajímavá data ze závěrečné tiskové zprávy, kterou jsem právě obdržel:

Během tří dnů navštívilo ohraničený areál Musea Kampa a část parku Kampa 8000 návštěvníků z Čech I ze zahraničí a to i přes nepřízeň počasí. Utratili zde za jídlo a pití přibližně 1 milión korun denně. Restaurace vyprodaly své zásoby během prvních 4–5 hodin festivalu, dále velmi operativně doplňovali festivalové delikatesy. Někteří museli dokonce na několik hodin zavřít své kamenné restauranty. Většina participantů si již rezervovala účast v roce 2008.

Jen pro představu: restaurace Metropol Café/Café Imperial spotřebovala 1 metrák hovězích líček, Ambiente jen za sobotní den zpracovalo 150 kg masa a Radisson SAS Alcron Hotel, Alcron prodal 80kg telecích kolen, 30kg hřibů a lišek, 20kg tuňáka a 10kg tygřích krevet a 700 porcí mini dezertů. Francouzský restaurant La Provence 35 kg gambas (druh krevet), 20 kg králíka, 20 kg losos, 20 kg kachna a 8 litrů citrónové šťávy z 50 kg citrónů. V Ambiente a Café Savoy za jediný den vydaly porce ze 150 kg masa. U The Sushi Baru návštěvníci ochutnali celkem 4500 kousků různých sushi. Luxusní restaurace Essensia hotelu Mandarin Oriental prodala přes 1000 rybích kolačů, 60 kg chilského okouna. Žízeň návštěvníci uhasili v 1263 litrech Pilsner Urquell a zájem byl také o nealkoholické pivo Radegast Birell (73 litrů). Přes 2000 minerálek Mattoni a nealkoholických koktejlů. Stovky litrů vína a sektu či pravého šampaňského.

Pan Cuketka dodává – WOW! Nesporně jedna z nejvýznamnějších a nejdiskutovanějších akcí letošního roku, jejíž mohutná tsunami proběhla i naší mikro-foodblogovou scénou. Už teď netrpělivě očekávám další ročník! ;)

Reklama

Komentáře

I když jsem tam nebyla, mám po této reportáži lepší pocit :-) Budu se těšït na příští ročník a nějakou tu specialitku si vychutnám ještě letos při posezení v dobrém restaurantu. Udělám si na to přirozeně hodně času a nenechám se ošidit o zásnuby dobrého vína s jídlem. Návštěva každého řidiče na PFF byla poloviční :-)

Oslňující, mám jen dvě otázky:

  1. carpaccio – to navrchu co vypadá jako hořčice co to je?
  2. noky s lanýžem: okázale strouhat před zákazníkem na jídlo letní lanýž působí trochu jako buranský pokus napodobit manýry s bílým lanýžem, který se při strouhání odvažuje. No, když tomu věří…

Díky za skvělou reportáž. S první části v podstatě úplně souhlasím. V sobotu jsem již nedegustoval, ale přidávám se alespoň k ovacím na taštičku z Hoffmeisteru, neuvěřitelná ňamka :)

Tam šlo spíš o způsob prezentace. Každému z případných 5000 zájemců zvlášť zastrouhnout :-)
Podezírat Pohlreicha z buranství je asi nesmysl…
Na carpacciu byl takový moutardoidní dresink bez chuti a zápachu. Musel jsem solit, pepřit a ještě pokapat citrónem.

Ano, takhle to vypada optimisticky:) Ale vybiral jsi ze dvou dni a navic v drtive vetsine mezi „predkrmy“ a dezerty. V tohoto prehledu to vypada, ze nejdrazsi pokrm stal 7G a to jeste jen u jednoho stanku. To je malinko zavadejici.. Na druhou stranu ano, je to jina strategie – davat si 4Gckove pokrmy z vice „zdroju“. Za jeden den.. treba mnou navstiveny patek, by se to takhle „usmevave“ rozhodne nebylo:(

Tvuj report pusobi velmi pozitivne, po precteni mam pocit, ze jsem byl asi nekde jinde:)) A o tom to je, jak se „to“ napise, ktery pocit prevazi.Ty to aspon vidis v urcite souslednosti. Ja tam vlitnul s fotakem v ruce a penezenkou za pasem. A behem 4 hodin jsem chtel v jedne osobe tak nejak ochutnat od vseho trochu – tzn. i ty 8 a 10G pokrmy. Potom zakonite prislo „klepnutí pres prsty“.

Jsem moc rad, ze jsme se do PFF pustili vsichni a z tech nekolika reportu a rozdilnych pohledu lze vycist, ze jednalo o akci prelomovou a v pristich rocnicich jiste jeste uspesnejsi a doladenejsi :-)

Číst tohle po ránu je opravdu vzrušující! Brácha povídal o PFF nadšeně :-) Jen mi tam stále chybí čaje..

Kaderas – Kdyby čaje byly prezentovány podobně jeko kafe, tj. v pološeru do plastikových kelímků, asi by Vám to radost neudělalo.
Kdyby měli stánek na ploše, tak by to bylo na úkor některé z restaurací a to by byla škoda :))).
Teď jsme se s kamarádem bavili, že zkusíme udělat Prague Foot Festival, tak ty čaje dáme tam :)

Ještě jsem si vzpomněl. Když jsem prosil Mr. Pohlreicha aby mi ten jejich perníček zabalil sebou, tak se na mě tak divně podíval…No bodejť, když je to Dort Imperiál…

někomu líbilo, jinému moc ne. Myslím, že to příští rok otestuji i na sobě. Fotečky jsou lákavé.
V listopadu jedu na gastro veletrh do Dijonu, tak jsem také zvědavá.

Vyborna reportaz, senza fotky a k tomu delane „v terenu“! Klobrs dolu!

U krevetoveho salatu jsem si musel vygooglovat, co to je „mucenka“ (passion fruit), to ceske slovo jsem neznal. Ani za 100 let bych neuhadl, ze to patri ke krevetam.
Trochu mne jinde zarazila rajska jablicka. Neloupana, neodjadrincovana, jen hrc-prc prepulena. Doma k rychle veceri, proc ne.

Zjistuji, ze se vyplati dat si doma trochu vic prace a rajcata na salat oloupat.(Slupku dole nariznout a na 1 min do velmi horke vody, pak schladit pod kohoutkem.) Tvrdou duzinu u stopky – je videt na prvni fotce – vyriznout. Momentalne vybiram rajcatum i seminka, ale to je proto, ze si je stradam na pristi rok. Tyto detaily delaji opravdu rozdil!
Ovsem ta rajcata za tu extra praci musi v prvni rade stat, tj zulibana slunickem a poradne vyzrala na rostline, ne nekde ve skladu supermarketu.

Dolce_vita:

No jo no, to jsou ti atomobilisti… ;)))

Vimanaa1:

carpaccio – viz matesola, něco na bázi hořcice
lanýže – nevím, o co vám jde, všichni věděli že je to ten jeho chudší brácha. nočky nejdřív udělal i zvlášt na pánvičce, potom šup na talířek, přidat omajdu, vzít kuličku lanýže a nastrouhat. nevidím na tom abslutně nic buranského!

J.Č.:

v Ádě uměli. stánek si ce velice chaotický a ne moc pěkně upravený, ale co co z toho lezlo bylo vynikající.. toho kolínka jsem měl jen kousek na uždibnutí…a mňam! :)

banter:

podle mě jít tam jen na blint byl risk (který jsem nebyl ochoten přijmout)…, ale to se mi to kecá ex-post. příště už budou vědět všichni :)

Gurmetklub.Cz:

tak podle mě dávat si tam věci za 10g byla úplná krávovina, když za stejnou cenu (nebo za max 12g) jsi mohli mít celé menu. vybíral jsem hlavně to, na co jsem měl chuť ;)

hodně jsem se koukal a srovnával mezi restauracemi, za dva dny bylo dost času udělat si názor o tom, kdo to myslí s návštěvníky vážně a kdo si z nich dělá jen srandu.

report samozřejmě vyznívá pozitivně a za tím si stojím. je to nový druh akce pro veřejnost, který byl hned na první pohled zcela jistě sukces ;) moc doufám, že se to do druhého ročníku rozvine anebo že se alespoň vyprovokuje nějaká konkurence!!!! ;)

Kaderas:

čaje tam chudáčky v podstatě neměly kontext. kdyb tam byla nějaká solidní japonská, čínská nebo třeba vietnamská kuchnyně, jistě by zapadly. hluční hoši z the suši hauzu by to myslím ani neuměli správně podat… ;)

hypotetický prague tea festival by ale rozhodně měl naději. setkání milovníku čaje v obdobých prostorách, stányk jednotlivých čajoven a degustace kam se podíváš… pěkný sen že? ;)

mateosla:

a copak dobrého se bude ochutnávat na tom vašem fůt festivalu? punčošky???? :)))

Mr.Pohlreich je drsnej od pohledu… stejně jako ten jeho dortík. možná by ho měl servírovat na železobetonovém talířku s majzlíkem. to by bylo stajliš.

Bali:

wow, tak to bude něco zcela jiného předpokládám!! ;) já se letos chystal na chees festival od slowfoodu, ale finance ani čas nedovolí…

Jednorožče – Lol. Ty rajčata jsou cherry a sloužili výhradně jako garnish. Beru ty na těch fotkách. Nějak si nedovedu představit jak do té logistiky ( mateřské restaurace odvařovaly a dozásobovaly své vyslance + zajištění vlastního provozu) přijde požadavek na oloupání cca 300ks cherry rajčat :)))

jednorozec:

mučence já taky říkám „pešn frůit“, je to ale pěkné slovo :) u toho „pešn“ jsem si zase já hloupá myslel, že je to odvozeno od passion jako vášeň :)))

jinak v těch krevetách by to mohlo moc pěkně zafungovat, kdyby to nebyla taková řídká vodička, která hned steče dolů a kdyby byly krevetky jiné velikosti, kvality a jinak ochucené. viz thai fish cake tady, kde byl pužit podobný kontrast ;)

u těch rajčátek jsem rád, že invenční barvy uhájili alespoň s tou bílou pěnou z červených rajčat (měla i neuvěřitelně koncentrovanou chuť). když to člověk vidí poprvé, je to opravdu vzrušující a otázka „a jakpaktoježejeto bílé?“ je tam! to rajče nahoře je tak jak říkáte, úplně obyč. to druhé u tataráčku mělo alespoň odříznutý „deklík“ a „spodek“…

Cukeťáku – Já vím, že se občas přeťukneš, ale udělat mi z mé internetové osobnosti „MATEOSLA“ je trochu moc :))))

Foot festival je teprve ve stavu rozvahy, asi bude cucání palců, ještě nevíme ;)

matesola:

takže toho osla teda nemáš jooo??? dobře no, byl to nějaký freudovský přesmyk… ;) ale ftipný!

na fůtfestu navrhuji grandy nahradit podvazky a místo maurerova výběru rozdávat katalogy spodního prádla od quelle… hmmm, možný generální partner? ;)

Cuketka:
Zdaleka ne vsude bylo k dispozici menu za 10–12G. Zrovna stanek Cafe Imperial zadne menu nevedl, Hoffmeister tez ne, U Kone take ne, Domov nic a Mandarin nula. Takze pozor na rychle soudy ;-)

U Zatisi jsem to vyuzil a na Kampu nebyla chut. A jestli jsi nemel mslnou na ledovku z Mandarinu, tak ja teda zatracene ano:)) ale tech 8G uz bylo pres rozpocet.

Ja, jak jsem psal u sebe, bych byl mooooc rad za lokalni klony. Protoze napriklad kladenske restaurace by dokazali „naplnit“ dostatecny pocet stanku a to jak pestrosti, tak kvalitou:) Hmm zajimava myslenka.

Mr. C – Jelikož vím, že píšeš s interpunkcí, tak jsem tomu rozuměl, že jako programově matu osla :)))

Ondro  – A co ta kladenská Oslava svatého Vavřince. To přece není málo :)
Na Břevnově nás zase čeká náš každoroční říjnový food festival s kolotoči a centrifugou. Bohužel bez grandů, ale za cash, tak je potřeba hlídat šrajtofli před olahama z Marjánky :)

Gurmetklub.cz:

to nejsou předčasné soudy, prostě když vidím vedle u stánku celé menu za stejnou cenu, tak bych neváhal… ,)

matesola:

ježiš no to s tím matením nebohého osla je ešče lepší… doubel freud bonus!!!!! ;) what a mondayy! ,)

jinak já se v pátek moc těším na Toulčák – http://www.toulcuvdvur.cz/biojarmark/, desítky stánečků s ochutnávkama a nákupem… doufám, že mi letos neuteče ten jejich pečený beran…, teda jestli jim to vegoši už mezitím nezatrhli :)

Ten Toulcův dvůr vypadá dobře. Tam bychom se mohli potkat a né že mi zase zdrhneš jako v sobotu :)

Jinak to what a monday vypadá jako what a country, ty víš od koho :)

Cuketka:
Noooo a to jsem prave nechtel:) Sahnout po tom jen kvuli tomu, ze je cele menu za 10G.. Sel jsem po konkretnich jidlech. Ale ok.. neresme to:)

Matesola:
Vavrinec je fajn. Kuchari kucharum! Ale to neni prehlidka lokalnich restauraci:(

P.Cuketka a Matesola:
pardon, nechci se nikoho dotknout, ani pokazit radost. Letní lanýž je báječný a mám ho raději než bílý (neje kvůli ceně :-D ). Jsou z něj naprosto opojné sušenky, čokoláda a mnoho velmi starých, prostých a lahodných jídel. Možná proto mi trochu vadí s ním dělat okázalosti, kterým vcelku neholduju ani u jiných jídel.
Toto je spíše kategorie food artu, kde jde především o vzhled, chuť je až na druhém místě. Takové show se mohou někdy dostat do roviny vip a Haliny P., a to už opravdu je o něčem jiném.
Jistě se mnou souhlasíte, že prostá sezónní jídla venkovanů, jako jsou třeba halušky, ta moje carbonara, nebo kulajda, vám dávají radost z darů přírody, a taky z nich cítíte v dobrém smyslu tu historii, a tak nějak. Ve své jednoduchosti jsou tato jídla geniální, a když z halušek vytvoříte food artový bratislavský hrad nebo oravskou přehradu, tak jsou to pořád ty báječné a nedostižné halušky. A s těmi žádné kreace nemůžou soupeřit, a to nikdy. Či spíše: s pokrmy, které za sebou mají tisíce let historie, nebo jen stovky, se opravdu těžko poměří experimentální kuchyně. Je to o harmonii, a skoro bych navrhla zkusit taková jídla podle 5 elementů, jak se učilo v Číně.

Tím jsem trochu odbočila, a omlouvám se, jestli můj příměr buranský byl příliš ostrý. Zkusím vymyslet jiné synonymum, na jehož významu ale stejně trvám. Tak mi to promiňte, myslím to upřímně.
Nevím, kdo je pan Pohlreich.

Přečetla jsem si znovu č. 12, a asi je to trošku špatně vyloženo.
Tady jste to popsal jako celou proceduru přípravy jídla, tak je to obvyklé, Italové vám taky přinesou jídlo s nastrouhaným lanýžem už z kuchyně, někde se zeptají, jestli si ho přejete víc. V takovém případě přistrouhnou, nebo vám ho podají s příslušným strouhátkem k samoobsluze.
Jenže nahoře v tom článku to vyznělo jinak, udělalo to na mne jiný dojem – totiž ten, který jsem popsala.
Omlouvám se za nedorozumění, patřím k těm, co jdou proti proudu, někdy to nese právě ta nedorozumění. :-))

Dobrý den
Já mám takovou prosbičku.Tady se slejzaj samý mlsný huby :-) jako já a určitě poradí.
Máme takový rodinný recept,do kterého je třeba bílý mák.Jenže dodavatel bílého máku zemřel a najednou zjišťuju,že jinej není.
Kdybyste náhodou nějakýho potkali,dejte sím vědět.Díky.
radek.kujinek@centrum.cz

Vimaana1:

jj, už jsem asi pochopil, co jste tím myslela. holt malé nedorozumění, které v prostředí internetu není vzácné ;) zrovna ten stánek café imperiala byl nejmíň „snobský“ a experimentátorský…

jinak zopakuji to ještě jednou – moc mi tam chybělo aromi, al dente nebo někdo podobný… škoda! ;)

burmajones:

zdravím vás, to je zajímavý dotaz. vůbec netuším, co je to bílý mák! poradí nám někdo ze čtenářů??? ;)

ježíši pane cuketko,mák jsou takové jako kuličky,dává se to na rohlíky,do buchet a koláčů..... má to takovou modrou barvu.
a bílý mák je to samý,akorát jiná odrůda.má bílou barvu a úplně jinou chuť,takovou ořechovomakovou.
spíš se to používalo jako náhražka oříšků,ale mně to chutná velice.
jenže už to skoro nikdo nepěstuje,je to taková zapomenutá odrůda
jednou jsem někde koupil knekebrot s bílým mákem ale už nevím kde

burmajones – A zkusil jste se zeptat v Afganistánu? :)

Vimaana1 – Souhlas s Cuketkou. Imperiál byl opravdu nulově snobský, ale když si to tak vezmu, tak na nějakou opravdovou snobárničku jsem tam zaplaťpánbu nenarazil.

Ad Zdeněk Pohlreich  – Zrovna o něm a jeho Cafe Imperiálu, byl pěkný článek v posledním Reflexu. Šéfkuchař a svéráz, který ví, jak to funguje venku a postavil docela dost pražských provozů na nohy. Určitě jedna z našich kuchařských „celebrit“ (fuj jak já to slovo nasnáším), který už utáhne kšeft na svoje jméno. Velmi respektovaný také v kuchařské komunitě. Bejt ještě v branži, tak pro něj bych kdykoliv s chutí pracoval :)

A není ten bílej mák náhodou ten, co má ty lila-bílé květy?? To teda nevím… snad z Afghánistánu by byl nejlepší.
žerty stranou, zkuste to progůglovat, něco se najde.

Pane C.,
která je Al Dente? Tu neznám.

progoogloval jsem:Bílý mák I (Pardubicko) – stará nebo krajová odrůda. Jako rodinná odrůda pěstován na Pardubicku podle dárce nejméně od 50. let 20. století. Květ je bílý nebo bílerůžový., semeno bílé. Tato odrůda kvete a zraje o něco později, tvoří vyrovnaný porost a poskytuje poměrně vysoký výnos. V rodině se z něho pekla bábovka plněná bílým mákem , která platila za vyhlášenou pochoutku.
ovšem dealera jsem nesehnal

No, dealeři na mák do bábovky asi nepostávají pod ocasem ani u Kotvy.

Matesola: už si prohlížím ty stránky, opice zvědavá, díky za info!!

p.C.: tak si tam příští rok postavíme stánek středomořský, co říkáte? Takový doslovný řecko-římský ring českých blogařů. Když se vy blogaři oblíknete za bohyně a vestálky, určitě se s p.Marcelem domluvíme na pokrmech. :-))))
Dobré je, že nás téma Pff zaměstnává víc než kterékoli jiné, nezájem by byl špatným znamením.

PFF byl zajímavý a nápaditý, ale přiznám se, že přítel je mnohdy lepším kuchařem než vybraná sobotní kuchařská elita, hovězí carpaccio přelité takovou hnusnou hořčicí, že jsem zapoměla vnímat to masíčko, výborný byl tuňáček s rukolou a zázvorem, co mi chybělo tak jídla s olivami a možná i něco z indické kuchyně, českou kuchyni jsem úplně vynechala (ta je nejlepší od maminky)! Zdar a sílu najdeš v síru!

K mučence. Je to evropská náhražka plodu zvaného „maracujá“ (passionfruit) a dováží se ze Španělska nebo severozápadu Afriky. Maracujá jsem si jednou nechal přivézt z Brazílie a byla to katastrofa. Nebyla zralá a chutnala jako syrová brambora. Kdo ji chce ochutnat v její plné síle, musí si zaletět do Jižní Ameriky. Tady nekupovat!

burmajones:

děkuji za osvětlení, mám černý samozřejmě znám a po tom bílém se ihned pídíím, děkuji za rozšíření obzoru :) mám rád čtenáře, jako vy! díky :)

Vimaana1:

určitě :) možná nějaký ten konkurenční cuketkofsetival ve stromovce pod širým nebem s umělohmotnuými stolky a pořádaný na černo :)

al dente – je relativně nová, psal jsem o ní v Týdnu zde http://www.tyden.cz/…e_17545.html
doporučuji!

Pivoňka:

doma chutná nejlépe, na tom asi nic nezměníte :) výkyvy se našly ale při trpše snahy a hlavně otevřenosti si každý našel ten svůj nej zážitek! ;)

Bí:

něž napíšu další artikl ;)))) již zítra!!! ;)))

Slick:

mýlíte se. mučenka je pouze české označení za passifloru (lat.) neboli passon fruit (eng.), je to shodné ovoce, není to náhražka a do čech se dováží i z jižní a střední ameriky. v Česku jsem ochutnal několk exemplářů, které se rovnaly mučenkám, které jsem ochutnal v karibiku i jinde na západě. chce to jen trošku umět vybírat… ;)

všichni:

čekněte pikantní data z tiskové zpráv yna konci tohoto článku. JEDEN METRÁK HOVĚZÍCH LÍČEK!!!! DIVOKÉÉÉÉÉ!!!!! :)))

AD Tiskovka… mega denně je slušný obrat :o) A docela jsem si říkal, jak budou ty restaurace (a v jaké kvalitě) zvládat bežný denní provoz…

Za ty tři dny, co jsem tady nebyl jste PFF probrali ze všech stran, tak skoro nemám co dodat. Jednu věc bych byl přece jen ocenil (jako „přespolní“) – a sice šatnu nebo nějaký podobný prostor k odložení bundy, deštníku, batohu apod. Dotazem u pořadatele jsem zjistil, že v areálu Sovových mlýnů možnost odložení věcí není. Náladu a zážitek z ochutnávání delikates mi batoh na zádech ale rozhodně nevzal. :-) Jsem rád, že „jsem u toho byl“.
… a čísla z tiskové zprávy jsou fakt impozantní!

Do Al Dente určitě půjdu v nejbližších dnech, díky za odkaz.
Z toho odkazu jsem taky našla recenzi na tu kavárnu Imperial, tam mě posílá moje svědomí za tu kritiku :-)). Došlo totiž k trapné záměně C.Imperiálu za C.Metropol, který je v mém sousedství, a svůj omyl jsem odhalila pozdě. Tamějšího kuchaře by totiž měli veřejně mrskat za znečišťování ovzduší rybím smradem. Nevím jestli za to, že smradlavé ryby vaří, nebo za to, že smradlavé ryby kupuje. A skutečně nemám odvahu to jít zkoumat zblízka. Proto jsem si myslela, že je to právě on, kdo dělá hogofogošou s lanýžem. A protože se snažím být člověk spravedlivý, půjdu si to srovnat.

burmajones: v pošumaví se bilý mák dával vždycky do pouťových koláčů, společně s povidly, tvarohem i mákem tmavým. Všichni si ho tam pěstovali sami, tak budu asi taky muset zkusit onen vygooglovaný odkaz.

Pane Cuketko, Vaše komentáře jsem několikrát se zájmem četl, ale vzhledem k Vaší v podstatě chvále PFF jsem poněkud zaražen a nejsem si jistý, jak dobře na tom v tomto oboru jste.Nechci Vás v žádném případě nějak napadat ani nic podobného. Asi jsem chutnal jiná jídla, já tam byl v neděli a byl to DĚS. Ochutnal jsem celkem 4 jídla, nebudu zde raději uvádět od jakých restaurací (vzhledem ka stavu věci by to asi nebylo vhodné), byl se mnou můj kamarád, ktrerý je v oboru opravdu „profík“ a shodli jsme se, že jsme rádí, že jsme tam byli a že už NIKDY, za příšerné ceny příšerná jídla !! Věc by vyžadovala podrobnější komentář, ale docela jsem nepochopil ty nestvůrné ceny za nedopražené rybky, bramborovou kaši z prášku, jídla nevýrazné a nevalné chuti atd. Pokud se takto předvedli „vyhlášené“ a „luxusní“ restaurace, tak mají hodně a nadlouho co dohánět a vylepšovat. Pokud jsou dobré a nechtěli si kazit renomé, raději tam s tím, co předvedli, neměli chodit.

vladmik:

naopak, jestli se o tom chcete bavit tak je třeba říct co a odkud jste ochutnal – jinak takové povzdychy nemají platnost. samozřejmě, že se našly i velice nevýhodné položky, viz konkrétní příklady výše. co se týče rybek, asi byly ze stánku restaurace kogo… ten na rychlo dodělávali ještě asi hodinu po otevření. způsob, jakým k tomu přistoupili mě rovněž odradil…

Komentáře jsou uzavřeny.