Živé fůdbložení IX. – neprdlo to

Baťůžek strýčka Deutera vydržel. Pomodori cuore bue (strašidelná rajčátka z VII.) i melanzane viola (fialkové lilkoule) mi jistě odpustí, že jsem je zneužil jako živé štíty. Pan C., rajčátka i jedna importovaná butelka jdou nyní spolu offline.

Praktické terénní cvičení s Milanem tímto končí. Děkuji všem, kteří četli, za účast i za trpělivost! ;)

Reklama

Komentáře

cetla jsem, cetla peclive, cetla trpelive, cetla j s nadsenim a narikala, proc vy a ne ja ? sakra.. prominte, proste vam uplne krasne napno a cesky zavidim… chtela bych tam taky.. snad se dockam :-)

Lehký článek bez težkého čtení tedy spíš seriál. Povedlo se Vám to. :)

Sklenička:

prego!!! ;)

misha:

díky! ,) ále tak zase taková srand to nebyla. ztratil jsem svoji oblíbenou šálu a potvrdil jsem si definitivně závislost na pálence grappa. jinak ty letenky (easyjet) byly děsně levné, ubytování zdarma jsem měl u kamaráda, který tam zrovna na dva měsíce pobýval. levná doprava + bydlení zdarma to je základ úspěchu :) a je to jasné, že se to nepřihodí každý týden…

Filip Kartousek:

díky, tak nějak to mělo dopadnou. sám moc spokojenej nejsem, příště budu pálit častěji v kratších dávkách ;)

Tomu říkám seriál!!! (Pořád ještě čekám nějaké to dovyprávění o Lisabonu…;-) Café a Pastel de Nata z Pastelaira mi nestačili :-) Prosím, prosím :-)

pan Cuketka,aj ja ďakujem za príjemne degustačné dni,a keďže mám dobrú predstavivosť(a hlavne krátkododú žlčnikovú dietu:),takto elektronicky mi to úplne vyhovovalo..pochutnala som si s Vami(tie nočky teda boly:)).Prajem dobré trávenie a slnko na tanieri.

Pane Cuketko, moc Vám děkuji za tenhle dokonalý seriálek, hltal jsem to jak jen to šlo, přistihl jsem se, že čučím po své RSS čtečce dokonce častěji, než obvykle, opravdu mě to velice bavilo a myslím, že jste mě dokonce v lecčems i (v)zdělal :-)
Bylo to příjemné osvěžení, jsem z toho ještě pořád dost nadšený, asi je to i tím, že jsem italofil a rozhodně se za to nestydím. Miluji jak kuchyni, tak kulturu a jejich zemi, párkrát už jsem přemýšlel, jestli jsem se neměl narodit trochu jižněji :-) Ještě jednou díky, a doufám, že bude ještě jeden díl, desátý, kde to vše celé shrnete pohledem zpátečním a dopíšete vše, co jste v tom shonu jistě z hlavy vytřepal.....možná je to hloupý nápad, ale nechci aby byl tento supr seriálek už u konce :-)

hokaidica:

díky! :) nočky jsou defnitivně uloženy v paměti… je zajímavé, že až v czině jsem zjistil že mám závislost na specialitkách s morke. s takovou vášní ze mě bude za chvíli mad cowketka :)

Michal Marek:

jsem rád, že se líbilo. shrnutí je dobrá idea, ale asi to nechám takto bez oprav a utřepávání hezky v syrovém stavu :) ze studijních důvodů samozřejmě!!!

itálie = la dolce vita ,) nic víc myslím nemusím dodávat. na příští cestu jsem už zase vymyslel něco nového…uvidíme jeslti to stihneme ještě letos!

Díky za výborné čtení :-). My jsme byli s manželkou v Miláně v březnu, takže si to velmi dobře dovedu představit, hned bych se tam jel znova podívat :-). V té době jsem si vyvolal závislost na skvělém kafi a panini… Něco takového umí v Praze připravit snad jen v Bottega na Národní.

Náš největší gourmet zážitek:
bary (kromě „aperitivních“ večerů skvělé capuccino a luxusní vzhled všech barů se směšnými cenami všeho / kam se hrabe předražené Segafredo v Palladiu)

Nás nejhorší gourmet zážitek:
odfláknutý servis Alitalia (cestou tam úžasné jedno deci ředěného Nescafé + suchý minimufin + džus [rozlévaný nechutným stewardem] / cestou zpět delikatesní suchohouska s plátkem cihly a džus – tentokrát bez kafe, neb se musí šetřiti i na ne-lowcost letech)

P.S.: Cider mají i v „Zanzibáru“ :-) http://www.kavarnazanzibar.cz/

Kakao:

ceny v kavárnách opravdu stojí za vypíchnutí. tadyv česku si z nás majitelé někdy vyloženě dělají prtel – prodávají to předražené a ještě to neumí. ostuda!!! co dodat…

ad Alitalia:

stravě v letadle obecně nedůvěřuji. pochutnal jsem si pouze jednou v životě a to když jsme byli nějakým záhadným způsobem přeloženi do první třídy :) tam už to šlo… hlavně ten patnáctipoložkový winelist zdarma!

(díky za link na cider! ;)

Jo, není nic co bejvalo. Alitalia škudlí, a tak si italské papání v éru může jeden dopřát jen na letech přes moře, a to přes to naše malé Střední, i přes to velké za Héraklovými sloupy…(u italské charterové společnosti tedy určitě, s Alitalií nevím).
Malé lasagničky, nebo malé penničky, a malý pytlíček parmigianka – fakt to existuje. :-))

Kakao: Palladium je velké zklamání: nádherná stavba, byť nepřehledná. Ale načančané obchody s lacinými hadry jako všude jinde, kamarád to nazval navoněnou bídou. Jen to tam bude dražší. Je to ostuda.

Co vy na to?

nepovinný, ale díky němu máte obrázek (jak?)