Buchtičky se šodó – Cuketka 1:2
Buchtičkový duch nabyl už před víkendem takové mocnosti, že působil i přímo ve středu Rakousko-Uherské říše. Podlehl jsem i já. Tak, jako před každým seriózním pekařským výkonem, jsem si zašel včera koupit nový plech a nezbytné suroviny. Toto je zápis z proběhlé nedělní bitvy…
Od začátku mi bylo jasné, že to nebude legrace. V novém pekáči tři kila neproměněných základních surovin, v rohu kuchyně dřímající diabolická trouba Mora a v myšlenkách představa nadýchaných bochánků s obláčky. Tři nedělní výzvy k překonání! ;)
Buchtičky
Pro buchtičky jsem vybral recept, který mi dala do komentářů Pokroutka. Jedná se o mé oblíbené kynuté těsto – mým umem zmrvitelné na libovolný způsob! ,) Tady je má nesmělá interpretace:
- půlkila polohrubé mouky (to je půl pytle!)
- 80 g pískového cukru
- 30 g droždí
- 250 ml mléka
- 4 žloutky (měl sem majinkatý, dal jsem 5)
- citronová kůra (sehnal jsem italský biocitrón v tesku)
- troška soli
- 2×100g másla (do těsta a na potírání)
- pekáček (krásný nový smaltovaný made in hungaria)
Několikahodinová bojová operace s nejistým koncem:
- kousek stranou dáte do misky droždí s troškou cukru a mléka, ať si ty nebožátka kvasinky pěkně zakopulují v dostatku strdí a ať nám vypučí milióny malých kvasinčátek
- mouka, cukr, žloutky, máslo, mléko, kvásek, sůl, citronová kůra – to vše se počne za neskutečného bince dmychati v míse
- po dosažení primární konsolidace dojde k neunavnému prohmatávání á la pan doktor, který hledá nehmatatelnou slezinu
- pan doktor hmatá tak dlouho, dokud je bříško pacienta dokonale hebké a vláčné (já vydržel 15 minut)
- následuje pauza na kynutí v teple (cca hodina na gauči u topení)
- mezitím je možno vymazat pekáček máslem a připravit středně vyhřátou Moru
- po nakynutí těsto vyšuláme do dlouhých válečků (cca 1,5 cm tlustých)
- ty pak krájíme na jednotlivé malé buchtičky
- je možné šulat se s každou zvlášť, nebo použijeme tuto hromadnou fintu (já zvolil zlatou střední – nožíkem pokrájené hadíky, ručně skládané k sobě)
- na plechu se pak dají vedle sebe a ze všech stran se potřou roztopeným máslem
- před pečením se nechají zase chvíli odpočinout
- v středně vyhřáté troubě (pekl jsem naslepo) pečeme nanejvýš půlhodiny, až jsou buchtičky krásně zlatavé
A to je prosím vše! Klel jsem u toho jako rozespalý skunk. Kuchyně i přilehlé prostory se pokryly bílým moučným popraškem, zasvinil jsem 90% veškerých kuchyňských nádob a kousky kvásku doletěly až na gauč!!! :D
Dopadlo to ale pohádkově! Všechno i všichni přežili ve zdraví. Odměnou za vynaložené úsilí byly krásně duckaté buchtičky se zlatým vrškem a vláčným tělíčkem. Nevěřil jsem kolik práce obstará malinká hromádka čerstvé citronové kůry (a to ji samotnou nemám moc rád!!!). Buchtičky s ní vydávají neodolatelně svůdné výpary… ;)
Vanilkový krém
Tady jsem dal pro změnu přednost receptu od Flo na pravý vanilkový krém. Všechno šlo docela hladce a krém už v poslední fázi krásně houstl, když tu náhle zazvonil mobil a mé pozornosti i hebké konzistenci byl konec. Výstražná věta z receptu „v žádném případě mu (krému) ale nedovolte přijít k varu, žloutky by se začaly srážet“ nekompromisně potvrdila svou platnost!
Vidíte, že v tomto bodě jsem dostal trošku na prtel, není ale všemu kuchtění konec…
Šodó
Je pro mě trvající záhada. Nenašel jsem zatím ani jeden recept v angličtině, nebo ve francouzštině, který by byl podobný tomu českému. Z českých receptů jsem ale vyrozuměl, že jde o vinnou pěnu bez smetany (i když to kontinuum od vanilkového pudingu k šodó je v Česku více než spojité). Opět jsem s povděkem vyzkoušel recipé od milé Pokroutky s využitím:
- 125 ml bílého vína
- 30 g cukru
- šťáva z citronu
- vajíčko a žloutek
- horká vodní lázeň (používám kastrůlek s vodu, do kterého chytře napasuju misku s obsahem)
Postup je snadný:
- ve víně se rozpustí cukr
- pak se přidá vajíčko, žloutek a citronová šťáva
- vše se vyšlehá v horké vodní lázni
Zklamání po pokaňkaném krému bylo fjuč. Dostalo se mi důstojné náhrady v podobě jemné a kupodivu i stabilní vinné pěny (i teď když večer dopisuji článek, její zbyteček stále drží konzistenci!). Chutná příjemně sladkokysele a i když tam není ani stopa smetany, smetanově hebký ráz je přítomen. Vinná pěna je absolutním objevem tohoto kulinárního cvičení – nenáročná na suroviny, navíc rychlou a jednoduchou přípravou. Zdaleka bych se nebál příštího použití červeného vína, dalšího koření a kombinace s masem!!!
Nakonec vidíte, že i patřičně vytrvalé (byť zcela levoruké) cukety, mohou být odměněny zaslíbenou krajinkou jako od Josefa Lady. Pět domečků v sladkých závějích. Moje první buchtičky se šodó v životě!!! ;)
Mezitím pokračuji v náboru BUCHTIČKOVÉHO KOMANDA!!! Pokud půjdete ve středu v Praze na buchtičkové menu a nebudete líní něco málo vyfotit a popsat – ozvěte se mi prosím do mailu, nebo napište do komentářů. Zatím je pokryto – Café Louvre, Bílý lev, Patriot X, U Závoje, U Pinkasů!
Loading ...
64 ks komentářů Přidat vlastní
food p0rn! tohle zakazat vysilat po 22.oo :)
Přesto, že tenhle článek není zrovna nejlepší reklamou tomu skvělému žloutkovému krému, který jsem napsala na své stránky, gratuluji k labužnickému požitku a tiše ho závidím. My už jsme totiž dávno dojedli i tu poslední buchtičku a vyškrábali poslední zbyteček krému…
fugu:
i po 22h? :)
Florentyna:
:))) podcenil jsem, že je to na přímém plameni, stačilo asi 30 sekund bez pozornosti a bylo vymalováno. zkoušel jsem žmolky rošlehat, ale bylo to marné. 100% moje blbost :( nešlo jen o tu pauzu, ale měl jsem i příliš velký plamen… ale nebóóój určitě ho budu rehabiltovat :) je to neprůstřelná a desetiletí osvědčení klasika, takže bych se neobával!!!
Cuketko, v tvém případě se teda opravdu nebojím :-)
Prý pomůže okamžité ponoření hrnce do dřezu plného ledově chladné vody a zuřivé šlehání, ale jen pokud není příliš pozdě a pokud máš ten dřez předem připravený pro případy, že ti někdo neohlášeně zavolá. Jo, a v nejhorším se v tom dřezu dá utopit i ten mobil :-)
Florentyna:
:D bohužel, byl to ukázkový případ žmolkus inoperabilis :) jak to zkoaguluje tak není cesty zpět. napadlo mě dělat to raději ve vodní lázni stejně jako vinnou pěnu nebo holandskou, ale to bych se asi hodně dlouho načekal než mi to zhoustne nééé? za pokus by to stálo ,)
(p.s. dnes se mi ještě povedlo – jedno vajíčko na zemi, bodnutí do ruky při šťourání se ve vanilkovém lusku, obchlístnutí se vinnou pěnou, spálit si ruku o hranu trouby a lahodně zamastit čočku objektivu máslem, tolik pro představu, jakou jsme tady dnes měli ve vokovicích geopatogenní zónu)
Sražený krém se dá zachránit tím, že se ihned přeleje do mixéru a rozmixuje se. Takto jsem úspěšně zachraňovala směs na zmrzlinu.
Ve vodní lázni se krém dá ušlehat úplně v pohodě a netrvá to ani tak moc dlouho.
Jinak ale…pan C. je frajer!Pustit se do takto nelehkého úkolu!Kamera chválí!!!:)))))
a co třeba toto: zabaglione-sabayon-šodó?
vanlikové krém- creme anglaise
(někdy přidáváme i trošičku Maizeny) používáme ho nejčastěji k Plovoucím ostrovům- Ile flottante
p.cuketko> jiste ze _po_ 22.oo zakazat … jsem jenom slaby a chybujici clovicek, mate alespon priblizne predstavu o tom, co to dela s mym metabolismem a rucickou osobni vahy?! :-]]] a krom toho o 1/2noci je velmi zlozite zacit varit neco, co je rozpocitane na 2–3 hodiny prace :-/
No, tedy, to je ale úžasná buchtičková reportáž, úplně mě dostala a dávám si předsevzetí, že v sobotu se do nich URČITĚ pustím také. A ve středu bych si mohla dát malý vzorek v nějaké z pražských restaurací, ale nic neslibuji, protože vlastníc malé mimino, jsem poněkud nespolehlivá…
Romana:
výkonným mixérem nedisponuji :) ale dobré to vědět pro příště.
Pivli:
fakticky jo? já jsem myslel, že je u toho krému potřebná i nějaká redukce, ale zkusím. s vodní lázní (nejen v kuchyni) mám ty nejlepší zkušenosti! :)
Bali:
no jo sabayonů je milión, odkud se ale vzalo to „šodó“? Flo odkázala i na stopu u Rettigové, teď jsem se na to koukal a má tam crazy recept se zapálenou slivovicí a pojmenovaný dokonce jako „šató“! :) já našel jedině nějaké kreolské chodo/chaudeau z kondenzovaného mléka… :)
fugu:
:))) možná jestli existuje nějaký plugin pro prohlížeč, který by vám zakázal vstup na mé stránky mezi 22 – 8 h! nejlépe s výstražnou cedulkou („kuchyně je uzavřena“, „v noci nevaříme“ aj. ;)
ach, ani nedutam, to je naaadhernee, kouzelné, ba přímo rozkošné:-) jak se ty krasne male chaloupky pokryly tím úžasným vinným sněhem.. ach, slint
ano, kreolske chaudeau nebo chodo, se dělá nejčastěji z kondenz.mléka a řekla bych, že naše šodó vzniklo z tohoto chodo.
taky zajímavé
Ježíši, pane Cuketko, to tedy gratuluji a vůbec tak všechno! Ani mě v tom fofru a zamyšlení nenapadlo nutit Vám, že nemusíte případně mordovat celé půlkilo :). O to však zlatější řád za statečnost :). Pečení v plynové troubě jsem vždycky zbožňovala, nastavování teploty pohledem, poslechem a kontrola jejího dosažení neudržením ruky na dvířkách, hotová alchymie :)). Teď mám moderní potvoru, co je chytřejší jak já, to taky není úplně ideální poměr. O víkendu jsem se pokoušela o zmiňovanou (v původním komentáři) bábovku z vaječného koňaku (uznejte mi prosím alespoň částečnou tematickou souvislost), vzhledem ke kombinaci neznámý recept a neznámá forma, no.. neprobíhalo to tak docela optimálně :)). Ovšem jedlé to je!
Flo bych ráda ujistila, že reklama na její pravý vanilkový krém je účinná, hned si ukládám do paměti, kam si pro něj zase přijít :).
PS. A těší mě, že se ve Vás vylíhl další příznivce vinné pěny :).
misha:
jojoj krásné chaloupky, za nimi v pozadí (které nevidíte) ještě rozdusané a plápolající bitevní pole :))) byla to fuška ale stálo to za to!
Bali:
já bych právě čekal jasně pojmenovaný francouzský recept, který by alespoň vzádleně připomínal šodó, neblíž je zatím ten sabayon (vysloveno a simultánně říhnuto pětiletým šišlavým dítětem po dvojité dávce jupíka :)
ale kdo tam těm kreolčanům to kondezované mlíko přivezl??? mám teorii pochybného šodó-milovného misionáře, který nejdříve z francie utekl na haiti, tam v rámci mise založil výrobnu kondenzovaného mléka, ale kompromitován sexuálním skandálem, prchá na lodi směr střední evropa, tam se zubožený setkává s m.d.rettig, kterou svou tohou po šodó nakazí, m.d. poté skolena nestoudným francouzem z paměti vyhrabává jedině šató, protože se s ním cítila jako na zámku? je to rychlý náčrt údalostí, nejvěrohodnější jaký jsem svedl :) (chělo by to rozvést)
Pokroutka:
když už tak už! sebedestruktivní mise bez možnosti návratu jsou stejně nejvzrušivější!!! troubu Moru beru jako nejúpornějšího záporáka z celého kuchynního dramatu, je to vražedkyně a žhářka! ;) ať žije mořská pěna!
Teda vy mi dáváte!Ve středu putování za buchtičkami absolutně nestíhám, ale o víkendu se do nich snad i pustím.No, ale na druhou stranu, budu uprostřed pečení cukroví, tak bych byla přeslazená.Asi zvolím nějakou tu flákotu.Ale vím o nich, vím o nich!
BTW: pan C. by si zasloužil ňád Zlaté Cuketky…
…za statečnost a odvahu!
Anglický krém či vanilkový krém většinou dělám ve vodní lázni.Ještě mi teď přišel na mysl bavorský krém?
Mořská pěna, to je mastek. Jednička na stupnici :)).
Jak jsem slídila u Flo na stránkách, přemýšlím teď o moukách. Nevíte lidi o jakéms takéms odborném pojednání o ideální mouce? (Jako co kam.) Při nedostatku fantazie a znalostí mě vždycky nanejvýš rozruší recepty, kde se druh detailně nepraví, pak následuje střílení od boku a leckdy těžko o(či u)věřitelný ne/úspěšný výsledek, neb péct všechno třikrát rovněž nehodlám, přičemž do příště zapomenu, jak to vypadalo s první variantou. Narozdíl od zdejšího osazenstva se v kuchyňském prostoru pohybuji jen velmi obezřetně, stejně tak vzácně se pouštím do výše popsaných válečných tažení, radši bych si přečetla už zpracovaný materiál :), pěkně v knížce dějepisu (nástin je věrohodnost sama, pane Cuketko, jinak se věc snad ani odehrát nemohla :)).
pivli: No jasně, takový řád existuje, dokonce vím, v jaké pohádce, akorát že pořád ještě nevstoupil na vánoční obrazovky její druhý díl, kde se přešlo z vařečky na cuketku ;). Zřejmě se celá věc zdržela někde u sporu o autorská práva :)).
Kus flákoty? Jako šató :))?
Buchtičky s krémem či šodó jsou mým pondělním přízrakem :-) Až se podívám sem či onam, vypadají báječně. Záhadné šodó se objevuje v kuchařkách již před M.D.Rettigovou – náhodou jednu hodně potrhanou (v té už se snad ani listovat nedá) mám. A co jsem zjistila? Nic nového, jen to, že VINNÁ PĚNA u nás známá jako ŠODÓ. V Itálii jí říkají ZABAIONE, ve Francii SABAYON. Příprava je vždy táž, liší se jen v použité tekutině. Přidává se pro danou oblast typické víno (v mé staré české kuchařce „rakouské bílé víno“) nebo likér (Marsala, Sherry). Závěr je ten, že jeden jediný „správný“ recept na šodó existovat nebude :-) Jsme zase na začátku, ale buchtičky s krémem (ať už je to vanilkový nebo nějaké to šodó) jsou prostě úžasné !!! :-)
Do šodó zkuste místo vína šampaňské (dobrý sekt bude stačit :-)
ono se to možná z toho kondenz.mléka začalo dělat až později a na začátku bylo obyč.mléko.
Přemýšlím kde vypátrat původ toho receptu. Na Guadeloupe, Martinique atd. je tradicí podávat CHODO k nějakému pečivu, při křestu, prvním přijímání atd.
Já bych to zase viděla tak, že se to tam pilo už dávno a nějaký předchůdce „českého labužníka“ se tam mihnul, ochutnal a dovezl to sem ;-)
Výslovnost je stejná!
chaudeau (výsl.šodó) se také fr. nazývá Lait de poule, což je česky Ptačí mléko což je velmi tekutý vanilkový krém. No prostě je to celé zamotané!
Určitě kvůli tomu nebudu ani spát, tak ať to někdo kouká rozlousknout!!
Silně jsem teď čenichala na stránkách Florentýny a podle fotek bych řekla, že její buchtičky (z hladké mouky) budou bez kůrky, kdežto Cuketkovy (z polohrubé) trochu křupavější. Preferovala bych druhou verzi.
Major Milčák: nešlo by ještě jednou někde začenichat a vyčenichat jak je to s tím původem ŠODÓ???????????
Jejda, tady se toho urodilo!!
Kdyby to ve středu vařili někde ve školní jídelně, byla by moje volba dost jasná – i když bez vína.
Historicky jste se propracovali dost daleko, ale možná jsem první, kdo tady stanoví alespoň nějaké století:
zabaione, neboli omáčku z vajec, cukru a vína, si dávala už Kateřina Medicejská někdy v roce 1533. Kolem původu zabaglione nebo zabaione je několik příběhů, nejstarší asi z r.1500, původ pak se točí mezi městy Reggio Emilia, Torino a Dalmácií!!
Kromě místních vín se taky přidávala vína dezertní, jako třeba Marsala, a v 50. letech 20. století to dalo vzniknout italskému vaječňáku VOV.
Zapomněla jsem dodat, že jsem si to vycucala z italské Wiki, a tedy za kvalitu obsahu neručím, ale můžeme jí věřit tak dlouho, dokud nenajdeme lepší verzi…:-))
Vimaana1 :-) bude to tak :-) První byla omáčka Zabaione, Holandská omáčka se nechala inspirovat tímto kuchařským uměním Italů (geniální šlehání žloutků ve vodní lázni – neboť žloutky se srážejí již při teplotě 65 °C). Kuchaři tenkrát obíhali Evropu velmi rychle a s nimi i nové recepty. Domnívám se, že jsi na stopě !!! Dobrá detektivní práce. Co je ovšem zajímavé na celém tom umění omáček, že se jejich prapůvodní recept ani po dlouhá staletí nemění. Všechny ostatní receptury se polehoučku upravují, slavné omáčky nikoli ! :-)
No to je geniální! – fe francouzské Wiki se doporučuje Servir chaud, avec de la brioche lombarde appelée panettone.
neboli podávati teplé s italskou buchtou zvanou panettone – no to je přeci ta Buchta se šodó, není-liž pravda?
Já nevím u nás doma se dělalo šodo vždy z pudingu a s rumem a vždycky jsem se… totiž si pošmák.
Další pátrací akce objasňuje dokonce samotný název Zabaglione :-)
Vítězné tažení tiramisu, italského dezertu, světem nemá co do rozsahu a rychlosti obdoby. Výraz „tiramisu“ znamená v italštině doslova „pozvedni mě“, neboť je přes svoji zdánlivou lehkost skutečnou kalorickou bombou.
Ale zatímco lahůdka vznikla maximálně před 15 nebo 20 lety, původ jedné z jejích tradičních surovin – krému Zabaglione – nás zavede mnohem hlouběji do historie. Koncem 15. století byl čestným korouhevníkem města Orvieta vojevůdce Paolo Baglioni řečený „Zván Bajoun“.
Při jedné z četných bitev oblehl pevnost Scandiano a kázal vojskům získat potraviny na venkovských farmách. Nebylo příliš z čeho vybírat, obilí i dobytek bylo ukryto v pevnosti. Vojáci tak přinesli jen vajíčka, víno, med a bylinky.
„Zván Bajoun“ nechal vše uvařit dohromady do jakési sladké vaječné polévky a druhý den se obránci pevnosti nestačili divit: energií překypující vojsko generála Bajouna dosáhlo drtivého vítězství. Vaječný krém získal jméno po vojevůdci a základ dnes tolik populárního tiramisu – Zabayone, Zabaglione či Sabayon – byl na světě.
................
tak a už ty sladké starosti pouštím z hlavy a nechť pátrá po dalších podrobnostech šodó zase někdo jiný :-)
Vimaana1 :-) to je neuvěřitelné, jak se to rýsuje. ňekla bych, že máš absolutní pravdu. Tento italský vánoční moučník Panettone, připomínající svým tvarem Dóm v Miláně (Dolce del Duomo di Milano) … by se opravdu mohl s touto jemnou omáčkou báječně doplňovat. Viděla bych tam jasnou spojitost :-)
DolceVita: super – jestli je Grál italskej, vypátráme ho taky!! Jupííí…
Dolce Vita:
Za tento referat mate jednicku!
Re: 31: Moje švagrová dělá sensační moučník (recept právě telefonicky ověřený):
Rozkrájí celý Panettone, zalije spolu rozkvedlanými vajíčky, smetanou a hnědým cukrem, popráší buď skořicí a nebo muškátovým oříškem a zapeče.
Re: 21: Kondensované mléko. To se, pokud vím, dá připravit podomácku dlouhým opatrným vařením / odpařováním. Nemusí tedy nutně být z plechovky. Mnoho by nám o tom mohli říct Indové.
All: Bože.. ,já to snad zkusím! ( nejprve jsem se chtěl zachovat jako „chauffeur“)
Jsem naslano…tímhle jídlem by mi nikdo radost neudělal, i když bych asi byla slušná…) a trošku bych uždibla, ale pak bych ihned utíkala do prvního bistra na pořádnou porci gulášové polívky!!!:)
Tak tohle jsem nemnel od skolni jidelny, ve stredu to nafotim ve Wings Club!!!
Divkozeno: uz jsem se bala, ze jsem jedina cerna vrana, co povazuje buchticky se sodo za takovou spis nutnou neprijemnost, spojenou s detstvim… Ale kdyz to tady tak ctu, tak bych taky uzdibla :)
Dív-koženko a Perchto,
ne, nejste samy! Naviděnou v bistru!
jednorožec: to je něco jako fr. Pain perdu ;-)
Perchta,Jednorožec: Děkuji:)))Tohle je opravdu dobré vědět:)
Dívkožena, Perchta, Jednorožec – Jdu s vámi :-)))
Re: Bali, 40:
Za mého mládí se na Plzeňsku chudší versi říkalo semlbába (od Semmel = žemle).
V Anglii je to Bread and Butter Pudding. Jeden kuchař, James Martin, je proslulý svou „posh“ versí, kde místo bílého chleba používá croissants. Vzniklo to omylem, když jako začínající kuchtík objednal 3 tucty croissantů, ale přišlo jich omylem 33 tuctů a nevěděl, co s nimi.
Nouze naučila Dalibora housky?
Re: DolceVita, 42:
Pojďte s námi, bude nás víc, nebudem se báti buchtiček nic!
Re: pan C: Vaše buchtičky vypadají nádherně, ale když já mám hluboce zakořeněnou fóbii ze školních jídelen. Nothing personal!
Pane vrchní: Ještě jednu gulášovku, pěkně prosím…
Jednorožec. semlbába, zemlbába neboli žemlovka: krajíčky veky, tvaroh, jablíčka, rozinky, med či cukr, citronová š´táva, možno i tuzemáček.Zapéci, posypat moučkovým vanilkovým cukrem.jest na programu naší jídelny ve čtvrtek!!!!
Když už jsme u toho, co takhle chudí rytíři, he?:)))) Ad gulášovka: jdu s vámi, směr bistro – pochodééém v chod!
pane vrchní: k té gulášovce čerstvou houstičku a jedno malé pivečko!
pivli: Tak jo, já se k chudým rytířům dobrovolně hlásím :). Chutnají mi, s „pitomou“ plnotučnou hořčicí, cibulkou, kyselou okurkou a jablíčkem rajským, v ideálním případě ještě se šestnáctkou primátorem či benešovskou polotmavou třináctkou, stejně dobře jako rohlík z hořovické pekárny opečený nad ohněm nebo ještě čerstvý s máslem, domácí jahodovou zavařeninou a sklenicí bílinské kyselky. Achjo.
Na ty chudé rytíře jsem si musel zagůglovat. Prý je to původem z Německa.
Tady to je French Toast!
French toast, or pain perdu („lost bread“) as the French call it, is a breakfast delicacy…
http://www.bbc.co.uk/…h2g2/A158636
Jéje, teda ty buchtičky mě ale dostaly…ále když já se chystala o víkendu péct perníčky. Že bych tam mezi nimi propasovala i plech buchtiček? Není zbytí!:-)))
No a to ještě zítra otevírají cukrárnu u Erharta :-). Já se snad letos na to vánoční cukroví vykašlu… V sobotu jsme se navíc jeli podívat na německé vánoční trhy do Drážďan a nakoupili spoustu norimberských perníčků. Teď kolem Mikuláše je to nejlepší sezonní svačinka, zvlášť když se kombinuje s malými voňavými a šťavnatými klementinkami, jaké v téhle době bývají (ale zatím jsem na ně nenarazila).
Takže říkáte panettone přelít a) šodó, což mi mimochodem zní dosti jako chaudeau, čiliže cosik teplého, b) krémem, jehož jméno teplost neimplikuje. Vánoce se blíží, 27. vyrážím na lov zlevněných panettonů!
Guláš můžu taky, bohatý i chudý, i buřtový, hlavně nešizený.
Žemlovka je zimní jídlo venkova – co dá příroda: jablíčka, ořechy, tvaroh a staré žemle. U nás ji jíme často, dá se papat teplá i studená, a chuťově dokáže předstihnout i štrúdla.
Signorina Zucchina: a co třeba panettone a Bombardino? To je tedy síla, ale dá se to jen když je fakt pod nulou!!
Kdo nezná: Bombardino je italský hutný vaječný koňak, který se podává horký a se šlehačkou. Naučili jsme se to v Itálii na sjezdovkách, v Praze se dá taky najít.
Tuhle variantu buchtiček bych tedy vážně doporučila :-))
Teda! Člověk (cuketa) tedy chvilku není a hned se to rozjelo!!! Díky všem dedektifům zaintereosvaným v případu šodó. Co napíšeme do policejní zprávy? Asi že je to odvozenina zabaglione, která neznámo jak permutovala k názvu šodó… :) Díky generále!
(moje soukromá teorie se vydala směrem k staré židovské praze plné mystiky – šém → šodó → golem ???)
Major ad kůrka:
ano je to tak, podle obrázků u Flo bych to taky tak tipnul, u mně to bylo napovrchu i dole mírně křup (ale ne uplně), mezitím hebké tělíčko a asi nebudu daleko od pravdy, když si tipnu že za to může právě výběr mouky (polohrubá/hladká), ale nemůžu to vědět s jistotou, protože jsem pekl při neurčité teplotě! mimochodem těsto nabylo při pečení dvojnásobný rozměr!!! :)
Pokroutka + Jednorožec: no my nejraději chudé rytíře hezky z plátků veky, pospojovaných nejlépe přislazeným a dobře orumovaným tvarohem s rozinkami a vanilkou.Případně možno použít též marmeládu.Obalit a osmažit.Také je dobré ještě to celé rychle smočit v mléce.
Mám recept z Krkonošské kuchařky(nejen), takže by to k tomu Německu i směřovat mohlo.
Hm, když jsme u toho šodo a vanilkového krému (ať neodbíhám zcela od původního tématu)…spojit veku dohusta vymíchaným krémem by také nebylo marné.To by ovšem už rozhodně nebyli chudí rytíři!!!:))))
Vimaana1: nojo, na oříšky v žemlovce jsem zabudla.:))))Ty tam musí být.A máslíčko.:))
Ech…já hlava dubová!!!!A skořice pochopitelně, skořice.Už únavou nevidím, přeji všem doboru noc.A sladké sny plné šodo, vanikového krému, žemlovky, křupavých buchtiček a chudých rytířů.
No s kamaradem se chystame vyrazit tam, kde to mame nejblize (U Vodarny), takze pripadne poreferuji (a nebudu-li zbabely, tak treba i vyfotim :o).
pivli, 52: To mě na tom právě baví, říkala jsem si, jestli myslíte sladké, nebo slané, co z se z toho zase vyklube za záhadu :) a rodokmen. U nás se tak říkalo chlebu ve vajíčku naslano, „zbytkovému“ jídlu, teprve později jsem se setkala se sladkou variantou, která mě tím pádem překvapila :). (Jak jinak:)))
pan Cuketka a paní Major: Hmm, křupavé a jemné, to bude zase dilema.. vůbec nevím, kterým bych dala přednost. Možnost volby zadělá zase na nějaký nový průšvih :).
Hlásím naprostý úspěch s panettone politým šodó (šodém?). Jako vhodnější ke konzumaci než polít krajíce na talíři se ukázalo spíš servírovat šodó v nezávislých miskách/pohárech a účinkující si ručně namáčeli jednotlivá sousta.
Tato exhibice mi zajistila prvenství na piedestalu potencionálích snach italské tchyně!
Tak jsem se dal do pečení podle tohohle návodu. Pravda, povedlo se, napříč veškerému očekávání…ale POZOR( !!! )-v návodu nemáte zaznamenáno, že se do těsta dá to máslo…málem se mi to nepovedlo, naštěstí jsem se podíval i do jiného recepisu, a obohatil jsem těsto zavčas…tak bacha:)
no ale jinak to bylo vynikající :o)
ahojky, budu poprvé zkoušet zde vychvalující návody na buchtičky, už se těším, ale chtěla bych to zkusit i vanilkovým krémem od Flo a nějak se mi to nedaří zobrazit (jsou tam anglické nesmysly), pravděpodobně ten recept asi byl stažen a nebo nevím. tak zkusím šodó. Je možnost to opět dát na net a pro sichr je možné mi jej poslat ještě na meil – vera.ka@seznam.cz. Prosím,tak se zatím mějte a pak dám vědět jestli se to povedlo a jaký byl úspěch u rodiny
Zkuste dělat buchtičky podle tohoto návodu. Je to dobrá vychytávka:
http://www.mimibazar.cz/recept.php?…
Autor Cuketka se mýlí, nebo nehledal na Internetu slovo chaudeau, tak by se dověděl např. že Chaudeau je recept z Antil (Guadeloupu) na hladký mastný desert (viz dál ve francouzštině):
Onctueux dessert, qui ressemble à une crème anglaise, un peu particulière, est très souvent proposée en Guadeloupe lors des repas de première communion.
ale jó hledal, pokud se nemýlím, tak zrovna tyhlety varianty z kreolské kuchyně (jednu z nich zmiňujete) jsou domotané verze créme anglasie tj. vanilkového krému, nikoliv šodó, vinné pěny :)
60: možná by stačilo číst komenty od začátku ;-)
tak s tímhle receptem jsem teď odrovnala všechny na naší Erasmus večeři…teď už je jen naučit vyslovovat BUCH – TIČ – KI – SE – ŠO – DÓÓ
Tak jsem udělala v neděli šodo podle Vašeho receptu, pane Cuketko. Bylo by bývalo super, kdybych „šťávu z citronu“ nepochopila tak, že mám citron vymačkat celý (a nebyl z nejmenších…). Pak už jsem jen stála nad kastrůlkem s pěnou a přidávala hrsti moučkového cukru… No, musím uznat, že chlapi byli stateční, se zkřivenými hubičkami se dušovali, že je to dobrý, i když ve školce to vaří jinak… Takže příště tak maximálně 2× stříknout?
Přidat komentář