Kraków

Po každém cizím městě mám v hlavě jako v porouchaném kaleidoskopu. Kolaterální poškození a následné otřesy cukínovy soustavy. Natěšené čivy by ještě rády nasosávaly, zeměkoule už ale dávno podklouzla pod nohama někam jinam… ;)

Třídenní výlet do Krakova pro mě nezačal dobře. Hned v prvních hodinách výletu jsem si rozbil fotoaparát a nešlo s ním vůbec nic dělat. Úplnou mrtvolu jsem už mezitím přivedl k životu, na výletě jsem si ale musel poradit jinak! Koupil jsem si tedy snad poprvé v životě takovou tu fotící krabičku na jedno použití a reportek odfotil na ni.

Zúžený formát některých obrázků není dán velikostí políčka. Je to tím, že jsem do většiny záběrů směle strkal prstíky a pomocí zamlženého hledáčku mířil úplně mimo slibovanou kompozici! Omluvte tedy sníženou kvalitu vizuálu. Skoro všechny fotky jídla skončily katastrofálně a tak si budete muset vystačit s exteriéry, bicykly a maluchy… ;)

Nepříjemný faktor výletu do Polska číslo dvě – Poláci vůbec nerozuměli mojí polštině! Můj pečlivě pěstovaný blud, že hovořím plynně polsky, byl rozprášen hned v prvních chvílích ve městě. Laskavá paní v informační budce při rozhovoru se mnou zdvořile přešla do angličtiny. Sledování akčních filmů a hororů na TVP2 v dětství zřejmě nebylo optimální formou výuky polštiny. A to jsem byl hlavní tlumočník skupiny!

V centru ucha

Krakov mě hned v prvních chvílích zasáhl absolutní a nekompromisní připraveností na turisty. V samotném centru desítky služeb, obchodů a naleštěných památek. K tomu vstřícní a jako dostihoví chrti vycvičení pracovníci turistického ruchu. Místy se mě dokonce zmocňoval dojem, že bude stačit, když někde strčim kreditku a Krakov se mi pošle poštou v krásném zážitkovém balíčku na dobírku! ;)))

Maj to totiž dobře vymyšlené. Mrkněte se na mapku krakova, která připomíná průřez zajícem. To červené pod nápisem Stare Miasto u řeky je hrad Wawel. Ze zajícovy hlavy jde nahoru obří a zelenými parky lemované ucho. Do něj je nastrkané celé centrum. Tam, kde má čumák, je zase nádherné travnaté pobřeží. Vysedává tam celý mladý Krakow. Všichni mladí schovávají flašky do igelitek a hrajou na schovku s polišema, kteří dávají pokuty. Jezdí se tam na kole, čtou se knížky a provozuje se hromadný a vzájemně opětovaný o-čuming z laviček. Někde u zajícových tlapek je pak nápis Kazimierz. To je stará židovská čtvrť. Pokud se rozhodnete podlehnout, skoro vše se odehraje v zajíci a v jeho uchu. Bezva! ;)

Jídlo

Polskou kuchyni jsem ochutnával bez ladu a skladu. Bral jsem všechno, co nám přeběhlo přes cestu. Poláci jsou zřejmě posedlí řetězci restaurací a tak většina námi navštívených podniků patřila do řetízku s libozvučným názvem. Kdybyste chtěli jít na obyč polské jídlo, můžete vybírat z názvů jako Polskie Smaki, Polskie Jadlo, Chlopskie Jadlo a z všemožných dalších kombinacích obsahující slovo jadlo nebo polskie. Svůj řetězec mají i pirožky – Zapiecek, i cukrárny – Ciasteczka z Krakówa.

I když se jednotlivé provozovny mírně lišily, koncept byl všude zhruba podobný – přehnaný a kýčovitý interiér, obsluha ve stejnokrojích (téměř výhradně mladé slečny), jednoduché menu a přívětivé ceny. Některá místa byla bez obsluhy – jídlo jste si objednali, zaplatili a pak vás vyvolali od stolu pomocí blikajícího a bzučícího displeje k pultu. Vůbec to nebylo na škodu a příspívalo to k uvolněnému dlabacímu pojetí. Při objednávání jsem vždy tvrdošíjně mluvil „polsky“, obsluha zase „english“. Krásné výměny to byly! :)

Ochutnali jsme Żurek (obdoba našeho kysela), Barszcz (boršč baršč, často s pirožky), Gołąbki (zelné závitky s masem a s rýží), Bigos (zelí & maso) a Pierogi (plněné placaté knedlíčky).

Všechno bylo v základním jídelnovém provedení za minimální ceny. V centru Krakova tedy není absolutně žádný problém najíst se relativně slušné a místní kuchyně za pohodové ceny. Jsem rád že jsem ochutnal, ale nepotřebuji si to zopakovat.

V podobném rázu jako smaki a jadla byly vyvedeny řetězce Sphinx a Chaczapuri, ovšem s tím rozdílem, že se prezentovala ve friťáku a na grilu zmrvená „exotická“ kuchyně. Chaczapuri jsem bohužel absolvoval na vlastní kůži a bylo to neskutečně slabé, nedobré. Oboje však opět za minimální ceny, takže i přesto bylo pořád narváno. Pomalu mi tam došlo, odkud se vzalo sebevědomí potřebné pro expanzi Sfinxu do Česka ;( Solitérní podniky z kategorie fine dining a ze středozemní, americké a asijké kuchyně jsem s úlevou vynechal… ;)

Kromě Dámy s hranostajem a ladných cyklistek na nostalgických kolech mě už v centru nic nedrželo. Vlastně kecám! V porůznu zastrčených vnitroblocích se zahradami a stromy byly mnohdy zašité malinké hospůdky a kavárny. Tohle např. v Praze nemáme. Buď tam oxidují firmy, parkingy, nebo neurotičtí nájemníci. V Krakově jste si mohli dávat typicky polské pivo bez pěny ve dvorech roztomilých pavlačových dvorů. Moc jsem si to zalíbil a piva přiměřeně vypil.

Druhé město

Co jsem si ale zamiloval na celém Krakově nejvíce, byla stará židovská čtvrť. Od prvního dne jsem tam naší skupince neustále dezertoval. Do prostoru nad zadní zajícovy tlapky a ocásek. Do Kazimierzi.

Nic jsem si o ní nepřečetl a tak o ní nic nevím. Možná si mě předtím trochu naklepala krátká návštěva v Osvětimi. Té čtvrti jsem ale úplně a bez keců podlehl. I se šťopkou! ;)

Dokonce se tam stahovali stejní pobudové jako já. Na roztřepaných kolech a s knížkama v ruce. Přes den čilý obchodní ruch, který jen občas rozčísnul turistický elektrovláček. Prodejničky starožitností, pekárny, jídelny, hostely a restaurace. V noci rozsvícené lampy, hudba a před každým podnikem lidé vyvalení na chodníku.

Ze všech dojmů vyberu tři.

První je magická kavárna se zahradou Mleczarnia. Sedělo se tam ve starém dvoře pod stromy a odpadávající kvítky kaštanu lítaly přesně do piva. Dělali kávu podprůměrnou kávu Vergnano k nadprůměrnému domácímu ořechovému dortu. Jednou dopoledne jsem se tam začetl do knížky a kdybych jim nevyjedl všechny dorty, zůstal bych tam doteď.

Druhý světlý bod měl v sobě díru!!! Byl to totiž bajgl čili bagel. Miniaturní deli Bagelmama je prý jediný podnik v Polsku, kde zkoušejí dělat původní bagely. Těsto nejprve vaří, pak pečou. Každý bajgl vám udělají na míru v prťavé kuchyňce a servírují ho v ošatce ještě teplý. Měl jsem verzi s cibulkovým těstem, krémovým sýrem (lučinoid) a lososem za patnáct zlotuvek a k tomu vydání Kraków Post zdarma! Hmmmmmmm. Houska s dírkou… ;)

Fenomén třetí – zapiekanki! Ze začátku jsem absolutně nechápal, co všichni na těch zapečených bagetách s kečupem mají. Až později jsem zjistil jak jsem se zas já pomatucha krutě mýlila. Zapiekanka je obří bageta cca 10×40 cm placatá. Na ní se dává základní plňka (snad) z hub, sýra a cibulky. na vrch si pak objednáváte různé další přídavky. Celé se to pak zapeče v elektrické troubě. Zapiekanki vás dokonce nechají přinést s sebou do jakéhokoliv podniku v okolí.

V Kazimierzi se prodávají na místě s názvem plac Nowy. Uprostřed náměstí stojí asi pět bufíků s nabídkou zapiekanek, bramborových placků a snad i gyrosu. Všichni ale kupují jen zapiekanki. U každého okýnka byla vždy asi desetimetrová fronta. Nebylo to ani tak velkým zájmem, ale tím, že každý bufík operoval na miniaturních a dýchavičných troubách. Jedna zapiekanka trvala asi 8 minut a do trouby se vešly 4. Zbytek si dopočítejte sami… ;) Kolem náměstí je asi patnáct kaváren a pubů. Všechny mají stolky venku a všichni tam čumí na stánky se zapiekankami.

Naše první zapiekanka nebyla nic moc. Nedostatečně zapečená bageta, obyčejná náplň šunka sýr a špatný kečup. Stačilo ale jen popojít k dalšímu okýnku a začaly se dít věci. Nádherně propečené a křupavé pečivo, pečlivě promaštěné. Záhadná a strhující základní plňka, voňavé plátky domácího bůčku a záplava roztaveného sýra. Navrch česneková majda a jemně nasekaná jarní cibulka. Horalská zapiekanka. Už se chytáte? Zapiekanki, to je sport a vášeň na celý život. Neustálé hledání té nejlepší plňky, mačkání se ve frontách a zbožné hypnotizování staré elektro-trouby. Chci zapiekanku, teď!!!

Ve stručnosti jsem tady pro vás ze sebe vymačkal vše, co mi připadalo dostatečně cool a co jsem nezapomněl. Krákow je plný vstřícných lidí a zážitků. Je to kousek, není tam draho. Dobře se tam jí a žije. Cyklistky, pavlače, šeříky. Kraków… ;)

Reklama

Komentáře

Nahodou… mate to pekne vyfoceny i tim instantnim aparatem! V Krakowe jsem byla dva dny a taky jsem jich vetsinu stravila v Kazimierzi – ta fotka se serikem a pavlaci me tam uplne prenesla!

Zapiekanka je kult! A pak uz jen kyselou okurku za zlotuvku od baby na trhu. Jeszcze Polska nie zginela!

zapiekanka je něco jako mé oblíbené Panini? Často si jej dávám ve Francii, je to fakt dobrota ;-)

Já mám tedy ze zapiekankou tu nejhorší zkušenost poblíž českých hranic na polské straně u pohoří Szczeliniec Wielki a už jsem si jí kvůli tomu nikdy nedala. Holt si musí člověk najít vždycky to správné okýnko s frontou! (tu ale v Krakově pamatuju i u jednoho gyrosu právě cestou z centra na Kazimierz) Vůbec mých několik delších návštěv Polska se neslo spíše v duchu kulturním či památkovém než kulinárním. Na jednu polskou houbovou polévku servírovanou v kotlíku, hutnou, voňavou a neuvěřitelně dobrou ale nezapomenu!

jsem unešená…krásně napsáno i vyfoceno, hlavně ta poslední fotka je moc vydařená!

Jo Krakow, byl jsem tam jen chvili, ale podle vseho je to jedno z nejkrasnejsich polskych mest. Tenkrat jsme tam s nasi kulturni skupinou zpusobili mensi poplach v mistnim lahudkarstvi. Kazdy z nas kupoval pres pul kila polskych karamel – tzv. Krowky (aspon myslim). Pani s nevericne kroutici hlavou vytahovali z pod pultu mirne zaprasene krabic a odvazovali po pulkilech tech (ne)obycejnych karamel, ktere nikdo nekupuje. Jestlipak jsou jeste k dostani?

Mě z polské kuchyně asi nejvíc dostala jejich zupa ogurkowa, okurková polévka. Dělá se z kvašených okurek, láku ve kterém kvasily, dává se tuším také mrkev a občas další zelenina. Je nádherně slano sladko kyselá a je naprosto ideální lékem, pokud to večer předtím přeženete se Zubrowkou, popř. polským piwem, takové Okocim Mocne dokáže být pěkný bolehlav ;)

Byl jsem ve Wroclavi 6 týdnů v roce 89 a zapiekanku jsem si nedal – všechny stánky s ní dost páchly… jsem rád, že se to zlepšilo. Ale od roku 89 se v Polsce muselo zlepšit snad všechno.

V Krakove jsme pred lety zazili kulturne-pivni sok. Byli jsme neskutecne prekvapeni, kdyz jsme dostali na studentskou kartu ISIC slevu 20 % na PIVO! – „studentska snizka“

V Krakově jsem před pár lety byla na týden a město se mi strašně líbilo. Jak tam ráno zvoní zvon na náměstí, obří antikvariát v průchodu u nádraží, zastrčené kavárničky a za rohem Solné doly Wieliczka. Znáte film Dvojí život Veroniky? A nejradši mám barscz s uszkami a jedině ten :)

Jé, to je krásná reportáž z Krakowa :) Já se byla v Krakowie podívat vloni v létě, a doufám, že letos se mi to podaří také. Byli jsme tam hrozně krátce, jen dva dny, a mám pocit že jsme si to tam nestihli pořádně prohlédnout. Navíc letos umím mnohem lépe polsky :)

Ja tam byl asi tak pred trema rokama a vubec se mi tam nelibilo :o)

Já byla tak v Krakově, moc se mi tam líbilo, přestože to bylo v zimě a zrovna strašně nasněžilo a hned roztálo. Měla jsem lokálního průvodce tak jsem si to fakt užila.
Takové ty typické precle jste si pane Cuketko nedal? Mě zaujalo ohřáté pivo s panákem sirupu, pak taky strašně dobrý černý čaj, zase s panákem sirupu (malinového, ten jsem si i odvezla).
Přesně jak píšete mě nejvíc fascinovali kavárny zastrčené ve dvorech, vetšinou se samoobsluhou, bylo to tam báječné a slibuju si, že se tam ještě jednou podívám – v létě.

Perchta:

jojojoj Kazimierz. Krakow turystyczny si můžouklidně nechat, jen ať mi daj Kazimierz ;)

RVHP:

cult! ano. trhy jsem v článku úplně vynechal. byl jsem na tom s názevm stary kleparz nebo jak se to píše. plno plno plno zeleniny. v sezóně zrovna byla rebarbora, mladé vytáhlé ředkvičky a malinkatá řepa. bez obrázků je to poloční popis. moc dobře by se dalo nakoupit a pak uvařit ;) pak ještě na bleším trhu v neděli. tam mě zase zasáhla nabídka místních jízdníchkol… chystám se na ně co nevidět… ;)

Dv:

moje první byla taky otřesná!!! za okýnkem to chce toho správného zapiekanko-mastera ;))) na tu horalskou jen tak nezapomenu :)

kulinárně jsem osvícen nebyl, kdbych toměl srovnávat s ostatními cuketkovými výlety tak zatímnejslabší. ale vlbec nic to nemění na tom, že se mi tam děsně líbilo a hned bych tam jel znovu ;) na pivo bez pěny, bajgl a zapiekanku!! ;)

Bali:

no něco podobnýho, mrkni se na fotku ;) tohle ale ve Francii 100% nedostaneš!

Eja:

jo mě se taky líbí nejvíc. zmáčkla se z krabičky uplně sama. a je to slečna seící venku u stolečku před kavárnou, jak pozoruje fronty na zapiekankiii ;)

dlouhan:

kruwki mají a stále prodávají. chtěli jsmenakoupit poslední den výletu v neděli, ale nechali jsme se vypéct nějakým svátkem. takže prt.. ;) jinak je ale zbožňuju ;)

skip:

tohle mi uniklo a nikde jsem ji neviděl,je to podobné jako chlodnik z řepy, že ju?

btw okočim – jeden z nej názvů pro pivo. člověk by se z toho totiž celý okočil ;)))

Sklenička:

myslim že to tam poskočilo neksutečně. v některých ohledech to bylo ve službách mnohem lépe propracované než u nás. za vypíchnutí stojí hlaně ceny. i v centru krakova, přímo na náměstí se dalo najíst i s pitím za cca 150–200,– Kč… to by se na taromáku nepodařilo ;))

lucianka:

pravda!!! viděl jsem tu ceduli v jedné literární kavárně ve dvoře, nabídka platila snad dokonce jen pro studenty určité fakulty ;)))

Ofelie:

double eroniqu znám. poctivě jsem utoho filmu usnul ;) pustím si ho ale znovu. boršč s ušima může být ;) měl jsem a byla to sranda. jinak mě ale všechyn pirožky zklamaly – tím jak z toho dělaj takový byznys tak to dělají nějak na rychlo šup šup, těsto většinou převařené, rozpadavé. plňek v nabídce sice milion,ale všechy se k sobě nakonec podobají jako vejce vejci. škoda :) ale fandim!

z řady zkomercionalizovaných a obnovovaných tradičních jídel na mě nejlíp působily bajgly. ti lidé si s celýám konceptem dali opravdckou práci a i samotné konečné provedení byla ruční apocitvá práce. z čerstvých surovin :) respect.

Michaela:

dva dny jsou tak akorát na rozkoukání, ale mě by stačily. jedne den bych ležel na nábřeží a ukrýval pifko přd policíc. druhý den bych proseděl v „mlékárně“ odkud bych se zvedal jen pro blízké zapiekanki ;)

David:

škoda ;) možná tam na vás bylo moc cyklistů? ;)))

Anonymní:

precle od babek s pojízdnýma vozíčkama jsem si nedal. nějak jsem tomu neuvěřil. udělal jsem chybu? ;)

ohřáté pifko jsem taky minul, jajajajja. ty samoobsluhy vypichujete srpávně. mám pocit, že by se měly rozšířit víc i v česku – lepší než protivná pomlá obsluha, samoobsluha ;)

Cukcuk, já tu fotku viděla, ale myslela jsem, žes vyfotil nějaký nepovedený exemplář ;-)
No, toto opravdu nebude Panini :-(

pan Cuketka:

Kdepak, zupa ogorkowa je horká, vaří se to! Jestli někdy cestujete do polského příhraničí a nenarazíte na ní v nějaké restauraci, tak se dá také koupit už hotová v supermarketech. Prodává se po půl litrech v takových sáčcích (podobně i žurek, zupa borowikowa a další), stačí jen ohřát. Popř. můžete i zkusit vařit podle wikipedie ;)

http://en.wikibooks.org/…g%C3%B3rkowa

Okočil, to je přesné :-D

krakow je super – ale určitě to není jediné místo, kam stojí za to se vydat ;) speciální kuchyně je hlavně v horách (zakopane je trochu moc turistické, najdou se i lepší místa), výborná je i wroclaw ;)

piwo grzane je super, ale ve větším množství je to smrtonosný bolehlav :)

No jo Krakov, ten v minulem roce navštivilo víc turistů než Prahu.

Jaj, hned bych tam taky zajela. Byla jsem v Krakowě tak dva roky zpátky, jen na jeden den a asi nejvíc se mi tam líbil perníkářský obchůdek poblíž hlavního ?? náměstí (uprostřed něj je taková velká budova, ve které je tržnice).
V tom obchůdku měli nepřeberné množství druhů perníků, ale asi nejvíc mě zaujal takový strašně tmavý a strááášně tvrdý, ve tvaru nějakého polského světce. Ehm, ten perník byl tak výborný, a TAK tvrdý, že chudák světec nebyl rozkousán (to vážně nešlo ukousnout), nýbrž až doma rozsekán sekáčkem na maso. :) Čímž se mu teda omlouvám, ale příště bych to klidně udělala zas :D

Pane Cuketko, krásná reportáž a fotky se Vám povedly. Vzhledem k tomu, že je to instantním foťákem – bravo. Já takhle hezké snímky nepořídím kolikrát ani tím svým pididigiťákem.
Omluva veliká, prohlašuji, že pan Cuketka na nás neprďánkuje, chystal velkou reportáž a musel být zemdlen!

Zupa ogorkowa je moc dobrá, taky mi v Polsku kdysi moc chutnala, stejně jako jejich saláty a zeleninové oblohy, které byly u každého jídla. Ale mám zkušenost pouze z hotelů, v rámci kdysi populárního Závodu míru. Wyścig pokoju.
Jediné co nemusím je žur, žurek. Oproti českému kyselu je ten rozdíl, že žurek se nejprve vaří a pak kvasí. U českého kysela je tomu naopak. Žurek dělávala babička a bylo to jediné (po smažáku), co jsem opravdu nemohla…ale kdoví, třeba by mi dnes chutnal…i když smažák ani omylem…

Dlouháne, krowky jsou samozřejmě nesmrtelné. :) Já jsem byla v Polsku před několika měsící a taky jsem si samozřejmě jeden balíček pořídila.

pan Cuketka:
Precle byly moc dobré, hodně je kupovali i místně vypadající lidé, tak snad to není jen turistický tahák.

iscilitytight:
to pernikářství ale prodává zboží prý z Toruně:)
adaMM: taky jsem pro Vratislav, to je mé oblíbené město! Na rozdíl od Krakova jsou tam výborné mléčné bary:)

tehdy v 89 roce by vam na f&b report stacila 1–2 fotky. Nebylo tam co jist – neuveritelna bida…

Slovy klasika: hmm, Kraków, tam sem…taky nebyl. A jak bych rád! Furt si to plánuju a furt to, mrcha, nevychází… I když – má to ještě cenu, když už teď všechno vím? :o))

Pro Skleničku – já byla ve Vratislavi na jakési výměnné praxi dokonce už v roce 1988, na 3 týdny – jídla pomálu (a ještě k tomu do všeho cpali kopr, který jsem tehdy nesnášela – teď už jsem si zvykla). Ale město je to pěkné, to jo, a fotek mám – na mě dnes už neznámém místě – uloženo víc než 1–2, jen je najít. V rámci té stejné akce jsme pak ještě jeli do Gdaňsku, tam to bylo celkově o dost lepší..
Rok předtím jsem byla na něčem podobném v Pribaltikě, moc příjemné, mimo jiné i z kulinárního hlediska.

skip:

děkuju moc. příště už budu vědět ;)

AdaMM:

do hor jó? docel jsem přípravu na výlet odfláknul a moc to nestudoval. polepšim ;)

iscilitight:

perniky jsem minul :) ostatně minul sjem toho hodně – vysedával jsem v kazimierzi a popíjel pifo/kafe ;)

Pivli:

;)) neprďošil, pekleně se sousředil ;) psal jsem to iuž na začátku z výletů a z následných článků mám hlavu jako balóóóń!

žurek byl o.k., ale obecně mš zklamaly brošče, v tom podání jaké jsem ochutnal byly strašně řídké, jakoby vzali jen vývar z kostky a zabarvili ho řepu. asi jsem měl smůlu ;) a taky jsem nenavštívil ani jednu „pořádnou“ & samostatnou reštiku.

[email protected]:

taky maj jo? já jsem šel dle instinktů s davem. v kazimierzi všichni večer drželi v ruce zapiekanku, tak jsem si taky nějakou museli pořídit. vyfotil jsem taky naprosto geniáklní gril podnik, ale fotka skončila podexponovaná tonaprosté tmy.

byl to takový bufík se čtvercovou základnou, dvě stěny byl gril a přípravna jídla, druhé dě stěny byl pult s lavicemi. bylo to furt úplně narvaný. člověk si objdnal talk, že se nahnul přes gril, ukázal prstem a už seděl s plným táckem :) vonělo to úžasně!!!! a kouřilo se odtama ;))

Sim:

něčital, jen sem viděl odvozenej filmik ,)

Jana:

ano,kravičky,mňam ;)

marqeta (předtím omylem anonymní, ale teď už ne):

dyž já si vystačil s kocháním nad těma srandovníma osůbkama, které u těch stánků byly. moc kochací ;)

Dv:

mléčné bary: ty jsem měl asi jako jediné nastudované, čekal jsem že jich tam bude hafo,a le kde nic tu nic ;) zůstal jse celý výlet bez mléka!!! wroclaw tedy, oká ;)

sklenicka:

já ti uplně věřim ;) v celém to městě šla cítit taková šílená dynamika. někdy to bylo vyhrocené až příliš. ale moc a moc se snaží, držim jim palce ;)

Pro Cuketku – ono obecně jsou ruské a polské boršče celkem jiného složení, hustoty a konzistence… Jsem myslela, že o tom víte, takový kulinární guru. ;-) P.S. To měl být pokus chtip.

To bych se teda do Krakova hned vypravila – i fotky jen z plastikového foťáčku jsou pěkné. Zapiekanky mají i v Holešovické tržnici, teda v RIVER TOWN PRAGUE

.pokračování, nějak se mi to celý odkliklo moc brzo, vypadají úplně stejně jako na fotce a lidi je hojně kupují a konzumují, já neměla tu odvahu, ale asi budou dobrý.
Díky za skvělý tip na výlet. Ještě by to chtělo nějaký tip na pěkné a nedrahé ubytowanie (to je moje polština). Dzienkujem bardzo.

aida:

nene (na boršče) jsem uplně levej :) ono to bude zas asi jako se vším. dlouhatánské rozplizlé receptové kontinuum. mám tady doma polskou kuchařku od vašáka, má tam poslký boršč a krakovský boršč, ten krakovský by odpovídal – prostě jen vodička :) to co jsem chutnal ale mělo ještě bonusouvou „levnou“ příchuť po vegetě… (samozřejmě, knížku jsem v překapení vyhrabal až dva dny po návratu z výletu!!!;)

ren:

uuááááááá!!! zapiekanky v prazeeeee!!!! ;)))) a dokonce v river townu :))) co to tam s těmi anglickými názvy a barevnými logy zase vyvádějjí???

děkuju za tip ,)

dziekuje za calkowicie pozytywny artykul o naszym miescie.. juz myslalem, ze wy Czesi nas nie lubicie..

Praga tez w sumie niezla :)

V Krakově jsme byli asi úplně stejné tři dny jako pan C., dojmy ještě vstřebávám :-). Přiznám se, že se mi nepodařilo najít dopředu nějaká místa, kde se najíme přiměřeně levně, tak jsme jednou skončili také v gruzínské restauraci (ale dalo se to, i když je to masovka, ale obrovské porce potěšily hlavně chlapy…), měli i ten preclík a teplé pivo (mňam), v Bialsko-Biale jsme měli v kavárničce dokonalou teplou Šarlotku (tak říkají jabkovému koláči z křehkého těsta), ale zlatý a úplně nečekaný hřeb programu byla malá restaurace – spíše bufet v Kazimierzi – jmenovalo se to U Dorotky (hned kousek od Tepml. synagogy), cena například za pirohy byla 6 zlotých, a ty sýrovo-bramborové, které jsme měli, byly dokonalé, uvařené tak akorát, se smaženou cibulkou, prostě mňam, ostatní jídla max. do 10 zlotých, a všechny polské a dobré, až vynikající! Ale jinak mne mrzela hlavně absence cukráren, které slibovala z doby před 25 lety moje babička – moc jich tam nezbylo, asi ustoupily nočním klubům…

Dobré ránko,
když už jste tu mluvili o zapiekankách, tak bych měl další typ, kde se dají v Praze ochutnat. U stanice metra Nádraží Holešovice je Mc Donald a nalevo od něj stánky s občerstvením. Kromě tradičních smažáků, hambošů a párků v rohlíku, tam mají právě zapečené bagetky, které zhruba odpovídají zapiekankám. My na ně chodili už jako studenti v jednadevadesátém. A všem nám moc a moc chutnaly. Pak jsem na tuhle mňamku zapomněl a loni ten stánek cestou ze ZOOšky znovu objevil. A světe div se, zapiekanky tam stále měli. Se šunkou, sýrem, salámem a houbami. Jen si vybrat. Takže kdo jste z Prahy, anebo budete mít cestu kolem, stavte se a ochutnejte. Já tam tenhle týden skáknu a pak podám raport o tom jestli jsou stále tak dobré, jako před lety…:o))

Škoda, fotky jídla by se hodily :-/
Ale díky za reportáž ;-)

polsky BARSC je neco trochu jineho nez BORSC. je to v podstate silny vyvar z masa a repy, ji se k nemu takove male tasticky – pasceciki, ktere jsou plnene mletou masovou smesi – byva ruzna, hovezi, casto vnitrnosti-plicka apod. a je to moc dobre :-)

42:Je až dojemné jak často se řeší spory odkud je ten jediný pravý boršč. Měl jsem možnost ochutnat „originály“ z Ruska, Polska i Ukrajiny a co na nich shledávám přitažlivým je obrovský rozdíl proti narůžovělé, moučné kaši podávané v českých restauracích. Hodně Rusů a Ukrajinců se v Čechách do přípravy boršče ani nepouští, s obavou že by to nebylo ono…:-) Boršč mě fascinuj protože je ho tolik druhů, a je to vlastně kompletní jídlo se vším vším všudy. Já s oblibou připravoval tzv. židovský boršč se skořicí a rozinkami.

rachad: rozdil mezi borscem a barscem mi byl takto prezentovan rodilym polakem :) a spor v tom neni zadny. jedna se proste o jine jidlo, v podstate u nich „svatecni“. jinak samozrejme variant borscu je nepreberne…

44: Rachad má pravdu, ani baršč neexistuje jediný ten správný. Existuje třeba baršč šťovíkový (můj oblíbený:-), pak čím blíž k ukrajinským hranicím tím víc se baršč podobá ukrajinskému boršči. A sváteční? To nevím, část mé rodiny pochází z Volyně (která byla Poláky nějakou dobu vlastněna), ale baršč se za sváteční záležitost nepovažoval.

bada:

baba, máte úplně recht!!!! ;) díky, nebylo mi to jasné a spletl jsem si je. díky vám jsme tomu teď dal hoďku samostudia a snad si to trochu ujasnil!!! ;)))

vyrážím na sběr bolševníku a doufám že nedojde k podobné záměně jako u slavnéhop medvědího česneku :)))

46: pane Cuketko o za lektvary hodláte vyrábět z bolševníku??…:o))

Povedená reportáž! Hned bych se teleportovala ke stolečku se šeříkem a ořechovým dortem:-)

Já mám na žurek dobrý recept od zelináře z trhu v polském Těšíně. Hovězí vývar, žurek a šlehačka se prohřejí, musí se míchat, žurek se připaluje. Vleje se to do vařených rozmačkaných brambor s cibulkou, osmaženou na másle, do toho dobrá polská klobása, nejlépe opečená bílá. Je to vydatné a přitom nakyslé, osvěžující. Žurek se tam dá koupit v sáčku podobně, jako kyselé zelí nebo v láhvi.

Lucka: to jsem ani netvrdil :-) jenom jsem se snazil objasnit ze barsc a borsc neni to same. a ad „svatecni“ – takhe mi to bylo prezentovano, zrejme to tak maji v rodine nastaveno :-) muzu se prilezitostne optat…

Teda ten Knudsen v titulce (německej Ford taunus) se už jen takhle nevidí. Moc pěkný autíčko a to hejno polských fiatů jakbysmet. Jsem nevěděl že jste se dali do motorismu..
Barsco jede..

Lio:

čuměl bys, kolik tam toho jezdilo. aj kola aj auta, krakowčani nás totálně valili po ušách!!!! :)

Navštívil někdo z vás Varšavu? Budu tam v pátek služebně a zdržím se až do soboty, pokud máte nějaké dobré, nejen kulinářské tipy, uvítám :-)

Mr.Cuketka: To každopádně:-)! Vezmu s sebou foťák a zdokumentuju.

57– Dzenkuje bardzo. Nic podobného na českém netu opravdu neexistuje.

Akorát si říkám, jestli jsou Penne peperoncino z pieczarkami panierowanymi z omáčky Uncle Bens opravdu receptem polskym.

JEDEN ÚDRŽBÁŘSKÝ:

právě jsme provedli upgrade redakčního systému na nejnovější verzi. je dost dobře možné, že se zde něco pokadilo či zepsulo. kdybystě dajačo zbadali, prosím písněte (pakliže vám půjde vůbec komentovat ;)))

díky za trpělivost!

Klidne prelozim to, co si budete prat...... budu cekat na sugestii ;-)))

Nektere recepty jsou proste od ctenaru, kteri se preddeji s tim, na co sami doma prisli. Ne vzdy je to bohuzel podarene ;-))))

vrele doporucuju polevku „chlodnik“ – kazda verze je opravdu vyborna. nejlepsi je asi chlodnik litewski a chlodnik z botwinki

a tem, kdo obcas zajede do Polska, doporucuju nakupi krupnioki (bile a cerne). je to neco jako English white and black pudding. vyborne z grilu......

To máte pane Cuketka pravdu, že Chaczapuri je trochu fastfood, i když se tváří hoch. Ale já ho mám ráda, beru ho tak, dávám si tam zeleninovej nebo kuřecí lavasz, a nějak mám slabost na ty jejich omáčky :) Polsky se tady mluví prej trochu jinak než v celým zbytku Polska, takže ta vaše polština možná neni až tak blbá. A zapiekanky… no, jen JEDNO z těch okýnek jsou ty NEJLEPŠÍ zapiekanky v Krakowie, a samozřejmě to na sobě nemá napsaný, je velmi skromné :)) Ach, a pirožky… co se týče jídla mi tu vadí snad jediná věc, že si tu nesednu na skleničku za dvacku jako v Čechách. Je tu hrozně drahý rozlejvaný víno… Ale jinak je Kraków prosté úžasnej :)

Pekny clanek a pekne komentare. Moji varsavsti pratele rikaji „barszczyk“ opravdu jen tomu vyvaru z repy, maximalne jeste k tomu maji „uszka“ :-). Nasemu pojeti borsce rikaji „barszcz ukrainski“. Zupa ogorkowa byl pro me docela kulturni sok, ale je vynikajici, jedl jsem ji ve verzi i s brambory a kousky veproveho masa, takova „polska zelnacka“.
S Augie souhlasim, chlodnik litewski je zvlaste v lete vynikajici.
No a pierogi – paradoxne ze vsech nejvice mi ve Varsave chutnaly „pierogi ruskie“ ;-), je tam uzasna specialka na pirohy (ulica Bednarska pro ty, kteri by tam jeli, kousek od Stareho Rynku smerem na Krakovske predmesti, nalevo), takovy polobufet :-).
Bohuzel mi rovnez mi pratele rikali, ze klasicka zapiekanka je vytlacovana gyrosem, takze je dobre, ze alespon v Krakowe se drzi neochvejne – ja ji rikam „oblozeny chlebicek po polsku“ :-).
A pokud jde o pivo, existuje nejen piwo grzane (tedy horke pivo s malinovou stavou a skorici), ale i piwo se sokem, tedy cmrdne se do sklenice trochu stavy a dotoci se pivem. To druhe mi prislo chutove dost ekl, mozna tim, ze je to v Polsku typicky damske piti ;-).
Asi se neda rici o polske kuchyni, ze by byla nejak sofistikovana, ale presto ji mam rad ;-), cas od casu :-)).

Včera jsme se vrátili z dovolené po Polsku na motorce. Mimo jiné jsme navštívili Krakow.Ubytování na severu města v kempu Clepardia (malý, ale pěkný a čistý). Krakow se mi líbil, lákadlo pro turisty, příjemná prohlídka Starého města. Po třech dnech jsme pokračovali na Oravu, kde s Polskými kempy jsme si připadali jak v Mosteckém Chánově (ale to sem již nepatří).
Krakow mohu doporučit!!

Já tam jedu příští čtvrtek na 4 dny. Už jsem moc těším a ten Tvůj článek mě nabudil ještě víc.

Tak se mi krowky podařilo taky ochutnat (reklamní od LOTu) a bože to je lahoda!!! Jinak krásná reportáž.

Dost dobrý článek. Byl jsem v Krakově snad 10×, můj vztah k němu je cosi těžko definovatelného, jakoby téměř erotického. Kazimierz je úžasný, doporučuji ještě přes řeku čtvrť Podgórze. Ta vzdor vší špíně nádherná zanedbanost ulic, evokující onu přiměřeně ponurou nostalgii… (dost podobné některým zákoutím Kazimierze) Jen prosím někoho o trochu podrobnější informace o „pavlačových“ nebo „vnitroblokových“ hospůdkách. Asi nejsem dostatečně otrlý, ale ještě mně nenapadlo do nějakého vnitrobloku vlézt a hledat tam hospodu… Díky

Naprosto jsem podlehla polské specialitě – čistému červenému barszczu. Fascinuje mě, že jej mají i na benzinových pumpách jako nápoj!!!! (instantní, zalitý jako kafe – ale skvělý). Dokonce jsem zažila na jednom dost honosném polském rautu, že šálky s horkým barsczem roznášeli číšníci jako šampaňské – tehdy jsem mu holdovala skutečně nezřízeně a nebyla jsem sama:-) Je to jedna z mála věcí, která mě smiřuje s nekonečnými přesuny po strašných polských cestách.

ja som priamo v krakove ochutnal iba bigos, bol skvely, a este teple pivo s medom, nejake grce sa to volalo, zapiekanku sme mali ale v osviencime, chutila aj napriek obsolvovanej prehliadke

bigos naprosto zbožňuju, ten jsme si v Polsku dávali nejčastějš!

A to teplý pivo jsme nepila, ale myslim, že se to jmenuje „piwo grzane“

Krakov je boží! V tomhle počasí je ze zeleného králíka spíš albín, ale to nevadí, jídlo jsem si tam užívala. Na vánočních trzích na každém rohu grilovaně uzený oscypek s brusinkovou zavařeninou, k obědu nejlepší bigos, co jsem kdy jedla, na nápojovém lístku poměrně často kvas… A jako suvenýr jsem si odvezla litevský černý chleba s medem a dvacet kousků jakéhosi krakovského pečiva, co už nevím, jak se jmenuje; je to kulaté, smotané, dost hutné, uprostřed to má díru a prodávají to na úplně každém rohu za 1 – 2 zloté. (pět kousků padlo za vlast už ve vlaku :) )

Ještě že jsem nedala na varování příbuzných, kteří v Krakově jedli jen vařenou slepici :)

mnam, krakowska zapiekanka:-) asi pred dvema tydny me na ni popadla strasna chut… chci lonsky kveten a cerven, och…

nevíte někdo, jestli někde prodávají makrobiotické zapiekanki ?

Komentáře jsou uzavřeny.