odšťavňovač? RSS

↪ 1 bebe: Tak ja mam presne ten, po kterem pokukujes (Catler JE 4010). Mam ho 2 roky, odstavnuji take cca 4 litry, 1–2× tydne. Jsem s nim naprosto spokojena, funguje porad stejne. Predtim jsem mela nejaky levny, sice podobneho tvaru, ale take se to prehrivalo, pak se ten plast i nejak odlupoval, jak se to tocilo, padalo to do stavy. Tenhle muzu urcite doporucit. I cisteni je OK, do nadoby na odpad dam vzdycky jen igelitak, pak to cele vyhodim a ostatni dily trochu oplachnu a dam do mycky. Sitko myji vetsinou rucne, je k tomu specialni kartac.

Mám předchůdce tohoto http://odstavovace.heureka.cz/…-eesf-103-1/, ještě pod značkou AEG. Funguje zcela bezchybně asi 10 let. Velmi čistý provoz, nádoba na odpad dobře těsní. Aktuální verze má navíc jen nádobu na šťávu. Sítko čistím kartáčkem na zuby, z odpadu dělám „křížaly“ (jádřince vykrajuji).

Jestli mužu doporučit, tak dobrá volba rozhodně je, jak už tu bylo řečeno Catler JE 4010.Úsporný, vysoce výkonný odšťavňovač, nehledě na to, že je i pěkným kousekm do kuchyně:).
Není hlučný, pracuje rychle, dostanete ze surovin maximum šťávy co jde.
Čištění je snadné, rychlé.
Investované peníze se vyplatí.)!

Já mám Hurom Slow Juicer a jsem s ním naprosto spokojen: http://www.mujhurom.cz/. Je to samozřejmě naprosto jiná cenová kategorie, ale podle mě se to vyplatí. Je šnekový, čili má větší výtěžnost a šťáva není tak provzdušněná jako v odstředivkových odšťavňovačích (je ale dost hustá, což ne každému vyhovuje). A hlavně odšťavní naprosto cokoli – s oblibou třeba odšťavňuji vlašské ořechy a míchám to pak s mrkvovou šťávou. Firma Hurom je hodně tradiční, dělá už pár desítek let jen odšťavňovače a umějí to, myslím, dost slušně.

Tak jsem se po dlouhé době vrátila k odšťavňování a zřejmě svůj stařičký přístroj Zelmer Julita vyměním za něco lepšího a novějšího, uvažuji o Catler JE 4010. Máte nějaké nápady na chuťově dobré šťávy ze zeleniny + ovoce? Sem s nimi! Nejde mi o známé a chutné kombinace typu jablko + mrkev, ale spíš o to, jak by se dala sníst i zelenina, z níž by samotná šťáva zřejmě nechutnala nic moc. Tedy co k ní přidat. Dnes jsem zkusila 1 velký červený grep + velký brambor, chuťově dobrá kombinace (škrob z brambory má ovšem tendenci se usazovat dole a je třeba šťávu při pití promíchávat). Také mne nadchla kombinace 1 celý hlávkový salát + 2 jablka + 1/2 citronu. Normálně nejsem ovo-zel-žrout, tak se snažím do sebe dostat vitamíny alespoň tímto způsobem. Uvítala bych tedy tipy na chutné zpracování zeleniny (možno v kombinaci s ovocem), např. na zelí, kapustu apod. Díky.

↪ 6 Krizik: A hlavně jsou syrové brambory jedovaté ;) (obsahují lektiny, které se varem ničí)

Že bych se tedy dnes otrávila? Četla jsem, že šťáva z brambor je nejlepší odkyselující prostředek a pomáhá při spoustě zdravotních problémů, kopíruji např. tady:

Delší článek o bramborách:
http://www.dedekkorenar.cz/…rambora.html

Nebo ze stránek celostní medicíny:
BRAMBORY
Účinky: Jsou bohatým zdrojem vitamínu C a B a obohacují tělo draslíkem, magnéziem, fosforem a železem. Vyrovnají se dietním potravinám i počtem kalorií. Nejvíc se v lidové medicíně využívá šťáva ze syrových brambor tradičně na trávicí těžkosti, gastritidy, poruchy jater a žlučové kameny. Syrová bramborová šťáva utišuje záněty a podporuje hojení kožních infekcí a poranění. Plátky syrové brambory jsou vynikajícím obkladem na opary a omrzliny, a když ho dáme na spánky, pomůže na bolesti hlavy a migrénu.

Více informací na: http://www.celostnimedicina.cz/…-a-ovoce.htm#…

Tak se nedomnívám, že by to psali nějací pomatenci…

↪ 8 Krizik: Achjo, už zase… Neexistuje žádné odkyselování, zakyselování, překyselení… to je momentálně tak neuvěřitelná nesmyslná pověra, že mi zůstává rozum stát, jak na to i rozumní lidé skáčou.

Kyselé prostředí v organismu (acidosa) je naprosto raritní, týká se víceméně jen lidí nemocných, např. nekompenzovaných diabetiků, je to stav život ohrožující až bezprostředně smrtící.
Jinak nikdo nikde žádný překyselený organismus nemá. Kyselý organismus = mrtvý organismus.
A žádné brambory žádné odkyselení neprovádějí.

pH našeho těla je regulováno naprosto převažující měrou dýcháním.
požívané potraviny se na pH tělních tekutin podílejí zcela mizivě, maximálně ovlivní pH v ústech a jícnu, u extrémně zásaditých či kyselých potravin ještě tak v žaludku, pak už silná HCL a následně silně zásadité pankreatické šťávy zcela přehlušují to, jaké pH měla potravina pozřená.

Nechápu, jako by spousta lidí úplně zapomněla těch pár vědomostí ze základní školy, co je to kyselina (zjednodušeně látka schopná odštěpovat vodíkové kationty) a jak funguje trávení, pak by selský rozum stačil na to, aby zjistili, že celý tenhle „překyselený“ humbuk, včetně obou odkazů, je jen neuvěřitelná snůška nesmyslů.

Zpravidla vyúsťující v upozornění, že překyselení každého zbaví nějaký zázračný preparát, třeba Trojskok k odkyselení.
Achjo.
A zajímavé je, že tohle chodí ve vlnách – v devadesátých letech to tu bylo taky – a odkyselovačem byl tehdá jablečný ocet. Jó, takové vypití kyseliny octové, to je zásaditý prostředek jak víno :) (no, jak víno zoctovatělé, že)

↪ 9 kami: Ty jo, patnáct let se zajímám o alternativní medicínu, přečetla jsem hromady knih, sebevzdělala se v aromaterapii a čínské tradiční medicíně a teď jedna syrová brambora a všechno je napadrť! :-)

V knížce Kurta Tepperweina Pryč s kyselostí se uvádí, že když člověk jí normálně, tj. všechno včetně masa a tak, tak má PH moči zcela jiné než když jí podle Tepperweina spíše zásaditou stravu – to PH se podle něj razantně změní. A PH je indikátor kyselosti / zásadivosti. Já jsem to tedy nezkoušela, ale domníváš se tedy, že je to taky hloupost nebo pro to máš nějaké vysvětlení? Omlouvám se, že jsem asi mimo téma – kdyby tu šly posílat soukromé zprávy, řešila bych to soukr. zprávou.

Jinak jsem tedy nechtěla nikoho popichovat svými asi tedy možná (?) pomýlenými názory, ale chtěla jsem se dozvědět nějaké recepty na šťávy z zeleniny a ovoce. Syrové brambory tedy raději nechám ve spíži…

↪ 10 Krizik: Standardně je moč kyselá, to je normální stav. V rámci širší normy se může dostávat až do velmi mírně zásaditého pH.

Strava to ovlivňuje celkem málo, ale trošku ano, vegetariáni mají moč trochu méně kyselou, někdy může právě u nich lehce přelézt přes neutrální až k zásaditému pH. Nemá to celkem žádný zásadní význam, pouze u močových kamenů se pH moči uměle ovlivňuje, protože oxalátové kameny se rozpouštějí v zásadité moči, fosforečnanové se rozpouštějí v kyselé moči. Ovlivnit to stravou je problém, dá se to ovlivnit spíš minerálními vodami.
Ale zásadní vliv mají pořád plíce. Je fakt, že soudobé (zejména u žen) často mělké povrchní dýchání bez zapojení bránice může ovlivnit „kyselost“, ovšem pouze hypotetickou, pH krve je zcela stabilní, pufrované.

„Kyselost“ je ale pro náš organismus obecně mnohem vhodnější, jsme vybaveni mechanismy pro její regulaci. Naopak alkalózu naše tělo skoro regulovat neumí, je pro nás mnohem nebezpečnější. Ale potravou se alkalózy opravdu dosáhnout nedá :)

Alkalózy se u zdravého člověka dá dosáhnout dýcháním, takovým tím hyperhlubokým, občas se do alkalózy dokážou dostat třeba hysterické osoby, proto se jako první pomoc doporučuje pytlík přes hlavu, který zkoncentruje CO2 a tím dodá opět „kyselost“ zpět.

Já nikomu syrové brambory neberu:) Romanticky o nich píše třeba London, jak si jimi hlavní hrdina zachránil život před kurdějemi (snad si to teď nepletu s jiným spisovatelem:)
Ale skutečně obsahují jedovaté lektiny. Uvařené jsou v pohodě (tedy pokud zas nejsou plné solaninu, ten se rozkládá až při vysokých teplotách, tuším nad 150 st. čili není třeba v pečených bramborách z trouby, ale ve vařených ve vodě je, proto se v zimě doporučuje staré brambory péci, ne vařit, i třeba na kaši).
Na kyselosti našeho organismu se nijak speciálně nepodepíší ani syrové, ani vařené.

A abych se vrátila ke šťávám:)
Odšťavňovač jsem již dávno deponovala na chalupu, nebaví mě to, je z toho neúměrně odpadu a mám raději ovozel kusový. Ale vyzkoušená výborná kombinace je červená řepa s jablkem, pak jablko+celer+po­meranč, citron+zázvor+mrkev, salátová okurka + máta, jahody + rebarbora (ale s tím úměrně, kvůli šťavelové)

↪ 6 Krizik: „jak by se dala sníst i zelenina, z níž by samotná šťáva zřejmě nechutnala nic moc“
Odšťavňovač zatím nemám, nemohu se rozhodnout o jeho užitečnosti.
Jsme už dlouho „salátová rodina“, tj syrová zelenina doprovází většinu jídel. Když jsem měl zubní problém, mixoval jsem. To se kupodivu všem zalíbilo a tak nyní je salát-kašička u nás docela normální obměnou zeleninové přílohy.
Typicky: jarní cibulka, okurka, rajče, listový salát. Ale též odpeckované olivy, kapary, rukola, řeřicha potoční, fenykl, nakládané artyčoky – fantasii se meze nekladou.
Vše se zálivkou na bázi ocet, pepř, sůl a oliváč – též s mírnými obměnami.
Nemixovat bezhlavě. Např cibulku či šalotku napřed pokrájet a dát jí do mixéru jako první, třeba se zálivkou a udělat najemno. Listy až naposled, ponechat jim jistou textůru.
To nejdůležitější nakonec: zeleninu si připravit, ale zpracovat až na úplně poslední chvíli před podáváním, aby to neoxidovalo.

↪ 11 kami: Vesele jen vesele, koukej se jen smát, když se tváříš kysele, kdo tě má mít rád…(z pradávného Rádia po drátě)
Jako vždy vaše příspěvky přečteny s velkým zájmem a rozšířením si obzoru. Poklona a pukrle.

Po syrových bramborech, kdykoliv nám při loupání uklouzly z ruky, se vrhali naši (dobře živení!) psi. Též při sklizni na zahradě jsem musel mít oči vzadu na hlavě, či lépe naslouchat usvědčujícímu chroustání. :-)

Kami: tuším, že jsi tu kdysi psala, že máš vystudovanou nějakou vysokou chemicko-potravinářskou fakultu (tedy jestli si tě nepletu s někým jiným), takže díky za názory. Tvoje příspěvky čtu moc ráda, jsou vždy k věci. Nicméně jsem studovala knihy od předních českých léčitelů (od žádných šarlatánů) – Janči, Zentricha, pátera Ferdy apod. Třeba páter Ferda uvádí:
„Přišel jsem na myšlenku, že zde by mohlo být pomoženo (pozn.: u rakoviny) zeleninovými šťávami, protože např. šťáva z červené řepy působí proti rakovinovému onemocnění. Ale ze samotné šťávy z červené řepy nemůže člověk žít. Přidal jsem proto šťávu z mrkve pro její obsah karotenu, černou ředkev a šťávu z brambor pro uspokojení požadavků jater.“

Tak je pro mne těžké zpracovat to, že by tito velikáni českého léčitelství lidem doporučovali něco škodlivého, jedovatého. A kdyby ty jejich „babské“ nebo spíš „dědkovské“ rady nefungovaly, nebyli by tak známými léčiteli…

Jinak díky za recepty, řepu s jablkem dnes vyzkouším.

Kami: a co batáty, taky jedovatý?

oživuji diskuzi :) Já sama mám odšťavňovač Kuvings, takže bych určitě doporučila ten.