Zápisník

Pony

Poslední zastávka u poníka - mladšího bráchy Kadeau. Živý neformální podnik a nová nordická v jednom. Na fotce je nejpovedenější chod – tatarák s okurkou a majonézou z potočnice. To nahoře je salát se sušeným nastrouhaným hovězím srdcem.

Pony je ve stejné lokalitě jako první kodaňské Kadeau, koncept i jídlo je teď ale úplně odlišné. A bohužel – ve srovnání s předchozím zážitkem nebo při porovnání s Relae (kde mají stejně rozsáhlé čtyřchodové menu také za 450 DKK) je to trochu slabota. Potrápili nás i uspěchaným a neosobním servisem.

Ňo, jediné štěstí, že jsme měli fajn společnost a dobrou náladu!

Yakumo

Poslušně hlásím — další nově otevřený podnik, ze kterého jsem nadšený, je tu. Můžete si načeřit očekávání, začít spílat anebo závidět. Taky se tam můžete podívat a přesvědčit se na vlastní oči.

Omlouvám se, pane Ottolenghi

Když jsem otevřel kuchařku Plenty od Yotama Ottolenghiho poprvé, říkal jsem si — to snad není možný, ten chlap se zbláznil. Všechny recepty měly od patnácti ingrediencí výš a děsně zdlouhavé a podrobné postupy. Motivace vyzkoušet alespoň něco = nula celá nula.

Toast

Nikdy bych neřekl, že budu dělat ďáblova advokáta bílému pečivu. V kontextu milionu gumových housek a rohlíků, které jsem spořádal během svého mladistvého života, je to vtipné dvojnásob, ale není zbytí. Když je na stole máslo, vejce nebo slanina — nic se nevyrovná bílému pečivu. Nikdy se ná nic neptá a je diskrétní.

Cider F.H. Prager

Nechci to zamluvit, ale vypadá to, že tu máme po vietnamské vlně ještě jedno příjemné překvapení — další domácí cider na scéně! Už taky bylo na čase. Nic proti importu a Mad Apple, ale je potřeba přidat. Česká jabka drtit, lisovat a pít! :)