Zápisník

pana Cuketky

Eska – 8 postřehů krátce po otevření

Rozruch okolo esky je teď na samém vrcholu a určitě jste už viděli spoustu náhodných výkřiků a fotek z místa.

Podnik je ale otevřený jen pár dní, takže se hodnocení ještě vyhnu. Přidám spíše pár postřehů, které mě při první návštěvě napadly.

Co tedy vlastně otevření Esky znamená?

1) Severská kuchyně přichází do Česka

S otevřením Esky tu máme první pořádný pokus o kuchyni inspirovanou severskou gastronomií (jejími metodami i filozofií). Sám tomuhle směru děsně fandím a věřím, že je to pro české podmínky schůdná cesta. Bude hodně zajímavé sledovat reakce a přijetí Esky právě v tomto ohledu.

Pro osvěžení si projeďte třeba moje starší zápisky:
Noma
Relae (2015)
Relae (2011)
Kadeau
Pohled z Kodaně
Vaříme s jehličím

I bez ohledu na to, jestli nakonec bude z Esky úspěšná restaurace, mám radost už jen z toho, že sem vane severní vítr. A nebojte, na olomoucké Entrée myslím také, jen jsem se tam ještě nedostal (těším se moc!).

2) Ambiente zhodnocuje dlouhodobé investice do lidí

V Ambiente dlouhodobě investují do rozvoje svých lidí. Umožňují jim cestovat na zahraniční stáže a nabírat know–how přímo v zahraničních restauracích. Jen z prvního pohledu na jídlo v Esce je to hodně znát. Takový podnik nejde otevřít ze dne na den. Je potřeba dlouholetého úsilí a lidí, kteří se dlouhodobě vzdělávají (taky musí mít zájem, motivaci a profi zázemí k rozvoji).

3) Důležitý je i přesah z La Degustation

Ten ztělesňuje šéfkuchař Martin Štangl, který v La degustation pracoval 9 let (jako zástupce šéfkuchaře). Pokud jste si někdy přáli (jako já) nějakou méně formální a dostupnější formu La Degustation, tak s otevřením Esky se vám tohle přání tak trochu splnilo.

4) Ambiente testuje nový koncept pekárny

Český chleba, který si zatím v Ambiente pekli v Pizza Nuova a v Café Savoy, je teď zřejmě zralý na samostatný koncept pekárny. Pokud bude úspěšný, může se pekárna v budoucnu prosadit i jako úplně samostatný podnik. Podobně vznikalo Naše maso.

5) Výběrová káva jde dál dopředu

To samé platí o kávě. Ambiente si s Eskou zároveň nenápadně oťukává moderní koncept kavárny postavený na výběrové kávě, který může podle úspěšnosti kdykoliv osamostatnit. Kromě kavárny v přízemí se ale výběrová káva silně promítá i do zážitku v restauraci. Barista dostává podobnou roli jako sommeliér a doporučuje hostům párování kávy s jídlem. Jít za výběrovou kávou do Savoye nebo do Pastacaffé by mě nenapadlo ani ve snu. S Eskou se tohle mění.

6) Jídla v Esce otestují jak jsou hosté v Česku konzervativní

Menu v Esce je hodně odvážné a nekompromisní. Na talíři je spousta nezvyklých surovin a po vzoru severské kuchyně i prakticky chybí přílohy (zůstává jen chléb). Jen maso, luštěniny a spousta zeleniny. Pro českého konzervativního hosta je to bezpochyby velká výzva. Na Esce se ukáže, jestli už nazrála doba na podobně odvážné podniky.

7) Kvašení jde do mainstreamu

Eska si vybrala fermentaci jako jeden z hlavních buzzwordů, který tlačí úplně všude. Fermentované limonády, obilniny i zelenina. To tady taky ještě pořádně nebylo, nebo to zatím nikdo nebyl schopný tak dobře využít. Opět bude zajímavé sledovat, jak budou kvašené výrobky pro lidi zajímavé. A jestli se povede odstartovat novou vlnu zájmu o všechno kvašené.

8) Ve vinném lístku jsou konečně normální vína

Přírodní vína ze sortimentu Veltlinu a Winegeek.cz válcují celou vinnou kartu. A je tam i tolik oranžových vín, že mají i vlastní kolonku. Pro fanoušky okrajových žánrů asi nic nového, opět to ale podtrhuje to, v čem je Eska jiná a jak je progresivní.

Restaurace teď jede testovací provoz až do konce listopadu a spousta věcí ještě chybí (snídaně, obědy). Jakmile to ale rozjedou naplno, určitě se do Esky ještě vrátím a probereme to podrobně i s jídlem a pitím.

11. listopad 2015 00:11:00 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

To blbé slovo od b

Srovnejte, prosím, následující dva texty z poslední doby — Ničí nás český žrádlo vs rozhovor s Hanou Michopulu. Nešťastný hon Reflexu na blafy je podle mě ideálním příkladem toho, jak by snahy médií na poli kvality jídla neměly vypadat. Z jejich "lovu na gaunery" skoro až mrazí. Hana Michopulu naopak vystihuje složitý problém velmi přesně a s nutným odstupem (bez zbytečné demagogie).

20. leden 2012 16:01:52 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

7. schod — Echtovní Schlenkerla

Jak najít dokonalý nápoj? Všichni víme, že jedině dlouhodobým zkoušením. Nejinak tomu bude i tady na 7. schodu.

17. leden 2012 20:01:50 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Vařená kapusta

Po Carrottu si pojďme přidat trochu zelené. Hlávková kapusta je teď v zimě stále krásná. Spolu s ní vám ukážu i jednu základní fintu, jak vybičovat zelenou zeleninu k maximální barvě a chuti.

15. leden 2012 19:01:48 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

La Casa de la Havana vieja

Spokojená návštěva.

8. leden 2012 16:01:41 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Carrotto!

V roce 2012 jsem procitl s úpornou chutí na mrkev. Můj karotenem zastřený pohled musel vzbuzovat obavy o mé zdraví. Přihazoval jsem do hrnců další a další mrkev, všechno bylo oranžové a ulepeně sladké. Vzniklo nejmrkvovější jídlo na světě — carrotto!

3. leden 2012 12:01:54 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Načíst další