Zdeněk Pohlreich minulý týden otevřel svůj nový podnik. Jaké jsou moje první dojmy?
Next Door má úžasné prostory
Až se do podniku vydáte, projdětě první dvě místnosti a nechte se usadit až v hlavní jídelně. Je to podle mě jeden z nejpovedenějších interiérů v pražských restauracích vůbec.
Budete mít výhled do obří a neustále rušné otevřené kuchyně. Do místnosti navíc proudí spousta přirozeného světla skrze prosklený strop. Interiér vychází z atmosféry Imperialu, je ale o dost světlejší a víc odlehčený.
Velké investice do interiérů v Praze samy o sobě vzácné nejsou. Málokdy se ale vynaložené prostředky plně projeví. Next Door je světlá výjimka! :)
Předvídatelnost není vůbec na škodu
Čekali jste od Pohlreicha nějaký nový nebo překvapivý koncept podniku (třeba něco levnějšího)? Tak to vás asi Next Door zklame, žádné výrazné překvápko se totiž nekoná.
Pohlreich je v tomhle trochu předvídatelný, je to tak ale dobře. Nabízí spíš evoluci než revoluci a pokračuje v pilování toho, co dělá dobře v Imperialu.
Next Door je jednoznačně oldschool a vyhýbá se všem prchlivým trendům, kterými je teď Praha zamořená. Obsluze v teniskách, fermentovaným buzzwordům a pařezům na stolech říká Pohlreich jednoznačné ne.
Pohlreich má v české kuchyni jasno
A svou vizi naplno realizuje na lístku v Next Door. Jídla působí jednoduše a zároveň sofistikovaně. Vychází z českého kontextu, chutí a surovin. Nesnaží se být okázalá ani za každou cenu revoluční.
Měl jsem toho zatím jen malinko, takže je na nějaké hodnocení ještě brzy. Z celého lístku jsem měl ale chuť skoro na všechno a vážně se těším na další návštěvu.
Na fotce selečí líčka na černém pivě s bazalkovým zelím (395,- Kč) a prsa z perličky s kukuřičnou kaší (375 Kč).
5. říjen 2016 20:10:15
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Běžec v teplákovce s olympijskou pochodní právě vybírá zatáčku. V doprovodu je dvacítka cyklo-policistů v reflexních vestičkách. Najednou se onomu běž...
6. duben 2008 19:04:46 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Tento recept s ovečkou vám dlužím od Velikonoc. Na poprvé jsem si ho sezřal sám, na podruhé jsme nestihl včas dokoupit jehněčí a na potřetí mi ho sežrala návštěva. Tak až teď. Cuketkovo černo je (h) něčí! ;)
4. duben 2008 01:04:23 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Normálka svoje budoucí úlovky nebonzuju dopředu, ale pro tentokrát se neudržím a udělám výjimku. Z toho nejnovějšího jsem si totiž kecnul na zadek... ;)
1. duben 2008 23:04:01 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Dostal jsem plnou hrst červených bobulek na hraní (děkuji p. ;) a tak jsem si s poctivě nimi hrál. To mi jde totiž ze všeho nejlíp... ;)
28. březen 2008 14:03:08 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Čtyři přátelsky umaštěné odrobiny od svačiny o velké přestávce. Cvrnknuté mým palcem vám rovnou do sešitu. Ten nemáte ani podepsaný od rodičů, ani pat...
25. březen 2008 01:03:56 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku