Měsíc: Březen 2006 strana 2

Bravo, bravissimo Karle Gustave Božane ;) Mistr bojovník české kuchyně přežil třítýdenní experiment stravování se výhradně v českých bufetech, knajpách a putykách! Nejvtipnější je závěrečné lékařské vyšetření, kde vyšel subjekt po náročné dietě objektivně jako zdravější ;) Céličké putování je plné fotografií a postřehů z nejrůznějších podniků „nižší cenové skupiny“ a může směle sloužit jako názorný průvodce buřto-gurmána! Devět cuketek kurnik!

Výběr zajímavostí z nového čísla časopisu o italské kuchyni, tak jak jej prolistoval pan Cuketka! Po nadšení z minulého čísla, bylo tohle vydání poněkud řidší konzistence. Inu, co naděláme…

Výběr zajímavostí

• výrobky: celozrnná hořčice Delvita, mražený Losos steak (ne z farmy!) Kimbex
• reportáž od Gardského jezera (super počtení a inspirace!)
• tip na e-shop Itálie Do Domu
• téma čísla hořčice
• recepty: quiche s cuketami a artyčoky (artyčokový speciál již týden pilně plánuji ;), zapékané hrušky se sýrem (totální zaplavení chuťových buněk – ekvivalent marinovaných švestek ve slanině!), festonati s piniovými oříšky a artyčoky
• aktuality ze světa vína
• tip na zájezdy do sardinie, viz. sardinieonline.cz

Při pohlížení receptů jsem zjistil úřadování italského redakčního šotka, který promíchal obrázky receptů s popisy (strana 60-61). Myslím, že takovéto chyby nemají v časopise za 95,- Kč co dělat!!! :( Rovněž mě mírně znepokojila série PR článků „pomocníci v kuchyni“ představující super „novinky“ jako je mikrovlnka nebo mixér – OMG! Další zmatení u mne nastalo v jejich škole vaření o základech omáček, některé pojmy a postupy mi neseděly. Nedokázal jsem rozpoznat, jestli ve škole vaření mluví o italských nebo základních postupech.

Overall, ale zatím zachovávám přízeň ;)

Mražené hotovky jsou zlo, stejně tak jako uzeniny. Pokud se ale jedná o „exotiku“ vyměknu a podlehnu ;) Test zajímavých novinek z Delvity.

Paella

Paella za 79,90 Kč v mražáku Delvity? Tak to jsem si nemohl nechat ujít! Mraženou paellu jsem chutnal v Německu a docela to ušlo. Taková „hotovková“ paella je sice takový malý zázrak potravinářské chemie, ale vzhledem k tomu že dobrou paellu ještě pořád neumím udělat, přimhouřím očko ;)

Cena za balení 750g je docela dobrá, paella pochází z Delvití řady 365. Na obrázku vidíte vcelku bohaté složení, hlavní suroviny – kalamáry, krevety, kuřecí maso, slávky, ryby, chorizo, paprika, hrášek a žlutá rýže. Paellu z pytliku stačí pouze přihřát na pánvi s olivovým olejem. Doporučovaných 8 minut bylo málo a tak jsem to natáhl na nějakých 12-15 minut.

Hotová paella docela ušla. Naprosto absentovala klasická výborná šťáva, ale i tak se to jako zpestření dalo. Nebudu zlej a dám šest cuketek ;)

Pršut a Budjola

Obě uzeniny nakrájené a zabalené v ochranné atmosféře. Pršut 59,90 Kž za 80g (proč ne 100g? blbý pokus o fintu!) a Budjola o něco levnější 49,90 Kč za 80g. Pršut byl nakrájený výborně na teňoulinko dokonce s meziplátky z plastové folie, chuťově výtečný! Budjola je o něco tužší a její „kolečka“ jsou o něco menší. Oba sedm cuketek, bylo to mňam!

Trošku mně chyběly informace o výrobci. Budjolu vyrábí např. firma MATAS nebo firma MIP. Oba výrobky spadají do kategorie přírodně fermentovaných výrobků formou sušení a nasolení. Budjola je z vepřové krkovice a pršut z vepřové kýty. Oba jsou vyuzené a následně sušené. Pršut se suší minimálně 12 měsíců.

Další příbuzní z této skupiny uzenin jsou španělský Jamon Serrano a italské Prosciutto (Parmská šunka). Podrobné článečky chystám, až se letos vypravím do příslušných zemí původu ;)

Prodnešek se zmůžu pouze na malou omalovánku. Jestli chcete, můžete si pana Cuketku i vybarvit! Doufám, že vám udělá radost ;)

Dnes jsem zažil opravdu hezký večer v kavárně Dobrá Trafika a hned teď nemám chuť je vyklepávat… Příšte, s chladnou hlavou a s foťákem za pasem jim ale nic nedaruji! ;)

V prvním díle článku z veletrhu SALIMY se věnuji potravinářské části, zajímavostem a pikoškám ;) Ve druhé zbytek potravin a nápojů, ve třetí části popíšu vinařskou část veletrhu VINEX a v poslední si probereme výsledky Zlaté Salimy, soubor výrobků Trendy 2006, řadu produktů KlasA a závěrečné dojmy z veletrhu.

Brno mě přivítalo vyjímečně vlezlým a sychravým počasím s popraškem z lepivého mokrého sněhu. Uvnitř jednotlivých pavilónů, ale bylo naštěstí teploučko a tak hurá do akce. Začal jsem v pavilónu věnovanému pekařství a cukrářství.

Pekaři a cukráři

Na první pohled vás doslova zavalí obří zahraniční expozice cukrářské a pekářské technologie, přípravků a výrobků. Odmítal jsem se nechat zavalit a jal jsem se hledat výhradně původní výrobky českých firmy. Hned na začátku jsem narazil na pidi stáneček s hodnou paní reprezentující firmu Pekařství Valašské Frgály, která si za své frgále odezla Zlatou Salimu 2006. Nově prezentovali výrobek Valašské medové guráble. Bohužel ho návštěvníci předemnou vyjedli a tak jsem neochutnal. Přesto držím téhle firmě moc palce a moc věřím tomu co dělá! Původní lokální receptury a oprašování zapomenutých „našich“ receptur – jo, jo a jo ;)

Poté jsem se opět vrhl do víru nesnesitelného kýče a nebojím se použít slovo foodporn :/ Je libo figurku na dort z nejdelého materiálu?

Nebo obří „klonované“ koblihy

démonického pekařského hošíka?

Pravda, někdy bylo už samotné procházení mezi stánky vystavovatelů pořádné peklo ;) Další česká firmička, kterou jsem našel byly dekorační ozdoby z cukru od firmy František Buchal

Vskutku stánek plný invence a fantazie ;o) To je tak asi z původního české cukrářství a pekařství vše. Nepočítám firmy jako Michelské pekárny nebo Penam, které nic zajímavého a původního nepředvedly. V pekařství a cukrářství panovala na veltrhu naprostá převaha zahraničních firem (hlavně Rakousko a Německo). Hodně jsem se to mu divil a bylo to pro mne do jisté míry zklamání. Hodně špatná vizitka tohoto oboru v Česku. Nebýt frgálů co bych si tam byl býval jen počal?!

Už se mi zavírají očka .) Mám ještě hodně fotek a zápisků ke zpracování a tak o nic nepřijdete, příští část z veletržního zápisníku již zítra! ;)

Dnes po obědě jsem podnikl bombastický běžkařský výlet tramvajkou č. 26 na Divokou Šárku. Vystoupíte na konečné, hned u zastávky si nazujete běžky, kousek sjezd za mekáčem, z asfaltky odbočit doleva do lesíka a už za chvíli se vám otevře běžkařský ráj přímo v Praze! Pár kilometrů vyšlapaných stop, sněhu tak akorát, nádherná příroda kolem vás…

Pokud máte běžky a sedíte v Praze – utíkejte tam hned, nebojte se tmy. Jednou jsem tam byl i úplně v noci a je to běžkařská pohááádkaaa ;) Jo a viděl jsem srnkyyyyy!

Minulý týden v úterý jsem stihnul otestovat Restauraci Jáma v ulici Jáma (zkrátka Jáma v Jámě sedá ;) Doslechl jsem se, že mají výtečné originální hamburgery a tak jsem neváhal…

Prostředí a atmosféra restaurace

Jámu jsem navštívil zrovínka v jejich „Hamburgerové úterý“ a tak byla nabídka burgrů více než rozsáhlá. Jáma ja klasický chlastací pub čili hospoda, umístěný v podzemí (jo v jámě). Centrální místnosti vévodí masivní bar a potom spousta dřevěných stolů a stolečků. Součástí je i nevkusně zastrčená nekuřácká část. Majitelé se chlubí (v sekci napsali o nás), že do anticigaretové vzduchotechniky investovali hodně peněz. Musím jim dát za pravdu – v podvečerní špičce s vysokou hustotou kouřících individuí, je kouř ve vzduchu znát, ale nedá se říct, že by obtěžoval. Přesto všechno však z Jámy odejdete řádně prouzení, včetně kompletní vaší garderóby. Na zahulené Česko však stále nadprůměr :/ V osm večer byla Jáma kompletně plná, rozjařená a hodně hlučná.

Hamburgery

Z nabídky jsme vybrali Americký burger za 179,– kč se slaninou a sýrem a Švýcarský burger za 189,– Kč se dvěma druhy sýra. Na titulním obrázku vidíte první z dvojice. Byla tam dost tma a tak foto není dostatečně kvalitní, pro obrázek to ale stačí. Slanina byla naprosto dokonalá – suchoučká, skoro bez tuku :) a hlavně pořádně křupavá aniž by byla spálená. Maso hamburgru docela dobré, připadalo mi trošku suché. Hodně oschlá byla ale houska – buď starší rozpečená, nebo prostě stará. Rozhodně mi nepřipadala čerstvá. Docela mě překvapilo že kromě plátku sýra a slaniny nebyla v housce žádná obloha. Ta byla přiložena na talíři v podobě koleček červené cibulky, černých oliv (WTF?), rajčat, salátu a kalíšku hořčice. Urob si sám. Ať jsem koumal, jak jsem koumal burgr mi připadal pořád hodně suchý, nakonec jsem ho musel vykoupat v kečupu. Plus body získávají obří hranolky.

V porovnání s fastfoodovými McDonald's a Burger Kingem u mně Jáma Burger prohrál. Poměr cena/výkon podle mně neodpovídá. Maso v burgru je dobré, ale celek mi vůbec neladil. Hlavní výhrady mám k obloze a k housce.

Dezerty

Jako zákusek jsme otestovali Hot Brownie za 50,– Kč a Jablečný pie za 50,– Kč. Brownie bylo fajn, tak jak ho znám. Jablečný pie mě neoslovil – sušší, obyčejný jablečný koláč v „listovém“ těstu – něco mezi studenou žemlovkou a štrůdlem. Jedl jsem rozhodně lepší. Na obrázku si povšimněte „inovativní“ dekorace v podobě zabodnuté rozmarýnové větvičky do zmrzliny :/ Co to má jako znamenat? Vanilková zmrzlina a zřejmě vanilkový toping mi připadl jako vyložená umělina.

Obsluha

Počáteční cca 7minutová latence se dá v hlavním večerním frmolu prominout. Potom už šlo vše jako na drátku. Obsluha pozorná, rychlá a bez „blbých keců“ ;) Účet sestavený bec chyby.

Hodnocení

Přiznám se, že jsem od Jámy čekal více – počáteční natěšení vystřídalo zklamání. Do restaurace Jáma se možná ještě vrátím, abych jí nekřivdil na základě jedné návštěvy. Jáma si vybojovala průměrných pět cuketek z desíti.

Ještě nez začnu dnešní seriózní příspěvkovou smršť, koukněte se na tohle „hilarious“ videjko s návodem jak snadno loupat brambory. Doporučuji zejména pokud sedíte v práci a máte dojem, že jste tam úplně zbytečný/ná ;o))))

CHCI JET IHNED DO JAPONSKA!!!

Zároveň se omlouvám za časté výpadky databáze. Právě dnes jsem přešel na placený hosting a vše by odteď mělo býti v naprostém pořádku ;)

AKTUALIZACE: Přenos na placený hosting odnesly všechny „ň“ ve starých článcích a komentářích. To ja ale pohroma! Mnohovrstvené omluvy čtenářům ;)

Zítra fičím směr Brno – veltrh SALIMA ;) Budu tam celý čtvrtek a dopoledne v pátek. Vzhledem k tomu, že je to největší podobná akce zaměřená na gastronomii v Česku a koná se jednou za dva roky, moje očekávání jsou vysoká! Cíl: objevit co nejvíce nových a původních českých projektů, ochutnat úplně všechno a hlavně přežít!

Kvůli přípravnému shonu (např. tisk rozkošných vizitek pana Cuketky ;) jsem nestihl popsat a nafotit dokonalé papu z cizrny – hummus, dodělat obrázkovou recenzi zapálené kuchařky Mrkev a to samé platí i o včerejší burgrové návštěvě v restauraci Jáma. Vše pravděpodobně až v pondělí spolu s (doufám) tunou novinek a foteček z veletrhu ;) Do té doby na cuketkovanou ;o)

Z Ikeji mám snad víc nádobí než nábytku. Teď už se většinou po věcech do kuchyně ohlížím jinam, ale v začátcích vybavování mé kuchyně sehrály věci made in Ikea velkou roli ;) Zkušenosti se čtyřmi novými kousky z Ikeji po měsíci používání…

Volba padla na Überpraktiš nerezový rendlík s tlustým dnem a umělohmotným držátkem KARRIÄR za 199,– Kč. Tenhle chlapík nahradil můj předchozí multiúčelový smaltovaný kastrůlek, který zarytě připaloval co se dalo, díky tenkému dnu. Karriar fachčí zatím na jedničku s hvězdičkou – při vaření i údržbě neklade sebemenší odpor. Něpřipaluje, poctivě rozvádí a udržuje teplo, je maličký,miloučký a získal poctivých osm cuketek z desíti.

Druhá věcička je grilovací pánev SKÄNKA kaňka za 399,– Kč ;) Tenhle druh pánví jsem odkoukal ze Španělska. Je to velmi praktická a snadná náhrada venkovního grilu. Doporučuji zejména na grilovanou zeleninu, bruschety.ale i na steaky všech druhů! Zatím bez ratingu (a tím i cuketek), protože jsem použil zatím pouze dvakrát. Pokud tomu neupadne držadlo nebo se nezačne loupat teflon, dopadne to výborně ;)

Na první pohled mě uhranul nádhernou barvou a velkolepou klenbou hrnek FRUKOST za 79,– Kč bez podšálku. Je to opravdu nádherný kousek, v reálu je snad ještě hezčí. Prakticky se mi ale neosvědčil – jakýkoliv horký nápoj v něm díky velké ploše hladiny velice rychle chladne. Docela prkotina, ale pro mně je to důležitá věc. Rozpor mezi designem a funkčností srazil tomuhle zelenému skvostu hodnocení na pouhých pět cuketek z desíti.

Finále patří mazlíkovi s podivně hranatým názvem ARV ROS za 129,– Kč včetně podšálku. Láska na první pohled z živcového porcelánu s jednoduchým květinovým vzorem. Paní Sissa Sundling odvedla skvělou práci. Hrneček (chcete-li šálek) se nepodbízí a jen tiše souzní s horkým nápojem. Devět cuketek ;) Za každých deset let, které vydrží v mé kuchyni 0,2 cuketky!

Jaké jsou vaše zkušenosti s věcmi do kuchyně z obchodů IKEA? Napište prosím do komentářů!