Měsíc: Červen 2011 strana 2

Ani se nepamatuji, kdy jsem měl dobře udělaný toast nebo sendvič venku. Naposledy snad ve Florencii. Ba ne, když přivřu obě oči, tak se počítají i tyhle crostini, co jsem měl v Osteria Da Clara o víkendu.

Přitom je to legendární disciplína — nebát se a zapéct. Pohlídat si musíte jen pár věcí:

• aby to nebylo suché (špek, sýr, majo, pickles)
• aby to nebylo ani rozmočené
• abyste trefili poměr chleba:obloha
• aby se to dobře kousalo (dlouhé věci na kousky předem)
• abyste nevysušili sýr a nevypekli z něj všechen tuk
• aby to bylo šťavnaté, křehké a sem tam trochu křupavé
• aby to celé bylo prostě dobré
• jo a ještě aby vás to bavilo! ;)

No, když na to teď koukám, je to docela fuška. Ale furt lepší, než se pouštět do vaření, což?

Toast na fotce splňuje vše. Dole je „včerejší“ rozmarýnová houska oživená na plotýnce. Uprostřed na grilu spařený a ochucený zelený chřest. Navrchu pivní sýr a několik kostiček z vysokého špeku. Zapečeno v troubě shora asi na pět minut.

Na balkón k pivu po práci — nejlepší.

Vyskytl se nám v domácnosti zbrusu nový hnětač, a tak se skoro celou sobotu hnětalo všechno, co se přimotalo pod cestu. Kdyby nedošla mouka a droždí, jede to ještě teď. Na RTG vidíte rohliky a housky z panenské várky.

Jako zarytý zastánce ručo—frčo hnětačky musím konstatovat, že má ta malá kovová mrcha něco do sebe. Hněte, nezakecává se, nepráší a není líná upatlat si ruce (jako já). Vrní to a dokonce se na to dá i koukat. Lepší než telka. Těsto zajisté ošizeno není, ale co já? Nebude se mi stýskat? (Bude!)

Na pečivo padl základní recept z pekařského kurzu v Prakulu i recept na rozmarýnové housky od Lucie. Máte nějaký další osvědčený recept na domácí rohlíky?

Přímo po odkulení od stolu se nezmůžu na nic lepšího než na krátký update hovězího na pivu. Dnes jsem začal jinak. Do hovězího žebra jsem před opečením na špeku a másle vetřel miso, do základu šla mrkev, bouqet garni a hlavně poslední láhev piva v lednici — holandské barley wine Old Foghorn z Pivní rozmanitosti.

Nedovedete si představit, co to s omáčkou udělalo. Rozměklý asfalt před bouřkou s vybouranou pivní cisternou. Člověk by čekal málem dvoudenní redukci, ale prt. Krása a bohatost! :) Navíc — člověk může lít do hrnce opravdu špičková piva a furt je někde u padesáti kaček. To se u vína jen tak nezadaří.

A mám hned několik neotřesitelných důkazů. Chuť na american pale ale od Matušky. Chuť na ryzlink, bubliny i růžovky. Vůni nových brambor na ohni a „dekonstruované“ noky se šalvějí a máslem. Dvě kila prvních jahod od Loun a rendlík sladkého krému. Mňam!

Spotřebitelská etika a dobrodružství ve střední Americe — jde to spolu dohromady? Bára Mrázková z kampaně Za férové banány vás přesvědčí, že ano. Bára právě teď cestuje po banánových plantážích a pátrá po tom, jak to vlastně v dalekých končinách vypadá v reálu. Moc zajímavé čtení pro následující dva týdny.

Držte palce Banánové Báře! ;)

A máme to černé na bílém — kodex pro farmářské trhy je oficiálně tady (verze v PDF). Jaký je, co to znamená a jak to souvisí s minimem pro farmářské trhy?