Zahrádka na dvou metrech

Cítíte to taky? Dny jsou delší, slunce na nás svítí z jiného úhlu a vzduch začíná vonět. Ideální čas začít něco nového, zeleného a jedlého! :)

Ještě než vás jaro o víkendu připraví o rozum, připravil jsem si pro vás takové malé překvapení. Jde v něm o to, využít náhlý příval jarní energie a přetavit ho v něco, co vám bude dělat radost celý rok.

Oslovil jsem Kami, autorku úžasného návodu na domácí výrobu sýra a zkušenou zahradnici, aby mi vypracovala řešení pro zdánlivě nemožné zadání — jak si pořídit plnohodnotnou městskou zahrádku na pouhých dvou metrech čtverečních! ;)

Dva metry stačí

Projekt je určený pro všechny, kteří žijí ve městě a nemají přístup k vlastní zahradě. Zároveň taky pro všechny, kteří už se nechtějí omezovat jen na balkón nebo pěstování v nádobách a chtějí vyrazit ven. Před dům, do vnitrobloku nebo na vhodný kousek veřejného prostoru, který máte ve své blízkosti — ve škole, v práci nebo v komunitní zahradě.

Náš plán počítá s tím, že máte k dispozici alespoň dva metry čtvereční. Může to být jeden menší záhonek s půdou vhodnou pro pěstování, ale i kousek betonu nebo místo, kde dobrá půda není. Stačí, aby na místo svítilo sluníčko z jihu a aby na něj příliš nefoukalo a zbytek máte v malíku.

Skladba rostlin je navíc od Kami vymyšlená tak, aby se rostliny navzájem podporovaly a vyšly i s minimem místa. Plán také počítá se zahradníkem začátečníkem a ve většině věcí se opírá o výsadbu malých sazeniček, které si koupíte u zahradníka nebo v semenářství. Zahrnuje to i spoustu méně známých, ale jedlých plevelů a květin, na které je Kami specialista (a pokud vše klapne, ještě letos jí vyjde kniha, kde se dozvíte více).

Záhony a nádoby

Pokud máte k dispozici vhodnou půdu, stačí ji před sezónou pouze vymezit, porýt, zbavit plevelu a obohatit kompostem nebo zahradnickým substrátem. Plán počítá se dvěma metrovými čtverci, které od sebe můžou být oddělené nebo klidně spolu.

V případě, že s půdou nevystačíte nebo si nejste jisti její kvalitou (nebo do ní nechcete rýpat), pořiďte si jednoduchý vyvýšený záhon. Záhonek počítá s asi 30 cm vysokým bedněním a náplní ze zahradnického substrátu, který můžete namixovat s ornicí nebo s kompostem.

Pokud nemáte ani ten kousek půdy a musíte vyjít s betonem, štěrkem nebo dlaždicemi, budete si muset postavit vysoký záhon, který má na výšku alespoň 70 cm a postavit ho na vrstvu kamení nebo jiné drenáže. Tady je na řadě malé opáčko z loňska, kde výrobu vysokého záhonu popisuji podrobně.

Nijak to ale neprožívejte, fakt to není věda a hlavně se do toho pusťte! :) Pokud jste z Prahy, v dubnu ještě stíháte praktický workshop na jejich výrobu. Pěstovat se dá opravdu kdekoliv a v čemkoliv… ;)

Kromě záhonu budete potřebovat ještě několik nádob — 8 větších (průměr alespoň 30 cm) a 7 menších (průměr okolo 15 cm). Můžou to být květináče z keramiky i plastu, nebo i recyklované potravinářské kyblíky (např. pro gastro balení kečupu). Zkuste se donutit k co největší šetrnosti a recyklovat co se dá, jinak můžou náklady na zakládání takové zahrádky nepěkně vyskočit.

Dno každé nádoby musí mít otvory pro odtok, které zakryjete střepinou z květináče (rozdávají je v každém květinářství, ptejte se). Na ně přijde trochu štěrku nebo písku jako drenáž a navrch zahradnický substrát (ideálně s trochou těžší zeminy).

Nemáte ani ty dva metry hlíny?

Přidejte se k ostatním městským zahradníkům! Tady je můj malý přehled komunitních zahrad, které se chystají na letošní sezónu:

Řada z nich je teprve na počátku, takže se vždy informujte, jak to u nich vlastně funguje a kdy začínají sezónu. Zároveň budu vděčný, když mi dáte vědět o komunitní zahradě nebo veřejnému místu k pěstování, které mi na seznamu chybí!

Kam pro semínka a sazeničky?

Dobrých semenářství a zahradnictví je všude plno. Doporučuji se nejprve obejít bez hobby marketů a vyrazit za místními zahradníky z okolí. Je to levnější i lepší.

Sám si pro semínka chodím k Chládkovi nebo do Sezamu na Bělehradské. Pro bylinky a sazeničky pak ke Krulichům nebo do Holešovické tržnice k panu Doskočilovi. Spoustu věcí určitě najdete i na farmářských trzích.

Rok na minizahrádce

Konečně se dostáváme k tomu hlavnímu. Pěstební plán je rozdělený na jednotlivé měsíce a v každém z nich popisuje, co je potřeba udělat. Na barevných schématech potom vidíte rozmístění jednotlivých rostlin a plodin. Severojižní orientaci naznačuje střelka kompasu (v nákresu pro březen). Pokud je nad nádobou nakreslený oranžový deklík, znamená to vždy, že je schovaná v domě.

Výsev platí pro semínka, výsadba značí sazeničky. Kutil zahrnuje práce okolo a sklizeň alespoň orientačně určuje, co můžete v zahrádce zrovna čekat. Nelekejte se toho, že plán začíná už v březnu a vezměte to hezky od začátku — ideálně ale už teď o víkendu (letošní extrémní duben je skoro jako obyčejný březen)!

Při pěstování vždy sledujte rady na balení se semeny nebo dodržujte rady, které vám k sazeničkám dá zahradník. Týká se to hlavně hloubky a hustoty výsevu, minimální vzdálenosti mezi rostlinami, způsobu zálivky a hnojení. Pokud jezdíte často pryč, rovnou pouvažujte o tom, kdo vám bude záhonky zalévat.

Obzvlášť si dejte pozor na hustotu výsadby a všechny svoje začátečnické představy rovnou vydělte dvěma (to je cca koeficient velkých očí ;). Rostlinám prostě neporučíte a jejich přirozené vlastnosti nelze nijak ohnout ani přifouknout. Při výběru semen a sazenic vybírejte vždy podle finálního vzrůstu. Spousta plodin je už dnes k sehnání v mini varietách, které jsou vhodné pro pěstování v nádobách — jděte do nich!

Březen

Výsev

Vyséváme ranou červenou řepu, jarní cibulku, ranou mrkev, raný špenát, petrželovou nať, kopr a pažitku. Kromě toho taky ředkvičky ve třech výsevech po sobě s odstupem 2 týdnů a hrášek — do hnízd po třech hrášcích, které jste si den předem namočili ve vodě.

Výsadba

Nejprve se vypořádejte se základem bylinkové zahrádky v nádobách a vysaďte (nebo nakupte i s květináčky) meduňku, mátu, vavřín, saturejku, tymián, šalvěj, mateřídoušku, oregano, rozmarýn, libeček, estragon a bazalku (tu ještě doma). Kromě toho vysaďte rebarboru (pokud neseženete, může být křen), medvědí česnek (bývá na trzích), jahodník, jarní sadbu česneku (stroužky), rychlenou petrželku (takovou tu supermarketovou k okamžité sklizni) a macešky (sklízejí se květy).

Pod fólii vztyčenou na tyčkách vysaďte oba saláty — salát česáček (sklízí se průběžně po listech) a rychlený salát. Na severní straně záhonu potom dejte oporu (stačí kari síť, běžně k dostání) a vysaďte ostružiník.

Sklizeň

Ze začátku to žádná sláva nebude, přesto už můžete začít uždibovat z medvědího česneku, bylinek a petrželky. Do tří týdnů se chytí i rychlené saláty a ředkvičky.

Kutil

Budete si muset připravit záhon včetně eventuální výstavby těch vyvýšených nebo vysokých. Připravte si nádoby a obstarejte si substrát. Kromě toho dejte k hrášku tyčky jako oporu, pamatujte na foliovník nad salátem a vztyčte síť pro ostružiník.

Duben

Výsev

V dubnu přijdou na řadu asijské bylinky — mizuna, mibuna, perilla, chryzantéma, hořčice a komatsuna. K tomu brutnák, lichořeřišnice, miniměsíček a dýně Hokkaido (vysévají se pro jistotu 3 semena ve vzdálenosti 5 cm, poté se nechá jen jedno).

Výsadba

Sázíme jedlý „plevel“ popenec břečťanovitý a šruchu zelnou. K tomu pro sklizeň květů violku rohatou a vedle toho růžičkovou kapustu (nebo jakoukoliv jinou zimní brukvovitou rostlinu — kadeřávek, brukev gigant).

Sklizeň

Ke sklizni bude petrželka, asijské bylinky, popenec, saláty z výsevu a poslední výsev ředkviček. Koncem měsíce můžete sklízet i jarní cibulku a květy macešek a violek.

Květen

Výsev

Fazol keříčkový (do čtyř hnízd po dvou fazolích) a nic víc!

Výsadba

Po zmrzlých mužích (obyčejně po 15. květnu) sázíme rajčata vhodná pro pěstování v nádobách nebo truhlících (zahradníci poradí). Vedle toho chilli papričku, cuketu a okurku (tu také až po zmrzlých, při teplotě pod 5 stupňů chránit fólií)

Sklizeň

Sklízíme salát česáček, kopr, brutnák, popenec, libeček, estragon, středomořské bylinky a pažitku. Máme i první hrášek a koncem měsíce bude hotová rebarbora, mrkev a snad už i první jahody.

Kutil

Minifoliovníky ze salátů přesuňte nad cuketu a okurku, abyste je ochránili před chladem.

Červen

Výsadba

V červnu nic nevyséváme (ufff ;), pouze si zasadíme sazeničky brokolice a zimního pórku.

Sklizeň

Rovnou do koláčů a buchet sbíráme jahody a rebarboru. Kromě toho ale i haldu obvyklých podezřelých — brutnák, popenec, estragon, petrželku, pažitku, šruchu, středomořské bylinky, květy i listy lichořeřišnice.

Červenec

Výsev

Výsadba 0, výsev — kopr! :)

Sklizeň

Pokud se zadaří, budete mít hody, protože už by měly být hotová rajčata, okurky, cukety, chilli papričky a zelené fazolky. Průběžně okusujeme veškeré byliny — estragon, libeček, pažitku, petrželku, lichořeřišnici, měsíček, brutnák a středomořské kvítí.

Srpen

Výsev

Vyséváme řepu vodnici a pro velký úspěch ještě jednu várku mizuny. Kromě toho nesázíme nic.

Sklizeň

Podle míry vaší šikovnosti a zahradnického štěstí sklízíme další rajčata, okurky, cukety a chilli papričky. Ke konci měsíce se už možná objeví první dýně a ostružiny. V zelené sekci se věnujeme ujídání kopru, estragonu, libečku, pažitky, petrželky, lichořeřišnice, měsíčku a středomořských bylinek.

Září

Výsev

Políčíme si na poslední hřejivé paprsky a vyséváme roketu, kerblík, kozlíček polníček, černý kořen a ředkvičky (ty opět v dvoutýdenních odstupech).

Výsadba

Salát!

Sklizeň

Na vrcholu budou ostružiny a česnek. Zastihneme i první ředkvičky a zkontrolujeme dýni. V nádobách i jinde budou stále při síle —estragon, libeček, pažitka, petrželka, lichořeřišnice, měsíček a středomořské bylinky.

Říjen

Výsadba

Česnek! Sází se stroužky, doporučuji kupovat jen od ověřeného zahradníka.

Sklizeň

Začátkem měsíce (než přijdou mrazíky) sklízíme poslední salát, měsíček, libeček, estragon a roketu. Mimoto i pažitku, petrželku, a poslední středomořské bylinky. Na záhonku by na nás měla číhat vodnice a pokud jste všechnu nesklidili, tak i poslední dýně.

Kutil

Vavřín a rozmarýn přeneste do chladných vnitřních prostor (vavřín vydrží mrazy do –5, rozmarýn do –10 stupňů). Nádoby se středomořskými bylinkami obalte, aby nepromrzly a aby do středu keříků netekla voda.

Zima (listopad — únor)

Sklizeň

Výsev ani výsadba nic. Podle počasí sklízíme bylinky (petrželka a pažitka vydrží malý mráz). Na přelomu října a listopadu brokolici a během zimy a předjaří růžičkovou kapustu, zimní pór a kozlíček polníček. Když rozmrzne zem, zkuste ze záhonku vylovit černý kořen.

Reklama

Komentáře

Úžasný! Nevím, jestli teda mám nervy semínka sít do množin a podmnožin. Ale mám dokonalý a praktický argument pro domácího pána. Prostě potřebuju krabicoidní záhon na dvůr. Díky, fakt parádní!

Skvělý návod i pro nás vesničany, kteří se můžeme trochu rozmáchnout. Díky moc.

kde zmizla mrkva? v aprili sa zaseje a potom sa nesklidi :)

Noo… slovo do pranice… dva roky už bydlím v domě se zahradou, ale je tam spousta stínu… Tohle se zdá jako dobrý nápad, když si člověk se zahradou nechce zorat půlku pozemku :) Díky, je to skvělé!

↪ 3 liliana: Ajo, máte pravdu:) Na konci května ji sežrala pochmurnatka mrkvová:)

↪ 1 ChilliJulie: Julko, je to super, doporučuju. Vilém tě sice možná zabije, stojí to ale za to. Říkám tomu — hrabání v hlíně na vysoké úrovni ;) Pokud máte místo, nech si udělat delší nudli, je to lepší než kostky vedle sebe!

↪ 2 Eva: Jj, jsem si jistý, že logiku jde krásně uplatnit i u větší rozlohy! Nejvíc mě asi baví ty jedlé plevely, to jsem v životě nezkoušel a letos je musím zkusit všechny! :)

↪ 4 Ivka22: Ty vysoké nebo vyšší záhony jsou fakt praktické, dobře se to obdělává, jen je s tím větší práce na začátku a sežere to extra suroviny v počátku. A já to takhle mám i doma — protože záhonky mám jako přídavek do zahrady, na které se běžně nic nepěstuje a jen to jen takové její zpestření na okraji.

Chodím sem na kukačku už dlouho ale tento čkánek je tak skvělý, že musím reagovat. Já jsem nadšený zahradník balkonový nemajíc ani ty dva metry betonu. Kdyby byl takový skvělý návod i pro balkoňáky, bylo by to super. Já si vždycky toho spoustu zaseju, zasadím a buď to zajde postupně samo, nebo tomu nenápadně pomůže naše kočka která to bere jako zeleninový bar.
Na podzim se zařeknu že už s tím končím ale na jaře, jak vysvitne první sluníčko už vymýšlím, co koupím a jak to zařídit aby vše přežilo.

↪ 8 Máculka: Na balkon můžet použít výše uvedený návod také, oddělit si z toho jen tu část v nádobách :)
plus přidat ještě jednu nádobu, do níž dáte rychlenou petrželku + popenec + šruchu.

Děkuji Kami, stejně budu muset nastudovat, jak se některé uvedené rostlinky ( šrucha, popenec a pod.) používají.
No v sobotu jedu do zahradnictví pro kytky do truhlíků tak tam toho zase vezmu víc :-))
Je možné, že mi to pomře i třeba proto, že mají rostlinky malé nádoby? Sice jsem nadšenec veliký ale zase moc zkušeností nemám :-)

↪ 10 Máculka: Některým rostlinám vadí malá nádoba kvůli těsnosti pro kořeny, ale některým ta velikost vadí spíš kvůli přehřívání kořenů či občasnému vyschnutí.

Také záleží, jak je balkon situovaný. Extrémně rozpálený jižní balkon bez špetky stínu po celý den přežijí jen skutečně suchomilné rostliny, z výše uvedených hlavně ty středomořské bylinky. A také rajčata (pokud jsou dost zalévaná), protože ta mají ráda „teplo od nohou“ a přehřívání nádoby jim vyhovuje.

Šruchu využijete do jarních salátů (má křehoučké dužnaté lístečky), popenec je výborný do bramborových a vaječných jídel (zcela jednoduše na začátek můžete zkusit okořenit dočista obyčejný bramborák popencem místo majoránky – je to dobrota). A pak doufám, že v horizontu pár týdnů Vám ve využití „zeleného bejlí“ bude moci být nápomocna moje kuchařka;)

↪ 11 kami: O vaší kuchařce vím a těším se na ní :-) Vy jste studnice vědomostí Kami :-) Přesně, máme balkon na jih s celodenním sluncem. Ale protože je zábradlí betonové, tak koumám, že tam je stím pořád a možná by se tam dala vymyslet nějaká „vysutá pidi zahrada“. Společně s klukama se těšíme co vypěstujeme a ono toho nikdy moc není. Trocha rajčat – pak to zajde, pár jahod – uschnou, a papriky s okurkama zlikviduje nenápadně Míca. Jen ty bylinky jsou krásné celou dobu. Chtěla bych aby to nějak fungovalo a měli jsme toho trochu víc tak hledám info.

smekám, tak podrobný návod není možné ignorovat, jdu stloukat záhonek :-)

↪ 12 Máculka: Tak o protikočičí ochraně nemám páru :) Leda nasázet na kraje květináčů kopřivěnku psí, která kočky odpuzuje. A na druhém konci balkonu postavit květináč se šantou kočičí, aby se kočka přesunula tam a nelezla do zeleniny:)
To betonové zábradlí může být příčinou hynutí rajčat – ona potřebují sluníčko a teplo, ale zároveň proudění vzduchu (nemyslím tím vichr). Jinak velmi rychle chytají plíseň bramborovou a zdechnou. A možná ten beton balkon činí neprůvanovým?
Ve stínu za betonem schovány mohou krásně být třeba různé druhy meduňky a máty, také pažitka (tu jsem Vám předtím ani nepsala, to je vlhkomilka a na rozpáleném balkoně nevydrží skoro nic). Pak třeba koriandr, barborka… těžko radit, chce to opravdu nejdřív pečlivě prozkoumat své dostupné podmínky a tomu přizpůsobit výsadbu.

↪ 11 kami: toto je fakt parádny návod. bohužiaľ som tiež len balkónový pestovateľ. a chcela by som sa opýtať na vhodnú veľkosť kvetináčov pre bylinky a iné rastliny. konkrétne, ktoré potrebujú miesto (teda väčší kvetináč) a ktoré menší? a ešte ktoré bylinky sa dajú kombinovať spolu, ak mám pár veľkých kvetináčov (napr. rozmarín, šalvia a tymián/ bazalka s paradajkami a pod.)?
ja mám dva balkóny, severný a západný a postupne s nimi experimentujem. na severnom mám len mätu a potom stromčeky v kvetináčoch a na západnom všetko ostatné, okrasné aj úžitkové. bylinky z našich končín a stredomorské mám odskúšané a v zásade rastú, až na koriander (ten vždy chcípne). tento rok chcem vyskúšať nejaké ázijské, niektoré zo spomínaných, rau-ram, thajskú bazalku… dobre mi rastie ešte paradajka minibel a fazuľka paulista. rukola, šaláty a špenát s premenlivým úspechom.
ďakujem vopred za odpoveď a želám všetkým bohatú úrodu :)

↪ 16 debleau: Obecné pravidlo pro velikost květináče „čím šťavnatější a čím zelenější rostlina, tím větší květináč“. Tj. Rostliny se svěže zelenou listovou hmotou potřebují větší nádobu, protože bývají citlivější na přísušek (třeba zmíněný salát, špenát). vadí jim výkyvy v zálivce, i když vlastně nejsou zalévány v součtu málo, tak ty změny nerady. A čím menší nádoba, tím větší výkyvy. takže to zmiňované lupení (včetně asijských greens) chce do větší nádoby, není špatný podlouhlý truhlík, který zároveň líp drží vodní režim a zároveň pojme relativně víc rostlin, protože jim můžou listy čouhat přes hranu a tolik se nedusí, jako v centru kulatých nádob.
Středomořské bylinky jsou naopak spíš zelenošedé „nešťavnaté“ suchomilky, přímo jim vyhovuje určité strádání, menší množství málo výživné půdy zvyšuje obsah silic v listech. Takže těm stačí obvykle nádoby o průměru odpovídajícím cca polovině výšky keříku. Tj. třeba tymiánu, mateřídoušce, saturejce, nižším kultivarům šalvěje… kolem 15 cm. Vzrostlé středně vzrůstné levanduli či středně vzrůstné šalvěji kolem 20 cm… Sesazovat středomořské bylinky můžete. Ačkoli jsou víceméně všechny ze stejné čeledi (hluchavkovité), tak v tomhle případě sousedství nevadí, jsou totiž na výživu nenáročné a"nekradou" si zásadně živiny ani nejsou napadané moc chorobami. Ostatně, i ve Středomoří tvoří společný ekosystém a nevadí si ani v přírodě, že. Ale Vámi uvedená kombinace není vhodná, protože rozmarýn snáší jen omezeně mráz a když to leze pod – 10 (na nekrytém balkoně stačí i méně, pokud tam fičí), tak vymrzá a je ho potřeba schovat domů. A z takové směsné nádoby byste ho musela vykopávat. Ale můžete krásně zkombinovat třeba tymián, šalvěj a levanduli. Viz. i schéma v článku, jsou tam některé kombinace uvedené. také to můžete dělat tak, že do velké nádoby naskládáte jednotlivé květináče včetně rozmarýnu a uděláte „zahrádku“ , třeba trochu zakryhjete rantly květináčů kameny, aby to vypadalo hezky. A pak na zimu rozmarýn vyndáte.
Bazalka pod rajčata moc nejde, ona potřebuje světlo a rajčata jsou dost listnatá a kompaktní, zejména kultivary, které, jak píšete, pěstujete (třeba Minibel). Teoreticky by měla jít pod tyčková rajčata. Nevím o tom, že by si něčím chemicky vadily.
Koriandr je jednoletka, takže jestli chcípnutí myslíte na podzim, tak je to v pořádku. Jinak je lepší dopřát mu větší nádobu s poněkud bohatší půdou než třeba tymiánu (viz. zelené šťavnaté listy:))
Co je fazulka paulista nevím – jazyková bariéra:)
Na severním balkoně by mohla být ještě pažitka, možná i meduňka (záleží, zda je tam aspoň rozptýlené světlo), barborka, možná i petrželka, podle světelných podmínek.

↪ 17 latrucha: Díky, zajímavý odkaz s hezkými recepty :)
Kuchařka je ve finiši, bude fakt brzo :)

Moc děkuju za zajímavé informace! i když já bych si na tolik vysazování netroufla.
máme dva balkóny (jihovýchodní a jihzápadní), plánuju spíš nějaké bylinky, budu ráda, když mi něco nenáročného poradíte – i třeba co na který balkón.
Jsme flákači a jezdíme různě pryč, každodenní zalejvání nehrozí.

kami, a ještě se chci zeptat: tchýně by chtěla na velké jihovýchodní terase pěstovat kanadské borůvky – víte, jak to je složité? musí se pořídit dva různé druhy, ale jinak nedokážu odhadnout, jestli to je rozumné (možná bysme jí koupili borůvky k narozkám, pokud to má šanci přežít a rodit:)

↪ 20 Lenka: Na balkon můžete využít jen tu nádobovou část plánu, to jsou převážně bylinky.
Středomořské bylinky můžete dát na jihovýchodní i jihozápadní balkon, nejsou citlivé na ranní slunce.
Rajčata, ale i jinou plodovou zeleninu, na jihozápadní balkon, aby využily odpolední silné slunce na zrání.
Pokud byste plánovala i nějakou dřevinu v nádobě (dá se pořídit např. balkonová broskvoň apod.), tak to vždy na jihozápadní balkon, aby jí nepoškozovalo ranní slunce v předjaří.

Kanadské borůvky na terase…no, víte, ono můžete víceméně většinu rostlin"urvat silou" a pěstovat je i v silně nevhodných podmínkách, když jim nasimulujete podmínky vhodnější – stíněním, extrémním zaléváním, okyselovacím hnojením… ale mně už to připadá jako zahradní znásilňování:) Kanadská borůvka potřebuje kyselou půdu – tj. rašelinu, ale když ji budete zalévat vodovodou (i když odstátou), tak ji budete zasolovat a alkalizovat a budete muset používat okyselovací hnojiva k udržení pH. Navíc se docela uzaléváte, potřebuje trvale vlhký substrát. A navíc nemá ráda přímý úpal, vyhovuje jí světlé místo, ale ne výheň – ideálně pod konci větví stromů, kde je takový ten občasný chvějivý přístin.

Jestli tchýně trvá na borůvce, tak o něco méně náročná je tzv. kamčatská borůvka, což není borůvka, ale zimolez, ale chutná borůvkám velmi podobně. ta chce sice také hodně vody a také nesmí vyschnout, ale nemusí se jí okyselovat substrát a snese i víc slunce.

jižní terasu by ale z drobného ovoce snášel lépe třeba ostružiník.

Předně děkuji za bezva článek na aktuální téma a děkuji Mácul za odkaz na něj :-) Také patřím k nadšeným balkónovým zahradníkům a pár šikovných tipů se hodí. Pěstuji kdeco s různými výsledky – od výborných k nevalným. Měla bych prosím dva dotazy, možná tři:

  1. Každoročně pěstujem hrášek, krásně roste, je vynikající, slaďoučký – ale poměrně brzy a intenzivně ho pokrývá nejspíš padlí nebo něco podobného – obaluje se bílou snad plísní. Nechci používat chemii a moc si nevím rady, kde je chyba, na nic jiného se nechytá (když včas likviduju).
  2. Pak mívám potíž s přezimováním petrželky v bytě, pokaždé ji napadne nějaká malá potvora – všude má jakoby průsvitné malé tečky.
  3. Letos chci zakládat malou zahrádku na horách u lesa (cca 750mnm) – pochopila jsem správně, že tam by se mohlo kanadské borůvce líbit? A je reálné tam pěstovat rebarboru? Když ji nezlikvidují srnky a zajíci :-)

Jsem ráda, že se i ve městech pomalu začíná zelenat a zahradničit. Komunitní zahrada u nás na sídlišti bohužel zatím nehrozí – leda bysme se Mácul sestěhovaly do domu s vnitřním dvorem :-))

↪ 18 kami: „Bazalka… Teoreticky by měla jít pod tyčková rajčata. Nevím o tom, že by si něčím chemicky vadily.“

Zde se basil a tomato považují za ‚companion plants‘, tj mají se rádi. Osobně to mohu potvrdit; v nevyhřívaném skleníku jim blízkost svědčí.

Pěkný článek, takový záhonek by se mi hodil i na chajdu. Vypadá to na budovací víkend ;)

Tohle je tak bezvadný, že jsem dneska ráno vtrhla k Chládkovi a nakoupila spoustu semínek i ostružiník, a pak ještě v holešovické tržnici sazeničky, a zítra se do toho pustíme. Měli jsme to stejně v plánu, uděláme dva záhony a na část mám koupené takové malé pařenišťátko.
Jinak – o té bazalce + rajčata jsem taky už kdysi četla, že je to právě vhodná kombinace, že se nějak navzájem podporují nebo chrání před škůdci nebo cosi takového (jako se to říká o růži + levanduli, že ta levandule odhání mšice, ale jestli je to pravda, to nevím).
Světluško, na těch horách jestli máte kyselou zem (rašelinu), tak kanadskou borůvku, ale obecně bych dala přednost té kamčatské, jak už tady kami psala (zimolez kamčatský), nemusíte řešit kyselost, přezimování je naprosto spolehlivé, a plodí brzy na jaře. Musíte mít dvě odrůdy kvůli vzájemnému opylení a zkušení pěstitelé je doporučují sázet vždy ty dva keříky společně do jedné jámy. Například dvojice Amur-Altaj.

↪ 26 Ala: „o té bazalce + rajčata“
Výborně jdou spolu pak i v kuchyni!

↪ 23 Světluška: Na chatě Ti to bez stabilního plotu sežerou ty srnky a zajíci :-)) Věř mi :-)
Ty víš o nějakém domu s vnitřním dvorkem??? :-)

↪ 23 Světluška:

  1. Hrášek je prostě taková potvora, jako všechny bobovité. A na balkoně, kde je obvykle ještě sušší vzduch než na záhoně, chytá padlí o to lépe a radostněji. Obzvlášť se mu daří za horkých letních dní. Víceméně jedinou pořádnou prevencí je vysévat hrášek hodně brzo, aby odplodil před hlavními letními vedry. Můžete teoreticky zkusit jedlý postřik proti padlí (třeba Bioan), ale podle mé zkušenosti to moc nepomůže.
  2. Přezimování petrželky v bytě nemá smysl, je to dvouletka, která v druhém roce vykvétá, tj. na jídlo je jen v prvním roce (max. na té loňské jde oždibovat pár listů brzy zjara, než vyžene květ). Sije se každoročně nová. V záhoně se občas sama přesévá, když se neostříhají květy, ale není to moc dobré, patří k rostlinám, které by neměly být ve stejné půdě víckrát po sobě, je jednostranný vyžírač.

Navíc obecně bylinky v bytě v zimě je mizérie, je tu o tom speciální vlákno ve Fóru.

3. Je to dost vysoko, záleží ale nejen na nadmořké výšce, ale i na oslunění, větrnosti… pokud nemáte pocit, že je zahrádka vyloženě vidrholec, tak rebarbora by tam jít měla, odolává chladu velmi dobře.
Kanadskou borůvku – no, je to hraniční, ale opět, pokud to není vidrholec, měla by tam jít. Ale je potřeba vybrat středně rané odrůdy, aby příliš raným nepomrzly květy a paopak pozdní by pak nemusely stihnout dozrát. V úvahu by přicházely třeba Bluecrop, Goldtraube, Jersey. Potřebujete alespoň dvě odrůdy, lépe tři. Sprašují se vzájemně. Sice jsou částečně samosprašné, ale plodí pak málo.

↪ 24 jednorožec: Tak to je prima zpráva, díky za informaci:)

↪ 26 Ala: držím palce, jen ať se zahrádkám daří :)
Levandule+růže je často doporučovaná kombinace, ale já bych ji nedoporučila. Levandule opravdu odpuzuje mšice – ale víceméně jen ze sebe, na růže je vliv spíše dosti malý. Ale hlavní problém je ve velmi odlišných pěstebních nárocích růží a levandule, které nejde skloubit ke spokojenosti obou. Výživná humózní půda pro růže, mírně kyseláa x chudá, suchá lehká půda spíš směrem k zásaditosti pro levanduli. Nutnost zalévání růží x suchomilnost levandule a její sklon k zimnímu uhnití.
Zimolez je super, Amur-Altaj je osvědčená kombinace.

↪ 7 pan Cuketka: Vyvýšené záhony jsem úspěšně provozovala s „podlahovým vytápěním“ tlející trávou a plevelem, což zároveň fungovalo jako zelené hnojení (a kdo musí kupovat substrát, ušetří, protože ho nahradí plevelem). Nic se nerylo, do vybudované ohrady postavené kamkoli na pozemek se nastlalo vše, co se povedlo posekat, na vrstvu trávy, plevelu a kopřiv jsem nasypala kompost. Tlející plevel zahříval půdu a italská rajčata a okurky to neskutečně ocenily. Ale dnes už se mi nechce…

↪ 20 Lenka: Taky nejsem moc zalejvací typ. Obecně jsou asi nejlepším řešením co největší hliněné/keramické květináče. Nepřehřívají se tolik jako umělohmotné a vejde se do nich více vody. V samozavlažovacích truhlících se kvůli jejich konstrukci rostliny občas (u)dusí. Poslední dobou si užívám tyhle květináče (jen na bylinky do kuchyně):
http://www.amazon.co.uk/…A/ref=sr_1_1?…
Byť velmi malé a velmi plastové, mají tyčku na plováku, která hlásí úbytek vody. Ještě mi v tom nic nechcíplo, tak vyhlížím podobnou technologii pro méně úchylácké pěstování :-)

↪ 16 debleau: Koriandr je bestie křehké povahy, nesnáší manipulaci, vítr, přesazování. Kupovaný vzrostlý v květináči nepřežije skoro nikdy, zatímco z výsevu mi roste dobře a dokáže překonat i fázi juvenilních listů (to jsou ty, které mají rostliny v supermarketech, starší koriandr se podobá spíš kopru).

Díky moc! Jsem moc vděčna za takový článek. Mám balkon na jih a chystám se konečně víc jak na 3 kyblíky s rajčátkama a mátu a meduňku a petržel! Jupí.

Tak dnes v zahradnictví měli jen sazenice okurek hadovek, vzala jsem 2× a na ostatní budu muset počkat. za bylinek měli jen šajvěj, kterou mám doma a tymián, moc krásný. Prý je na ostatní ještě brzo. No i tak mě to stálo dost :-)
Koukala jsem po maliníku, že bych ho na balkoně zkusila ale pak mi došlo, že si ho můžu ukopnout na chatě, tam jich je dost:-) Už jsem asi i vymyslela tu vysutou zahradu ve stínu zábradlí. Vzduch se tam krásně mění tak by to tam mohlo jít.

Je to moc fajn, ale jenom pro srovnání klíčky se sklízejí každý čtvrtý den a mladé výhonky obilovin každý desátý den a to i v případě že ještě mrzne.

↪ 18 kami: kami, dakujem velmi pekne, budem sa drzat rad. nechystate okrem kucharky aj zahradkarku? :)
ps: tie rajcata a bazalka mi rastli dobre spolu, boli asi rovnako velke a boli aj v relativne velkych kvetinacoch.
pps: fazulka paulista je „fazole“, ktora sa pestuje na „lusky“, paulista je proste odroda, tusim holandska.

Je to báječné, pro mladé rodiny jak dělané. Neocenitelný je i pospolitý život.

Komu se však časem zachce větší zahrádky s případnou zahradní chatičkou, tak se ozvěte na email zahradkavpraze@seznam.cz.
Další kroky podle možností a počtu zájemců.

My máme „zahrádku“ asi 1300 metrů. Letos se sice počasí vyřádilo, ale ve skleníku mám už čerstvý koriandr, pažitku (tu i venku), venku tymián, špenát a petrželku. Něco už se dá sklízet. Bohužel fakt je ten, že budu mít tak za cca měsíc bylinkové přebytky a není to komu dát… Nebydlím totiž v Praze, ale 35 km od ní, směr Kralupy. A to prosím pěkně nestříkáme zahradu žádnými chemikáliemi, hnojili jsme popelem ze dřeva apod… Takže to pak krásně roste. Ovšem nejsme to schopní vůbec spotřebovat.

Vando, to ano, ale i tak to nejde spotřebovat. Mám na mrazáku stále ještě koriandr a ve skleníku už mi roste obří rostlina. Kdyby tu někdo jezdil do Velvar, ráda se o tyto výpěstky podělím.-)

↪ 45 Martina: Bohužel jsem z Brna, ale jsem si jistá, že napojit se na nějakého dodavatele na FT nebo místní restauraci, dobře to prodáte.

Perfektní návod, úplně jsem se zasnila, že bych něco takového ve městě mohla mít… zatím osazuji balkón jak se dá – lichořeřišnice do závěsných truhlíků, balkonová rajčata do velkých květináčů a truhlíků (letos dělám sazeničky sama Aztec a Bajaj, tak jsem zvědavá), máta, šanta a šalvěj přežily venku zimu, majoránka bohužel ne, takže ta se bude muset vysadit znova. Na zasazení ven mi už čekají sazeničky pažitky a petržele, pravidelně vyrábím řeřichu. Ale hrozně mě lákají jahody nebo nějaké jiné podobné ovoce. Co se nám kdysi na balkoně osvědčilo byly fazole becoky – moc toho nepotřebovaly a výnos byl…

Cuketko, diky zcela jste mne poblaznil nejprve cheb a nyni tento plan :) vysoky zahon mam jiz dele, a jsem moc spokojena, ale vas vysevni a obhospodarovaci plan to je bomba…je sice duben, ale nikdy neni pozde na zacatek, diky diky…

Mam jen takovy maly dotaz k vysokemu zahonu. Jiz delsi dobu ho planuju… ale napada me dotaz: Jak se to pak ryje? Nerozpadne se to?
Vim ze „retez je tak silny jako nejslabsi clanek“ … tudiz v tomto pripade asi spoje.

↪ 49 tex: Předpokládám, že se počítá s jednorázovým použitím substrátu bez rytí na podzim a taky bych to tak řešil. Nejlépe tak, aby byl záhon nějakým způsobem rozebiratelný. Popř. je možné před novou sezónou zeminu vybrat (pracnější varianta). Pak smíchat s novým substrátem či obohatit kompostem a znovu použít.

↪ 49 tex: ↪ 50 Dan: něco mezi, já jedu ten postup z knížky od zahradníka Stamma a ten neryje (dokonce nedoporučuje ani okopávání) a mělo by to být podle něj vymyšlené tak, že se každý rok na zimu jen dosype čerstvá vrstva kompostu, která kompenzuje pokles úrovně v záhonu. docela to sedí, substrát si fakt v záhonu asi o 10cm sedl, takže jsem poslušně kompenzoval :) zatím jedu druhý ročník,takže netuším, jak se to bude chovat, a jestli nebudu muset přihnojovat… uvidíme, každopádně na konci szóny dám zase vědět!

(jinak kdybych se rozhodl pro porytí, tak vzhledem k té výšce i rozměru se to dá naprosto v klidu, konstrukce zatím drží jak přibitá (sic;)

↪ 47 Veronika: To musí být krásný balkon :)
Majoránka se musí přezimovat doma, zimu venku nepřežije. V ČR se obvykle pěstuje jako jednoletka, přezimovávání je pracné a z nových výsevů vzchází snadno.
↪ 49 tex: Nepoužívám vysoký záhon „v ohrádce“, pouze německou kopu (manžel ohrádku nechce vyrobit:) ), a neryju ji, dosypávám zeminu z okolních záhonů.
Při takovéhle pestré výsadbě by vyměňování půdy nemuselo být nutné. Bylo by to potřeba, pokud byste záhon využíval dlouhodobě jednostranně pouze pro jednu čeleď rostlin.

↪ 51 pan Cuketka: jj, přesně, jak píšeš.

Měla bych dotaz na všechny zkušené městské pěstitele. Máme zasklenou panelákovou lodžii otočenou na jih, trochu stíněnou závěsem, ale i tak je tam při sebemenším sluníčku k nevydržení. Zkoušela jsem tam naivně pěstovat jahody, hrášek, měla jsem vysazenou malinu, spoustu bylinek (levandule, rozmarýn, majoránka, bazalka (tu mi sežraly housenky!), i velkou okrasnou túji. Přežila jen máta v truhlíku, která se drží už asi třetím rokem. Přijde mi, že to ani neuschne, možná spíš shnije, občas se na něčem objeví „pavučinky“, ale škůdce jsem nenašla. Takže – existuje způsob, jak tam kromě máty vypěstovat aspoň něco nebo se na to mám vybodnout? :-D

↪ 53 Milka: Horký nehybný vzduch umoří kde co a pavučinky byly asi svilušky, jak Vám nalezou do uzavřeného prostoru, těžko se jich zbavuje. Chce to větrat, dát na zem velkou nádobu s vodou kvůli vlhkosti (třeba lavor s kamínky a mušlemi, jde to udělat pěkně) a doporučila bych přes poledne stahovací rákosovou roletu. Potom by to mohlo být ideální místo pro bylinky, balkonová rajčata a ledasco jiného. Nevzdávejte to!
P.S. Proti škůdcům postřikujte preventivně mýdlovou vodou, chemie má dlouhou expiraci (i když už je v prodeji i postřik s jednodenní expirací) a hlavně je to tak nějak nepřirozené. Každou pavučinku nebo shluk škůdců ihned mechanicky odstraňte namydlenými prsty.

↪ 54 Vanda: Moc děkuju za skvělé tipy! Třeba ta mýdlová voda, to je super, chemický postřik jsem nechtěla, to pak člověk může kupovat rovnou v krámě… No, i na začátku května ještě něco zkusit půjde, tak to přes víkend promyslím… Díky!

Moc děkuji za tento super návod, který jsem objevila zcela náhodou. Určitě si sousedé mysleli, že jsem blázen, když jsem napřed vykopala keře od plotu, pak poryla 2 m čtvereční a pak týden pobíhala kolem s plánkem výsevu a výsadby :-). Podařilo se, všechno raší, raduju se jak malá holka. Jenže ouha. Na mé maličké ředkvičky, mrkvičku, dokonce i řepu vyrazili slimáci :-(. Jsou malincí, 1–2 cm a za noc dokáží spást spoustu lístků sotva vylezlých ze země. Víte, prosím, jak na ně??

↪ 56 Iri: To jsem ráda, pak dejte vědět, zda plán funguje dlouhodobě :)
Slimáci hnusáci jsou bestie.
Dlouhodobě proti nim vedu biologický boj. Totiž, hlemýžď (šnek s domečkem) žere vajíčka slimáků španěláků (nedomečkových). Takže jsem si na zahrádku nanosila šneky a španěláci v průběhu asi tří let vpodstatě vymizeli.
Ale samozřejmě domečkáči taky ožírají. Byť tedy o něco míň, jsou míň pažraví. A míň se mi protiví :)

Zkoušela jsem i biologický boj Nemaslugem (parazitické hlístice) – jenže to musejí udělat všichni sousedi, jinak havěť jen přeleze pod plotem. když jsem se dohodla se sousedy a zakoupili jsme společně, tak příslušný rok bylo slimáků méně, pomohlo to.

Rostliny, které chci bezpečně uchránit, holt chráním jednotlivě, a šnekům nechám napospas něco míň důležitého, bujně rostoucího a tak. Trochu pomáhá obroubení záhonů afrikány. trochu pomáhá obsypání krajů záhonů nastříhanou levandulí nebo nastříhaným pichlavým jehličím. nebo jiná pichlavá hmota, po které se jim špatně slizne, třeba posekaná sláma. Ale všechno tohle nakonec taky přelezou.

Když chci ochránit vzácný kousek, tak ustřihnu PETku, hormí okraj vystříhám do ostrého cimbuří a navléknu to na příslučnou rostlinu, dokud je tak malá, že by jí bestie užryly růstový vrchol a hlanví listy. Když poporoste natolik, že jí žerou jen spodní listy, tak PEtku přestřihnu a z rostliny stáhnu. Takhle chráním třeba mladé artyčoky a ostrožky, protože po těch slimáci strašně jedou.

Další metoda je ruční sběr, třeba položit kusek vedle prkno a pak ho za pár dní zvednout a zespod bude spousta slimáků. Pak se doporučuje je v kýbli posolit, oni mají tenkou pokožku a osmoticky je sůl rozleptá. Ale na to já teda nemám žaludek.

Kolega zkusil indické běžce – jako jo, ony slimáka sežerou, jenže musejí mít hlad, což znamená, že by je musel málo krmit, na což prý nemá to srdce. A když jsou nažrané normálního krmiva, na slimáky se vykvajznou.

Jedy jako Ferramol se mi používat nechce, ale je to také možnost.

↪ 57 kami: Děkuji mockrát, na internetu je spousta rad, ale chtěla jsem vědět, jak bojujete vy, autoři zahrádky :). Dokud jsem měla jen trávník, tak se drželi stranou a nebo v bohyškách, ale těch mám celý kopec a nikdy ho nepožrali celý. Jenže tenhle záhoneček je moje „dítě“ a jdu do boje :-). Chemikáliím se vyhýbám, máme dva pejsky, z toho jednu pažravku, tak bych nerada přišla o ni. Zkusím sběr a posyp kolem, afrikány jim loni zachutnaly, těmi neprorazím. Naštěstí už raší měsíčky a lichořeřišnice, tak jich dám víc, než je v plánku. Dnes jsem koukala, cuketa je bez lístků a jede jim i kopr.
Už jsem dnes přemýšlela nad slepičkou, ale aby se slimáky nebrala i zeleninu :-).

Tak já zase napíši, jak mi to roste.. Hezký večer Iri

↪ 58 Iri: Když jsou k dispozici melouny (bohužel ještě není sezóna), tak výborně funguje vydlabaný meloun s pivem. Neodbytně je to láká a v pivu se utopí. Ale nevylívat, dokud to není opravdu nezbytné. Čím víc mrtvých slimáků, tím víc to láká ty živé.

↪ 59 Pavel Vranka: Děkuji, v sezoně určitě zkusím. Zatím denně sbíráme, jsou čím dál tím menší a je jich méně. Také jsem donesla několik „domečkáčů“, ale už jsem je neviděla, kdoví, ke kterému sousedovi až odcestovali :-)). Utopence míchám do kompostu.

Jinak hlásím Kami, vše roste. Tedy, to nespasené. Nejlépe mizuna, rajčata, špenát a rebarbora. Ostatní se křiví, protože zásah slimošů je znát. Kopr jsem musela podset. Ještě se zeptám, řepu a salát jsem rozsadila, aby nebyl v řádku tak hustý, nebylo to v návodu. Neva?
Hezký den všem..

Já mám dotaz na Kamilu, prosím moc, mám vyvýšený záhon 2,5 na 1,5 metru, výška 30 cm. Myslíš, že mi to uživí 3 okurky, 8 paprik, 3 cukety, 2 rajčata – drobné plody do 30 g, 2 melouny červené, 3 lilky? Rajčata ani melouny tam být nutně nemusí. A ještě dotaz jeden – vyvazujete okurky k tyčce nebo je necháte válet po hlíně? Díky komukoliv za odpověď.

↪ 60 Iri: Super, díky za report! :) Snad to poroste i nadále. Jasně, ředkvičky, mrkev, řepa… nutno vyjednotit, díky za připomenutí, v návodu to není, předpokládala jsem to nějak samo sebou :) Vyjednocené rostliny se dají krásně sníst jako klíčky.

↪ 61 Veronika: ne, neuživí. Cuketa potřebuje cca 0,25 m2, okurka dtto. Lilek a paprika cca 0,15 m2. Rajče cca 0,2 m2. Takže to tak o prsa vyjde na těch 3,75 m2. (je to jen odhad, samozřejmě závidí na odrůdě, příslušný spon je vždy na pytlíčku se semeny napsaný)

Zato meloun potřebuje sám pro sebe 1m2, i víc. To je obrovská rostlina, která navíc pije strašně vody. Takže buď tam budou 2 – 3 melouny, nebo to ostatní.

u okurek záleží na odrůdě, nakládačky vyvázané být nemusí, hadovky ano (na schématu v článku to ovšem není nezbytné, protože tam vysoký záhon měří třičtvrtě metru, takže okurka má kam „spadávat a viset“;) ).
Já hadovky vyvazuju vždy, ale mám na to prostor, takže mi nevadí táhnout je 2 metry na jednu stranu a pak zas 2 metry zpět.

Děkuju moc za odpověd, okurky vyvazu na konstrukci, melouny dam do země. Rajčata jsou už jinde, snad to nějak dopadne, pokud to nesežerou ty slizske mrchy. Kolik m2 potrebuje žlutý meloun, prosím? Děkuji za odpověd. Pisu jak Tatar z ipodu, ještě to neumim, omlouvám se.

Letos jsem taky poprvé zkusila jednu sazenici melounu, tak jsem zvědavá jak dopadne. Jinak mně slimáci sežrali nejvíc mibuny, to ostatní taky, ale tý mibuny oholili tak půl řádku. Všechno roste bezvadně, jen mrkev vůbec nevzešla, a dokonc ani petržel, která loni rostla jak blázen (a teď už skoro kvete), a letos ze stejných semínek nic, ačkoli měly mít ještě rok trvanlivost. Zkusila jsem jí teď dosít znovu, jestli z toho aspoň něco bude.

Pavel Vranka:
děkuju za super tip s tím melounem, funguje to na 100%, přes jedinou noc se tam utopilo dobře 100 těch bestií a to lilo jako z konve a pivo to hodně naředilo. Nevěřila jsem. Doporučuju všem.

↪ 63 Veronika: Podobně jako cukrový, stačí trochu méně, ale určitě ne méně než 1m2.

↪ 64 Ala: Ty slimáci jsou takový bestie! Na „staré zahrádce“ je jakž takž zvládám, ale na „nové“ je zatím nemám vůbec zmáknuté, domečkáčů tam mám málo a mrchy mi to hodí ostošest. Včera jsem oplakala další rozchodníkovec a artyčok.

↪ 65 Veronika: Tyjo, musím to taky zkusit, až u nás na periferii dorazí nějaké melouny!:)

Měla bych prosbu na kami a ostatní zkušené zahradníky. Když jsem se před 2 týdny chystala vyrazit pro sazeničky těch „zimních“ zelenin, tak přišla povodeň. Teď je zase extrémní vedro a bojím se, že je na to taky už možná pozdě. Zároveň mám na záhoně uvolněné místo po salátech. Máte nějaký tip co s tím, co by se tam teď a v tomhle počasí dalo zasadit? Předem díky.

Geniální záležitost! Děkuji moc za tento nápad!

Mám jen betonový pididvorek a také řeším jak bez zahrady přijít k čerstvému ovoci a zelenině (supermarkety nějak nejsou ta správná cesta), tak jsem nedávno zkusila založit stránky pro inzerci přebytků ze zahrádky. Kdyžtak se stavte :-)

Hodně dobrý článek. Hlavně ta dřevěná konstrukce na balkoně mě zaujala. Výborný nápad. Jsem teď sám tak mám víc času a bydlím v cihlovém domě. Jasná volba na víkendy.

s užasem čtu článek i komentáře asi už po páté.. příští rok na stoprocent rozjedeme chci se zeptat zda už vyšla kniha Kami ?? kde mužu koupit?? nějaké vaše stránky blog odkaz … díky j.

Mám zahradu v orientaci – levý horní roh SEVER, pravý dolní JIH. Vzhledem k rozložení zahrady bych potřebovala čtverce svisle napravo. Jak přeskupit jednotlivé rostliny? Stačí to tak jak to je vyobrazené, jen pod sebou? Moc děkuji
Jinak pro začátečníky jako jsem já je to super článek:-)!

↪ 72 adik: Uskupit tak, aby to, co je vysoké, nestínilo tomu ostatnímu. Vysoká je síť s ostružiníkem, vysoký bude výhledově libeček, takže to jsou věci, které musejí být na severní straně. Jinak to je clkem jedno, je akorát potřeba chránit proti extrémnějšímu větru, což je obvykle od západu.

Nádoby být musí? Já mám záhon navíc, ale nádoby žádné – nešlo by to rovnou do země? :-)

↪ 74 Jana: Obecně vše určitě ne, protože něco jde na zimu domů (vavřín), ostatní v závislosti na přírodních podmínkách. Ale to, co je teď v nádobách, se nedá sesypat na jeden záhon, protože to má velmi odlišné nároky na kyselost/zásaditost a vlhko/sucho.

Cuketka/Kami: Super, dakujem za krasny navod, urcite tento rok vyskusam.
Kami: chcela by som sa informovat, ci je ta vasa kucharka dostupna aj ako e-kniha a ci ten program co k tomu je, ci je dostupny ako android aplikacia (na mob. alebo do tabletu).
Vopred dakujem za info a prajem vela uspechov.

Kami: este som sa zabudla spytat (myslim ze sa to tu v diskusii uz niekto pytal), ci mate/planujete aj nejaku publikaciu so zahradkarskymi radami.

ahoj svkelý článok, nechám sa inšpirovať a asi aj skočím do dejvid o klubovny na workshopy, v tom zozname komunitných záhrad by som ešte dohodil Za()hradu v Olomouci
https://www.facebook.com/zaohrada

prajem veľa pestovateľských úspechov

Co vy na to?

nepovinný, ale díky němu máte obrázek (jak?)