Kilo ostudy za tisíc

Z archivu

Obvykle vás negativními články nezatěžuji. Po posledních zážitcích z nakupování v prodejnách zahraničních delikates ale nemohu jinak!

Při nákupu v takových obchodech stačí jen chvilka rozčepýřenosti a váš účet naskakuje po stovkách. Je pak jen logické očekávat tu nejvyšší kvalitu, stoprocentní servis a jednání na rovinu. V reálném prostředí pražských specializovaných obchůdků se ale často setkávám s pravým opakem.

Nehorázně předražené zboží, neschopný personál a podprůměrné podmínky prodeje. Skoro jako by někdo zneužíval toho, že se při nákupu exotických surovin tak úplně nevyznáte a že vám to může na ceně zboží pěkně okouřit.

Je mi to líto. Prodejci jednak odrazují potenciální zájemce o seznámení se s cizí gastronomickou kulturou a jednak zabíjejí samy o sobě geniální produkty s dlouhou tradicí, které si takové představení nezaslouží.

Uvádím pět zážitků za poslední dobu. Nechám na vás, jak moc jsem hysterický, nebo jak moc zachycují skutečnou bídu prodeje.

  • Sapori Italiani (web)

Nákup parmské šunky (cena okolo 1000,– Kč / kg). Místo požadovaných 10 dkg prodavačka nasází rovných 15 dkg a ani se nezeptá, jestli je to v pořádku. Plátky jsou nakrájeny nestejnoměrně a nejsou oddělené folií. Jako bonus lovím na dně balíčku 2 mm tlustý plátek jako „žvejkačku“ od cesty. Celý tým prodejny navíc trpí značnou jazykovou bariérou a dělají jim problémy základní slova jako např. „mouka“.

  • Greek Society (mapa)

V hlavní roli olivový olej. Není možné ochutnat ani jeden z nabídky, prodavačka není schopná popsat odpovídající charakteristiku. Nejenže nemůžu najít oleje z nejnovějšího lisování (tedy méně než rok staré), ba co víc – najdu celou jednu značku s datem po expiraci (tj. dva roky starý olej!).

  • A Putia (web)

První návštěva v tomto sicilském koloniálu zhatila naprosto znechucená prodavačka s nulovým zájmem o jakýkoliv prodej. Na dotaz po doporučení typické sicilské uzeniny doporučí parmskou šunku, na dotaz po sýru mlčí a za celou dobu z ní nevyleze jediné doporučení nebo informace o produktu ze Sicílie. Odteď už vím, co znamená fráze z jejich webu:

A Putia však není jen obchodní projekt, A Putia je idea, vzpomínka na domov a vůle jednoho Siciliána ukázat národu, který ho hostí, co znamená pojem Sicílie a o co je schopna obohatit svět.

Díky, konečně je mi to jasné! ;)

  • Japa Shop (web)

Skvěle vybavený obchod, který má jedinou a zásadní vadu – obsluhu. To, že neumí na 100% česky, by možná až tak nevadilo, ale to, že neznají vlastní sortiment, je jiná. Položil jsem několik dotazů na základní suroviny japonské kuchyně (řasa kombu, citron yuzu, instantní dashi) a skoro vždy následovalo zmatené pobíhání po prodejně a hledání zboží v regálech. Jaký má pak nákup v takové prodejně smysl?

  • Italské delikatesy u restaurace Da Emanuel (mapa)

Znechucená prodavačka neschopná podat jedinou zásadní informaci. Olivové oleje mají schované tak, že na ně nelze dobře dosáhnout, přitom k nim nejsou schopni přidat jakékoliv info ani ochutnávku. Prý jsou k ochutnání ve vedlejší restauraci. A který přesně? Neví. Kupuji alespoň sýr pecorino. Místo 20 dkg dostanu rovnou 35 dkg. Po rozbalení doma navíc zjišťuji, že vnější strana sýra je vyschlá na kost do hloubky jednoho centimetru.

Po takových a podobných zážitcích mám chuť objednávat všechno přes internet nebo si zboží nechat vozit od známých. Nebo ještě lépe – nakoupit všechny speciality v dobře vybaveném supermarketu. Dostanu je se stejným nebo lepším servisem, perfektně zabalené, čerstvé a za nižší ceny.

Máte podobné zkušenosti také? Kde a s čím? Podělte si i o ty pozitivní, kde naopak specializovaný prodej lahůdek funguje. Téma „nutné sebeobrany“ v prodejnách lahůdek budu probírat i v jednom z příštích vydání časopisu Apetit. Článek hledejte v rubrice Horká brambora. 

Reklama

Komentáře

Poměrně OK jsou italské speciality v Římské na Vinohradech, před pár dny jsem si tam dala vynikající snídaní – čerstvě připravené a započené pečivo s prosciuttem, rajčaty a mozzarellou. Akorát to pánovi trvalo snad 15 minut, takže jsem přišla pozdě do práce:) Taky tam mají nejlevnější ricottu, co jsem zatím našla (kelímek 45 Kč, ta samá v Sapori tuším za 85 Kč).
Na druhou stranu sýry a uzeniny mě tam moc nelákají, přišly mi několikrát spíš unavené, a taky jsem tam jednou ulovila cantucci tvrdé jak diamant:)
Co já mám zkušenost, tak zákazníky neoj*bávají v Aromi shopu, na druhou stranu to tam taky není zrovna levné.
Není to sranda:)

Souhlas s Michalou, do římské chodím ráda nakupovat a teď i na obědy, vcelku rychlé a nepředražené domácí těstoviny nemají chybu. A pan majitel (?) mluvící špatně česky s italským přízvukem mi vždy ukrojí pouze tolik panccety, kolik chci.

ono se sluzbama je to v Cechach dost hruza obecne .. a jeste vic to vadi tam, kde prodavaji drazsi ci specificke veci – clovek by logicky cekal informovanost a prijemne jednani a bohuzel se casto setka s naprostym opakem

Byla jsem s kamarádkou ve Fruid de France. Tam je drahé už vejít. Kamarádka si přála „vinegard“ v podobe huste omacky – alias dresing zakladni, kterym Francouzi kropi vsechny salaty. Paní prodavacka neznala, netusila, nevidela, ale ZEPTA se pana vedoucic, az zase prijde.
Ale to uz zase neprijdeme my, hadam…
Zlaty VonFasse…

Mám dojem, že nemožná obsluha je důvod, proč tyhle obchody mizí i z frekventovaných míst. Viz Středomořské speciality, které byly ani ne rok na Nuselské. Olivové oleje stejné jako v supermarketu, zkvašená minimozzarela a vyjukaná studentka… Skvělý servis je u Sváčka (jak na Smíchově, tak na Budějovické). Mimochodem – se slevou si tu můžete nakoupit celou parmskou šunku (2–3) kila, nechat si ji na místě uskladnit a pak si chodit jen pro porcičku ze své kejtičky..

Dobry den, drze si dovolim po letech okukovani zdejsiho webu zapojit se do diskuse. Nechci se Japy nijak prehnane zastavat, ale me se jeste nestalo, abych tam nekdy prisel a nenarazil na Okamuru (skoro jsem ziskal ten pocit, ze pokud zrovna neco nehlasa do novin nebo do televize, tak je na brigade u byvale manzelky), ktery mluvi cesky rozhodne o par radu lepe nez japonsky. Navic mam pocit, ze myslenka Japy je poskytnout japoncum, co tu zijou, takove mene kovinientni konbini – vecerku, se vsim, co k tomu patri, tedy samoobsluzne. To, co u nich utrati cesi, je takovy prijemny petiprocentni bonus navic, nad vodou to tam drzi zde zijici japonci, kteri vedi, kam pro co sahnout. I kdyz podle vseho asi lepe, nez pani majitelka :).
Pokud se na Japu clovek diva takhle, tak je to celkem fajn obchod na to, pokud si uvalite sushi a zjistite, ze vam doslo nihonshu nebo nakladany zazvor. Vetsi planovane nakupy se stejne delaji jinde.

Mě před chvílí dostala nabídka agaru v japonském obchodě na Kladenské – krabičky po 16 gramech jako jedno z mála zboží bez uvedené ceny. Prodavačka neuměla česky ani slovo, tak jsem to zkusil anglicky. Začala prohledávat polici, jestli nenajde krabičku označenou cenovkou, po chvilce vyšla druhá, která už česky uměla, ale říkala, že těch 16 gramů stojí přes 80 korun. Tak jsem se rozloučil a zůstanu u místní zdravé výživy (10 g za 15,–)
Jinak jste pane C dost přesně popsal důvod, proč ty balené speciality kupuju v Makru – sice je to velkoobchod, ale zase mě tím pádem nikdo nehoní a mám čas si v klidu přečíst etikety a srovnat ceny.

Taky muzu doporucit u Svacka na Budejovicke, hned vam nabidnou ochutnat, nejenom syry, ale i 7mi lete balsamiko. Jednou z mala veci, ktere u nej nakupovat nedoporucuji, jsou vina. Ty jsou zbytecne predrazena.

V Brne chodim kupovat syry do Cheesy a tam jsem spokojenej. Mohli by mit sirsi sortiment, ale obsluha se vyzna, da ochutnat, doporuci.

V Gurmanu na svobodaku byvala driv lepsi obsluha, moc se tam ted ani nedostanu, ale kdybych potreboval nejakou specialitu, sel bych tam.

Jinak prsut v Intersparu za 40/10dkg a hlavne Makro co to jde =)

A myslim ze v tomhle vedru se negativni clanky pisou nejlip =)

Dlouhodobě chodím do Sapori (ještě když byli v centru i teď na Pohořelec). Jazykově to většinou býval trochu problém, ale majitelé jsou přeci Italové, proboha ! Tak co se frníte pane Cuket ? ;-)) Časem se ale i mladší členové italského personálu rozmluvili a naposledy jsem se tam zakecala s mladým pánem asi hodinu. A ještě mi uvařil kafíčko zdarma a přihodil sladkosti jako pozornost podniku. Takže k nim nemám sebemenší výhrady.

trochu drsné házet do jednoho pytle ojebávačku z dvoucentimetrovou žvejkou nebo vyschlým sýrem a japu… Obsluha možná nerozumí česky, ale zato je neuvěřitelně milá, ochotná a zdvořilá. Byl jsem tma jen párkrát, ale vždycky spokojenej, i když tma zrovna nebyl Okamura. Navíc tam mají i dětskej koutek + přebalovací pult, což jako čerstvý otec výrazně oceńuju

Midaro Plzeň – prodejna italských specialit: V pátek dopoledne jsem chtěla koupit 30 deka mortadelly na víkend, prodavačka pravila, že salám nebude rozbalovat (měla vystavenou šišku zabalenou v igelitu) a že si mám přijít ve středu. Jako náhradu mi nabídla parmskou šunku… Do té doby se mi prodejna zdála vcelku dobrá (až na ty ceny), ale pokud můžu, vozím si zásoby z Itálie.

Petulka:

soucitný LOL :)

Pavli:

děkuju za tip :) vypadá to slušně. vypadá

Ája:

souhlas, ale nové a nové se stále objevují. za tip na sváčka děkuju, to to tom odložení celé šunky jsem nevěděl, wow! :)

Maru:

nesouhlas, japa má se profiluje ostře na čechy. není to nic proti jejich konceptu, ael když lákají zákazníky na lekce vaření, předpokládám, že se v obchodu dovím víc, než základ. na to, že personál netuší, kde má zboží, myslím jazyková bariéra nemám vliv, stejně naprdnutý by asi byl i japonský nakupující :)

malý dotaz – kde jinde japonské věci nakupujete plánovaně? :)

Kytka:

ano, je to podbně jako v japě. při cenovím srovnání jsou ale cca o 20–30% levnější . samozřejmě vynechávám uchylárny jako kilo cukru za stovku a zrovna ten agar za osmdesát…

ale třeba vzadu v chlanici mají chlazené miso sáčky na polévku 12 ks za 58,– Kč to jsem nikde jinde v prg neviděl a je to nejlepší poměr cena výkon :)

ad supermarkety – ano , samo se to nabízí, a hlavně otázka proč platit takové prachy, když chybí přidaná hodnota?

MichaL:

a už zase to makro :) přitom by to mohla být taková pohoda, mít svoji speciálku na delikatesy, kde obsluha tuší co prodává, umí to nakrájet a odvážit… souhlas s cheesy – je to blbuvzdorný (na obsluhu) koncept, který funguje. úzký sortiment bych přiřadil k výhodám (nižší ceny, větší orientace) :)

Nyx:

kafíčko i bonbónek si můžou vetknout za klobouk, pokud krájejí parmu v ceně 1000,– Kč / kg jako junior ve večerce za rohem. jazyková bariéra se překousnout dá, ale finty s odkrojky a nepodarky ukrytými na dno balení ne.

stepan:

u Japy píšu naprosto přesně co mi vadí a také píšu „jinak skvěle vybavený obchod“, vám tyhle věci ve specializovaném ocbhodě nevadí?

Z podobných důvodů už moc nechodíme do obchodu Gurmán (bývalý Guspe) na Svoboďáku v Brně. Prostě tam neumí pořádně nakrájet sušenou šunku. Výsledkem jsou poničené a nevábné plátky. Možná se to už zlepšilo, ale nějak se nám to nechce zkoušet znovu.

Japonské věci: mám rád Hana Trading na Michelské v Praze.

Lucka B.:

to je přesně ono, jaký má takový obchod smysl, když dostanu lepší servis (a často i cenu) v každém supermarketu?

Ještě pár pozitivních zkušeností. V Cheesy na Minské jsem měl doslova radost. Poradili, doporučili, nechali ochutnat – a nakonec díky tomu i vydělali.

Dobroty jinak čím dál častěji kupujeme v Makru. Například takový výběr pravých buvolích mozarell jsem v jiném českém obchodě neviděl. Slušná je také nabídka ryb.

17: jj, neříkám že jsou špatní, ale tentokrát jsem jen jel kolem a potřeboval ten agar (a doufal, že budou mít třeba větší levnější balení). Takže třeba omáčku na soba nudle jsem nevzal, protože stejně za pár dní odjedu kosit na vysočinu.

Jinak jazykovou bariéru zkousnu, vysoké ceny u něčeho co tu není běžně k dostání a tím pádem se to musí nákladně vozit v malých množstvích také, ale musí to ta obsluha vyvážit aspoň tou vstřícností.

Tak koukám, že zdaleka nejsem sama, kdo nadává na kvalitu rádoby luxusních obchodů s delikatesami.

Jinak sýry chodím kupovat do již zmíněného Cheesy a jsem spokojená.
Do Japy občas zajdu pro věci, které se jinak špatně shánějí a zkušenosti jsou smíšené – na jednu pozitivní jedna negativní.
Docela spokojená jsem s řeckou prodejnou v Radhošťské – jsou docela drazí, ale třeba naložené chobotničky jako mají oni jinde v Praze neseženu.

Ale jak píše Kytka – většinu delikates kupuju v Makru. Jednak můžu vybírat jak dlouho chci (nemám ráda pocit, že mě někdo neustále sleduje a čeká až si konečně vyberu) a jednak mají slušný výběr i ceny.

Asi nejsem dostatečně informovaný zákazník, abych se pídil po konkrétní specialitě, navíc, Japa je sámoška, takže mi japonský personál který neumí česky, nevadí. Stačí, že umí počítat a dokáže koupené věci krásně zabalit. Navíc mám, pravda, v mobilu číslo na pana Okamuru, takže byhc ho mohl požádat o tlumočení :)

Ale jinak jistě, personá má znát sortiment, jen mi přijde, že vás někdo pekelně nasral a berete to jedním šmahem. osttaně, u Domu kávy to bylo podobně, ne? nesedl jte si s baristou a tak zavrhl i samotné kafe.

Cuketka: Makro je dobro =) Jinak jasne, bylo by fajn mit tu takovej obchod, jenze zatim je to ve stadiu, kdy je clovek rad, ze najde OK reznika, zelinare a pekare… zatim jsem rad ze jezdim do Makra a muzu jen cekat (na zazrak).

Článek jsem si moc ráda přečetla. Doteď jsem si myslela, že je to třeba jen otázka osobních antipatií prodavaček nebo že na vás už ode dveří poznají, že tomu nerozumíte. Ale právě od toho jsou tam oni ne? Nová obsluha v bývalém brněnském Guspe, nyní Gurmán, je nepříjemná a často ani nekoupím všechno co chci, jen abych už byla pryč. Minule dokonce paní prodavačka v průběhu nákupu telefonovala na celkem osobní téma se svou dcerou. A o krájení sušené šunky, ad koment 21, se nemusíme ani bavit. Inu škoda.

27: ale zase najdou se i lepší, já třeba byl zatím většinou spokojenej v Sapě, v Hana trading, u Robertsona a v Arirangu. Ale taky jsem jenom mohl mít štěstí.

Tsuketka-san: Ac to zni hloupe, nejlepsi „japonske veci“ maji v korejskych obchodech, at uz je to Arirang v Korunni, nebo jine. A opravdu to neni nejaka z nouze ctnost, nakupujeme predevsim tam, do jezdime malokdy.
Dal se vyplati nepodcenovat bioobchody (treba vami zminovana kombu nebo wakame, sezamy, cas od casu nejaka zvlastni imo (souhrnne asi sladke brambory)} a nektere vietnamske a cinske vecerky (miso, tare, sojovka, tsuyu, wasabi, zazvor, shiso, erinko…).
Nedavno jsme objevili Ameriku, tedy vlastne malou Hanoi. V Sape srdce japanofila a japonky take zaplesalo nemalo, dobrou (a predevsim nesrovnatelne levnou) ryzi pocinaje, nejruznejsimi nudlemi pokracuje, ovozelem zdaleka nekonce. Ale vypravet o Sape tady asi neni nesrovnatelne s nosenim suv do Aten. Nebo na Ikebukuro ;).
Jediny, co mi tu chybi, je natto, protoze prijatelnou substituci jsem u nas proste nesehnal. A nechat si to dovazet mimoradnou linkou Praha-Tokjo kazdy den k snidani je mimo muj rozpocet :).

Uf, to jsem se zase rozepsal. Kazdopadne, pokud shanite neco konkretniho, zkuste mi dat vedet, treba vime, kde se to tu najit.

A! Jeste jsem se chtel optat na neco ja. Ten juzu citron, smim vedet, k cemu ho potrebujete? Kdyz odhlednu tech par tradicnich cukrovinek, zmrzliny a ochucene vody, ktere nejsou zadny zazrak, tak nejlepsi recept s juzu, co znam, je jedna horka koupel, vymackana stava z jednoho juzu, nakrajena kolecka z druheho, to vse korunovano rucnikem na hlave :). U nas se vam bude juzu tezko shanet, ani v Nipponu se bezne neprodava, neb sve koupelove potreby resi Japonci vetsinou vlastni urodou.

Nevím jak ostatní, ale pokud bych jako absolutní začátečník vlezla do Japy (a do dnešního dne to měla v úmyslu) a nikdo by mi neporadil, protože by mi nerozuměl, tak bych s chutí vycouvala. A to, že umí počítat by mi bylo k nicemu, víte stepane?

Můj nej obchůdek s delikatesama je Greek Corner ve Francouzské. Milá obsluha pro kterou je ochutnání dobrot samozřejmostí a nejlepší mangová pomazánka :)

stepan:

nic jednim smahem neberu, to si vyprosuji, naopak – u kazdeho obchodu presne popisuji problem. ctete poradne – u japy mi vadilo to, ze nevi, co maji na krame, natoz aby poradili neco vic

Maru:

dekuju za super prehled, rasy potvrzuju – taky vsitim nejlepe v biokramcich. sapa velke dtto :)

yuzu jsem shanel v jakekoliv forme (stavu,kuru,cukrovinku) a chtel jsem zkusit pouzit do dezertu. ja bych bral klido i sampon nebo ovoneny toaletni papir (vtip), jen kdyby me nekdo nasmeroval :)

pripojuji se k chvale na obchod pana Svacka. Mam radsi ten na Andelu, maji tam lepsi vyber – je to zamerne, na Budejarne neni ta spravna nakupni sila. cerstve testoviny, uzeninu i syry vam daji ochutnat. celkove jsou moc mili a ochotni. vina tam muzete koupit po kartonu a dostanete slevu 20 %, takze kdyz mate sve oblibene, ktere na obchode nemaji, tak vam ho proste privezou.

No tak zrovna u Japa to beru. Japa je samo o sobě obchod pro ty, kteří vědí co potřebují. „Jaký má pak nákup v takové prodejně smysl?“ – když tam přijdete, nevíte co chcete? Pochybuji že tam přijde člověk jen tak z ulice, nebude vědět co chce a nechá se ukecat ke koupi zázvoru nebo kim ;)
Ale nevadí, Váš názor Vám brát nebudu. Japa je sice dražší, ale na druhou stranu to co tam mají neseženu všude.
Můj tip – zkuste malý stísněný Arirang nad náměstím Míru. Procvičíte si korejštinu (pro ty co neumí tak češtinu) a výběr je tam taky fajn. Slečna se sice netváří přívětivě, ale je ve skutečnosti hrozně fajn.

Další tip – nezašel jste do Culinarie ;) Zda můj zážitek byl kladný či záporný zde nebudu zveřejňovat. Jen jsem chtěl koupit trochu toho zázvoru abychom si s manželkou udělali po delší době její jídlo, suši.

Ja bohuzel musim prihodit opakovane znechuceni pri nakupu v Olympii. ted uz tam tak casto nechodim, ale stalo se mi asi 3× po sobe, ze moje navsteva doslova obtezovala a to jsem se ani nevyptaval co je tohle co je tamto, cilene jsem si prosil 10dkg toho, 15dkg tamtoho atd. Zrejme meli v te dobe problem s personalem a nekdo se zaucoval/zaskakoval, ale natolik me to otravilo, ze jsem dost omezil navstevy. A to si prosim ani nepreju aby kolem me nekdo skakal, staci fajn pocit, ze jsou radi, ze u nich nakupujete.
Obecne je to ale problem ve vice obchodech/restauracich – proste svoji navstevou rusite personal z klidu a zas tam musi nekdo jit a venovat se jim/nam.
Na Fruit de France nemam zatim spatnou zkusenost, je fakt ze ceny jsou tam obcas na omdleni, ale sunku treba prolozi peclive. I kdyz i tady asi zalezi, jestli je to jen nekdo na brigadu nebo zamestnanec se zapalem.

Jazykovou barieru toleruji, i kdyz je to zvlastni, prodavat, ale pak nedokazat prodat :(

Sibal:

zkuste nekdy cist text, na ktery reagujete. v jape jsem vedel co chci koupit, ale neslo to – personal nevedel, kde ma zbozi.

obecne ke clanku:

toto prosim nemuzete brat jako „recenzi“ delikates po praze. slo mi o vystihnuti problemu, ktere jsem ilustroval konkretnimi zazitky z posledni doby

Ještě nikdy jsem do diskuze nepsal, ale mám dnes úplně čerstvé zkušenosti na toto téma – A Putia: přišli jsme v době siesty, kterou tady kupodivu drží, ale slečna prodavačka nás viděla odnaproti z kavárny, která „jim“ taky patří a otevřela nám. Sice úplně neporadila, ale úplně mimo taky nebyla.
Aromi: obsluha byla bezva. Včera jsem tam byl pro čerstvou salsicciu, nebyla, s odkazem na dnešek a dnes byla a pan prodavač se vším ochotně poradil. Vše ok, až na ty ceny, které jsou u nás ale obecným problémem, vládne často nehorázná předraženost. Často také otrávenost perzonálu a prodej notně unavených potravin.

Ja mam nejradeji Farah, protoze to je kuchyne, ktera je mi nejblizsi. Je tam super koreni za babku a taky tam primo na miste melou hovezi klobasky, lahoda!
Svacek na Smichove je skvelej, jen souhlasim, ze vina tam nema smysl kupovat – predrazeny az hanba. Ale vzdycky poradi a daji ochutnat. Jo a pastiky tam pro ne vari Fric z Prakulu.
Ac je sortiment Cheesy na Smichove omezeny, damy ochotne poradi a daji ochutnat tez.
Byla jsem ted i v ruskem obchode Kalinka na Puskinove namesti – objeveni novych veci, jako treba klikvovy dzem, pelmene, brezova stava, nalozena rajcata a chobotnicove susene chipsy. Ale je to tam predrazene a vsichni tam mluvi jen rusky.Dejcha tam na me duch stare Cajky – a to mit nemusim.

a tip do Nemecka – neco jako u nas makro tam maji oni Metro. Taky musite mit karticku (dohodnete se s nekym mistnim), ale ty nakupy tam stoji za to – hlavne nakladane dobrutky chobotnicemi pocinaje a plnenymi paprikami konce. Neprekonatelny je kolac toho nejlahodnejsiho camembertu s lanyzi, tece i po vytazeni z lednice a stoji asi 11 euro.

jenda:
Můžete prosím rozepsat to „Sice úplně neporadila, ale úplně mimo taky nebyla.“, jak to přesně probíhalo? A byla protivná, nebo ne?

dlouhan:
Z Olympie jsem měla při posledních návštěvách podobný pocit. Ne že by prodavačky byly protivné, ale nějaké nadšení ze zákazníka z nich teda taky nesálalo:) Ale mě tam vždycky udělají radost ty jejich ruční popisky ke každému zboží, to se mi strašně líbí (asi trochu profesní deformace).

A ke stepanovi a jeho mobilnímu adresáři si nemůžu odpustit jeden off-topic odkaz, ale neberte to osobně prosím:)
http://latrine.dgx.cz/mimodekove

Michala:
Protivná nebyla. Když jsem se ptal na olivové oleje ukázala na dva s tím, že „jsou dobrý“. Já se ptal po nějakém chuťově výrazném. Takže asi tak nějak. Pokud je to dostatečně přesné : ). Ještě ke zde chválenému uzenářství Sváček – mám zkušenosti z Budějovické. Ano kvalita, čerstvost, někdy dost zajímavé, ne úplně často viděné uzeniny a sýry. Jen ta ochota je někdy až moc, tedy na můj vkus, je to na hranici vnucování.

39: žert to pochopitelně není, ale jak jsem psal, je to jen u balených věcí a ještě jak na co – třeba pro asijskou kuchyni se tam moc nakupovat nedá, ale pro jinak ano. Samozřejmě to není ideální, ale tady a pro člověka, který není z oboru je to hodně dobrý zdroj. Jinak po diskusi na fóru chápu, že vaše nároky to tam určitě nesplňuje, ale je mi to tak nějak jedno…

43: Nechápu, jaktože jsem Farah vynechal, vzpoměl jsem si na něj jako na první a potom jsem ho nějak nenanapsal. Tam mám velmi dobré zkušenosti opakovaně.

44: Makro a Metro je jeden a ten samýn řetězec, jen se v určitých zemích jmenuje tak a v jiných onak, takže i karta z českého Makra tam platí, na recepci by vám na ni měli vystavit místní jednodenní „kartu“ Ale zatím jsem to nevyzkoušel.

47. rici ze v Makru maji delikatesy je asi stejne jako rikat ze VW Passat TDI je excelentni luxusni vuz, napr. pouzit v prumerne francouzske restauraci foie gras z Metra se rovna kucharske sebevrazde.Delikatesa je pro mne lahudka excelentni kvality, nybrz pro Vas asi vse co neni uplne obvykle, Zacneme konecne nazyvat veci pravymi jmeny, jen tak se tady z toho gastrohnoje muzeme vyhrabat.

mirces: Buďte konstruktivní a přidejte nějaké tipy, určitě máte přehled, je třeba možné sehnat něco v Pardubicích či okolí? Nebo aspoň v Praze?:)

Chodím si pro krásně nakrájenou parmskou šunku, mandlové sušenky a olivový olej, občas i pro kávu do Sapori d Italia, jen o pasáž dál od zde zmiňovaného Gurmána v Brně na Svoboďáku. Vím, že paní majitelka jezdí do Itálie osobně, vybírá a přiváží.

Uff, vy tedy máte problémy. U nás v Liberci v podstatě žádný podobný obchůdek není, no možná dva spíše stánky, takže si vlastně nemáme na co stěžovat…

Pro Cuketku: pro yuza Vas muzu nasmerovat do Arirangu v Korunni ul., pokud Vam je teda jedno v jaky forme. Prodava se jako caj, staci rict, ze chcete Yuza-cha. I kdyz to je caj, vypada to jako marmelada, takze to pravdepodobne muzete pouzit i na dezert.
Jinak se tam prodava ve vanickach i natto, asi levnejsi nez v Jape.

48: Já jsem naopak přesvědčen, že když budeme vyzdvihovat jen absolutní špičku a házet na jednu hromadu vše, co světová špička není a opovrhovat tím, tak se do toho gastrohnoje jen zahrabeme ještě hlouběji. A na tom, že v Makru se dají koupit kvalitní věci (byť ne v celé šíři sortimentu) a že na některé cizí speciality je to z těch u nás běžně dostupných nejlepší zdroj trvám.

Ve foie gras se nevyznám, nejím je, protože mi nechutnají, takže tohle neposoudím.

K tomu příkladu s Pašíkem: Nikdy bych neřekl, že je to „excelentní luxusní vůz“. Podle mě je to slušný vůz střední třídy, který mi bohužel moc nevyhovuje ergonomií. Ale smiřte se s tím, že mě nepřesvědčíte o tom, že jediný slušný výrobce automobilů je Rolls Royce a vše ostatní je úplně ta samá šunka, ať je to Passat nebo Dacia Logan.

PS: jedno TDIčko zrovna ve svém autě mám a jsem s tím motorem velmi spokojenej. Pro mé potřeby a možnosti je to ideální kompromis. Ono totiž taky není TDI jako TDI, je to celá řada motorů ve který se najdou povedený, běžný i mizerný typy…

Tak a pro dnešek s krmením trollů končím, spokojen?

Pracuju na Smíchově pár metrů od Sváčka, ale zajdu tam jen výjimečně. Jednak je to neskutečně předražený, takže si to radši přivezu sám nebo nechám přivézt od přátel. Občas mají „akci“, což znamená, že je dané zboží za rozumnou cenu. Pak si ale před nákupem musím dát dvě piva, abych měl dost kuráže na odhánění zboží vnucující obsluhy, která nehraničí s obtěžovávním, nýbrž ji dalekosáhle překračuje. Každopádně tam pokaždý vstupuju s vyloženě nepříjemným pocitem. Nehledě k tomu, že když se člověk „rozumbrady“, co vnucuje předražený salámy a ještě předraženější vína, zeptá, jestli mají N'duju, tak se tváří, jako vyoraná myš. Ale aspoň už pak dá pokoj:-) Jinak moc jsem spokojenej s Cheesy hned vedle a s řeckým obchodem kousek od Flory…

Vnucujou, vnucujou, ale když jim řeknu: Jen tohle, nic víc, děkuji. Tak okamžitě přestanou.

49. problem je v pristupu dodavatelu, vozi pouze prumernou velko nebo stredni produkci a ta s top kvalitou nema nic spolecneho, U foie gras se nekdy zkuste zeptat z jake jsou farmy ci jak se jmenuje producent, nic, jsou totiz z velkochovu, tovarna.Pokud nekdo priveze byt jen mirny nadprumer stavi na to nehorazne ceny, casto 100 procent.Pro opravdove delikatesy musite jet casto velice daleko, hlavne znat dobre producenty a mit kontakty, jinak se da lehce narazit.Doporucuji francouzsky venkov pro vino, drubez, zeleninu, pecivo Alba a Lyon, Pokud budete chtit prime kontakty a tipy na jidlo ci kam na veceri dejte vedet.

Co mohu opravdu doporučit je obchůdek s řeckými mňamkami v Ostravě, obsluhuje tam znalý pán, ochutnávka je samozřejmostí. P. Cuketka se už zde o onom obchůdku zmiňoval. viz: http://www.cuketka.cz/?…
Vzhledem k mému studentskému stavu, tam často nechodím, ale sem tam si tu radost udělám. :-)

Nevím zda jste nedával pozor nebo Vám to bylo zcela jedno ale téměř dvojnásobné váhy a oschlé patky bych si všiml zřejmě ještě než by to prodavač položil na váhu a taky bych se ohradil na místě. Chápu, že je příjemnější žalovat na blogu než poučit špatný personál z chyb na místě ale mám dojem, že to věci nepomůže.

58:
Ono jde o to, že v podnicích takového typu počítáte s tím, že na personál dávat pozor nemusíte. Tam by se takové nehoráznosti vůbec neměly stávat. Zákazník přeci nepřichází do lahůdkářství poučovat a kontrolovat prodávající, nebo?

exitak:

tady nejde o to žalovat na blogu na jeden konkrétní případ, o tom tento článek (když si ho pozorně přečtete) není. je o problémech, které se vyskytují v řadě podobných prodejen v různých obdobách. příklady z praxe jsem přidal proto, abych vykreslil co mi přesně vadí a co je v současné realitě časté.

mirces:

zdroje rovnou francie jsou fajn, ale stejně jako ostatní by mě zajímaly vaše tipy pro česko. o tom, že osobní dovoz přímo z ciziny je nejlepší, asi nikoho přesvědčovat nemusíte :)

michelle:

díky, yuzu čaj prubnu, zní to vtipně :) zatím jsem narazil jen na sušenou kůru :)

tomasw:

jo, ale tak si představte, že jedete do prahy třeba na větší „gurmánský nákup“, taky se s tím můžete bez problémů setkat… :)

jenda:

„jsou dobrý“  – to je informace jak poleno :))) tohle přesně mi vadí. při ceně půllitrovky často až k 500,– Kč se to rovná kupování naslepo.

Tak ještě jedna pozitivní, aby měl pan Cuketka radost ;-)
Opět Sapori : ochutnávka vín, ovlivových olejů a naložených zelenin a oliv. Mladý pán z Itálie byl velice ochotný, znal sortiment a uměl poradit. Jinak k nim chodíme pro „prošuto“ a nikdy se nám nestalo nic nežádoucího.

Farah: Chodím tam kvůli sortimentu. Ovšem personál se často česky nedomluví ani slovem a několikrát sem tam zažila dost nepříjemné poznámky na rozpuštěné vlasy. Pánové spolu mluvili ve třech jazycích, abych nerozuměla. Měli smůlu, rozuměla. Rozhodně se tam necítím vítána a radši tam jdu s kapucou.

cuketka:
no jasně, dál jsem se už nevyptával a koupil jeden z těch „dobrých“, ale místo robustní chuti, kterou jsem původně hledal mám, sice skutečně dobrý, ale velmi jemný olej. Při ceně 400kč bych příště už nekoupil. Musím dodat, že již delší dobu kupuju krétský olej Kolymvari s P.D.O, olivy Koroneiki v bio kvalitě, acidita 0,5. Prodává Billa a to 1 litr za necelých 280kč!

co se Farah tyka – maji tam arabskou baklavu?
myslim tim mensi kousky, s ruznou naplni a bez tekouciho sirupu a uz ve vlastnim baleni, nic se nevazi (tedy ne takovou jako v Olympii)
(ja se tam uz nejakou dobu chci vypravit, ale zatim to nevyslo – navic si rikam, ze tam mozna kvuli tomuhle konkretne pujdu zbytecne)
(my vlasy budou muset hosani teda nejak zkousnout)

14: Lucko z Plzně, pokud je to pravda, zastavte se u nás. Zatím jsme podobnou kritiku na námi poskytované služby neměli. Snažíme se, ale … Rádi bychom tuto nemilou záležitost chtěli vyřešit osobně. Věříme, že se jedná o nedorozumnění. Díky.

#58: neznám

#61: chápu, že primárně o to nešlo ale jen mě zarazilo, že až tak velké nehoráznosti jako přinést si dvojnásobek objednané suroviny, bych asi zarazil, než to přešel a teprve zjistil doma.

V Jape jsem pred par dny byla a zrovna jsem tam na Yuzu narazila…mozna to bylo to o cem mluvila michelle..vypadalo to jako marmelada :)

S obsluhou jsem tam nikdy problem nemela.. zatim pri kazde navsteve se me hned co jsem vlesla do obchodu nekdo zeptal jestli neco nepotrebuju…ale pravda je, ze jsem se na nic konkretniho nikdy neptala tak nemuzu posoudit jak dobre vedi kde co je…ja si rada sama prochazim cely obchod a koukam jestli nahodou nenarazim na neco co bych chtela zkusit…tak jsem prave narazila i na to yuzu ve sklenicce :)

Souhlasim az na Japa shop, chodim tam docela casto. Sice jsem nikdy nezadala o radu ci doporuceni ale vzdy kdyz jsem neco nemohla najit tak mi to rychle nasli. Samozrejmne za predpokladu ze jsem presne vedela jak se to nazyva… Jednou jsem prisla s tim ze chci udelat shabu shabu a prodavacka mi prinesla vse co je potreba v nekolika variantach abych si vybrala. Kdyz jsem rekla ze nabidnute hovezi se mi nehodi do rozpoctu ihned prinesla jine. Ale mluvila jsem s ni anglicky…:-///
Co se tyce tech jinych prodejen tak souhlasim. I kdyz jsem uz na ten „customer friendly service“ zvykla, obcas mne zarazi. Proto si vzdy u chladiciho pultu peclive hlidam co mi davaji a pokud to nechci tak jim to rovnou reknu, bohuzel casto to musim rikat nekolikrat a divat se na otravene a znechucene ksichty prodavacek. Co se tyce „balenych“ surovin (oleje, octy, nakladana zelenina, atd) tak je to vzdy loterie.
Jednou se mi v Sapori stala nasledujici vec – chtela jsem koupit balsamico a poprosila jsem aby mi doporucili nejaky do 500kc za lahvicku, protoze je tam meli v rozmezi 200–1500kc. Jeden mi doporucili ale pan prodavac mi nevahal rict ze si kupuju opravdovou sra..ku kterou by si zadny Ital nekoupil. Zeptala jsem se ho proc takovy vyrobek tedy prodavaji…

mě přijde jako zajímavé téma, které tady z toho vyplývám, do jaké míry má smysl autenticita a s tím spojená jazyková bariéra?

třeba v miniaturním krámku nebo v tržnici sapa, osobně nečekám vůbec nic, ani že budou rozumět, ani že se se mnou bude někdo bavit (i přesto to třeba v některých stáncíh i česky dělají :). naopak v centru města v luxusnějších prostorách mi naopak přijde moc fajn, když vidím, že oriinální majitel/provozovatel z ciziny investuje peníze do výcviku česky mluvícího personálu, který se orientuje – pozitvní příklady – italská aromi la bottega, francouzské cafe st.tropez

73: Myslím, že jste to popsal dost přesně – v Sapě celkem počítám s tím, že k domluvě budu potřebovat kromě hlasivek i ruce a nohy, ve Farahu nebo v Arirangu předpokládám, že se nějak česky domluvím i když to třeba nebude plynulé, ale čím je podnik dražší, tím víc vyžaduju, aby se personál domluvil česky dobře. Nemusí to být češi, se sem tam nějakou gramatickou chybou natož třeba s přízvukem (byť silným) nemám problém, ale chci, aby jejich jazykové schopnosti stačily na podrobnější diskusi o prodávaném zboží a rozdílech mezi jednotlivými druhy.)

64: pokud jim ve Farahu vadi moje vlasy do pasu, je to jejich problem, ne muj. Ja tam nechodim hledat zenicha, ale pro grenadinovou melasu, lokum, nalozeny lilky a orechy v hroznovem zele. jo a baklavu a datlove doutniky tam maji prvotridni (za sirup s pomerancovou vodou se na ne nemuzete zlobit, v tom baklava plavat musi!), a kdyz privezou cerstve datle na vetvickach z Maroka, neudrzi me ani par volu.

73 – s tema vlasama to neni tak jednoduche bohuzel. Ve Farahu a v jinych arabskych prodejnach se muzsky personal zenam moc nevenuje a nerad se zenami mluvi. Na Zizkove u VSE je velmi dobra pakistanska restaurace ale nikdy bych si netroufla tam jit sama, chovani k zenam ktere tam prijdou bez doprovodu se blizi k obtezovani. Nic to ale nemeni na tom ze dobre vari.

Sapori Italiani mě teda překvapila. loni v létě jsem byl na obědě s rodinou v restaurantu Casanova, který patří stejnému majiteli a nemohl jsem být spokojenější. supermilá obsluha, jídlo taky skvělé, rodinná atmosféra i majitel dal s námi sklenku. ceny samozřejmě odpovídající vzdálenosti od Karlova mostu, ale jinak bez chyby. A to se ještě tim obchůdkem pyšnil, jak si 2× – 3× měsíčně nechává vozit čerstvé suroviny z Itálie…inu, čerstvé určitě, se zbytkem to tedy asi opravdu bude horší:)

Moc nemusím neg.diskuze ,ale jsem v konfliktu ze zevním světem v této zemi už dlouho ,je to zde tradice všechno obejít vožulit a ve službách je to katastrofa la specifika..přestávám věřit že to co komunistická ideologie za čtyřicet let na této společnosti napáchala se v dohledné době změní.Nechci moralizovat vyjímky jsou,ale je to přesně co pan pan.Cuketka píšena hore, že si to ony produkty nezaslouží !!. Jinak Midárko v Plzní je fajn jenom nechápu proč více nejedou regionální olivové.oleje.Dva druhy je přece jenom málo)).No,ale vyjímky se najdou, pro plzeňské třeba trh na Chodském se zeleninou. Tam chodím teď nejraději)) upřímné kvalitní a nenucené .A mají čerstvej česnek Moravský dukát tuším..tak! abyste věděli…uáá:))

Jinak ňákej tip na útulnej krámek s českýma specialitkama regionální dobroty atd. atd. …?
My jako zákazníci si je musíme „vychovat“ z našich peněz oni můžou zaplatit nájem, vejplatu atd. když je někdo nespokojenej bylo by dobrý jim to řict a když změna nenastane tak tam přestanu chodit a oni zákazníka potřebují!
78– Až na předraženost někdy až enormní, což je nešvar se v Midaru snaží.
Každej trh je super záležitost na Chodským mně vadí praktiky prodávajících že mezi sebe nepustí nikoho „cizího“ tím pádem ochuzujou nás o výběr což je škoda!

78: podle mě je to otázka několika desítek let… Ale výjimky jsou a objevují se nové a nové, takže jsem opatrný optimista.

Já žijící na Dálném východě ( zapadlá končina Slezska ) jsem ráda, když si můžu zajet do Makra v Ostravě a nadávat na ně nebudu, děkuji že mám aspoň tuhle možnost. A vybrat delikatesy (aspoň pro mě) se tam dá. Tuhle debatu čtu čistě jako akademickou záležitost a hlavně mám u compu vydatnou svačinku ( rajčátka s mozarelkou – Makro -, ciabata). Jinak bych to nevydržela!!!!!

78 : Trhy v Plzni – Z Chodskyho doslova vyhnali trhovci prodejce z Litomeric – ten je fakt super. Ale asi pred 2 tydny jsem je videl prodavat naproti hlavni poste – smerem k Plazza.

Skvely kramek s reckymi delikatesami „Nostos“ je ve Skolske ulici. Personal umi slusne cesky a vzdy ochotne poradi, nabidne ochutnavku atd.
Pokud hledate vysoce kvalitni maso (hlavne zverinu) a mate zrovna cestu pres Znojmo, zastavte se u radnice v kramku firmy Windsor …

Díky za článek! Co se týče jednotlivých obchodů: Japu považuji za velmi roztomilé místo, ovšem pravda je, že až se budu chtít poučit o japonské kuchyni, půjdu pro začátek jinam, ta jazyková bariéra je opravdu velká (zkoušela jsem i angličtinu). Zatím tam chodím nakupovat naslepo, protože se mi ty věci prostě líbí :) Pobavilo mě ovšem, když jsem jednou v tom jejich textilním oddělení projevila zájem o takové ty japonské ponožky, ovšem chtěla jsem vědět, zda jsou bavlněné. Prý že ano. Nechala jsem si je ukázat, a zatímco prodavačka mě s úklonami ujišťovala, že je to „Koton, koton“, pohmatem jsem zjistila, že jsou z velmi polyesteru nejhrubšího zrna.

V Greek Society nakupuju ráda, protože to mám za rohem, na řeckém jogurtu jsem si vytvořila závislost a jejich tarama taky není k zahození. Nutno ovšem říci, že ostatní věci z chladicího pultu jsem obvykle ochutnala jednou a usoudila, že jsou sice fajn, ale za tu cenu to opravdu nestojí. Což je, jak už tu zmiňovali mnozí, velký problém těchto obchůdků: sice se snaží působit dojmem rodinného bistra na rohu, ale poměr cena/výkon tomu neodpovídá.
Pane Cuketko, díky za potvrzení mého dojmu z toho krámku vedle Da Emanuel – tam mi to přišlo vysloveně nepřátelské.

„A Putia“ určitě vyzkouším; on tenhle pan Salvatore míval takový velice zastrčený podnik ve Veletržní, kde jsem párkrát byla se svým italským kamarádem, takže jaksi pod ochranou, a tím pádem jsem byla spokojená; nicméně z toho, co pan majitel tenkrát povídal, čišelo lehoulinké, nepříjemné pohrdání českou klientelou. Ochutnala jsem tam ale sicilskou čokoládu s chilli a zejména sicilský čokoládový likér, a to jsou věci, kvůli kterým další návštěvu rozhodně risknu :)

A ještě malý dotaz stran čtvrtého příspěvku v diskusi: Petulko, ať gůglím, jak gůglím, „vinegard“ jakožto jeden ze základních kamenů francouzské kuchyně nenacházím. Zatím mám pocit, že to buď špatně napsaný „vinegar“, nebo nějaký amerikanizovaný prefabrikát vycházející z „vinaigrette“; tu si ovšem dle mých zkušeností roduvěrný Francouz hotovou nekupuje, nýbrž si ji z octa, hořčice a oleje mohutným protřepáním v zavařovačce doma vyrobí do zásoby sám. Takže za tohle asi prodavačka nemohla.

75: a je ta tedy ta baklava ve forme, na jakou se ptam? tedy spis jakasi „bonboniera“ z baklavy, male kousky, nic vazeneho a zvlast baleneho? to me zajima nejvic – protoze jestli neni, tak muzu klidne zustat u Olympie a tuhle si zas nekde v zahranici objednam …

Pracuju pár metrů od Sváčka, jejich pletené houstičky („nejlepší v Praze“) nemají chybu, ale s tou až odporně se vnucující obsluhou je to bohužel pravda a přiznám se, že mě to odrazuje. Naštěstí má pravdu jeden diskutér, že je stačí velmi striktně utnout – což neudělá každý. Zvláště na zákaznice tahle taktika, jak jsem odpozoroval, notně platí.

Nechci to tu plnit regionálním pokecem,ale je fakt že na chodským to je asi dobrá mafioso)))Litoměřický měli myslím pondělky a středy a frontu až k tramvaji:))A prodej naproti poště jsem též zaregistroval)) akorát jsem nevěděl že jsou to oni..mají mou kupní podporu neboť mají zboží kvalitní pane Bajza…

Na Sváčka na Smíchově čtu pozitovní názory, ale já se, bohuželmám, musím přiklonit k těm negativnějším, byť mám jenom jednu zkušenost. Chtěla jsem původně koupit jenom jejich vyhlášené buřty, ale utratila jsem tam hodně přes 700 Kč, ano, máte pravdu, moje vina… Nechala jsem se umluvit i k nákupům, keré bych běžně neudělala, ale jsem z Pardubic a běžně k nim nedocházím. Ale mrzelo mě, že jejich ne zcela levná parmská šunka byla nakrájená a svých deset deka sem dostala v nevzhledné kupičce, poslepované kousky jinak hezky nakrájeného masa se pak traly, jak jsem je odlepovala. Prodavač (ano, vnucoval se, ale měla jsem být jistější a nedat se…) mi nabídl dražší sušená rajčata v olivovém oleji (v podtónu jeho hlasujsem přímu cítila, že si prostě nemůžu koupit ty obyčejnější, když už mám v tašce buvolí mozarellu, parmskou šunku a pecorino… ) Jediná nevýhoda byla, že než jsem přijela domů, všechen ten dražší olivový olej vytekl z plastové krabičky, ve které zbyly jenom rajčata. Olej byl všude. Příště si to více promyslím, co koupit a nenechám se umluvit.

mimoděkové byli trefní, jsem prostě takovej :)
jinak i v aromi je občas s obsluhou problém… nijak zásadní, pořád na česko nadstandard, ale jsou tma lepší a horší prodavači/ky

85:baklavu maji na vahu. Ale jinak ji vybornou delaji i ve Spalene ulici v takovem malem bistru, je to asi v polovine cesty mezi Narodni tridou a Karlakem, jeste pred Lazarskou po prave strane. Take je jeste velka samoska na Puskinove namesti, velky vyber, ale temer vse konzervobane, Farah je zkratka cerstvy.

niektore „delikatesy“ na slovensku vyzeraju tak, ze predavaju akoze fajnove veci, ale ked si pozrie clovek datum spotreby, tak su tesne pred skazou. Cize majitel nakupil za lacno v EU tovar, ktory uz konci, aby ho potom tu za drahe peniaze predal. Na nevedomost ludi, pretoze ti automaticky cakaju od honosneho interieru a draheho tovaru, ze bude ok. Nebude.

M: tak Svobodak se rozhodne nezlepsil, poradit neumi, nakrajet take ne a ochutnavka, to si snad zakaznik dela srandu. Navic Manzelce doporucili syr, ktery ve finale chutnal uplne jinak, nez byl popsan, byla z toho cela spatna, take stal 65 za 100 gramu…

Z italských dobrot si dovolím víc než vřele doporučit Tesori D'Italia http://www.tesoriditalia.cz/ v Americké ulici. Chodíme tam nakupovat pravidelně a zklamání se dostavilo jen výjimečně. Je to podnik rodinný, vede ho a prodává zde se svou českou společnicí (či snad manželkou) Ital z oblasti Friuli-Venezia Giulia. Oba sympaťáci, kteří prodávají jen, to, co sami znají a co mají rádi. Je to znát. Nikde nekoupíte lepší nakládaná srdíčka artyčoků (Di Carlo), polosušená cherry rajčátka s oregánem (lepší jsou ty na váhu) nebo sušené těstoviny (Fogolar – jsou mnohem lepší než drtivá většina čerstvých, které se dají u nás koupit – jednoznačně doporučuji!). Gorgonzolu s mascarpone chystají každé ráno čerstvou a sypou ji oříšky. Nepatří mezi největší obchody, ale za vším, co prodávají si stojí a je to sakra znát. Oba prodavači rádi pohovoří, poradí, nechají ochutnat, upozorní na čerstvé zboží. Teď například mají nebo mít co nevidět budou letošní letní sýr fontina (voňavý kravský sýr vhodný na tavení a zapékání, ale i studený je výborný). No, máme to tam rádi. Zajděte taky.

Opravdu otrávený jsem jednou odcházel z Fruit de France u Ípáku. Chystali jsme mexické tacos a poslední, co nám chybělo, byl čerstvý koriandr. Vždycky ho mají (za 15 – 30 Kč) Vietové, ale ten den se po něm slehla zem. Jen ve fruit de France měli ve vázičce jeden snad týden starý, notně zvadlý a ohnilý pugét. Zvedl jsem obočí a vzal ho, tacos se bez koriandru neobejdou a něco z toho ještě vydoluju, řekl jsem si. A hádejte, co za ten hnus zprvu chtěli. 95 korun! I bábám se to ale zdálo moc, tak že prej 75,–. Byl jsem v nouzi, vzal jsem to. A mám historku.

Co se Olympie v Radhošťské týče, taky se tam nerad vybavuju, protože i já cítím, že dotazy nejsou vítány. takže si tam chodím jen pro to, co nemají jinde. Greek Corner na Francouzské toho sice má sotva polovic, ale atmosféra je úplně opačná. Olivových olejů mají tak pět (nevím), dva z nich jsou ale Sitie, která mi nechutná, a jeden, který mi zase chutná moc. Půllitrovou Retsinu s korunkovým uzávěrem také mají asi jen jednu, ale zase tu mojí. A chlazenou! Tak kam bych se trmácel. Jo, ale když do té Olympie přece jen zamířím, tak za rohem na vinohradské nakoupím v Sonoře tequilu.

A nakonec ještě jedno místo, kde cítím, že nás mají se ženou rádi: Sweet Palace ve Slezské, pár kroků od vinohradského pavilonu směrem zpět k Míráku. Je to maličké cukrářství/lahůdky provozované jedním Syřanem a jeho ženou (BTW nejspíš křesťané, na vánoce staví betlém). Opět rodinný podnik a rodinná atmosféra. Hezké to tam zrovna není, vkus pán nepobral. Ovšem vše, co dostanete, stojí za to. cukrovinky mají tuzemské i syrské (dovoz z Damašku) a ty syrské, musím říct, mi chutnají víc než turecké – nejsou tak sladké. Mým oblíbencem je datlový mamul. Vysloveně si pochutnávám na jeho kardamomovém kafi džezvy. Nejsem kafovej, espreso mě neoslovuje. Tady (a v Bosně, kde ho taky dělají v džezvě) ale ano. Navíc to kafčo slévá do roztomilých starosvětských šálků se zlatým lemem. Jako u babičky. To nejlepší nakonec: MTABAL. Ten si nechte při odchodu navážit s sebou a dejte si ho doma s bílou bagetou. Možná by byl dobrý i ke grilovanému masu. Mtabal to pasta z jogurtu, sezamové pasty, grilovaných lilků a několika dalších přísad, které pán neuměl pojmenovat česky. Jednu mi dokonce jako tajnou přísadu ani nechtěl ukázat! Ó ano, je to domácí výroba a jsou na ni velice pyšní. Mají proč! Zakládají si na surovinách (sezamovou pastu si také vozí ze Sýrie, tahini dostupné v Čechách jim nevyhovují) i na vlastní výrobě. I to kafe si opečovávají a skladují s péčí u nás nevídanou. Jinak výborný, ne-li nejlepší v Praze, je jejich humus. Ke koupi je i tabulé nebo mžadra. Jo a když se ochladí, vaří polévku (tu jsem ještě neměl).

jednorozec: hovorim o rychlokvasnych podnikateloch, ktori maju obchodny model okradanie a klamanie spotrebitelov. Presne ako to popisal Cuketka, pecorino ztuhnuty na 1cm do hlbky, skratka stariny. Ak chces vyznavat freeganizmus, tak ok, tak nejak to od jedla z popelnice cakam, ale rozhodne nie od honosneho obchodu s delikatesami. Trochu rozdiel…

99:
Viktor, chápu rozdíl! Prý i zde v UK jsou podniky, které nakupují prošlé a nebo skoro prošlé potraviny, starý obal roztrhnou a zahodí a přebalí to do zbrusu nového, s čerstvým datem (už jsem se o tom zde jednou zmínil).

Spíš jsem chtěl upozornit na to, že mnohé (ne všecky!) potraviny, jsou-li vhodně skladované, jsou naprosto OK ještě dlouho po uplynutí „Best Before“ data.

To jsou mi trendy… A skončí to tak, že snobové budou ve freegan buticích hrabat v chromovaných popelnicích a kontrolovat, jestli zboží není ještě náhodou v záruce, to by ho pak museli vrátit… :D

Rozumím tomu, že potravin se vyhazuje příliš velké množství, ale hrabání v popelnicích mi přijde jako poukázka na nějakou hezkou chorobu. (ale nevím, školy nemám)

101: snobové ve freegan buticích
:-)) Bezva extrapolace a předvídání!

101: Ještě dva dovětky: Do Freegan Boutiques budou připouštěny jen osoby v před-roztrhaných džínsách a před-sepraných vybledlých tričkách, muži s povinným 4 mm strništěm.

Vážněji: Hrabání v popelnicích, kam se ukládá kdovíco – mrtví hlodavci, splašky, atp bych neopěvoval.
Jde (myslím, že to článek zmiňuje) o plastikové pytle, do kterých byl smeten celý štelář „prošlých“ jogurtů či podobných potravin.
Nadto, tyto potraviny jsou velmi často chráněny tzv. Tamper-Proof obaly. Proniknout jimi často vyžaduje značné úsilí, až kletby, i v domácnostech vybavených noži a nůžkami.
V odpadových kontejnerech supermarketů zůstanou zaručeně neposkvrněny.

Spíš bych se bál, při ostnatých a žiletkových drátech, kterými nyní supermarkety budou obhánět své „popelnice“, že si natrhnu triko.
Tím bych seb pak ale zase kvalifikoval do Brainjamových butik budoucnosti. Budou mít 20 cm vysoký ostnatý drát (též pochromovaný a denně Ukrajinkami leštěný) napříč vchodu?

1R. Ono s tím freeganstvím je to psané tak trochu podle standardů na západ od našich hranic. Obávám se, že tady v ČR jsme čas od času freegany všichni, nedělám si velké iluze. Těch afér supermarketů s baleným masem s přelepovaným datem spotřeby, zeleným zkaženým masem naloženým do pikantních marinád na grilování, salámy omytými v octové vodě, okrájených plesnivých sýrů. Ne, ne, žijeme tu náramně ekologicky a udržitelně, tady se vyhodí jen máloco. A když se udělá pěkná akcička pro důchodce, místo freeganu tu máme freefight. Jít takhle v neděli ve Vršovicích do Tesca je kolikrát lepší, než zápas Bohemky.

http://ekonomika.idnes.cz/…trebitel.asp?…

105-Bohužel je to realita.Takovej Schneidr má jedno celé oddělení na omývání uzeninek a lidi se můžou div ne pozabíjet kvůli takovejm dobrotém.To je hodně smutná kapitola.......Ale možná dnešní střední a mladšký generace už snad přemýšlí drobet jinak než bohužel starší ročníky.

Musím také pochválit Hana trading; paní byla moc milá, když jsem si kupovala zázvor, dokonce mě upozornila, že jen o pár korun mají i kvalitnější (který na můj vkus moc pálí).Zkontrolovala mi, jestli jsem něco na to sushi nezapomněla ;)

Moje zkusenost s touto prodejnou je cca stejna jako Kytky. na poprve nakup za tisicovku, ale pani se alepson snazila. nemaji nic cerstveho a u mrazeneho zbozi vetsinou chybi „neasisjky navod“ Ovsem na podruhe uz na muj dotaz, jak mam jako upravit mrazene cesnekove vyhonky krcikla rameny, pozdala o anglictinu a rozumnela uplne stejne prd. nakonec odkudsi privedla dceru, ktera mi sdelila zcela regulerni cestinou, „ze nevi, co s tim“. Cili jsem ji odvetila. „Tal snad abych si to nekoupila ze?!“ Jelikoz jsem nechapala, ze kdyz je japonka, proc by mi nemohla prelozit japonsky napis na produktu. Ale slecna byla VELMI asertivni a odpovedela pouze „dekuji“. Dal to snad ani nebudu rozebirat. Nakup za set set a uroven jak Kodet. Tam teda uz fakt ne.

Heh- muj prvni prvni prispevek vubec. Omlouvam se. Nejak vymizelo jmeno podniku.

Nejsou to přímo delikatesy, ale na Senovážném náměstí (roh Senovážná) jsou malé potraviny. Prodávají tam tety v zástěrách u pultu jogurty a tak, ale podnik patří někomu z bývalé jugoslávie a mívají dobré uzeniny tamní provenience. Vynikající a nikoli drahá je pancetta, tu kupuju vlastně výhradně tam. Taky mívají slovenskou bryndzu.

taxem prave docetl celou(!) diskuzi:D urcite by to chtelo vice takovychto „recenzi“, neb, jak jiz bylo zmineno, nejeden podobne zamereny obchudek byva zcela nesmyslne predrazen:(asi proto, ze lide o tom zbozi mnoho nevi a precejen je v nas tak nak zakoreneno cim drazsi, tim lepci..

Zkusila jsem obchody podle příspěvků 93+97 a byla moc spokojená. Přidávám tip na italské a další středomořské speciality: krámek Moje kredenc na konci obchodní pasáže ze Sokolovské do Pobřežní (naproti výlezu u metra Florenc). Paní je tam moc příjemná, někdy mají zajímavé slevy, i když zase něco je (jak se píše v příspěvcích) taky docela předražené.

Pro sýry už chodim skoro jen do zmiňovaného Cheesy. V Bořivojově ulici od Ondříčkové směrem nahoru k Vinohradský má být nový obchod s čerstvými rybami, krevetami,… nějací Italové, ale ještě jsem nestačila zajít. Nemáte někdo vyzkoušeno? Sváček je opravdu hrozně vlezlej a předraženej. Greek corner mi už pár lidí taky doporučilo, těším se, že tam zajdu.Vynikající ořechový chleba se švestkami mají v bio pekařství v Korunní u Míráku.

Parádní diskuse nabitá informacemi ! Díky všem přispěvatelům !

Pěkná a podnětná diskuze.Přiznám se,že nejčastěji chodím nakupovat lahůdky ke Sváčkovi na Anděl.Mám u nich schovanou i svojí parmskou šunku a tuhle službu si nemůžu vynachválit.Personál je skvělý a ví co prodává.Někdy je sice lehce dotěrnější,ale když dáte najevo,že už toho přemlouvání bylo dost,tak to rychle pochopí a couvne.Doporučuji všem.

A Putia ve Šmeralově na Letné je báječná, když zastihnete majitele. Jejich pečená ricotta byl zážitek, na který se nezapomíná. Nečekala jsem vglastně nic moc, ale překvapení veliké – s každým dalším soustem dokonce lepší a lepší… A propos tu „jejich“ kavárnu už někdo vyzkoušel?

Já bych se toho Sváčka taky zastal. Obchod (všeobecně) beru jako hru a u Sváčka se vždycky pobavím, ale chápu že to nebaví každého.
Z ostatních obchodů znám jenom Farah, rád tam nakupuju, ale chlapi u masa by mohli být trochu rychlejší, ale to asi bude jejich letorou :-)

Doporučuji http://www.vomfass.cz v Praze, Bělehradská 92. Už vím, kde budu nakupovat dárky pro přátele dobrých olejů, octů, destilátů…tady:-) Ochutnat dají vše. Prodavačky české, milé, ochotné!!

Do Vom Fass už se dlouho chystám, tak když to i jmenovkyně doporučuje, budu tam muset konečně zajít ;-)

54.

Dobrý den,

musím reagovat na vaší klamnou reakci ohledně lahůdkařství pana Sváčka na Smíchově.
Za prvé bych se rád ohradil proti vašemu tvrzení, že „máme neskutečně předražené zboží“. Jak je vidět, evidentně sám nemáte přehled o tom kolik stojí vybrané lahůdky dané kvality a značky které u nás nabízíme v lahůdkářstvích odkud tyto dobroty pocházejí. (jmenovitě Itálie)
Rád bych vás upozornil, že většina výrobků má různé jakostní třídy, to je důležitá věc, která je tu třeba zmínit.
Jako názorný příklad uvedu náš nejprodávanější lanýžový salám. Je to výrobek z kvalitního masa který obsahuje černé lanýže z Alby tomu samozřejmně odpovídá cena, také se ale objevují tzv. „ala“ lan. salám do kterého dávají pouze aroma a poté ho vydávají za originál. Je jasné, že pak takováto napodobenina je cenově někde jinde ale proč tomu tak je už se konečný spotřebitel dozvídá jen sporadicky. Takto je to u většiny výrobků.
V tomto názorném příkladu, jsem se snažil nastínit co znamená pojem jakost výrobku a od toho odvíjející se cenu. Tedy pro vás jednoduše řečeno čím vyšší kvalita tím také roste cena konečného produktu. To je třeba aby jste byl schopen pochopit.
Sám pan majitel má v podstatě procestovanou celou Itálie kde prošel neskutečným množstvím lahůdkářství. Ceny máme skutečně hodně podobné a nemáme důvod lidi okrádat a klamat.
Jinak k naší obsluze, v každém takovém to podniku v Itálii to funguje obdobně jako u nás. Prodavač se má k zákazníko chovat slušně, s úctou a občas mu i něco doporučit či poradit. Takto si myslím, že by to mělo být ve všech obchodech ale bohužel to ve většině případech bývá opakem. To musíte sám uznat. Jinak jak jste uvedl, že se tu „zboží vnucuje(čili nabízí)“ tak na to mám jen jednu odpověd, máte pusu od toho aby jste řekl, že nechcete, ve většině případů personál dále nenabízí.

Nicméně určitě nepatřím mezi nejchytřejší lidi proto se sám mezi „rozumbrady“ neřadím. Zato vy asi patříte mezi ty kteří všechno vědí a znají. Tak prosím neklamte lidi o našem krámu a zboží, není to vůči nám férové jednání. Mi děláme věci poctivě. Když jak je vidět sám tomu moc nerozumíte.

Martin Votava
(prodavač z lahudkářství pana Sváčka)

Martin:

díky za reakci přímo od zdroje, už vás tady ale chválilo vícce zákazníků. názory tak zazněly z obou stran.

Tuhle diskusi v posledních dnech sleduji, i když ne s cílem napsat z toho dizertační práci. Typická reakce potrefené husy č. 122 mě nutí napsat, že jsem v uvedeném smíchovském krámku byl jednou, a i když je tam mnoho dobrého, tak je tam také ledacos nepěkného. Protže jsem byl i v nejednom zahraničním lahůdkářství, musím konstatovat, že je veliký rozdíl mezi zasvěceným, doslova kreativním představováním různých produktů zákazníkovi a mezi kašparózním trhoveckým vnucováním čehokoliv, jen aby se zvýšila tržba. Nechal jsem tam onehdá nekřesťanský prachy, protože jsem podlehl a nechtěl stavět hned při první návštěvě asertivní hráz. Ale byl jsem tam asi naposledy a po přečtení příspěvku pana prodavače ne asi, ale skoro jistě. Já totiž nechci kupovat tam, kde s prodavačem místo dialogu vedu souboj.
Pane Cuketko, nedejte se odradit, děláte to dobře, otevřel jste zajímavou diskusi a počkáme si, až se zase nějaký muž či žena za pultem ozvou. A vysvětlí nám, jak se to správně dělá.

pan Cuketka:
ano, i o chvále víme a moc děkujeme, ale tento nepravdivý názor jsme nemohli nechat bez povšimnutí a chtěli jsme to touto cestou uvést na pravou míru..

126. Miluju ty vaše taliány! ;-)
Nepsala jsem komentář pod tento článek, ale v jiné diskusi jsem Sváčka zmiňovala. Chodím k nám na Budějovickou. I to že je dražší jsem psala. Ale nikdy jsem se zatím nezklamala, co se týče kvality. Třeba taliány – samé maso! A šunkové klobásky jsou plné šunky a moc dobré. Například.
Že se občas nechám překecat a místo dvou věcí, pro které jsem šla, odcházím s plnou taškou  – je hlavně můj problém. :-)))
Prodavači jsou od toho, aby prodávali a stejně jako nemám ráda prodavače, který na mne huláká co si přejete, ledva jsem vstoupila do krámu (to není na Vás, Martine), nemám ani ráda laxní přístup, kdy si připadám, že vyloženě otravuju.
Je to věc svobodné volby. Buď se nechám zlákat a koupím něco navíc, nebo ne.

;-)

soladil

Důležitá věc, byl jste spokojen s naším zbožím..?
Toto jsou právě věci které dělájí z nakupování radost to kašpárkování jak vy uvádíte. Taky jsem byl v pár lahůdkářství a místní prodavači to dělají podobně jako my. Jsou stylově oblečeni,tváří se příjemně..zažil jsem dokonce v zahraničí, že stojí před krámem a sami vás do něj zvou. Takto prostě chodí. Ale český lid to určitě ještě delší dobu nepochopí jak to má vypadat, jak se dělají věci profesionálně a na úrovni. Asi byste byl rád kdybych za tím pultem stál otrávený a jen vás odsekl a odbyl jako tomu je kolikrát ve velkých řetězcích.A jak jsem řekl máme pusu od toho aby jsme řekli, že něco nechceme. Jakmile zákazník něco takové řekne tak od toho ustupujeme.
Nicméně je to váš názor na náš přístup k zákazníkovi. A určitě ho přijímám.Je mi jasné, že vám tento styl prodeje nemusí být příjemný.

Martin Votava

Pivli

Děkujeme za Váš příjemný názor. Já tuto situaci beru i podle sebe, taky nemám rád když přijdu do obchodu a někdo mě laxně odbyde a ještě na mě kouká, že ho otravuji..Proto se snažím aby o mé zákazníky bylo dobře postaráno. A věřte mám spoustu klientů kteří se zamnou rádi vrací a vyloženě tento přístup vyžadují.
A jak jste sama řekla je to věc svobodné volby jestli něco koupím co mi prodavač zrovna nabídne.
Jinak děkujeme za vaší věrnost vůči naší druhé prodejně. Budeme se i nadále snažit vás nezklamat.

To, že jsem tak hloupý a nechal jsem se překecat k nesmyslnému nákupu, jestě neznamená, že jsem tak hloupý, abych se nechal překecat v tom, že dávám přednost kultivovanému prodeji, zasvěcenému dialogu prodavače (nezřídka majitele) výběrového krámku se zákazníkem, před kolotočovým prodejem čehokoliv. Nemám nic proti vašim výrobkům, ceny máte takové, jaké máte, to si musí zákazník rozhodnout podle své zkušenosti a znalosti. Nátlakový prodej mi ale není blízký a váš mail naznačuje (útočná kritika na pana Cuketku…), že jste ještě nedorostl od podavače ve SKUTEČNÉHO PRODAVAČE. Tam totiž musí být spokojeny OBĚ STRANY. VŽDYCKY, nebo aspoň SKORO VŽDYCKY.
PS: Čtením myšlenek vašich zákazníků v duchu – cituji vás: „Asi byste byl rád kdybych za tím pultem stál otrávený a jen vás odsekl a odbyl…“ sotva potvrdíte vaši SKUTEČNOU PROFESIONALITU. Abyste mi úplně rozuměl – to bych byl opravdu nerad :-)

soladil

Vždyť jsem také uznal v předchozí zprávě,že Vám náš styl prodeje nemusí sedět.To naprosto souhlasím každý o takový to přístup nestojí.Já jsem Vas hlupákem nenazval s tím jste začal vy.Jinak o útoku na pana Cuketku nic nevím…Kdyby jste mohl poukázat čím jsem útočil…Na pana Cuketku bych si nedovolil špatně reagovat to jste asi trošku pochopil text..

Milý Martine, máloco je mi tak čitelné a pochopitelné, jako text. Včetně těch vašich. Mějte se, smějte se, prodávejte podle svých nejlepších schopností a přesvědčení a nepouštějte se na tenký led diskusí, kde vás nakonec čeká koupel v ledové vodě. Šéf vaši srdnatost možná ocení, ale pamatujte na Karla Havlíčka Borovského a jeho známý epigram: „Nechoď Vašku s pány na led, mnohý příklad známe, že pan spadne a sedlák si za něj nohu zláme…“

To psko mi přijde jen jako obyčejné slovíčkaření. Ale beru to od Vás. Jsem člověk který dokáže přijmout kritiku a zároveň vyslyšet názor druhého. Divil by jste se kolik jsem si tímto přístupem k zákazníkovi vybudoval klientu. A upřímně Vám můžu říci,že s tím slavím úspěch.Jste doopravdy jeden z mála kdo to neocení. Ve vašich očích jsem skutečně asi jěstě do toho prodavače nedorostl mým ostatním zákazníkům z 99% to přijde naopak.Ale taky to beru je to váš názor.

Je vidět,ze text ovládáte velice dobře to musím uznat,hold každý jsme na něco dobrý.Určitě Vám děkuji za Váš názor něco si z toho do budoucna převezmu.

Jinak hodně štěstí při dalším nakupování a získávání nových zkušeností s prodavači. Myslím,že jich nebude málo.Jinak doopravdy oceňuji Vaší sečtělost a bravůru v pohybování se v diskuzi.Ale to neznamená všechno..Nechtěl jsem se v tomto fóru pouštět do žádných hádek (to by bylo odemě ostatně dost hloupé v zájmu firmy pana Sváčka) jen jsem chtěl poukázat na to jak to vypadá s přístupem zaměstnanců čili prodavačů(podavače) v této firmě.Vězte nebo ne lepší krám v Praze horko těžko najdete po přístupu od nás prodavačů k zákazníkům.

114 – ja ty ryby uz vyzkousene mam a muzu jen doporucit. Nemaji tam sice tak velky vyber jako v The Seafoodshop ale maji o hodne nizsi ceny. makro je sice levnejsi ale casto tam trefite na ne moc cerstve zbozi.
Kupovala jsem ancovicky, prazmu a musle vongole. Vse velmi cerstve. Jediny problem je ze prodavac mluvi pouze a jen italsky. Jmenuje se to Pescheria Adriatica.

76.: To jako vážně? Teda, než chodit do obchodu, kde se prodavač chová k lidem opačného pohlaví jako k něčemu méněcennému, jedla bych radši suché rohlíky z Lidlu.

Zdravím, ze své zkušenosti mohu doporučit prodejnu delikates Moje kredenc ve Vodičkově ulici v Praze (na rohu s Lazarskou ulicí). Kromě klasických italských lahůdek typu parmazán, mascarpone, těstoviny, všemožná pesta, sýry a uzeniny na váhu mají i celou stěnu s nabídkou vín. Slušné ceny, ochutnávky a příjemná obsluha. :-) Druhou prodejnu mají na Florenci.

114
Sváček neni předražený. Chyba je, že neznáte daný sortiment.Ceny máme podobné jako v italských lahůdkářství či na italských eshopech to si koneckonců můžete ověřit.Neklamte lidi.

Martin Votava

Maru: ad natto: v biokrámku Rozmarýna na Andělu ho mají chlazené…

… i když upřímně by mě velmi zajímalo, jak ho upravit, aby bylo poživatelné – jednou jsem ze zvědavosti koupila, a nad tím zápachem málem omdlela… ani ta lepivě-slizovitá konzistence šlemu kolem bobů nevypadá zrovna přitažlivě. Co s tím dá dělat za kouzla?

Kde přesně bych našla krámek s thai-korea specialitkama u Náměstí Míru? Byl zmiňován v diskuzi o ságu. Děkuji.

141: Jestli myslíte Arirang, tak je to na Korunní kousek nad první zastávkou tramvaje nad Mírákem (Šumavská)

Párkrát jsem se zastavila v italském obchůdku v Římské ulici, ale už tam nechodim. Na všechno nezabalené zboží sahá obsluha, včetně pana majitele, holýma rukama, kterýma berou peníze a všechno ostatní. Nechápu!!! Když jsem se ohradila, dívali se na mne, jako kdybych „spadla z Marsu“.

141: Přímo u Náměstí Míru je jeden krámek hned na začátku Fracouzské na severní straně ulice. U autobusové zastávky Náměstí Míru. Je to obchod celkem nenápadný a jde se do něj po několika schodech do suterénu. Prodává tam sympatický družný (jaká to změna) Číňan. Ve Francouzské mezi zastávkami Jana Masaryka a Krymská, tentokrát na jižní straně ulice, je ale ještě další krámek s asijskými potravinami. Vedou ho Thajci, ale je tam kde co z celé jižní Asie. No a pak je tu ten japonsko-korejský obchod v Korunní u zastávky Šumavská.

144. Modrý slon. Můj oblíbený obchůdek. Kupuji si tam velké balení sezamového oleje. Mimo jiné. :-)
Mají všechno možné od miso, přes omáčky, čaje, rýži… zázvorovými bonbony konče. Jj.

Přidávám se k doporučení č. 114 (i když úplně nepatří k tématu lahůdek a cizokrajných specialit). Pekařství na rohu Korunní a Blanické (v Praze) má samé mňamky. Jen měnící se otevírací doba a zavírací dny nejsou úplně nejlepší. Obsluha většinou příjemná, ale slečny a mužové se tady střídají podle nějakého neznámého schématu a už jsem narazil i na slečnu, která byla trochu vyjukaná. To pečivo je ale mňam a za fér cenu – takže neváhejte, vyzkoušejte!

Italie – Realita vsedniho nakupovani – Ischia
Byli jsme s muzem mym milenym na dovolene na Ischii, Italie, kousek od Neapole. Zde jsme meli penzion s polopenzi a tak jsme meli obedy zcela ve vlastni rezii. Touto dobou je tam uz pekne vedro, takze bylo jasne, ze to budou nejake rohliky a nejaky ten salam. tedy – italske paniny a italske Prochuto crudo. Chodili jsme nakupovat do obycejne samosky.
Nikdo tam prakticky anglicky ani jinym jazykem nemluvil (krome italstiny), takze jsme obvykle ukazali, rekli, ze chceme slises a oni mam nakrajeli, co jsme chteli a kolik platku jsme chteli.
Nyni k jadru – vybrali jsme si standartni prochuto. Pan uchopil obrovskou sunku, dal ji na luxusni retro krajec v cervene barve, tocil u toho klikou a diky tomu stroj krajel primo pred nami luxusne tenoucke platky prochuta. Pan mel v ruce takovou malou kovovou lopaticku, kterou to odebiral. chteli jsme platku sest, dostali jsme osm, tedy cca 100 g. Kdyz to pan obradne nakrajel a nasladal, svuj vytvor nam ukazal, bo to opravdu vypadalo bohovsky, pak nam na to dal folii, tak to zabalil do papiru jedna, pak do papiru dve, na vaze nam k tomu vypadl listek, ten na to nalepil a s uklonou nam to podal.
Podobny proces probehl i pri krajeni goudy (ostatni syry jsme proste neodhalili) a tak jsme u obsluhovaneho useku stravili asi deset minut.
byl to uchvatny zazitek, ktery jsme opakovali cely tyden.

Prala bych vam to videt. Dale bych prala nam i sobe, aby nase samosky a jine obchody dospeli k podobnemu standartu a podobnemu usporadani, protoze pak budu ochotna zaplatit 15 E za kilo cehokoliv a budu fakt rada.

Toliko realita vsedniho dne a doufam, ze v dobe krize se ty vyse uvedene

149. Petulko, tohle je běžná realita kdekoliv na západ od našich hranic (ale zejména Italové a Francouzi jsou v umění prodávat asi nepřekonatelní:-). Donedávna jsem si také říkala, že u nás je to ve srovnání se západem hrozné, dokud jsem nevyjela do Chorvatska. Jsem exot, nikdy jsem tam nebyla, a… byla jsem tam jak u uvidění. Bylo to, jak když se člověk vrátí o 20 let zpátky. Nepříjemní prodavači a číšníci (obracející oči v sloup protože ihned nevíte, jestli ligne budou pržene nebo na žare), ubohá nabídka v prodejně u kempu (nafukovací kruhy, zubní pasty a zavakuovaná mortadela, další obchod 5 km autem, měli víc druhů zubních past), všudypřítomná do očí bijící snaha orvat turisty na kost. Když jsem přijela k nám, tak jsem najednou viděla, že prodavačky se občas i usmějou, nabídka zboží není zas tak strašná a pan majitel místní hospůdky měl pro nás stůl a informaci o stupni odležení utopenců a hermelínu:-) Jako na Západě to tu sice ještě nemáme, ale špatně na tom rozhodně už nejsme (aspoň u nás na venkově:-).

149. Tak podobně včetně litinového červeného retro kráječe to probíhá v malém krámku vedle Grosseta na Brumlovce. Je hrozně příjemné že mi popřejí ať mi chutná a mám příjemný večer. Ze začátku jsem si sice na krájení párkrát stěžoval, ale nyní je vše naprosto OK, naučili se. Jo a jen tak pro zajímavost – jednou mi špatně naúčtovali salám a pancettu (místo za váhu dali cenu za kilo) všiml jsem si až doma bral jsem toho více. Poté co jsem je mailem upozornil že to mají zřejmě špatně naceněno, mi vrátili peníze komplet – nákup zdarma pro stálého zákazníka ! To se mi ještě v čechách a vlastně ani jinde nestalo. Jo a pro toho stěžovatele někde na začátku diskuze, že v řeznictví u Sváčka umějí prodávat a mají kvalitní produkty za vyšší ceny – tak tam nechoďte, když vám to vadí, obchodů kde se naopak musíte obsloužení dožadovat a prodávají nepoživatelné záležitosti za nízké ceny je všude dost a dost a věřte mi – to zase vadí mně !

Mám čerstvou zkušenost z Fruit De France. Koupil jsem celkem 3 druhy zboží. Výběr a balení jsem úmyslně nechal na obsluze. Ovoce by se dalo označit za kvalitní, ale stejné dokážu sehnat za 40% ceny i na tržnicích. Co se zeleniny týče jeden druh byl s označením BIO nevalné chuti a druhý katastrofa. Celé balení jsem musel vyhodit – jednoznačně nejhorší kvalita jakou jsem kdy v ČR koupil a to i ve srovnání s experty na prodej humusu typu Lidl nebo Albert. A to by si obchod, který si hraje na luxus, neměl dovolit.

No to jste ovšem nenavštívili prodejnu Delikatesy v Palladiu Praha – bláhově jsem si myslela, že název odpovídá i obsahu a velmi, ale velmi jsem se zmýlila – největší delikatesou, byl uzený losos, který sem asi zabloudil, protože jinak můžete odejít maximálně s vepřovou šunkou, salámem vysočina a párky pochybné kvality, no a sýry......eidam je v tomto obchodě vrcholem delikates:-((

Milý pane Cuketko, musím poděkovat za kritiku, kterou jste provedl a přiznat, že je pravdivá. Za to se všem našim zákazníkm upřímně omlouváme. Za to, že už se o náš obchod nestaráme sami, ale svěřili jsme prodej do rukou někoho cizího: zaměstnance. Zaměstnanec na postu prodavač či číšník je totiž určitý speciální druh člověka, který je většinou otrávený, unavený, nerozumí tomu, co prodává a krade, ačkoli by měl být usměvavý, ochotný, informovaný o produktu, který nabízí a měl by se snažit přinést do podniku co nejvíce peněz. A světlé výjimky, věřte mi, se hledají neuvěřitelně těžko. Paní Oksana, kterou jste v obchodě zastihl, má většinu těch kladných vlastností, jen vám nemůže vyprávět o Sicílii, protože je Ukrajinka a ne Siciliánka. To je také těžké, protože Siciliánů je v Praze málo a už vůbec ne ti, co se živí jako prodavači a číšníci. Navíc jsme shodou okolností přesně v den, kdy jste nás navštívil, propustili všechny 4 naše zaměstnance, pracující naproti v kavárně, dva Čechy a dva Italy a paní Oksana byla asi unavená, protože právě díky jejich neschopnosti měla za sebou už čtyři plné dny 14tihodinové práce. Bohužel si silně uvědomujeme, že tu naši ideu, kterou s takovým úsilím pěstujeme a rozvíjíme, může zničit chování našich zaměstnanců a poté zveřejněné levné ironické poznámky člověka, který nemá ani odvahu se představit a popovídat si s námi o celém tom našem projektu. Jak jedna paní správně okomentovala, náš obchod je perfektní, když v něm najdete majitele, hlavně pana Salvatora. Protože „on tenhle pan Salvatore“ jak napsala nějaká jiná paní, je profesionál, který rozumí tomu, co prodává, protože prodává kus své vlasti a bohužel když se musí starat o rozšíření projektu, který jste, pane Cuketko, zironizoval a navíc se nám v březnu narodila krásná dcerka, nezbylo nám nic jiného, než nahradit rodinnou atmosféru v obchodě tou obyčejnější, klasickou jako v každém jiném. (A milá dámo, nejdřív se doučte italsky, protože „tenhle pan Salvatore“ neřekl nikdy o českém zákazníkovi křivého slůvka, spíš si stěžuje na ty italské, kteří jsou mnohdy arogantní. Asi jste špatně rozuměla.) Mrzí mě, pane Cuketko, že jste se o nás dozvěděl až takhle hodně pozdě, že jste nepřišel v době, kdy jsme vedli obchod se Salvatorem sami (od prosince 2007 do února 2009), kdy byste narazil na krásnou rodinou atmosféru a spoustu zajímavých informací, které je Salvatore schopen zákazníkům sdělit a poradit, že jste se nezúčastnil ani jedné ze 40 poučných degustací, které jsme v obchodě za toto období uspořádali, že jste si v záchvatu zaujatosti vůči zákazníkovi nevšiml, že 80% našeho sortimentu je skutečně ze Sicílie a že máme asi 200 vín pouze a jenom ze Sicílie, že naše ceny nejsou přemrštěné, že šunku krájíme stejnoměrně, že mezi jednotlivé vrstvy vkládáme fólie, že nejste informován o tom, že kavárna Il Gattopardo naproti obchodu je naše, že jste se nepřišel představit a popovídat si o Sicílii, že jste nepřišel na pravou sicilskou kávu, o níž někteří říkají, že je nejlepší v Praze, že jste neochutnal naši zmrzlinu, kterou dovážíme až ze Sicílie, že jste si nedal ani jednu ze sicilských specialit, které v kavárně připravuje sám Salvatore. Jestli tak budete chtít do budoucna učinit, radím vám raději si pospěšte, protože, doufejme do konce roku, vedle našeho obchodu otevřeme sicilskou restauraci a Salvatore se přemístí z kuchyně kavárny do kuchyně restaurace. Pokud se všechny připravované dohody nějak nezvrtnou, nenajdete v ní nic jiného než suroviny ze Sicílie, budeme podávat kromě sicilského pouze jedno české pivo a okusíte kulturu sicilského stolování. Tímto zvu také všechny účastníky diskuze na večer sicilské gastronomie „Sicílie tisíce a jedné noci“ do Italského kulturního institutu. Pořádáme již druhý ročník, tentokrát 1.10.2009 od 17.00 hod., přijďte, ochutnejte a nejdřív poznejte náš projekt a naši ideu, než ji budete neznale hanět. V podstatě jste se dopustil stejného prohřešku, který kritizujete. Tak jako prodavač má znát dobře zboží, které prodává, vy musíte znát dobře podniky, o kterých píšete. Ačkoli ve svém profilu o sobě alibisticky píšete, že ničemu nerozumíte, myslím si, že rozumíte dost věcem a tím víc byla vaše poznámka, vztahující se k citaci věty z našich internetových stránek, amatérská. Asi nejsme tak špatní, když jsme dokázali získat na onen gastroturistický ochutnávkový večer patronát italské ambasády, nepřijelo by 15 výrobců sicilských lahůdek a vín, asi by na něj loni nepřišlo přes 500 lidí, asi bychom neměli mezi zákazníky mimo jiné i italského velvyslance a jeho prvního sekretáře, první sekretáře z amerického, ruského, polského a slovenského velvyslanectví, asi bychom loni na vánoce nebyli pověřeni dodáním vánočních dárkových košů se sicilskými specialitami pro italské velvyslanectví. Tak. To asi stačí. Přijďte si popovídat a ochutnat. Kateřina Růžičková, družka pana Salvatora, matka naší společné dcery Elisy a jednatelka firmy Sicilia bedda s.r.o., která má celou tu Sicílii na starosti.

154. „na pravou sicilskou kávu, o níž někteří říkají, že je nejlepší v Praze“. Dekuji za tip, nekdy se stavim se na to podivat a vyzkouset. :)

154. Akorat nevidim nikde na internetu webove stranky kavarny Il Gattopardo, nebo aspon presnou adresu. Neporadite? Dekuji.

Internetové stránky Il Gattopardo jsou teď právě ve výrobě, doufejme, že to nebude dlouho trvat. Všechno najdete ve stejné ulici: obchod A Putia Šmeralova 22, a jak jsem psala, kavárna Il Gattopardo naproti v čísle 15. Je to na Letné, první ulice z Letenského náměstí, když přijedete z Veletržní. Těšíme se na návštěvu.

A Putia: Jistě víte, že není druhá šance udělat první dojem …

Stavoval jsem se v Japa shopu a jsou tam fajn … když mě japonská paní viděla brejlit do regálů jak husu do flašky, přiběhla a spolu jsme našli, co jsem potřeboval. Problém asi nebude v tom, že nevědí, kde co mají, jako spíš v české výslovnosti japonských názvů. Česky uměla paní imho velmi dobře, i když chvilku trvalo u rybí omáčky, než jsme se shodli co chci.

A Putia:

díky za reakci, dovolte mi reagovat věcně a hlavně k věcem mimo osobní rovinu.

  1. ad moje anonymita

při návštěvách nových podniků se zásadně nikdy nepředstavuji. udělal jsem opakované zkušenosti, kdy po mém představení se provozovatelé (obchodů, restaurací, kaváren) snaží o jediné – vetřít se do přízně (pozvánky na ochutnávky, dárky zdarma, pozornosti etc.) a zkreslit můj obraz o jejich podnikání. toto já ani moji čtenáři nemáme zapotřebí. rovněž svým představením bych si definitivně zničil možnost zhodnotit vaši připravovanou restauraci anonymně. pokud mě tady chcete poučovat o cti, profesionalitě a erudici – začněte laskavě u sebe.

dálě mě rovněž absolutně nezajímá vaše klientela a její postavení. já od obchodu čekám rovný přístup ke každému bez toho, aniž bych se musel u vstupu do vašeho krámu prohlásit za vip. také počet vip, které jste obsloužili, má nulový vliv na moji reálnou zkušenost zákazníka. podobně jako mě nezajímají plakety na dveřích krámku. zajímá mě servis, kvalita a ceny – nic víc.

a za třetí – za přezdívku se tady neschovávám. pokud (jako kdokoliv jiný) využijete oficiální kontakt na této stránce:

http://www.cuketka.cz/?…

vždy se vám dostane mého plného představení.

  1. ad první dojem z obchodu

nevím v jaké obchodní realitě žijete, ale většina českých zákazníků je ve fázi, kdy si cestu ke specializovaným obchodům s delikatesami teprve hledá. jakákoliv negativní zkušenost, kterou udělají se nepřenese jen na ten konkrétní podnik, ale odradí je od příštích návštěv dalších obchodů v podobné kategorii.

já osobně podobnou negativní zkušenost klidně překousnu – vím co, za kolik a kde si mám koupit a jedna negativní zkušenost mě neodradí. pokud ale do prodejny sicilských specialit vstupuji poprvé, bez zkušeností a natěšený z vašeho webu a dostane se mi chladného přijetí, jaké jsem zažil, s mojí druhou návštěvou se můžete rozloučit.

  1. ad sortiment a personál

jistě víte, že existují metody, jak prezentovat sortiment zajímavou formou, aniž byste byli maximálně závislí na aktuální náladě (schopnostech) personálu. spousta obchodů v praze to řeší podrobnými popiskami v češtině s doporučením u každého výrobku. nebo třeba strukturováním sortimentu tak, aby ten jedinečný nebo speciální z nabídky vystupoval. když už nic jiného, můžete sortiment zcela zdarma a v libovolném rozsahu představit na webových stránkách obchodu. nic z toho jsem ve vaší prodejně nezaznamenal.

pokud rezignujete na schopný personál, proč tomu nepřizpůsobíte i metody prodeje? po praze exituje řada konkurenčních podniků, které se při prodeji spoléhají i na „ne-rodilý“ personál a jsou naprosto bez problémů. prodavači překvapivě zboží znají a umí o něm erudovaně pohovořit.

pokud zároveň s provozem kavárny a prodejny delikates chystáte otevření restaurace, nebylo by na místě udělat si nejprve pořádek v samotné prodejně?

všechny vaše poznámky jako „levné ironické poznámky člověka, který nemá ani odvahu se představit a popovídat si s námi“, „jste si v záchvatu zaujatosti vůči zákazníkovi nevšiml“, „poznejte náš projekt a naši ideu, než ji budete neznale hanět“ si napříště prosím odpusťte. poškozujete tím jedině sebe.

i přesto všechno ale vaší prodejně a celému konceptu fandím, stejně tak se těším na vaši nově otevřenou restauraci. určitě budu mezi prvními, kdo přijde pravou sicílii ve vašem podání ochutnat.

A Putia 154 a pan Cuketka 162
Vážení, jako obvykle má pravdu pan Cuketka. Nás zákazníky nezajímá nic než to, co dostaneme ke koupi a za kolik. A jestli se přitom nebudeme cítit jako vetřelci nebo blbečkové. „Vysvětlování“ v internetové diskusi, dokonce útočné či ironické, nebo směšně sebechvalné, svědčí jen a jen o naprosté neprofesionalitě prodavače. Ostatně stejnou amatérštinu předvedl před pár dny pan Martin od pana Sváčka ze smíchovských lahůdek. Trapné. Připomíná to některé naše sportovce, plné siláckých řečí, kteří se pak z různých mistrovství a olympiád vracejí s holými krky. Tedy bez medailí.

163: No, jen si nemyslete – japonec je samozřejmě zvyklý na japonskou výslovnost a když čech vyslovuje japonský název česky, tedy se špatnou výslovností a špatně umístěnými důrazy, tak japonec vůbec nemusí vědět, o co se jedná. Z mého pohledu je to součást koloritu toho japonského shopu a myslím, že se jazyková bariéra časem odstraní. Ochotu pomoci jsem zaznamenal mimořádnou, paní mi doporučila i vhodný ocet na suši, nakoupil jsem, co jsem potřeboval, jsem tedy spokojen.

Nevadila mi poznámka o obchodě, tam bohužel musím s vámi všude plně souhlasit a znovu opakuji, že je mi to líto. (Rozdíly mezi zákazníky ovšem neděláme.) Vadila mi ta poznámka k projektu Sicílie, která od vás byla neoprávněná.

Mimochodem, pane C., maj tam teď půl kila sobích nudlí za stovku.

David:

já to beru, ale přesto se mi to zdá jako obrácená logika. mimochodem – u té příležitosti, která mě k té poznámce v článku vedla, špatná výslovnost nehrála roli, slečna rozuměla a ještě si to zopakovala. jen to koukání „jako husa do flašky“ se bohužel přeneslo ze mě na ní :) nehledě na to, že kdo jiný, než ta prodavačka by měla být schopná rozlišit, to co zákazník zrovna potřebuje včetně vysvětlení např. v této formě se to v evropě neprodává, tohle a tohle vás vyjde levněji, na jaký recept to potřebujete etc. ale to už jsem zpátky u toho, že v takových obchodech očekávám určitý servis, jinak se mohu obráti na supermarket nebo si vše v klidu domova naklikat přes internet ;)

za tip na nudle díky, zkusím ;)

A Putia:

tohle od vás absolutně neberu, obzvlášťě po sérii osobních výpadů na mou stranu (mimochodem, naprosto zbytečných, argumentovat se dá i slušně). odečtu-li od vaší argumetnace osobní výlevy, ve většině zbývá argumentace ve prospěch obchodu – proto také moje reakce. pokud máte jiné aktivity, je trochu symptomatické je tady uvádět v diskuzi. když už si s nimi dáváte takovou práci, jejich místo je na vašem webu.

Jen jsem odpověděla a použila stejné zbraně jako vy. To vy jste se vším začal.

A Putia:

vidím, že běžná domluva s vámi není možná. na rozdíl od vás se na osobní útoky v diskuzi nikdy nesnižuji, natož v článcích. otázka kdo vše začal je také velice úsměvná – pokud se dobře pamatuji, vše odstartovala zkušenost ve vašem obchodě.

já vám rozhodně neberu právo reagovat. diskuzi berte naopak jako unikátní a nezkreslený prostor pro komunikaci se všemi, které gastronomie zajímá. k vaší smůle – styl ani formu reakcí na články needituji. je jen na vás jak se budete prezentovat.

168: Si myslím, že by vám to v japonštině asi vysvětlila, takhle halt alespoň zopakovala, co jste říkal, „aby řeč nestála“. Často to dělají i vietnamští obchodníci, i když tomu, co říkám, evidentně nerozumí, nebo se to snaží „rozluštit“. Ale je to fuk … byl jsem tam btv jediný nejaponský zákazník :)

Já do Japa sopu chodím moc ráda, je pravda, že někdy je to s domluvou horší, ale mě to baví. Je to tak nějak víc autentický. Personál je vždy velmi ochotní a opravdu se snaží vyhovět.

Ad : A Putia: Vaše výmluvy na unavený a neschopný personál jsou výmluvy na vlastní neschopnost či neochotu hledat kvalitní zaměstnance. Vím, že to není vůbec jednoduché a navíc je to drahé. Pokud nemáte personál se Sicílie, proč zaměstnance neproškolíte?

Opravdu me dokaze nastvat, kdyz se nedko „omlouva“ za nejakou svoji chybu a pritom napada toho co na ni prisel… Bohuzel se to asi stava casto (viz impuls a ted tohle…a mnoho dalsich pripadu s panem Cuketkou nesouvisejicich).

A pritom to jde i jinak… Treba v diskuzi o Volcano Restaurantu pan majitel omluvu zvladnul o dost lepe :)

164.soladil
Hajit svou práci(Martin), obchod ve kterém pracuji, diskutovat a oponovat vám slušnou formou, je normální, nikoli amaterské jak uvádíte. Je vůbec pěkné, že se najdou i vyjímky mezi prodavači, kteří se tu pustí do diskuze. Věřte mi že 95 prodavačů lahůdek a gastro specialit vůbec netuší, že nějaký cuketka existuje.

Prodavač z lahůdkářství Sváček.
PS: Doufám, že mě nenazvete potrefenou husou jako mého kolegu.

Milý Dejve,
zdá se, že nedorozumění trvá. Takže:

  1. Prodavač může mít svůj styl, jak zboží nabízet a prodat. Ale především musí respektovat zákazníka. A když vidí, že to není bojovník za každou cenu, tak by měl přibrzdit a ne ho položit na lopatky a vysát z něj půlku vejplaty.Ve svatém nadšení, že když se zákazník nebránil a neohradil, tak to asi takhle chtěl…
  2. Pan Martin píše, že „lepší krám v Praze horko těžko najdete po přístupu od nás prodavačů k zákazníkům“. To nedokážu posoudit, není to moje sportovní disciplína, chodit po uzenářstvích a porovnávat, kde mají zrovna lepšího prodavače. Ale jedno je jasné – tam, kde se prodává z významné části i zahraniční zboží, očekávám nejen zahraniční ceny, ale i zahraniční úroveň. Takže žádné srovnávání s „ostatní“ Prahou. Ale třeba s Berlínem, Vídní atd. Nebo jen Marktredwitzem či Drážďanami. Jednooký mezi slepými je možná králem, ale bohužel vidí jen půlku zákazníka.
  3. Nepochopil jsem souvislost s tím, že „95 prodavačů lahůdek a gastro specialit vůbec netuší, že nějaký cuketka existuje“. To je přece úplně jedno. Korektní a citlivý přístup k potřebám zákazníka netřeba odvozovat od existence toho či onoho diskusního fóra či blogu.

Jinak vše v dobrém. Konečně my, zákazníci, chceme lepší obchody a ne si vyprávět po internetu. Toho se nenadlábneme :-) Tak víc přemýšlejte o své práci a svých zákaznících a spokojenost bude na obou stranách. Nehledě na to, že tady se pak bude diskutovat ještě víc o chutích, než o zklamáních mužů a žen před pultem.

Dobry den,

rad bych tu opet s chuti reagoval na Soladila ale nehodlam si kazit nadhernou dovolenou kterou travim v Recku. Mimochodem pro vas Soladile davam si tu kazde rano ke snidani recky jogurt ktery je po prepoctu eura na tom stejne jako u nas v kramu..stejne je to s fetou…to jen pro vas kdyby jste zase chtel chytre porovnavat ceny jak je ve vasem zvyku…Jak je videt asi skutecne amater v diskutovani skutecne jsem to priznavam ale zato se nevydavam za nejchytrejsiho pod sluncem…Necht at si to tu kazdy posoudi sam. Zatim nashledanou.
Martin

177.Martin
Hezký pozdrav do Řecka! Asi jste se ukoukl nebo přebral retsinu a s někým si mě pletete, ale to nevadí. Já žádné ceny neporovnávám… A to, jestli jste nebo nejste amatér v diskusi, je nám, zákazníkům, jedno. Ale za pultem chceme víc než rádobyprofesionála.
Dovolenou si nekažte, není čím a kdyby bylo, nestojí to za to :-)
PS: Mimochodem, právě Vy píšete „lepší krám v Praze horko těžko najdete po přístupu od nás prodavačů k zákazníkům“. Čili se sice nevydáváte za nejchytřejšího pod sluncem, ale aspoň za skoro nejlepšího v Praze. Já jsem si jen dovolil vyjádřit pochybnosti o způsobu „nátlakového“ prodeje, s nímž jsem se u Vás setkal a který Vy tak vehementně obhajujete. Tak to přijměte a dejte si na mou počest pořádnou porci mého oblíbeného stifada. Kalispera!

Gurmánu v Brně na Svoboďáku se musím zastat. Obsluha je tam momentálně velmi dobrá, jen tam nesmí být ta hezká slečna sama, té chvíli trvá, než si vás začne všímat. Ale jinak není problém cokoliv ochutnat, vyčerpávající informace dostanete taktéž. Jsa vegetarián neposoudím kvalitu nakrájení parmské šunky, ale lepší Mimolette nebo Tête de Moine myslím v Brně neseženete.

Je to tady holt tragedie. Par kramku tady je, ale v dnesni dobe bych cekal vic. Je to smutne kdyz prijdete ve Francii do Carrfouru a koukate, jako by byl clovek poprve na zapade. Nebo treba Viktualian markt v Mnichove. Toho se tu jeste jen tak nedockame.A prikladu jsou spousty. Jsem zvedav jak dopadne akce v pavilone na Vinohradech.....

Naproti Sapori Italiani je malý obchod s italskými specialitami, název nevím, chodím tam občas ale už pár let. Před týdnem, když jsme chtěli koupit lanýžový olej, paní prodavačka povídá „Vydržíte chvilku, skočím vedle k řezníkovi pro rohlík, ať můžete chutnat?“ (Došel jí chleba, bylo to v sobotu v poledne pár minut před zavírací hodinou). V Sapori jsem byla jednou, sortiment širší, dojem honosný ale vrátila jsem se naproti…

pár tipů a komentů k této velmi zajímavé a přínosné diskusi:

japashop mám za rohem a zkusenosti veskrze pozitivni, to nahlouceni divnosti je proste fascinujici.

zminovany recky obchod nostos dole ve skolske mam taky rada, maji tam skvelou fetu a ruzne druhy oliv aj. osobne nejsem zadny znalec recke kuchyne, takze by me zajimal nazor nekoho fundovanejsiho na jejich sortiment.

hned vedle jsou pomerne nove biopotraviny, kde se da koupit mj. cesky cesnek a dobre pecivo.

spoustu veci nakupuju v zelenine ve Vezenske ulici, u Koziho placku – krome vsemozne zeleniny a ovoce, ktere dodavaji i do okolnich italskych restauraci, tam sezenete nejruznejsi syry, pastiky, testoviny i biomaso a jehneci. pokud jste pravidelnymi navstevniky makra, tak Vas sortiment nejspis neprekvapi (jedine vyssi cenou), ale ja se pohybuju hlavne v centru a kelimek buvoli ricotty za 60 Kc mi prijde ok. spousta veci mi pripada drahych prilis, naopak nekdy narazim na skvely deal (napr. parmazan levnejsi nez grana padano, ale mozna to byla chyba cenovky) taky je dobre hlidat cerstvost zeleniny, ale celkovy dojem kladny.

culinaria je navonena zdechlina.

ryby la bretagne v siroke, nebo seafood na smichove. nebo aromi v manesove, coz je presne ten druh obchodu, kde dostavam amok ja i moje penezenka – nastesti to mam z dejvic dal..

maso u kosiny v kaprovce, jejich prazska sunka je skvela, bucek libovy a umakartovy jidelni pult libezny.

a jeden tip v parizi – la grande epicerie vedle obchodaku bon marche v rue de sevres, to je panecku chram.

A Putia revisited: Stavoval jsem se v putii a mám smíšené pocity.
Nejprve jsem narazil na zavřené dveře obchodu, i když mělo být otevřeno. Po chvilce postávání přiběhla odnaproti obsluha vluvící česky s výrazným ruským nádechem, odemkla, rozsvítila. K nákupu sýrů jsem dostal velmi nepříliš bohatou nápovědu „Chcete kozí, ovčí, kravský, tenhle je zralejší“ a místo požadovaných 100 g celkem drahého (a dobrého) sýra rovnou 140 (může být …? … no, když to tam máte …). Salám byl oproti tomu nakrájen na požadovaných 100 g, plátky úhledně rozloženy vedle sebe, zakryty fólii, úhledně sbaleny do pěkného papíru (s obrázky a nápisy děkujeme a nashledanou – italsky). Placení odměněno úsměvem.

Protilehlá kavárna disponuje pěkným interiérem a pozornou obsluhou (ale byl jsem tam prakticky sám), která se jakž takž česky domluví (s italským akcentem). Požadované malé esperesso mělo objem lungo+, zajímavou vůní a první chutí disponující káva měla obvyklý hořkonepříjemný ocas z přetažení extrakce. Ořechový zákusek, jehož jméno jsem zapomněl, byl výborný.

Pokud si člověk odmyslí jazykové hrátky, nebo je bere jako kolorit, tak je návštěva A putie zajímavým „dobrodružstvím“ s náhledem do života a gastronomických možností jiného národa.
Gurmet požadující podrobnější informace k jednotlivým specialitám ale zřejmě uspokojen nebude. Ortodoxní espresař také ne.
Ital, který jde „na jisto“ pro svoje, bude asi v jiné situaci.

David:

o restauraci ještě ani vidu ani slechu? díky za report. vypadá to, alespoň podle popisu, stále nemastně-neslaně. lungo+ teda čumim ale…

Ad Japa Shop, zitra se chystam navstivit a nakoupit veci na miso polevku, tak jsem zvedava, kdo bude tentokrat koukat jako ta husa do flasky :-)
Kdyz jsem mrkla na jejich stranky, mile me prekvapilo, ze kazde druhe pondeli od 18:00 poradaji kurzy vareni s panem Okamurou a pote lze vse ochutnat. Navic uvadeji recepty, foto a video na svych strankach, coz mi prijde jako dobra osveta, viz http://www.japafoods.cz/cooking.php
Pane Cuketko, kdyz jsme v tom Japonsku, nezkousel jste nahodou uz japonskou restauraci Katsura? Ma mit japonskeho kuchare a dle jejich webovek mi prijdou docela orientovani na japonskou klientelu, tzn. jidlo by mohl byt autenticke. Jelikoz jste z Phy 6, mate to kousek – v hotelu Diplomat (to me trochu odpuzuje)

tak já jen můj zážitek z Itálie, spíš bych měl napsat kulturní šok… i v nejobyčejnějším supermarketu byla skutečně svěží zelenina, ovlhčovaná mlhou, ale co bylo pro mě nejskvělejší byly pulty se sýry a „uzeninami“ ač nastávala jazyková bariéra ale má snaha na ně hovořit jejich skvělou mateřštinou mi byla odměněna příjemným přístupem, vysvětlováním jak co říct… od jedné šunky na výběr i z 5 kusů, tu víc prorostlá, tu s hezčí mozaikou, tu taková tu maková, téměř mě nutili si vybrat, kterou chci… krájení spíš připomínalo hru berlínského symfonika hrajícího na špičkové housle než nám známe „krájení na nářezáku“, člověk to skoro ani nestihl sledovat jak rychle a profesionálně se to odehrávalo, plátky tenké tak že připomínaly motýlí křídla, každý jeden oddělený fólií vyskládané hezky vedle sebe, a když chcete 10 tak vám nakrájejí deset a když 20 tak dvacet… neexitovalo se splést o více jak půl… poslední den jsem si to představení chtěl vychutnat a také aby si doma pochutnali tak jsem si tam nechal krájet a krájet a i s lahví vína jsem nechal u pokladny s úsměvem € 150,– (asi 1–1,5 kg různých místních šunek a salámů a cca 0,25 – 0,5 kg parmezánu)

úplně jiné nakupování než je popsáno výše… byla tam radost utrácet za tyto pro nás exotické laskominy, tady u nás bych tolik za to nedal když slyším jak jsou tyto obchody provozovány, zdyli vůbec bych je chtěl navštíit…

Je pravda, ze slusna porce nabrucenosti je obvyklym bonusem, ktery si clovek odnasi z mnoha ceskych obchodu. Posledni dobou jsem si ale navykl pravidelne navstevovat olomoucky obchudek nejen se syrem – Orrero. To, ze sortiment je siroky a vonavy (vcetne cerstveho masla) je fajn, ale hlavni podil na mem pocitu spokojenosti z kazde nastevy ma veleprijemna obsluha, ktera je ochotna s kazdym zakaznikem zvlast vyresit jeho momentalni chute a navest jej k tomu „spravnemu“ syru. To, ze je takove hledani provazeno prubeznou degustaci je zcela samozrejme ;-)
http://www.orrero.cz/…erTable.aspx?…

Malá současná zkušenost: Little Italy, Dejvice… Výborná paní za pultem, která se správně zeptala na co tu pancettu budu používat, aby mi ji správně nakrájela, bez požádání, zcela automaticky, mi dala od všeho první skrojek ochutnat. Zjevně jezdí často do Itálie, tipla bych si, že patří k rodině manželky Emanuela. Nakonec vše završila vyřešením mojí sklerózy, kdy jsem zapomněla, že tam neberou karty a protože moje útrata byla podstatnější, skočila částku naúčtovat na terminál vedle do restaurace. Všechno bylo perfektně zabalené, vysvětlené, prostě parádní.

Po přečtení článku jsem se vypravila do italského krámku u Ridiho restaurace v Dejvicích abych okoukla nabídku, ceny a pozeptala se na pár tipů ohledně olivových olejů.
paní prodavačky mě velmi mile uvítaly, i když jsem je vyrušila od dopolední kávy. Při výběru prosciutta jsem si nechala poradit a neodmítla ochutnávku- krásný plátek servírovany na malém talířku. Další položka na seznamu byl olivový olej. Po roce stráveném ve španělsku si mohu dovolit říct, že jsem pár místních litrů oleje spořádala a jakžtakž vím, co čekat, ale v italských se bohužel nadále nevyznám. Po vyslechnutí mých požadavků na tento olej, použití a chuťových vlastností mi bylo nabídnuto ochutnat několik druhů s různou intenzitou. Toto mě potěšilo, protože na více místech Vám neumožní srovnávat vůni, barvu a chuť více druhů a je pak těžší je od sebe rozeznat. Jedna lahvinka putovala do tačky. Jen se mi zdá, že každému zakáznikovi nechají ochutnat ty stejné oleje. Měli načaté 4 různé druhy, víc nic. Takže pokud se jim nepodaří prodat jeden z těchto, pochybuji že kvůli Vám otevřou další. prostě to pořád ještě není jako ve specializovaném krámku v Madridu, de stačí ukázat a hned se „čepuje“:)
Až na tuto maličkost jsem odcházela z krámku s úsměvem na rtech.

Po přečtení článku jsem se vypravila do italského krámku u Ridiho restaurace v Dejvicích abych okoukla nabídku, ceny a pozeptala se na pár tipů ohledně olivových olejů.
paní prodavačky mě velmi mile uvítaly, i když jsem je vyrušila od dopolední kávy. Při výběru prosciutta jsem si nechala poradit a neodmítla ochutnávku- krásný plátek servírovany na malém talířku. Další položka na seznamu byl olivový olej. Po roce stráveném ve španělsku si mohu dovolit říct, že jsem pár místních litrů oleje spořádala a jakžtakž vím, co čekat, ale v italských se bohužel nadále nevyznám. Po vyslechnutí mých požadavků na tento olej, použití a chuťových vlastností mi bylo nabídnuto ochutnat několik druhů s různou intenzitou. Toto mě potěšilo, protože na více místech Vám neumožní srovnávat vůni, barvu a chuť více druhů a je pak těžší je od sebe rozeznat. Jedna lahvinka putovala do tačky. Jen se mi zdá, že každému zakáznikovi nechají ochutnat ty stejné oleje. Měli načaté 4 různé druhy, víc nic. Takže pokud se jim nepodaří prodat jeden z těchto, pochybuji že kvůli Vám otevřou další. prostě to pořád ještě není jako ve specializovaném krámku v Madridu, de stačí ukázat a hned se „čepuje“:)
Až na tuto maličkost jsem odcházela z krámku s úsměvem na rtech.

rozhodně výborně se nakupuje na webu http://www.edelikatesy.cz . Mají především španělské pochoutky a opravdu stojí za to. Vybírat lze z mořských delikates, olivových olejů, sušených šunek a sýrů. Vše od malých španělských firem. Doporučuji

Komentáře jsou uzavřeny.