Dopis vietnamským kuchařům a hospodským u nás

Ahoj! Tady je jeden velký fanda vietnamské kuchyně – pan Cuketka. Dlouho vás nezdržím. Jen si chvíli zaláteřím nad tím, proč se bojíte vařit svoje jídla i pro nás Čechy.

Neumím vietnamsky a ve Vietnamu jsem nikdy nebyl, ale váš styl vaření a jídla jsem si zamiloval hned při prvním pořádném setkání v tržnici SAPA.

Máme rádi bůnček!

Asi tomu nebudete věřit, ale české a vietnamské chutě nejsou od sebe vůbec vzdálené. Vezměte si třeba takové pho, ten váš obrovský kotel nudlí ve vývaru z morkových kostí s plátky masa a s hromadou bylinek. Lepší vyjádření typicky českého tvrzení „polívka je grunt“ (základ), byste jinde ve světě těžko pohledali.

A není to jenom pho. I taková bun cha je pro české žaludky jako dělaná. Ukažte nějakému našinci talíř voňavých a dokřupava grilovaných kousíčků vepřového s nudlema a garantuji vám, že ho od něj už neodtrhnete. Vepřový bůček, šťavnatá pečínka nebo grilovaná krkovice? Jo, to jsme přesně my – Češi! :)

S mořskýma potvorama a rybama už je to u nás trochu horší. Ale jak jsem tak koukal u vás v SAPĚ, přizpůsobili jste se rychle a v našich podmínkách stejně dáváte přednost čerstvému kaprovi.

Zkrátka a dobře. Silně věřím tomu (a určitě nejsem sám), že byste s pravou vietnamskou kuchyní u nás mohli zabodovat. Češi si už stihli oblíbit lecjaké cizokrajné kuchyně (japonské sushi, thajská i indická jídla) a ta vaše by určitě nebyla výjimkou! ;)

Kdepak se schováváte?

I přes to všechno se pořád divím tomu, že když chci nějaké jídlo od vás ochutnat, musím naplánovat skoro celodenní výlet do SAPY – běžně ve městě nemám skoro šanci.

Přitom je venku tolik „čínských“ bufetů a nejrůznějších obchůdků se zeleninou. Nevěřím tomu, že by byl problém otevřít jedno malé vietnamské bistro, kde by se vařilo jako u vás doma.

Abychom si rozuměli. Nechci žádnou verzi přizpůsobenou pro Čechy, kde musím vietnamské jídlo hledat pod pultem nebo mezi záplavou „kuřat pěti chutí“ a „kung pao“. Vím, že máte bufety, kde se třeba podává jenom jedno nebo dvě jídla. Nebojte se s tím vyrukovat i na mě.

Pokud ta jídla budou stát za to, budu k vám na ně chodit pravidelně. Jen mi k vašemu originálnímu názvu pokrmu ve vietnamštině napište, jak se mu říká česky a co zhruba obsahuje. :)

Přeložit, ne zamaskovat!

Určitě ale nechci ani jídlo, na které jste použili vývar z kostky, a ani nechci na talíři vidět osamocenou snítku zvadlého koriandru místo pořádné hrsti čerstvých bylinek. Vaše kuchyně je proslulá čerstvými surovinami a spoustou různých vůní z bylinek a zeleniny. Nekažte jí sami pověst! ;)

To, že vaši kuchyni neznám na 100 %, ještě neznamená, že byste mi ji museli nějak zjednodušovat. Prosím, jen to ne! ;) Naopak – rád se přiučím tomu, jak a s čím se vaše jídla podávají a jak si je nejlépe vychutnat.

Lidi v Česku jsou hákliví na čistotu a na kvalitu masa. Když se mnou jako s hostem budete mluvit o surovinách a o tom, kde je nakupujete, beru to jako nesporné plus.

V interiéru restaurace zase nepotřebuji orientální vzory, červené lampiónky ani mě u vchodu nemusí zdravit obrovský zlatý drak. Úplně mi stačí obyčejná dobře osvětlená místnost s čistými stoly (třeba s papírovými ubrusem) a příbory (jasně, že i hůlky!), které se nebudu bát dát do pusy.

Zkuste to a nebojte se vyjít nám Vietnamu-chtivým hostům trochu vstříc. Chceme jen pár míst, kde se budeme moc dobře najíst a zároveň dozvědět něco o vás… ;)

Jestli jste dočetli až sem a máte kontakt na někoho, kdo by rád otevřel (nebo již má) vietnamskou restauraci nebo bistro v Česku, pošlete mu, prosím, tento článek. Díky moc! ;) A pokud se pohybujete přímo ve vietnamské komunitě v Česku a máte k tomu co říct, neváhejte ani chvíli – diskuze pod článkem je vaše! To samé platí pro všechny ostatní, kterým jsem se trefil nebo netrefil do noty…

Reklama

Komentáře

V Brne je na Hlavnim nadrazi restaurace Mango. Nikdy sem v ni nebyl, ale na venku umisteneho jidelniho listku s fotkami sem nasel nektera originalni vietnamska jidla. Co se tyce kvality nebo dodrzeni postupu, tak nevim.
Jinak na vietnamske jidlo je opravdu nejlepsi chodit do SaPy nebo podobnych arealu. Vari tam pro sve krajany a kvalita je tam nejlepsi.

Aplaus, nejde to napsát líp! Ale asi to nebude tak jednoduché, bohužel. Lidí co jsou zvyklí si kupovát sladkokyselé kuře za 59-, si na neobvyklé chutě nezvyknou, a těch zákazníků je přece jenom víc.
Možná by to chtělo vytisknout a rozdát v Holešovické tržnici, třeba se někdo chytí?
Na SAPU nedám dopustít, jezdíme tam pravidelně a nikdy žádný problém. Ale jeden náš známý si v SAPě koupil mražené svatojakubky které byli zlevněné. Proč byli zlevněné nikdo neví, prý spotřební lhůty i označení na balení bylo ok, nebyla jsem ale u toho takže nevím. Je jíž 5 dnů v nemocnici.

lidiab: Však snad by jeden malý vietnamský bufáček uživili jen zdejší čtenáří, možná na to netřeba předělávat populaci:) Navíc to nejsou zas tolik odlišné chutě, minimálně bunča určitě.

Jinak můj táta se zná s vietnamských podnikatelem, který snad už na začátku 90. let otevřel vietnamskou restauraci v Bratislavě, pak snad měl i něco v Praze později. Neuspěl a (asi i proto) tvrdí, že by se vietnamská restaurace v ČR neuživila.

Já doufám, že to není pravda. Vždyť vůbec není potřeba nic velkého, jen pár stánečků ze SAPy přesunout po Praze…:)

No, ona tady není ani dobrá „čína“. A přitom deset kiláků za hranicemi jak v Německu, tak Rakousku, nemůžete udělat chybu.

Připojuji se k petici :)
dobře napsáno

Nikdy jsem ve Vietnamu nebyl, ale v cizině jsem byl několikrát ve vietnamských restauracích přímo ve vietnamské čtvrti a jejich kuchyně je skvělá a pravdou je, že v Praze ( i jiném městě) by se jedna vietnamská restaurace „snad“ uživila. Japonské a další rostou jako houby po dešti.

úžasně napsaný, jsem pro :) i pro pravý čínský restaurace – českou čínu nebrat…
a ono i s těma japonskejma restauracema to není tak slavné …buď sushi nebo „luxusní“ drahá restaurace, ale běžné „obyčejné“ japonské jídlo se taky těžko hledá … nedávno jsme se nechali nalákat na katsudon ve výloze (takový ten plastový model, který mají ve výlohách japonských restaurací v japonsku na každém rohu) – ale byla to jen dekorace, katsudon nevedou :( … a naše oblíbená Hanabi restaurace na Petrském náměstí zrušila Teppanyaki a zavedla sushi, což mě dost štve … ale věřím, že když nás bude víc co preferujeme nepočeštěnou zahraniční kuchyni, tak se časem dočkáme a budeme moci zkoušet nové a nové chutě :)

Takhle podle toho Cuketkova popisu na to sám dostávám chuť. Takový podnik by se ve vnitřní Praze určitě uživil. Ovšem s trochou základního marketingu, protože je to pro Čechy nový produkt.

Toto se mi líbí, i já bych ocenil další poznání v kulinářské oblasti.

Jen bych doporučil odstranit alespoň z toho dopisu smajly, kterých jsem úplně zbytečně napočítal šest (a prásk ho dalšího v dovětku). Je fajn být veselým a pozitivním člověkem, ale v literární a publikační činnosti je potřeba na emotikony striktně zapomenout a užít vtipu slova, ke kterému čeština dává nemálo příležitostí. A Martin to umí, to už víme dávno.

Michala – máte pravdu, také si myslím že by se jeden takový uživil, navíc do SAPy jezdí i hodně cizinců co jsou zvyklí na vietnamské jídlo z USA nebo Kanady. Ale po Praze už najdete několik bufáču kde Pho atd podávají (před nedávném zmíněná restaurace v Karlíně mimo jíné), jenomže tá kvalita pokulhává. Pan Cuketka o tom psál i článek a právě o to jde, že v těch bufetech po Praze to nevaří tak jak by to uvařili pro sebe.
A také se připojují k tomu že tady chybí i kvalitní čínské restaurace. Tedy existuji, ale musíte tam jít s čínským doprovodem.

Tady ve štatlu (=Brno) jsem si několikrát pochutnal na Olomoucké v tržnici u učiliště, v té blíž k městu. Jednou za 60,– jednou za 90,– a měl jsem dojem, ž eby jim snad ani nevadilo, kdybych nezaplatil… velká miska rýže a k tomu plody moří, luk a jánevím čeho… málem jsem to nesnědl!

Kouzlo nechtěného! Tento článek vyšel takřka současně s reportáží (7.12. 2009) TV NOVA z ilegálních vietnamských jatek v Lovosicích, kde tito naši drazí spoluobčané v otřesných podmínkách ve velkém vraždí mačetami prasata, aniž by je před tím alespoň omráčili. A to maso, na jehož kvalitu a čistotu jsme tak hákliví, dodávají bez jakékoli veterinární kontroly do svých fastfoodů. Prasata vraždí ponejvíce v pozdních nočních hodinách a nad ránem, aby nás jejich zděšený kvikot příliš nerušil. Krev vražděných zvířat odtéká přímo do kanalizace, vnitřnosti se povalují po zemi, neupotřebitelné zbytky jsou odváženy jen jednou za čas kdoví kam, do kafilerie však nikoli, za to se musí platit. Smrad byl cítit i přes obrazovku. Podotýkám, nebyl to ojedinělý exces, ale systematická činnost ve velkém. Kdo včerejší reportáž viděl na vlastní oči, nechá si pravděpodobně na křupavé kousíčky vepřového s nudlemi jednou provždy zajít chuť.

D.d., podle „plánku“ jsme před měsícem navštívili inkriminovaný stánek v Holešovicích a byla to fantazie, bún-cha a bún-nem jsme zhltli tak,že to byla až ostuda, a na závěr jsme si dali to samé sebou…O víkendu jsem dělal potřetí bún-cha doma, maso jsem trefil snad ještě lépe než orig, ale ten lák, ten lák snad nedám…Tak výraznou a přitom čistou chuť nedokážu. Chtěl bych poprosit o nějaké foto a názvy (vietnamské/české) bylinek a jejich využití (receptíky?) Vyjma koriandru a citronely se objevuje ve viet. obchodech 4–5 druhů bylinek, o kterých zatím vím jen, že „to na salát, to na polífku“. Zatím jsem ochutnal takový přerostlý jitrocel – vůně a chuť jako silný koriandr, a pak drobné lístky na stonku-nepopsatelná exotická nasládlá vůně („to na polífku a ryby“)Tady v Plzni většinu pěstují ve sklenících, ale ti, co zde přímo pracují, neumí bohužel ani dobrý den a sám jsem poznal pouze pak-čoi. Myslím, že je nás víc, co se rádi poučí…Děkuji

pane C, přesně jste popsal jednu jídelnu, kterou jsem navštívil v Paříži. Byla o ní zmínka v průvodci jednoho časopisu. Venku jsme opravdu stáli asi 15 minut, než se uvnitř uvolnilo místo. Obyčejné prostředí se rozplynulo ve chvíli, kdy nám začali nosit objednaná jídla. Věřím tomu, že by se to dalo plně přenést do Čech, já si pujdu stoupnout první do fronty!

13: Sysle, a kde v Plzni se dají koupit vietnamské bylinky a zelenina? Díky:-)

U nás na Žižkově nedávno otevřeli „asijskou“ restauraci s vtipným názvem Zlatý dragon – je na rohu Bořivojky a Čajkovského, místo legendární knajpy U kostela. Vaří vietnamsky i čínsky, ale majitelka je Vietnamka, hrozně milá (jak jinak), a vypadala, že je hrdá na to, že vaří vietnamskou kuchyni. Jídlo tam bylo výborný, všechno chutnalo naprosto čerstvě a autenticky, pro mě zatím nejlepší asijská stravovna, jakou jsem v Praze navštívila. Jen tam nějak nikdo nechodí, tak nevím, jestli se udržej… ale přála bych jim to moc.

Taky jsem si už dávno říkala, proč v „českém čínském bistru“ vaří vietnamský kuchař parodii na čínské jídlo, kterou by si sám nidky nedal. Vlastně jsem o tom psala už v tomhle článku, který se téhle problematiky dotýká ve stejném duchu.

http://www.lidovky.cz/…n_noviny.asp?…

Vietnamští kuchaři se snad jednou probudí ze sna a budou vařit podle své vlastní přirozenosti. O tom si sním už dlouhou dobu :-)

MichaL:

beru tě za slovo ;) kdy prohraješ, platíš výlet do sapy i na olomouckou!!

flanky:

díky za tip, neznám :)

lidiab:

určitě to nebude jednoduché, ale musel jsem si to napsat, protože k tomu mám jasné – fandící – stanovisko :)

levný seafood je killer. sám jsem v sapě zkusil jedině krevety. jde na nich přesně vidět neporušené glazírování ledem (pravda i když může být znovuobnoveno, doporučuji se všem bedlivě koukat – cokoliv mraženého bez glazury nebrat!), mají uvedeného jasného dovozce v češtině a kvalita byla bez problémů. jen ten původ z vietnamského farmového chovu je silně problematický, bohužel :(

15. Ahoj Lucko B., na Slovanské, večerka vedle řeznictví U Kvardů.Večerek je tam víc vedle sebe, ostatní jsem nenavštívil. Jakou mají zeleninu netuším, šel jsem cíleně jen pro koriandr a spěchal. Jinak to pěstují na Roudné, pak-čoi kupodivu i v prosinci a lednu venku na polích pod textilií.Mmch, jiné použití pak-čoi než čerstvou na mixsalát – lehce pálivá – zatím neznám, kdo zná víc?

Jirka13:

asi stejná story. nevím jestli prostě jen okopírovali náš šlendrián nebo vaří na míru neexistujícím chuťovým buňkám českým? ;)

Alex:

japonská kuchyně je na suroviny snad ještě náročnější než ta veitnamská, přitom je japonských podniků u nás „hromada“ ;) jasně že to opět není něco na vysněné úrovni obyčejného bistra s pocitvou kuchyní, ale alespoň ten trend lze vidět, jak se vyvíjí…

LLook:

některé podniky už tady jsou, ale pořád to není ano, mrkněte:
http://www.cuketka.cz/?…

Qwerty:

děkuji za starost o můj literární vývoj, ale bez smajlíků, by to tady prostě nešlo – ;) – a máš ho tam znovu! :) a ještě jeden

lidiab:

ano určitě. to je druhá část našeho trápení, když už se vietnamské jídlo najít dá, je nějak ošizené nebo poupravené… ale pro koho? pro milovníky autentického vietnamu asi ne

pfiffikus:

čekal jsem, že se někdo ozve a nebojte, zprávu jsem zahlédl. tu situaci v lovosicích neznám přímo, takže nemohu soudit. v jednom mám ale jisto – tohle všechno nemá nic společného s tím jak vypadají vietnamské receptury a co obsahuje vietnamská kulinární tradice ;)

je to to samé, jako kdybych z toho, že 97% prodaných vajec v česku pochází z otřesného (a od roku 2012 nelegálního) klecového chovu, vyvozoval, že česká kuchyně je pro hovada ;)

Nemůžu se ubránit pocitu, že dopis lze z velké části použít jako univerzální šablonu. Stačí nahradit „vietnam*“ za něco jiného.

Nejsem si úplně jistý, zda s dopisem mohu na sto procent souhlasit. Vysvětlím proč. Pokud chodím do tržnice (na Olomouckou v Brně do mého oblíbeného koutku „U mámy a táty“), očekávám i jistou autenticitu prostředí a „hardcorovost“. Ne všichni kamarádi a kamarádky, které jsem tam zavedl, byli ochotni tohle akceptovat a mnohé speciality byly pro ně opravdu na hranici stravitelnosti. Třeba nikdo z nich (bohužel i včetně mne) si zatím nedal červy, naložený bůček s kůrčičkou lehce zavadlý si dávám pouze já. Trochu se bojím, že pokud by se tohle přeneslo do restaurace, ztratí se kouzlo Vietnamu v Česku. A že to ve Vietnamu vypadá stejně mi potvrdilo hodně známých, co ve Vietnamu byli. Já osobně vždy raději jdu „k nim na návštěvu“, než aby „oni pro mne“ vařili jinde. Nevím, zda je ten rozdíl zřetelný, ale líp to vysvětlit neumím. Když jsem U mámy a táty asi 14 dní nebyl, dostal jsem vynadáno, kde jsem prý jedl a Máma mi toho naservírovala tolik a takové věci, že jsem se přežral téměř k prasknutí. Ale nedojíst jsem si netroufnul. Byly „mááálinkatý děti krefety,pampus,tófu,půšek,smášeny vájco,smášený puráki, véliky krefetý..,trochutocho,trochutocho a mňam“
Zároveň bych ale určitě uvítal klasickou vietnamskou restauraci s bun-cha, pho, závitky atd., protože jsou to jistě jídla vynikající. Pouze předpokládám, že vývoj bude stejný, jako s kuchyní čínskou či japonskou, čili postupné „sladění“ vietnamských chutí s požadavky evropského strávníka. Ale směle do toho!
K Mámě a tátovi budu chodit dál, kouzlo domácí kuchyně a domácího prostředí je pro mne nenahraditelné.

Autentická vietnamská kuchyně je povětšinou skvělá. Mám osobní zkušenosti přímo z Vietmanu, jak z jednoduchých pouličních vývařoven, tak z luxusních restaurací. Najíte se vždy výborně, ale pozor, nechoďte do kuchyně a neptejte se z čeho jídlo je. Nejsem si jistá, zda by tradiční vietnamská kuchyně bez trochy toho přizpůsobení se evropskému vkusu, byla u nás akceptovatelná. Tvrdit, že vietnamská a česká kuchyně si nejsou moc vzdálené, je dost odvážné. Přeci jenom máme jinou kulturu, jinou mentalitu a také jiné zákony i hygienické normy. Ve Vietnamu se pojídá více méně vše, co se hýbe – psy, hadi, hmyz, krysy… Zvířata se zabíjejí dost drastickým a pomalým způsobem, dělá se to záměrně, protože tam věří, že vystresované zvíře má lahodnější a křehčí maso. S hygienou se moc neobtěžují. Některé chuťovky – slepičí pařátky, právě vylíhnutí mrňaví ptáčci (nevím, jak se jim česky říká) v polévce, smažené hmyzí larvy, a pod. by u nás nebyly průchodné. Procházka po ovozelové části tržiště v Sapa (a tím nemyslím tu pražskou ale tržiště v Sapa ve Vietmanu) je úchvatná, ale nevím jak by průměrný Čech nesl pohled na stažené psí půlky v masové části. Takže pokud budete chtít toto všechno vyzkoušet, budete si muset zajet přímo do Vietnamu nebo se nechat pozvat do vietnamské rodiny. Proti Vietnamcům nemám ani to nejmenší a jejich kuchyni obdivuji, ale holt, co kraj to mrav.

mill:
Asi máš pravdu, hezky je to třeba vidět na skvělé autentické Indické restauraci v Písku. Tam je hezky vidět jak se postupně vytrácí pálivost jídel a aby se člověk pořádně zapotil je potřeba se ohlásit jinak milé obsluze.
Tohle si myslím by také mohla být cesta jak něco změnit. Ono je totiž problém to že My češi držíme hubu a bojíme se na cokoli zeptat, vyžádat si přímo nějaké jídlo nebo jeho úpravu. Není totiž vzácná situace kdy vejdete do takového asijského bistra a místní jedí něco co není na jídelním lístku a přitom to vypadá skvěle. S tím souvisí také to že málokdo má odvahu si stěžovat na úroveň připraveného pokrmu a to pak bohužel destruktivně prostupuje celým pohostinstvím.
Do doby než v nějaké české číně nebudete požadovat slevu či přímo nezačneme vracet jídla která jsou jasně vyrobené pouze smícháním masa glutamátu a sojovky s pórkem se asi nic nezmění a to je škoda. Zrovna tento osobní „přístup“ si myslím že by mohle přinést nějaký výsledek. Vietnamci jsou rození obchodníci a toho by se snad dalo využít.

mill:

já vám rozumím a souhlasím, že atenticita tržnice má něco do sebe. já přeci ale nechci, aby se vietnamské restaurace nějak strojily do české hospody. chci jen aby vylezly z ghetta a byly vidět. takhle je to záležitost jen pro pár fandů a to je děsně smutné.

berte tu moji výzvu i v širším smyslu. proč, když je tu dozajista tolik zajímavých lidí ve vietnamské komunitě, nejdou nidke v médiích vidět vietnamské recepty, tradice, suroviny? v telce ani v časopisech :) to je imho šílenej nepoměr. japonců tady na 100% není tolik a jak jsou všude vidět :)

nevím, jestli už to někde nepadlo, ale chodívám do vegetariánské vietnamské restauračky poblíž i.p.pavlova… jmenuje se vegfood http://www.vegfood.cz/ je tam tedy něco z číny něco z vietnamu, ale je to moc dobrý:o)

cestovatel:

takový pohled na kuchyni (že tu pravou jedinou si vychutnáte jen v zemi původu) už přeci snad neplatí. je přeci fajn vidět, jak cizí kuchyně pronikají do dalších a dalších zemí a jak se spolu míchají/ovlivňují. příkladů najdete okolo nespočet ;)

a poukazovat na netradiční (pro nás pravda občas i nechutné) suroviny to mi přijde trochu nefér. pokud jste ten vietnam procestoval pořádně, určitě víte, že psy, hadi, hmyz, krysy netvoří základ každodenní kuchyně! ;)

já prostě když vidím hovězí pho, tak nevidím něco zbytečně exotického, čeho by se měl každý bát. vidím obyčejný silný hovězí vývar z morkových kostí, kde se místo celeru a mrkve dává zázvor, místo našeho koření tam jde koriandr, fenykl, kardamom, skořice, hřebíček, anýz a kde místo játrového knedlíčku přijde plátek hovězího, místo nudlí vaječných, nudle rýžové…

princip je ale totožný ;) chutný a správně po česku polívkoidní! a kuchař u nás vůbec nemusí honit krávu po poli, stačí když vyrazí k českému řezníkovi ;)

Z Vietnamskych jidel doporucuju toto:
http://www.sbs.com.au/…un_bo_xao%29

Jedna se o zname nudle Bun v kombinaci se salatem, bylinkami a zprudka restovanym hovezim masem. Vsechny ingredience se daji sehnat na SaPě/Olomoucké. Vytecna kombinace chuti, lehke a svezi ;)

Pro odvazne doporucuji kachni vejce s castecne vylihnutym mladetem. Uvari se to a podava se s soli, zazvorem, chilli a vietnamsky koriandr. Pro slabe jedince mozna silna kava, ale i Tony Bourdain to zhltnul s chuti http://www.youtube.com/watch?… :D

Cuketka:
jasnačka, že to od Vás nebylo tak myšleno. To jsem pochopil. Ale myslím si, že pokud Vietnamci nebudou vařit pro Vietnamce(což by se s největší pravděpodobností stalo), už to nebude ono. Vietnamci jsou třetí (ne-li druhá) nejsilnější komunita v Čr, mám ale pocit, že je nejuzavřenější vůči okolí. A hodně často se mi stane, že na tržnici, kde kupuji i jejich suroviny, nás mají docela „na háku“.
Nicméně tohle je fakt na hodně dlouhou debatu i pro velké znalce menšin. A nejlíp nad zavadlým bůčkem od mámy a táty, obloženým červy a mááálinkatými krefetamiii.....

článek hezký…jen co je pravda
každopádně až následná diskuze mi odpověděla na jednu otázku, která mě tane na mysl posledních asi pět dní
v pátek jsme totižto v jednom supermarketu narazili na hovězí oháňky a hned si dvě kila odnesli…milá paní prodavačka na poznamenání, že oháňky jsem už dlouho nikde nepotkal odvětila, že „si to kupujou vietnamci, který to hnedka vykoupí“ a mě celý týden vrtal hlavou smysl té poznámky…naivně jsem od „exsovětky“ nečekal nic opovržlivého k jiné etnické komunitě…tak jako tak…jít se koukat do kuchyně i v té nejlepší restauraci kdekoli v Evropě by mě ani ve snu nenapadlo neb si vždy přijdu vychutnat produkt a nikoli proces

tom

tom:

oháňka dává jeden z nejsilnějších vývarů a v dušené variantě ji najdete v menu i těch nejluxusnějších restaurací.

pokud ji odnášejí vietnamci na vaření – jenom dobře! lepší než se mačkat s našinci u regálu s instantní polívkou! ;)

34 preco zhadzujete konstruktivnu kritiku … hm sa mi na vas nepodoba

34. pan Cuketka:
Nefér to je pouze podle našich evropských zvyklostí. Podle Vietnamců je to normální. Jistěže nejedí psy každý den (podle tradice by se měl pes jíst vždy až v druhé polovině měsíce). Ale průměrný Čech přeci taky nemá kapra na talíři 3× v týdnu. Někteří kapry nejedí vůbec. Mnoho přímořských Evropanů se nad kapřím masem ošklíbá. Nerozumí například našemu předvánočnímu zvyku, kdy si úzkostlivá maminka odnáší v igelitce polomrtvou rybu, aby ji doma vypustila do vany s chlorovanou vodou, aby si děti užily živého zvířátka. Přesto je ten třeboňský kapr typicky česká záležitost. Tož to jsou ty tradice a odlišnosti.
Trochu Vám nerozumím. V úvodním článku píšete, že nechcete, aby Vám cokoliv přikrašlovali a přizpůsobovali. V diskusi se rozplýváte nad správně po česku polívkoidním pho. Vy prostě chcete pěknou tradiční autentickou vietnamskou restauraci. Nic českého, ale ty lampiony a cingrlátka by si mohli odpustit. Také tu pro nás netypickou bzučivou hudbu. A hlavně vařit by měli pouze to, co neuráží Váš vytříbený kultivovaný jemnocit.
Jistěže by vietnamský kuchař mohl dojít nakoupit k českému řezníkovi (a taky to dělá). Jenže jako znalec jídla jistě víte, že mezi vietnamským prasetem a našim vypaseným, v podstatě nepohyblivým, sádelnatým čuníkem je obrovský rozdíl. Stejně tak, jako mezi na steaky vyšlechtěným argentinským plemenem skotu a asijským vodním buvolem.
No, nechci Vás dráždit, a pokud se tak stalo, tak mi to odpusťte. Já jenom, že jste v tom článku psal a nabádal ať neváháme ani minutu s vyjádřením.

Stejně jako všichni romové nejsou špatní, i mezi vietnamci se najdou slušní lidé. Ale jejich v čechách přirozené sdružování do mafiánských klanů, ovládaných několika málo rodinami je nutí táhnout za jeden provaz a to i v těch nejhorších věcech. Pokud budeme případ s prasaty porovnávat například s prodejem padělaného zboží ( a bohužel je to jedno a to samé – ušetřit a vydělat), nutně nám z toho vyjde závěr, že tento prasečí případ je jen špička ledovce. Promiňte Cuketko, ale pevně doufám, že bude mezi čechy hodně těch, kteří po této aféře přestanou chodit do vietnamských vývařoven. Pak to třeba vietnamcům dojde a sami od sebe začnou ve své menšině eliminovat jedince, kteří např. dodávají to nekvalitní maso na trh. Já mám vietnamskou kuchyni rád, i když na ní nejsem žádný odborník. Dokonce si občas v rychlosti dám i nějaké to euro-asijské počeštěné jídlo u nás u místního vietnamce. Teď to už ale neudělám, alespoň do té doby, co u něj v restauraci neuvidím, odkud to maso vlastně bere. Já vím, a znovu opakuji, že nelze házet všechny do jendoho pytle, že i mezi čechy se najde hodně šizuňků, jak nás ostatně přesvědčují kausy s prodejem prošlého masa v marketech světových značek. Ale kdyby měl ze světa zmizet každý nepoctivec (a tím myslím jen ty skutečné šizuňky nejhrubšího zrna), pak z české repuliky zmizí odhadem tak 20 procent čechů a 90 procent vienamců. A to říkám i přes to, že mám mezi vietnamci dva skutečně velké přátele se spoustou dalších se stýkám (a chovají se ke mě velmi pěkně).

brso:

shazuje? odkdy je reakce shazování. ale no ták! ;)

cestovatel:

nevím, jak jste přišel na to, že jste mě podráždil. a taky nevím, kolik smajlíků bych k té své reakci ještě měl přidat, aby vás to uklidnilo! ;) pokud komentujete, počítejte s tím, že budu věcně reagovat

podle toho vašeho „A hlavně vařit by měli pouze to, co neuráží Váš vytříbený kultivovaný jemnocit.“ si stále nerozumíme. jakýpak jemnocit? já přeci nechci aby vařili po česku. ten odstavec s polévkou tam máte znovu jen proto, abych vám osvětlil proč v obou kuchyních nacházím paralely :)

„lampionky a bzučivá hudba“? proboha :) nechci, aby si zařizovali sterilní restauraci podle českých zvyklostí. to vůbec ne. ale na druhou stranu když vidím třeba jeden z prvních pokusů – podnik Hanoi na Slezské ulici, tak se chytám za hlavu.

podařilo se jim dokonale zamaskovat pod atributy „čínské“ restaurace, kteří všichni tady tak „máme rádi“. nebo ještě zběsilejší pokus thanh long v ostrovní. zajděte se tam podívat a myslím, že nebudeme mít problém, se shodnout… ;)

43 nebol som sám kto to zachytil … ale to sú asi úskalia internetovej komunikácie, človek aby všetko rozpisoval do podrobna :)

da + t. bleša:

nerozumím, co jste chtěli říct. např. když si do článku místo „vietnam“ dosadíte „itálie“, nebo „indie“ – ztratí platnost ;)

41 – co se týče lampionků atd. stačí se podívat na některý ze zahraničních food blogů (třeba Chowtimes) do sekce vietnamské restaurace či asijské restaurace obecně a uvidíte že nejsou nijak kýčovitě vyzdobené. Ve velké většíně to jsou poměrně moderní a čisté interiéry které si nic nehrají. Tradiční dekorace maji naopak spíše dražší podniky. Tady v Evropě stále přetrvává představa že by se v asijských restauracích měli vyskytovat lvy, draci a akvárka.

Já souhlasím s cestovatelem, chtěl říct že když pan Cuketka chce autentickou vietnamskou kuchyni, tak ať počítá s psím masem od poloviny měsíce až do konce.A já, při vědomí utrpení způsobené mi sousedy, souhlasím. Škoda že u nás Vietnamci pouze prodávají „značkové“ oblečení a boty. Když máme hovězí a vepřová i koňská jatka, tak proč ne i psí?

47: Mám dojem, že používání psího masa je u nás zakázáno zákonem, takže by to nešlo. V tomto by se holt měli imigranti podle mého názoru přizpůsobit. Já bych se taky v Indii obešel bez bifteků, kdybych tam chtěl žít.

Je mi jasné, že vietnamská kuchyně je velmi široká a že se v ní najdou jak věci, které jsou té české blízké, tak věci, které nám připadnou exotické nebo třeba i nepřijatelné. Taky ale nechápu, proč nevzít tu blízkou část vietnamské kuchyně a nepochlubit se jí okolí. byl ybch jeden z těch, kteří by to ocenili stejně ako pan C.

Emmo a Cestovateli – kdyby chtěl člověk vyznávající islám ochutnát autentické české jídlo také byste mu řekli že to bez vepřového nejde? A upřeli byste mu třeba kachnu, svíčkovou či buchty jen proto že nejí vepřové? To je přece úplně stejná situace! Mám psa kterého miluji nade vše a také se mi příčí myšlenka pojídání psů takže to nehájím, ale přijde mi nesprávné na tomto základě odsuzovat celou kuchyni.
Navíc, jak píše Kytka je to nezákonné.

lidiab
Všimněte si prosím, že nikde ve svých příspěvcích vietnamskou kuchyni neodsuzuji. Naopak se přiznávám, že ji obdivuji. Jenom se snažím o ní uvažovat ve všech souvislostech. Nejsme přeci malé děti, abychom ignorovali fakta a strkali hlavu do písku před tím, co se nám nelíbí. Takže pojídání psů bylo u nás opravdu zakázáno někdy kolem roku 1940, ale to bohužel neznamená, že se tak dodnes neděje.

Jen tak orientečně … co máte proti psímu masu? Nechutná vám? Nebo vám vadí, že někdo bez problémů sní toho ťutínkáááách, co tak pěkně kouká a je takovej chundelatej … A prohlídli jste si někdy z blízka krávu, ovci, kozu, králíka, prase, koně etc., etc? Rozkošná zvířátka. Chutná a inteligentní. Tak v čem je problém?

Krom toho, pokud je mě známo ze zdrojů u zdroje, kriminalita ve větnamské komunitě je cca 10% většinou hospodářská a spojená s nelegálním pobytem. Od většinové populace se to příliš neliší.

Cestovatel – ano nejsme malé děti, a já také nejsem naivní, přece se o psích játkach mluvilo i v médiich atd a omlouvám se pokud můj příspěvek vyzněl nelibě.

Já spíš – čistě filozoficky – nechápu, proč spapat ovečku a kozičku a ne pejsáčka? Soused mé babičky na chalupě v Jablunkově měl kozičku a ta mu nosila od branky noviny pěkně v puse až do chodby. A ti Vietnamci, kteří u nás doma chodí k sousedům na statek (Opavsko) pro malé kůzlátka, si vezmou vždycky i jejich přemnožené psy. Kupodivu, kočky nechtějí.

Ja moc dekuju cuketkovi za zverejneni „planku“ vietnamskeho bistra v Holesovicke trznici, uz sem tam byla nekolikrat a parkrat jsem dotahla i kolegy z prace, vsichni se oblizovali az za usima. Jenom jednou se mi tam stalo, ze ty ugrilovane platky bucku byly bohuzel i s trochou stetin.

Taky bych byla rada, kdyby se vietnamska kuchyne dostala do ulic. Nebavi me glutamanove ciny, kdy vsech sedesat jidel na menu chutna bud jako kungpao nebo jako sladkokysele kure…

Zajímavá diskuze. Místy tak plamenná, až překlepy létají ;-) tož se ale stane každému, to je jasné, v zápalu boje za tu svoji správnou věc (a mě se to teď stane zcela jistě taky, však uvidíte a pobavíte se, až budete číst dál, protože moje překlepy většinou opravdu stojí za to ;-). Jen malý postřeh k zamyšlení a pak už mě tu neuvidíte, slibuji (a panu Cuketkovi se omlouvám, že připojuji svoji reakci naprosto nesouvisející s původním záměrem článku) ;-) Tak tedy. Říká se, že člověk masožravý (mezi které také patřím), který přemýšlí o svém stravování i po etické stránce, by si mohl (měl?) vyzkoušet, zda by sám byl schopen si vlastníma rukama tuto potravu opatřit – rozuměj, prostě jestli máš na to zabít třeba kuře a upravit ho dále do poživatelné formy (dle své chuti i libosti). V mém nejbližším okruhu příbuzných se vyskytují i chovatelé hospodářských zvířat různých druhů a velikostí, takže přimotat se občas k nějaké té zabíjačce problém nebyl. Upřímně řečeno, zjistila jsem, že mám své hranice a laťku velmi nízko. Na „problém se psem“ se tedy dívám ze svého osobního hlediska, po výše uvedených zkušenostech (a v kontextu bohaté západní civilizace, která si maso zajde prostě koupit do supermarketu a hotovo – na rozdíl od většinových chudších oblastí planety, kde mají lidé do kapsy leckdy pěkně hluboko a potraviny se tu schánějí poměrně pracněji). Takže stručně řečeno: psa (ani kočku) prostě ne. Možná jsem pokrytec, možná jsem srab (nebo spíš snob?), možná jsem zhýčkaná holka z města, co sedí doma na zadnici :-), ale to nic nemění na tom, že je to moje svobodná volba. V kontextu sociálního i kulturního prostředí toho cípu světa, ve kterém žiju, snad i díky výchově a rodinnému ovzduší . . . a já nevím kvůli čemu ještě (pan Freud by si určitě věděl rady) . . . Co v životě zkusíš, kam si posuneš své hranice – pokud si je vůbec rozhodneš někam posouvat, je osobní věc každého člověka. Myslet si o tom můžete, co chcete. Ale na druhou stranu i já mám stejné právo a plně ho využívám, to mi věřte. Asi proto, že je to jedna z věcí, které se špatně zakazují a kontrolují ;-) Tak tedy dobrou chuť a cuketkoblogu ZDAR !;-) P.S. Jo, ještě jsem zapomněla . . . netopýra taky ne. Jsem zoolog, sice mě zvířata živí, ale některá tak nějak méně „tělesně“.

56: potraviny se tu schánějí to musí být ale chonba!

  • – –

Všem těm, co jsou pro to, aby někdo začal s vietnamskou restaurací: Napadlo mě, kolik příznivců by bylo schopno, doslova, „to put their money where their mouth is“. Vrazit do toho své úspory. Investovat. Pravdu se asi nikdy nedozvíme.

Realita bude dost tvrdá. Vietnamci nebudou padlí na hlavu a jistě si dovedou spočítat možnou výnosnost takových podniků. Včetně toho rizika, že to rozjedou, mlsné jazýčky to bude chvíli bavit, než se to okouká a přijde jiný trend. Napíše se pak jiný dopis, jiuná výzva, tentokrát kuchařům tramtárijským…
(Trochu zde hraji roli „of devil's advocate“, tak lehce s tím kamenováním, please.)

1R:

to je férová námitka a něco na ní je. příklad by mohla být třeba stávající vietnamská restaurace v samotném centru prahy (ostrovní ul. kousek od spálené), která zeje prázdnotou. jestli si ji někdo z vietnamské komunity bere jako case studyna otevření podniku u nás, tak potěš :) moc dobře to pro nás nedopadá! (ale narovinu ten podnik je úděsný)

mému dopisu hrají do noty ještě další faktory – 1) vysoké zastoupení vietnamců v česku (když ne češi, minimálně sami by centrálněji položený podnik uživili) 2) jejich neuvěřitelná podnikavost v oblasti podeje potravin a zeleniny – co tam předvádějí za triky (ceny, kvalita, výběr lokalit k přežití), to se skoro nedá věřit. nabízí se konspirace – že by česká ambasáda ve vietnamu pouštěla na vízum k nám jenom schopné zelináře a provozovatelům pohostinských zařízení dávala utrum? ;)

a ještě jedna rovinka – pochroumaný (nebo vůbec žádný) obraz vietnamské kuchyně u české populace. to je přeci škoda. není vidět v časopisech, v televizi a vlastně ani na internetu. a když už, tak jedině excesy s hygienou nebo se psy. to je zas otázka, jestli je to na naší půlce, nebo na jejich. pravda – na poptávku nebo naopak chuť jít s kůží na trh to může mít nemalý vliv…

a poslední (již končím) – já si rád takhle veřejně postěžuju. třeba nebudu poslední a přidají se další. ale taky třeba budu za trubičku :) i s tím se počítá!

59: Načal jste určitě zajímavé téma!

Zatím je zde „conspicuous absence“, do očí bijící absence representantů ze dvou, vlastně tří důležitých sektorů. Ti by propůjčili diskusi podstatu: ostřílení restauratéři, Vietnamci samotní – a ostřílení vietnamští restauratéři!

Jednorozce, proc mate stalou potrebu prokladat kazdy svuj prispevek anglictinou? Rozumim tomu, ze zijete v UK, ale jak je vidno problemy s cestinou – vcetne diakritiky – nemate, tak WTF?!

61: Pro mě to od Jednorožce není stejné prokládání češtiny angličtinou jako používají lidé, kteří si nemůžou vzpomenout nebo neznají nebo se tváří, že neznají správné české slovo. Jednorožec většinou uvádí různá sousloví a rčení a ačkoliv se sem nechodím dovzdělávat v angličtině, tak si občas řeknu Ahá, to si musím zapamatovat ;-)

Ano presne, na srozumitelnosti to prispevkum neubira a ja se rada nove slovni spojeni..

53 lidiab:
Neomlouvejte se, nevyzněl nelibě.
V tom Vietnamu aktivně psí maso nevyhledávám a neobjednávám si. A to ne z nějakých zásadních ideologických důvodů. Prostě proto, že nemusím mít všechno. Podle Vietnamců, kteří mě tam provázejí, jsem však samozřejmě psí maso jedla v některé té výborné směsi či pochoutce. Nijak se z toho pomyšlení nehroutím.
Takže jsem vlastně chtěla říct toto: Mít v Praze autentickou vietnamskou restauraci je v pořádku. Je ovšem nutné si uvědomit, že se tam občas objeví nějaké to maso nebo poživatina (třeba pocházející z nelegálních jatek), ke které má Evropan výhrady. Vietnamec to přirozeně cítí jinak a pestrost používaných surovin je základem jejich kuchyně. Samozřejmě si nemusíte tyto věci objednávat, ale chcete-li tam chodit a jíst, tak musíte akceptovat, že např. vedle sedící Vietnamec bude něco takového s chutí pojídat.Tak jako muslim v evropské restauraci akceptuje, že vedle sedící host pojídá vepřové.Čili otázka zní: kolik z nás Čechů je ochotno toto akceptovat?

Emma: Když už máte snahu na to jít filozoficky, pak je možné si položit i otázku, proč kromě pejsánků nejíst také lidi. Pro nekritické obhájce asijské stravy jakéhokoli druhu – v asii a především v číně se pojídání lidí běžně provozovalo až do 19. století, maso mladých dívek bylo předkládáno u císařského dvora. Nepochybně mňamka, jaké se ani pho nevyrovná. Nebo možná to nejlepší pho na světě. Tento zvyk se postupně odbourával pod tlakem euro-americké civilizace. Nicméně tradice konzumace lidského masa pak byla v Číně znovu naplno oživena ve 20 století za kulturní revoluce, jen už bez těch císařů. A čistě filozoficky, proč ne, že? Leckteré zvíře si zaslouží život více, než řada lidí, tak proč nejíst také lidi.

Víte, já upřímně nevím. Prostě mám v sobě zakódované, že se to nedělá a je to zrůdné. Asi to vychází z toho, že generace mých předků byli vychovávány v křesťanství nebo v humanismu. Ale čistě racionálně – evolučně by takové zvyky v naší společnosti nebyly žádoucí. Každý jedinec má v sobě potenciál být pro společnost prospěšnější jinými věcmi, než se jen dát sníst. Proto se nejíme, abychom tím potenciálem nemrhali.

No a u těch psů je to podobné. Mám v sobě zakódováno, že se to nedělá a je to zrůdné. Lidmi, kteří to dělají, upřímě opovrhuji, ať už jsou odkudkoli. Jestli mi někdo chce říkat, že si to nezaslouží, protože mají takovou výchovu a kulturu, tak já za to taky nemůžu, taky mám svou kulturu a výchovu. A čistě racionálně, alespoň z mého pohledu. Pes byl domestifikován pro soužití a symbiózu s člověkem, celé generace byl selektován tak, aby s lidmi soužil a měl je rád. A psi je opravdu rádi mají (pokud nejsou zkaženi výchovou tak jako někteří lidé). Využívat této selekce k tomu, že je možné psa bez problému zabít a sníst, neboť díky tomu, že lidem důvěřuje, nic takového nečeká a ani se nebrání, mi připadá jako čirá zvrhlost.

Nemám nic proti vietnamské kuchyni u nás, naopak, stejně jako pan C. bych uvítal autenticky připravená jídla. Ale pokud by to měli být psi a kočky, nebo prasata chovaná a zabíjená tak, jak bylo v té reportáži, pak říkám: „Ne, strčte si to někam a běžte zpátky domů.“

Nedávno jsem četl statistiku, že 40% českých domácností pejskaří, převládají obyvatelé paneláků.Těch 40% je argument pro rozšíření vietnamských restaurací, jsem pro.

Hmm, mám obavu, že pan Cuketka chtěl dopisem říct něco úplně jiného, než kam se diskuze dostává.
skip: z Vás by měli radost redaktoři Blesku aj. Možná by zasponzorovali výpravu až do daleké Číny, zda někde mladé dívky nejedí dodnes. A do té doby je pěstují v kleci a krmí nadívanými psy.

67. Ano, diskuze se posunula jinam, ale vzhledem k tomu, že se zde často probírají i jiné aspekty jídla a potravin, než je chuť, by to doufám nemělo příliš vadit. Do debaty o Blesku se s Vámi pouštět nebudu, to mi přijde opravdu zcela mimo.

šla jsem nedávno k Vietnamcům poblíž Hradčanské a chtěla lemon grass. Podávali mi citróny, citronovej sirup, až jsem jim to musela nakreslit a napsat anglicky. Pochopili to, ale řekli, že nemaj a mít nebudou. Pořád se ptám: PROČ? Nemáme třeba jen naivní představu, že si doma vaří z čerstvých a dobrých surovin? Třeba taky jedí jen polívky z pytlíku, integrace jedna…

61: Čtyři roky jsem žil s manželkou v UK. Od té doby používáme i doma v ČR některé anglické výrazy či slovní spojení, protože české s úplně stejným významem nexistují. Místo krátkého, přesného vyjádření je nutno dlouze opisovat. Když už takové výrazy používáme ve společnosti kde se dá předpokládat, že ne všichni mluví dobře anglicky, snažíme se to mezi řečí dovysvětlit. Ostatně stejně to dělá i 1R ve svém příspěvku :)

70: Přesně, jako překladatel, který angličtinu dělá to mohu potvrdit a platí to i naopak – někdy se to, co se v angličtině vyjádří dvěma slovy musí v češtině složitě vysvětlovat a někdy se zase celá anglická věta vejde do dvou českých slov.

62, 63 & 70: Velké Ď.

61 FLFL: Stálou potřebu necítím. Prostě někdy už mi napřed vyvstane na mysli anglický výraz, naťukám ho, abych nepřetrhl niť své úvahy a pak teprve hledám český ekvivalent.

Mimochodem, to vaše závěrečné WTF je v jaké řeči?
One could be forgiven if one felt an inclination to prompt you „to go and perform an anatomical impossibility“, but not wishing to coarsen the tone of this debate I shall resist the temptation.

Pardon, že ještě otravuji. Spletla jsem se s tím zákazem psů. Teď jsem natrefila na článek, který praví:
„V zákoně jsou vyjmenována takzvaná potravinová zvířata, jako jsou třeba krávy nebo kozy. Pes tu chybí, což znamená, že se jeho maso nesmí dále uvádět do oběhu nebo prodávat,“ říká mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben.
Pokud si někdo chce dát doma psí maso, tak může. Jen nesmí psa zabít způsobem, který by se dal nazvat týráním," dodává Duben.

Mill: Vzal bys mě sebou na Olomouckou? Sám na to nemám nervy asi :) Kontakt na mail.

Slyšel jsem, že vietnamská kuchyně je v poslední době velmi polulární v záp. Evropě (a USA). Restaurací je tam prý dost. Opravdu si myslíte, že tam půlku měsíce prodávají psi?? mám zkušenosti z kavkazskou kuchyní. Samozřejmě, že se částečně liší ta domácí (hodně zeleniny, trochu vntřností, málo masa) od té prezentované např. v kavkazských restauracích na území bývalého SSSR.

Než mě někdo předběhne: Nemyslím, že tam prodávají psi. I když je lze naučit hodně věcí, na prodávání asi přece jenom nemají.
Zdali tam prodávají psy, toť otázka.

No, když už jsme u těch psů, kolega má takový pěkný atlas jatečných zvířat, včetně přehledu všemožných typů bourání. Je francouzský, cca z roku 1912, pěkná historická záležitost. V přehledu jatečných zvířat je tam fotka bernardýna nebo něčeho podobného většího s poznámkou „oblíbený zvláště v Německu“. To je ta francouzsko-německá vzájemnoust. ;-)

…vzájemnost…, překlepu jsem si všimla až při odesílání

Nechcete už všichni s těmi psy jít někam?:) (Nic osobního, ale o tom ten článek fakt není:)

Připadá mi, že se úvodní článek i většina diskutujících mýlí v jedné věci : SAPA je určena pro Vietnamce, nikoliv pro nás, vaří se tam pro Vietnamce, nikoliv pro nás, Češi jsou tam víceméně trpěni.Proto nemají tamní kuchaři potřebu budovat restaurace někde mimo pro nás.
Mimochodem, SAPA je čím dál větší problém, se kterým si nikdo neví rady. Dnes už to není ani město ve městě, ale spíš stát ve státě, který funguje podle vlastních zákonů, naše právo tam v podstatě neplatí a tato komunita je pro nás fakticky neproniknutelná.
Nechci, aby to vyznělo nějak „protivietnamsky“, ale taková je skutečnost.

Kertag:

to je ale přeci jasné, že je SAPA záležitostí pro vietnamskou komunitu. tam já to přeci nesměřuji. jen se divím nad tím, proč u nás nejsou vietnamské restaurace mimo komunitu ;) přitom tuším, že poptávka by byla (nebo alespoň tímto sonduji)

(kdybych tu vaši logiku převedl ad absurdum, tak by byli stejně trpěni češi ve vietnamských krámcích s ovozelem)

Já si myslim, že po tolika letech žití tady Vietnamci otevřou podnik pro jiné lidi max. ve větších městech. pocházim z pohraničního města na severu čech a k Vietnamcům sem zavítal už cca před deseti lety. Bylo u nás otevřené vietnamské bistro, kde dělali super Pho, nakládanej česnek, bambus a byla to pro nás vždycky pochoutka nebo vzpruha po kocovině. Ale kromě mě a pár kámošů tam lidi moc nechodili a pak se začali měnit vietnamští majitelé, nakonec podnik zkrachoval a teď je z toho herna. Myslim, že důvod byly předsudky lidí, že „tam vařej pejsky a kočky“ a proto tam ani nechodili. Naučil sem se vařit Pho doma dle tohoto receptu http://www.labuznik.com/recipe.php?… , ale dělám si jen kuřecí. Taky bych uvítal pořádnou polévku jinde než doma, u nás už jí dělaj jen v hypermarketu v bistru, ale je to mastnej glutamát. Naučil sem se chodit nakupovat koriandr k vietnamcům, co vozej věci v autě – čerstvý bylinky, nudle, zelenina, rybí omáčky – ale problém – neuměj česky. Minule sem chtěl nějakej rýžovej ocet a oni nerozuměli, takže sem si koupil jenom věci, o kterých sem věděl, co jsou zač :D . Spousta věcí bych klidně vyzkoušel, ale když nevim co je k čemu :). Koukal sem, že tam maj třeba kosti na hovězí vývar nebo jiný maso, svoje vejce, ale já se jich nechci ptát, pže mi stejně nebudou rozumět a navíc by znejistěli, páč by si mysleli, že sleduju, esi maj legal maso… :D Takže, když to shrnu, myslim si, že oni si budou vařit pouze pro svojí komunitu to svoje a pro nás budou pořád „uzavřená společnost“. Ve větších městech možná něco otevřou, ale u nás si myslim, že v jejich bistru už dobrou pho nedostanu.
Dál bych se chtěl zeptat cuketky, jestli má nějeký svůj recept na pho, popř. jestli neuvažuje o nějakých vietnamských receptech, který třeba někde pochytil. Zatim sem tady zahlédl pouze bůnček. Určitě bych nebyl sám, kdo by to přivítal, já umim pouze pho a závitky…

Pane Cuketko, myslím, že majitelka vietnamské restaurace z Ostrovní ul. otevřela nedávno ovozel na Národní. Chodím k ní pro skvělé mandarinky a zeleninu. Zkuste s ní promluvit.
Moc jsem se nasmála nad reakcí pana Jednorožce – díky!

Ad. 76 – výborně, umíte mi udělat radost!

Mám za to, že bun cha není polévka, ale hlavní jídlo. Stejně jako třeba japonský udon nebo oden, v Číně korejské studené nudle a v Koreji třeba kimchi jigae.
Myslím, že Vietnamcům vyhovuje vařit v Sapě v naprosto nevyhovujících hygienických podmínkách a ze surovin, po jejichž původu se nikdo neptá. Podnik je stále plný, poměr náklady a zisk velmi dobrý. Zákazník jistý, kontrola nejspíš žádná. Stejný podnik v centru města poměr zcela obrací, vysoké náklady na hygienu a zdroje a nejistý zákazník. Kontrola velmi pravděpodobně častá. Velmi riskantní podnik.
Co by tak mohlo Vietnamce pohnout, aby do toho šel?
Pokud jde o maso, je to kulturní záležitost. Vepře muslim ani žid nepozře, Japonec se děsí králíka (to je přece zvíře na hraní), ale žábu si dá rád a kaprem opovrhuje, basaši (sašimi z koně) má za pochoutku. Francouzi rádi šneky i žáby a našinec ne. Kolika Čechům připadá odporné jíst chobotnici? Kolik lidí nedokáže spolknout ústřici? Vždyť i ryby se u nás leckomu příčí jíst. Co třeba sušenou kobylku nebo hada, smaženého štíra či uzené larvy bource morušového? Nějaké to pečené morčátko v jižní Americe může někoho vyděsit.
Vztah různých národů ke konzumaci vnitřností stojí také za zmínku. Pokud jde o psa, někde je to přítel člověka, který se nejí, jinde je to opovrženíhodný tvor, který zaslouží jen kopanec. Někde je to prostě jídlo. Na krysy dojde vždy, když je hlad. Prostě psy nejíme proto, že to máme naučené, nikoli proto, že jsou třeba nechutní.
Jak asi chutná pes?

Martina + Allik:

Nevnimam Jednorozce coby osobu typu „poturcenec horsi Turka“, tak jsem to nemyslel. Pointa meho prispevku = dosadte si do vsech tech uvozovek treba norstinu a urcite uz by vas to tak moc nebavilo.

Jednorozce, Vase vysvetleni se treba vubec nevztahuje na zaverecnou vetu "Trochu zde hraji roli „of devil's advocate“, tak lehce s tím kamenováním, please ", ale co.
Well, well, I've tried really hard to kiss my ass and by God, it really _IS_ anatomically impossible! Just like kissing your own elbow, I guess. Oh, pardon me, I've just coarsened the tone of this debate, haven't I?!
Hey, no hard feelings, OK? It was just a question. I do enjoy your comments, your annoying English quotations nothwistanding.
BTW, it was really funny with those dogs, that was a good one.

obda 70: nezlobte se na mne, ale Vy mne jak ten poturcenec fakt pripadate. Vy jste byl CELE 4 ROKY v UK a jak od Vas laskave, ze v ceske spolecnosti tem neanglicky mluvicim kolem Vas laskave aspon vysvetlite, co ze si to tam s manzelkou povidate.

Cuketka: s clankem souhlas. Vietnamska kuchyne pro mne mnamka a je to vlastne OPRAVDU zajimava otazka, proc ty stovky „Cin“ a uz asi desitek sushi a v tomto smeru stale nic.

86: Nevím, mám kamarádku, která tohle dělá s tím rozdílem, že v těch uvozovkách je maďarština. A baví mě to přesto, že maďarsky neumím ani slovo.

89: Elementary, my dear Watson (-;

Ale pojďme prosím tento offtopic opustit

mill 67: navrhuji opacnou variantu – krmit psy masem mladych cinskych divek a z tech psu pote varit polevku.To by byla Pho!!!

Kytka 91: mohu se Vas zeptat, proc Vas to bavi? Proste je nekde neco porad v diskuzi v madarstine, Vy nemate poneti o tom, co to znamena, ale pripada Vam to jaksi vizualne roztomile nebo co?

Proc jste tak reagoval s Watsonem? Jen proto, ze tam bylo Sherlock?

Ja jsem za rozsireni autentickych vietnamskych restauraci mezi lid cesky a petici pana Cuketky podepisuji! :-)

ad psi maso – jsem proti, protoze psi jsou inteligentni zvirata. Tim pro mne diskuze o psim mase konci a doufam, ze se diskuze vrati k puvodnimu tematu, t.j. kdy uz konecne prestanou mistni Vietnamci varit pseudo-cinu a nahradi ji svoji puvodni kuchyni.

Ted trochu odbocim k te anglictine, kdyz uz se nam to tu rozjelo. Nas novy velvyslanec ve Velke Britanii, pan Zantovsky, v poradu Uvolnete se, prosim zcela vazne tvrdil, ze se kralovna necha pri oficialnich udalostech oslovovat „Maminko“. Jako prekladatel by mel nejspise vedet, ze je to Ma'am = Madam a ne Mom ci Mum. Ze by vtipkoval mi neprislo, ale kdo vi?
http://www.ceskatelevize.cz/…l-zantovsky/

87 FLFL: OK, no hard feelings.

To kiss your ass you first need to acquire one. Oslíci jsou milí.
To kiss your arse you need to be a contortionist of the highest calibre. Even then I would not bet my house on you achieving it.
Divided by a common language? (G B Shaw)

86: Vaše dosazování mírně kulhá, domnívám se. Rozdíl mezi angličtinou (američtinou) a norštinou, alespoň co do počtu lidí, kteří těmto řečem rozumí, bude markantní. Na to bych náš barák vsadil.

94, danulita ad psi maso – jsem proti, protoze psi jsou inteligentni zvirata
To je chabý argument. I vepři jsou inteligentní. Ale nebudu opakovat zde již řečené – myslím, že to výborně shrnul baobab v příspěvku č 85.

Naštěstí jsou alternativy, tj nejíst maso vůbec, či nejíst naso teplokrevných tvorů (sami jsme tuto alternativu mnoho let doma praktikovali), atp.
Mluví se o tom (jíst méně masa) nyní dost jako o způsobu, jak ulehčit ohřívání Země. Ale to třeba už dobře víte a možná i naplňujete skutky?

94. Danulita
„kdy uz konecne prestanou mistni Vietnamci varit pseudo-cinu a nahradi ji svoji puvodni kuchyni“

Přeloženo:“A já chci a chci a chci!“

Tak si napište Ježíškovi! Pardon! Zapřejte si to k svátku Tet, to se slaví lunární nový rok. Přesné datum Vám nepovím a nepovím a nepovím! On je to totiž svátek pohyblivý, vychází přibližně na přelom ledna a února.

93: Nevím, kde jste přišel na to, že nemám ponětí, co to znamená.
Takže to zkusím polopaticky: Bavím se představou, jak ta slova v pro mě neznámém jazyce asi zní vyslovená, rozšiřuji si obzory, o obsah se necítím ochuzen, protože v drtivé většině případů si ho jednoduše odvodím z kontextu, když to výjimečně nejde, tak mám ruce a klávesnici, abych se zeptal…

Ke druhé otázce: berte to jako ilustraci přísloví jak se do lesa volá…

97. cestovatelko – mirne zcestny comment.
Jen dokazujete, ze se ta diskuze zde odviji zvlastnim smerem, takze od mne k vam radeji no comment …

Koukám, že se agresivita přesunula od lanýžů k vietnamské kuchyni.
Že by to bylo tím počasím?
Lidi, neblbněte!!!

Prosím o prominutí. Sekla jsem se v překladu, stejně jako pan Žantovský. Danilite se omlouvám.

téma. :-) Mezi námi, vietnamci nemají problém prodávat na tržincích adibasy, falešná CD, nebo tenisky plné jedů, ty ftaláty z nich jsou opravdu cítit i na dálku. :-))
Proč si někdo bláhově myslí že potraviny prodávané autenticky na vietnamské tržnici, nejasného původu a stáří budou zdravotně o.k.?
Že nebudou plné jedů, antibiotik, těžkých kovů a dalších lahůdek ? Ta atmosfera tam je zajímavá, ale osobně bych se u autentického vietnamce s nulovou kontrolou hygieny nenajedl ani za zlaté prase. :-)
Na jedné straně zde na webu dokola řešíte bio, a na druhé si dáváte tipy na vietnamské tržnice a neidentifikovatelná jídla v nich — tomu říkám rozpětí. :-)))
Přeji vše dobré, web jinak nemá chybu a díky za něj !

Ad. 103: Kontrola hygieny je na nic. Důležitá je okamžitá čistota. Do kuchyně nevidíte vlastně nikde, přesto jíte a věříte. Vaše představa hygieny je záležitostí víry, zdá se mi. Tedy nejen Vaše, asi nás všech:-) Myslím, že většina světa vařila a vaří a jedla a jí v prostředí podobném Sapě, v tom lepším případě. Přesto lidé mřou spíše hlady než otravou z jídla.

Proc z tech Vietnamcu delate takove spindiry? Vzdy kdyz jsem jedla ve vietnamske restauraci v zahranici (Berlin, L.A., S.F.), tak to byla cista, utulna a pratelska rodinna restaurace. A vzdy bylo plno. Je jasne, ze na trzisti panuji jine podminky.

danulita – právě! Také nechápu proč do toho hned tahají psy, padělky a jiná podobná témata. O to tady přece nejde. Ale tahle diskuze se už asi k původnímu tématu nevrátí.

105: Prakticky každé jídlo „venku“, ať už v restauraci nebo u přátel je otázkou důvěry.
Jedno z nejvachrlatěších jídel v mém životě byla barbecue u přátel. Hostitelka a většina hostů byli angličtí doktoři. Kuřata na rožni byla zvenku černá, zuhelnatělá, vevnitř úplně syrová. Všichni se ládovali o 106. My se na to s manželkou podívali, rychle se domluvili pohledy a zbytek večera baštili hummus, saláty, sýry…

Dva dovětky:
Za týden jdeme k némlich těm samým přátelům na večeři. Milí lidé, nepředvídatelní kuchaři. Takže, kdybyste od Jednorožce už pak dále neslyšeli… :-)

I když vařím pouze z toho, co jsem si vlastnoručně vypiplal a vypěstoval (s výjimkou koupeného oliváče, soli a pepře), nemohu zaručit, co dobrého či nedobrého mi na zahradu nepřinesl větřík a déšť.

Lidi,lidi. to vytahnete na sapu s transparenty – dost bolo pseudociny. chceme poctivou indocinu. A co nám to jeste tak nesnesitelne chybí ke stesti. Je libo trochu barmy. Dejte si kousek Rwandy, dnes se opravdu povedla. Jedl jste uz kongo – to ted strasne frci.
Clovek snad ma krome zaludku take mozek a mel by mit cit.

Celkem nove otevreno (od 11.11) cernokostelecka 117 ( u tram zastavky nove strasnice).
Vietnamske bistro a sushi bar. Takova smes vietnamske, thajske a sushibaru. Provozovano vietnamci. Par zakladnich druhu maki ( asi 7 druhu veg + nonveg) nejaky california (asi ctyri druhy) a par nigiri. Tolik ze sushi.
Pho jak hovezi tak kureci, zavitky veg/nveg (nveg uplne jiny typ) nekolik vietnamskych specialit, zbytek vicemene thajska kuchyne. Deleno na hovezi,veprove,kureci,kachna ryby, nejake to kari zalozene na kokosovem mlice,koriandru atd. Ke kazdemu masu varianta „bezjmena“ zalozena na sezonni zelenine.

ceny sushi cca 120~140 za vetsi set. Polevky (prevazne thai) 30~45, Pho za 80, jidla kolem 110

Docela prijemna zmena po tisicich bezpohlavnich stokrat stejnych peti chuti. Neni to bohuzel jeste echt vietnamska kuchyne, rozhodne doporucuju k navsteve, mezi beznymi bistry naprostra perla.

Zmámen chvalozpěvy na Vietnam hlásím, že jsem se vrátil z Ústí nad Labem, kde je v nově otevřeném obchoďáku Forum vietnamské bistro. Nabízejí tuším 4 druhy pho a bun thang. Kromě toho nějaké suši. Ceny za pho 65 Kč, suši od 80 Kč.
Bun thang mi chutnal, ale jedl jsem to poprvé, takže nemám s čím porovnat. Ale kolem byla početná vietnamská klientela a ta se tvářila spokojeně, tak asi dobrý, no :)

cuketko, mozna jsem to trochu prechvalil ale je to proste takovy jiny a je to videt (ten duraz na sezonu, reklamni letak s nejakou urovni (byt na na nem maj blbe mapu:)) )atd, muzu trosku rozvest to co sem tam mel ale spis si udelej nazor sam, je to porad jen bistro (ale ja to mam kousek, takze nemusi prset staci kdyz kape :)

to Chlebnik:
Tekže hlásím že sem to Vitnamské bistro testnul a bohužel sklamání. Mají tam pouze tři „vietnamská“ jídla, Pho hovězí, kuřecí a závitky. Pho je podprůměrné, nedosahuje ani zdaleka na holešovice, o Sapě nemluvě. Zbytek je suši nízké úrovně ale zase za bufetní ceny (konečně si někdo uvědomil že to je jenom kousek upatlaný rýže s okurkou) a další jídla jsou něco mezi českou čínou a českou thajskou = česká čína s thajskými názvy:((
Nicméně obsluha je příjemná a prostředí na bufet OK. S obsluhujícím chlapíkem sem se dal do řeči a ptal se ho proč se proboha jmenují Vietnaské bistro když jsou spíš suši take-away, že tím kazí reputaci vietnamský kuchyni. Divil se taky že znám taky něco jinýho než Pho a prej jestli chodim do Sapy. Jako důvod proč nemůže dělat Bun-cha apd. uvedl že v restaurační kuchyni nelze udělat otevřený gril na dřevěný uhlí. Zajímavý je to že prý on sám ty věci co vaří nejí a buď si jídlo vozí z domova a nebo jezdí se najíst do malešic.
Nechci je zatracovat úplně, líbí se mi že se konečně obyč suši přesouvá cenově na úroveň kebabů. Další plus bylo že k jídlu byla třetinka koly zdarma a to že slibují změny po novém roce ve prospěch pravé vietnasmké kuch.

Normalne do diskuzi neprispivam, ale tady mi to neda. Tohle bude asi jediny prispevek ceskovietnamky ( pokud se nekdo neprida ), ve kterem bych se s vami rada podelila o muj nazor na vec. Zacnu tim, co si myslim o podobnosti ceske a vietnamske kuchyne. Je pravda, ze nektere suroviny nam cechum ( pisu nam, protoze sebe povazuji jako rozenou cesku, ktera ale zije ve smisene rodine ) nejsou az tak vzdalene, ale troufam si rict, ze preci jen 80% je velka neznama a to hlavne v koreni, bilinkach a taky v postupu pripravy, ktera mimo jine dava jidlu take svou specifickou charakteristiku. Jsem presvedcena, ze „normalni cech“ ( zvykli na klasiku, neni to gurman a svetova kuchyne mu nic moc nerika ) si nikdy na vietnaskou a uz vubec ne na autentickou kuchyni nenavykne. Ja sama mam problem prijmout vetsinu tech opravdu autentickych pokrmu, a to se povazuji za gurmana ochotneho zkusit temer vse. U me je to hlavne problem s pokrmy z vnitrnosti a kousku masa s kuzi nebo chrupavkou. Na drouhou stranu jsou pokrmy, po kterych bych se mohla utlouct a nikdy me neomrzi. Zboznuji pho polevky, kombinace ruznych bilinek s masem, zeleninove salaty, morske plody, to vsechno ano, ale exotictejsi podoby teto kuchyne uz nezvladam. Mozna nekdo z vas vi, ze to s jakou kuchyni se muzete setkat tady v cesku je pouze kuchyne Severniho Vietnamu, ktera je jina nez Jizniho Vietnamu, ta je vice zamerena na morske plody a obecne je sladsi, kdezto severni je vice ostrejsi. Proc se tady nesetkate s jizni kuchyni je proste, nidko ze zdejsich vietnamcu nepochazi z jihu, ti zijou vetsinou v USA, kde se zase setkate pouze s restauracemi nab izejicimi jizni kuchyni. To ze vietnamci jsou schopni zpracovat jakoukoliv cast zvirete do posledniho kousicku a to ze maji ve svem jidelnicku nespocet bilinek ( mimochodem nechtejte nikdy jejich nazev v cestine, to je nerealne ) prameni z toho, jaka je tam historie. Za valky se museli naucit zpracovat vsechno, aby nebyl takovy hlad. Muj otec, mimo jine vyborny kuchar, dnes jak severni tak i jizni kuchyne, kdyz prisel do Ceska v 80 letech se musel prizpusobit zdejsim pomerum a zacal proste nahrazovat suroviny tim, co bylo zde dostupne. Takze jsme treba meli doma pho a misto ryzovych nudli spagety. Presto to byla vzdy dobrota ve spojeni s bilinkama a citronem ( limetky zrovna nefrceli ). Spoustu veci nahrazoval, nez se objevili velke trznice a zacalo se to dovazet. Dovazene bilinky byly ale drahe, takze i tady se otec snazil hledat nahrady a vzpominam si jednou, jak jsme jeli autem a otec pri pohledu na pole rekl, ze to je vyborne do masa a hned jsme zastavili a trhali nejake listy, ze kterych pak vykouzlil uzasne jidlo. Chce to jen vedet, co jak chutna, zda je sladsi nebo horci a pak uz vi, s cim to nakombinovat. Priprava hrozne jednoducha, jen prebrat listky, umyt, cesnek na oleji, bilinky na par vterin a je to. Kombinace s masem uz je potom jen doplnek:-). To jsem ale odbocila, chtela jsem vam napsat, ze ta kuchyne, ktera je vam zde prezentovana ( ta na kterou chodite do SAPY a jinych trznic ) je take z casti prizpusobena zdejsim moznostem. Ano, neco uz je stejne jako ve Vietnamu, nejake bilinky a koreni, ale i pro Vietnamce je to celkem vzacnost a draha polozka, takze to ruzne nahrazuji dostupnou surovinou. Napriklad polevku pho zde nikdy nedostanete s plnym talirem bilinek, ze kterych si muzete vybrat, jako to podavaji doma nebo napriklad v USA, kde je toho dostatek. To prizpusobeni zde je takove, ze na vecere ( vietnamci vzdy vari vecere, na obedy nemaji cas a kazdodeni vecere je pro ne pomalu svatost, maji radi kdyz lidem kolem chutna a muzou se u toho zdruzovat, proto jsou caste navstevy a pozvani na vecere ) vari rychla a z nasich surovin dostupna jidla, jen o neco jejich autentickeho obohacena, a takove ty speciality, ve vietnamu zcela bezne, si nechavaji na slavnosti prilezitosti. Co je oblibene je jeden velky hrnec vyvaru, do ktereho se postupne pridava maso nebo morske plody, bilinky a nudle – postupne a ma to svuj rad:-), vse pripravene tak, aby se to uvarilo jen po par minutach ve vyvaru a pak se to hned ji. Nakonec samozrejme polevka. To bych take rada zminila, vietnamska vecere je pestra – ryze nebo nudle jako priloha, maso z bilinkama, tofu nebo vejce ( omeleta ), nejaka jina bilinka nebo neco jineho a polevka, ktera je jen vyvar z bilinek ( za dob meho detstvi to byly treba jen listy zeli v osolene vode – kysela polevka vznikla pridanim citronu ). Na zaver vecere si date do misky, ve ktere vam treba zbyla ryze tento vyvar a je to. Pho je hlavni jidlo ( snidane ci obed ), tento typ vyvaru je vecerni polevka a kdyz si host da polevku, znamena to ze uz konci s veceri. Takze opacne nez u nas, kde je polevna na zacatku. Dezert byva ovoce, nic vic. Ja tyto vecere miluju a mam problemy s tim, kdy koncit, polevku si vetsinou davam tak trikrat:-) Nejvice mi na tom vyhovuje, ze je toho jidla vice druhu a muzu si tak vybrat, co mi nechutna proste nejim. Abych se vratila k tematu, proc tady nevari prave vietnamske jidla, kdyz je plno bufetu, kde by to dle nas lechce slo zamenit za ty blafy, ktere nemaji ani s cinskou kuchyni nic spolecneho. Je nas proste porad malo, nas co bychom o to meli zajem. Navic oni nedelaji nic podobneho jako vyzkum trhu, oni vlastne cechy neznaji, tak jako cesi neznaji je, takze se jen domnivaji, co cesi chteji jist a jsou presvedceni, ze kdyby varili po domacku, nikdo by to nejdel. Vubec netusi, ze nekteri z nas uz jsou na to pripraveni, vetsinou jsou vnimani jako neco podradneho, takze jejich sebevedomi neni na takove urovni, aby se pustili do presvedcovani cechu, ze jejich jidlo je taky dobre. Je to pro ne hnrozne prekvapeni, kdyz vidi, jak cechovi chutna a maji z toho radost, ale s touto zkusenosti se setka jen par z nich, ostatni zijou v komunite a s nikym mimo se neznaji, takze treba ani nemaji poneti nic o nasi kuchyni, prototo treba ani nemuzou posoudit, ze neco malo ma jejich kuchyne s nasi spolecneho. Takze muj zaver je, ze pokud tady nekdy bude autenticka vietnamska kuchyne, nykdy to nebude ta prava vietnamska, pouze jeji prizpusobena varianta. Tu pravou dostanete jen ve Vietnamu.

Kirsty, opravdu velice zajímavý a informativní příspěvek, tato debata ho potřebovala jako prase drbání! Moc dobře jsem si početl. Díky!!

Jsem zde znám svou přísností na pravopis (žiji už dlouho mimo českou komunitu a tak na tom tím více lpím). Moc vás prosím, příště – a doufám, že si od vás zde brzy zase něco přečtu – těm bylinkám, které máte tak ráda, dejte jedno tvrdé y! Thank you very much indeed.

116. Kritsy:
Děkuji Vám za Váš příspěvek. Teď se z této diskuse může pomalu tvořit dialog. Napsala jste hodně a hodně jste nám osvětlila. Všichni tušíme, že je toho mnohem víc, co se dá o vietnamské kuchyni dovědět. Takže pište dál.
Z pravopisu si zas tak moc nedělejte. Já osobně vnímám, co lidi píší a říkají a ne jak to říkají. Mám například problém vnímat smajlíky – pro mě to jsou prostě tečky a závorky.
A koneckonců, taky jsem se zde hned na začátek uvedla pořádnou hrubicí.

Ježíši, Kristy (ne Kritsy). No vidíte to. Holt neomylnost patří bohům, my jsme jenom lidi. Tak Xin loi.

Kristy:

moc děkuji za doplnění obrázku o situaci, konečně se k něčemu dobíráme a přesně tohle byl účel mého článku – získat reakce z vietnamské komunity! díky! ;)

to s tím nízkým sebevědomím a vlastně i neprosondovaným zájmem o vientamskou kuchyni, to mě mrzí asi nejvíc a i proto takhle čeřím vodu. myslím, že nastartovat komunikaci a dát vědět vietnamské komunitě, že nějaký základní zájem (alespoň mezi úzkou komunitou labužníků) existuje, je asi to hlavní, co můžeme dělat ;)

ad podobnost kuchyně a exotické druhy masa ve vietnamské kuchyni:

toho bych se opravdu nebál a troufnu si odhadnout, že toto nemá nic společného s tím jestli daná kuchyně v mainstreamu uspěje. vezměte si třeba francouzskou kuchyni, která zpracovává maso také metodou od ocásku k rypáčku a zdánlivých „nechutností“ je tam také habaděj (šneci, foie gras, ústřice) ;) v tomhle ohledu je podle mě jedno jestli se ostýchvější jedlík rozpakuje (jeho chyba!) nad italskou plněnou vepřovou nožičkou, maďarským husím krkem nebo českými plíčkami na smetaně ;) dobrá kuchyně se vždy prosadí!

a malý zážitek ze včerejška pro ilustraci – nově otevřená a fajnová boulangerie milleme v praze. na jídelníčku nabízí salát s konfitovanými kachními žaludky. název pokrmu ve francouzštině byl ponechán správně. do češtiny ale provozovatel kachní žaludky přeložil jako „kachní pochoutky“… ;)

Jezismarja! Kristy sem napise fakt super prispevek a Vy nabubrely Jednorozce ji sice jakoby pochvalite, ale vzapeti musite setrit za bilinky? Ani Vam neni trapne o sobe prohlasit, jak jste „zde znám svou přísností na pravopis“. Opravdu nejste sam z tech, kteri si to zde radi ctou a pisi sem a pritom „ziji uz dlouho mimo ceskou komunitu“, verte tomu very much indeed.
Jdete nekam clovece, Vy Brite jeden.

Ad Kristy:

Je opravdu zajimave, ze autori dvou prispevku, kteri zminili jeji pravopis, pritom nebyli schopni spravne napsat jeji jmeno.

Pan Cuketka: Myslim, ze foie gras snad ani stigma „hnusoty“ nema, vzdyt jsou to kachni jatra a jatra jako takova jime nebo nejime, at jsou jakakoliv:). To spis stale prevazuje odpor k darum more, vzdyt uz jen ten typicky vyraz „morske potvory“ o necem svedci. U more jsme nevyrostli, plno lidi ma problem i s tim kaprem jednou za rok a pritom si pochutnavame na drzkovce (ehm…drztkove polevce, kdyby nahodou Unicorn) .
Sushi jeste ralativne nedavno bylo uplne tabu ("zrat syrovy ryby?!) a podivejme dnes. Ustrice myslim uz take nejsou tak uplne mimo, i kdyz jiste ne pro vetsinu obyvatel. Na druhou stranu takovou polevku z kachni krve neji treba ani zdaleka kazdy obyvatel Vietnamu:

http://www.loupiote.com/…n/search.cgi?x=1&

Nebo je libo psa?

http://dog-meat.net/…652923.shtml

122: Ale, ale…to chce klid pane.Ovsemze to byl velice zajimavy prispevek ovsem bilinkami se to v nem jenom hemzilo.Ja myslim ze autorka se po Jednorozcove velmi taktnim upozorneni rada polepsi a vy si dejte treba svarak na ukidneni :).

je to dršťková polévka, není-liž pravda? to jen škádlím, sama ji nejím a nemám většinou ani důvod o ní psát… ale tuším, že jsou to dršťky, přece jen:-)

122 – pan Jednorozec upozornil na do oci bijici hrubku velice slusne a citlive, takze nechapu vase vypady. Kristy se jevi jako vyrovnany clovek s velkym rozhledem, tudiz jiste vi, ze si pripominku nema brat osobne.
116 – Kristy, vas prispevek byl uzasny, dekuji za osvetu! Ted toho vim o vietnamske kuchyni o neco vice, hlavne je pro mne zajimavy ten fakt, ze zde se vari severni kuchyne, ale v USA jizni.

Dám vám tip: Pokud chcete navštívit slušný vietnamský bufet, tak doporučuji k návštěvě „Vietnamský fast food“ v Praze 8-Karlíně na Sokolovské 48. Je to rodinný podnik, v září nově převzatý od jiné vietnamské rodiny. V říjnu to vypadalo na zavření, hosté nechodili. Naproti sídlí Číňané se svým bufetem za 99, ti dusí konkurenci široko daleko. Pak vietnamská rodina na týden zavřela. Říkali jsme si s kolegy, že je to konečná. Nebyla! K původním jídlům přidali samostaný jídelní lístek s necelými dvaceti položkami toho, co si vaří oni doma a dnes mají plno. Soudě podle toho, co vidíme na stolech ostatních strávníků, většinou se vaří z nového lístku. Jídlo je vynikající, obsluha usměvavá a kuchař vám připraví pokrm podle toho, co si domluvíte. Pokud sem zavítáte, nevybírejte podle obrázků, ale ze zeleného jídelního lístku, který visí vpravo od pultu, případně leží na stolech. Nebudete litovat, jako nelitujeme my. Jo, a pod vietnamskými názvy jídel je česky vysvětleno, o co kráčí.

Já myslím, že Vietnamci obecně jsou národ velmi podnikavý. Ukazují nám to dnes a denně ve svých zelinářských krámcích. Funguje to dobře, protože to se zeleninou jednoznačně umí, jsou ochotni svým prodejnám věnovat mnohem více času a námahy než běžný český prodavač, ale hlavně: při pohledu na stav zeleniny v obchodech a supermarketech, zde jednoznačně existuje díra na trhu a z ní plynoucí poptávka po vietnamských ovozelech. V případě restaurací to musí fungovat stejně. Vietnamci do toho půjdou, pokud budou přesvědčeni, že existuje skutečná a trvalá poptávka. Pokud k nim zajde pár Čechů jednou na pho a jednou na „bůnček“ a pak odkráčí objevovat nové chutě a nové zážitky, tak to fungovat nebude.
A pak jsou tu další faktory. Mnoho zdejších Vietnamců k nám přijelo se trochu ekonomicky postavit na nohy. Počítají s tím, že se časem vrátí domů. Ale tak lehké to zase není, tak zde leckdy zůstávají déle než chtěli a žijí v provizoriu. S takovou představou se asi nikomu nechce jít do dlouhodobějšího podnikání.
Vietnamci, kteří se u nás usadili nebo se chtějí usadit natrvalo, také uvažují spíš o podnikání, které je uživí A opravdu zde už pár těch vietnamských bister a restaurací existuje, ale na každém z nich se nakonec najde nějaká ta chybka, leckdy plynoucí z nepochopení či neznalosti.
Možná se pletu, ale já bych na místě pana Cuketky – v tomto konkrétním případě – v sobě trochu potlačila nekompromisní pero kritikovo.Vypustila bych slovník typu: šílené, zběsilé, či ještě zběsilejší pokusy…, a spíš bych dělala propagaci a pořádnou osvětu vietnamské kuchyni mezi případnými českými klienty. Neboť to jsou oni, kdo tu poptávku zařídí.
Prosím, prosím, nic ve zlým. Myslím to dobře.

130. Dnes jsem si dal Com thit bó, což je rýže a hovězím masem, řapíkatým celerem, pórkem a sójovými výhonky. Bylo to vynikající. Půjčil jsem si od nich jídelní lístek, snad to stihnu přes svátky přepsat a vložit.

132. Kladivoune, dekuji, to je od vas uzasne! Moc se tesim. A maji jarni zavitky, myslim tim ty nesmazene, cerstve?

Plním, co jsem slíbil. Závitky jsou čísla 15 a 16, ale sám jsem je zatím neochutnal:

Jídelní lístek Fast Food Pho Viet, Sokolovská 48, Praha 8-Karlín

1. Phó thit bó
(vietnamská polévka s rýžovými nudlemi, hovězím masem, koriandrem, limetkami a sojovými klíčky) – 80,–

2. Phó thit gá
(vietnamská polévka s rýžovými nudlemi, kuřecím masem, koriandrem, limetkami a sojovými klíčky) – 80,–

3. Bún cá
(rybí polévka s rýžovými nudlemi, koprem, bambusovými výhonky, rajčaty a řapíkatým celerem) – 80,–

4. Bún bó Hué
(rýžové nudle s hovězím masem a speciální omáčkou) – 80,–

5. Bún nem
(rýžové nudle s 3 závitky, speciální omáčkou a salátem) – 80,–

6. Phó xáo
(smažené rýžové nudle s kuřecím nebo hovězím masem a zeleninou) – 75,–

7. Mién xáo
(smažené skleněné nudle s kuřecím nebo hovězím masem a zeleninou) – 75,–

8. Com rang
(vietnamské rizoto s kuřecím masem a zeleninou) – 65,–

9. Com gá xáo nám
(rýže s kuřecím masem, houbami shitake a zeleninou) – 69,–

10. Com thit bó
(rýže s hovězím masem, řapíkatým celerem, pórkem a sójovými výhonky) – 75,–

11. Suón xáo chua ngot
(smažená sladkokyselá žebírka s paprikou) – 49,–

12. Tom xáo chay
(smažené krevety se zeleninou) – 79,–

13. Kari chay
(Hot Kuri s tofu a zeleninou) – 59,–

14. Phó xáo chay
(smažené rýžové nudle s brokolicí, tofu, mrkví a sójovými klíčky) – 59,–

15. Gói cuón tóm
(jarní závitky s krevetami, zeleninou a speciální omáčkou) – 55,–

16. Nem Sái Gón
(závitky s krevetami, hovězím masem, ananasem, míchaným kořením a speciální omáčkou) – 60,–

17. Vit náu dúa
(smažená kachna s ananasem) – 99,–

18. Dáu phu rán sót cá chua
(smažené tofu s rajčatovou omáčkou) – 59,–

19. Bún ngan
(polévka s rýžovými nudlemi, kachním masem, bambusovými výhonky, bazalkou a koriandrem) – 80,–

134. Kladivoun: Výborný počin, zcela určitě k meritu věci této diskuse. Za sebe díky.

Kladivoun > Pripojuji se k podekovani za vycerpavajici prepis. :)

Myslim, ze zitra vytahnu svou lepsi polovicku na test bun nem, prip. nejakych dalsich zavitku…
Zrovna dnes jsme si na nich pochutnavali v Holesovicich, ale v tomto pocasi je to preci jen vyhrazene silnym povaham.. Za 40 minut mezi vystoupenim z vyhrateho auta a zpetnym nalodenim jsme ziskali krome oblazeni chutovych poharku rovnez omrzliny druheho stupne… :/

Jen kontrolni otazka – nemaji nahodou zitra diky mezisvatecnimu obdobi zavreno…?
Predem dekuji za informaci a budu se tesit na odhalovani dalsich prazskych kulinarnich pametihodnosti.

Kladivoune, dekuji mockrat za vasi ochotu, uzasne :-) Menu vypada zajimave! Ze zavitku moc moudra nejsem a trochu se bojim tech krevet. V Cechach se morskym plodum radeji vyhybam a dopravam si je jen u more ci oceanu :-)

136. O tom, zda mají či nemají dnes otevřeno, nemám ponětí, spíš bych tipnul, že otevřeno bude, ale je možno tam brnknout na číslo 725 637 118 a poptat se. Sám půjdu dnes kolem až pozdě odpoledne.

137. Jak jsem už psal, v tomto podniku je čisto, tak myslím nejsou na místě nějaké přehnané obavy.

Tak jsem se dnes konecne vydal do zminovaneho vietnamskeho bistra na Sokolovske a dovoluji si par postrehu:

Prostredi bistra je skutecne pojate hodne fastfoodove, na druhou stranu neni vyslovene spinave, takze bude-li jidlo zajimave kvality, neni duvod jej neprekousnout.
Obsluha je velmi prijemna – privitala nas asi cela rodina provozovatelu, ktera se v obsluhovani naseho stolu vicemene prubezne stridala a u sveho stolu prubezne konzumovala. :)
Nabidka jidel je dvoudilna – preskocili jsme samozrejme glutamanove cinske nesmysly a venovali se casti druhe, kterou zde detailne popsal Kladivoun. Konkretne jsme si dali tri jidla – bun cha, ktere bylo na dennim menu; bun nem a goi cuon tom.

Hodnoceni v poradi, jak nam byla jidla donesena na stul je nasledujici:
Bun cha je pojate oproti tradicnimu, ktere jsem obdrzel v Holesovicich nebo v Hanoi, ponekud originalne. Obdrzeli jsme jeden obligatni talir s ryzovymi nudlemi, salatem a bylinkami, a druhy, hluboky, v nemz v tmave omacce plavaly kousky veproveho masa.
Maso bylo chutne nalozene, ale bohuzel (patrne z duvodu pochopitelne absence grilu na drevene uhli v indoor bistru) nemelo spravnou kourovou prichut a ani pred jeho kvalitou jsem nesmeknul (ve srovnani s Holesovicemi – oproti treba Hanoi je to urcite krok spravnym smerem). Za prusvih ale povazuji onu omacku. Zatimco ve vyse zminenych podnicich podavaji k bun cha lehkou omacku na bazi zeleniny ve vyvaru, ktera dodava masu i nudlim pikantni chut, zde je maso bez milosti chuti omacky utluceno do bezvedomi. Jednotlive slozky jsem nebyl s to identifikovat s presnosti, rozhodne me vsak nejvice rozladila zasadni chutova vyraznost „pernikoveho koreni“.
Celkovy dojem z bun cha neni vyslovene negativni, ale je treba si uvedomit, ze se jedna o uplne jine jidlo, nez v ostatnich prazskych podnicich, kde jej nabizeji, a memu chutovemu naladeni subjektivne nic moc nerikalo.

Goi cuon tom je dalsi sporna kapitola. Na prvni pohled sympaticke nesmazene jarni zavitky s krevetami a zeleninou, podavane s jiz klasickou omackou (vyvar s kousky plovouci zeleniny, s vyraznou prichuti cesneku a trochy chilli), maji opet sveho kata – tentokrat je jim mata. Nevim, koho napadlo, nacpat do kazdeho zavitku odhadem patnact kilo maty, ale stastna myslenka to tedy rozhodne nebyla.
Bez teto promeny zavitku na zvykacku Orbit by se pravdepodobne jednalo o vcelku chutne jidlo, takhle jej vsak musim hodnotit – s ohledem na to, ze se nejmenuje „matove zavitky“ – spise negativne. Skoda dobrych surovin.

Zaver vsak neprilis dobry dojem vcelku napravil. Bun nem byly velmi dobre – prijemne ochucene smazene zavitky (oproti tem z Thaika dokonce nepresolene), ktere sice pokulhavaji za luxuskami z Holesovic, ale urcite stoji nekolik kroku pred podivuhodnosti z Hanoie nebo solnou homoli z Thaika.
Zavitky byly servirovany se stejnou omackou, jako zavitky nesmazene, zeleninovym salatem a bylinkami, vse v nejlepsim poradku. Jedinou vadou na krase byly nudle, ktere bych odhadoval jako stejne z prvni varky k bun cha, ale od te doby (cca 20 minut) volne odstate – studene, slepene, nedobre. Velka skoda.
Celkove hodnoceni bun nem je ale jednoznacne pozitivni a verim, ze po vychytani drobnych musek muze byt z tohoto bistra prijemna indoorova alternativa k zatim neprekonanemu stanku v holesovicke trznici.
Pozdni obed jsme korunovali velmi chutnou vietnamskou kavou (zde bohuzel musim uznat, ze v Thaiku delaji o neco chutnejsi – nicmene s ohledem na tamni nedychatelne ovzdusi [restaurace je nekuracka, ale radeji nez ten pronikavy odporny puch z kuchyne bych dychal dvacet zapalenych doutniku] bych urcite preferoval kavicku na Sokolovske; uz treba proto, ze se kvuli ni nemusite jit nasledne prevlekat).

Dekuji za doporuceni a preji vsem milovnikum vietnamske kuchyne mnoho prijemnych kulinarnich zazitku.

ad Sokolovská, byli jsme 30.12. a měli jsme:
Phó thit bó – stejně dobrá jako v Holešovicích (chuť kostky jak píše pan Cuketka jsem nerozpoznal – asi ji dávají i v Holešovicích)
Bún cá – měl jsem poprvé, moc mi to chutnalo – omáčka mi nepřišla až tak výrazná
Gói cuón tóm – dobré, ale poněkud nevýrazné; máta žádná (asi ji vypotřebovali na jinou várku)
prostředí velmi příjemné (sakra nějak jsem nečekal stříbrné příbory a supercool disajn – jako např. v dost podprůměrném proseccu)
obsluha – opravdu velmi milá (a navíc jsme dostali zadarmo čaj)

to139. Dnes jsem byl v Karlíně. Bun cha jak má být. Maso nebylo v žádné tmavé omáčce. v druhé misce lehký zeleninový vývar, v další misce čerstvé nasekané chilli papričky a limetka. zas mi tam ale chybělo více bylinek. chuť masa nepostrádala kouřovou příchuť. Asi mají dva různé kuchaře. Včera jsem tam nakoukl, bylo plno a to maso v tmavé omáčce v bun cha měli. Pho bylo dnes taky dobrý. Přes poledne dost narváno, dnes jsem čekal cca 20min. Chutnalo mi a rád se vrátím

Potvrzuji to, co vicemene vyplyva z predchozich tri prispevku – skutecne dostanete pod stejnym nazvem pokazde jine jidlo. :)

Ja se tam dnes stavil „na kontrolu“ (pro jistotu uz sam) – zopakoval jsem bun nem, snad abych je poprosil o informaci, zda je nekdy v budoucnu mozne objednat si bun cha v podobnem provedeni, ale byl jsem opet prevezen – zavitky dorazily s ocekavanymi nudlemi a bylinkami na salatu, misto tradicni omacky vsak dorazily dve misky. V prvni byl slaby zeleninovy vyvar s trochou bylinek a sojovymi klicky, v druhe jakysi mnou neidentifikovany vyvar masovy s plovoucimi kousky tucneho masa a arady s vyrazne korenenym chutovym projevem.
Rozhodne nemohu rict, ze bych si nepochutnal. Kvalit bun nem v holesovicke trznici sice karlinske zavitky nedosahuji, ale rozhodne jsou prijemne a v dnes prezentovanem provedeni i zajimave. Nicmene povazuji za problem, kdyz prijdu do restaurace trikrat na stejne jidlo a pokazde jej dostanu ne v odlisne kvalite, ale hlavne pripravene podle evidentne zcela odlisne receptury… Obzvlaste z toho titulu, ze s nekterymi surovinami, ktere se v tamnich jidlech podle vseho „objevuji a zase mizi“, mohou mit stravnici problemy – rada lidi napr. neji houby, nektere z vychodnich bylinek, ruzne druhy masa, nebo treba mnou zminovanou matu…

Nicmene, uzavrel bych to pozitivnim hodnocenim – jako podnik rekneme rodinneho typu je to fajn – snad bych jen v takovem pripade zrusil trvaly jidelni listek a delal pouze denni nabidku dvou nebo tri jidel.

Kazdopadne ja se budu rad vracet a tesit na se na vychytani pocatecnich neduhu.

Dnes jsem byla v bistru na Sokolovské a dala si hovězí pho. Jelikož jsem ho nikdy předtím nejedla, nemohu srovnávat, ale chutnalo mi velmi. Maso měkké, dobře uvařené, velmi dobrý vývar plný bylinek, hlavně koriandru, sojových výhonků a jarní cibulky. K polévce zvlášť čerstvé pálivé papričky, kousek limety a výborné bambusové výhonky s ananasem naložené v jakémsi sladkokyselém pálivém nálevu. Šálek zeleného čaje zdarma jako pozornost podniku. Obsluha milá, určitě se tam budu vracet.

Včera jsem se stavovala i se svým 5měsíčním synkem v Holešovicích na pho bo tai, i dal se tam se mnou do řeči Vietnamec s manželkou, oba velmi dobře česky hovořící. Vyptávali se, zdali mi polévka chutná, kdo mě ji naučil jíst atd. Poté, co jsem jim odvyprávěla svůj osobní příběh, muž s jasně patrným zájmem provést u Češky osvětu v oblasti pho mi dal několik dobrých rad, jak ji jíst, kdy ji Vietnamci nejraději jedí (říkal v zimě, když je těch 15 stupňů :-) ). Na moji nenápadnou – hihi – otázku, zdali zrovna tuto (holešovickou) polévku považuje za dobrou, Vietnamec zvolal: Tady mají nejlepší polífku v ČR! Já nevím, jak vy, ale já bych mu věřila.

Hurá, hurá, už se těším do Karlína. Dovolená před několika lety ve Vietnamu je stále na špičce mých gastronomických zážitků, to bylo prostě NĚCO. Od té doby pořád vyhlížím vietnamskou vývařovnu v Praze. Takže díky za tip, Kladivoune

Zdravím všechny,
a přidávám svoji zkušenost. Je pravdou, že díky své profesi přicházím do styku s mnoha vietnamci. Všichni, které znám jsou moc milí a příjemní lidé, kteří jsou nesmírně vděčni za každou pomoc. Jejich jazyková bariéra a neznalost místních zákonů jim dost komplikuje život. Ať si rozumíme, neříkám tím, že jsou všichni stejní.Ze začátku jsem u nich byla párkrát doma na jídlo a zamilovala jsem si ho. Teď spolupracuji s jednou firmou, kde jsou zaměstnani češi i vietnamci a vaří tam paní kuchařka z vietnamu. Super. Po českém jídle jsem byla vždycky unavená, zdá se mi hodně těžké, ale vietnamská jídla jsou lehká a povzbuzující. Sanžím se vařit je i doma, máme je všichni rádi, ale né vždy se mi povede taková chuť jakou to má od naší paní kuchařky. Nikdy by mně třeba nenapadlo dávat do hovězího vývaru skořici, badyán a muškátový oříšek. K tomu cibuli, česnek a zelené bylinky jako koliandr, ale i kudrnatá petržel,cibulová nať a je to super. Zvláště s rýžovými nudlemi.
Další věcí, která mi moc vyhovuje, jsou jejich zeleninové saláty. K obědu jasmínová rýže …to je klasika, k tomu nějaké maso nakrájené na kousíčky (většinou kuřecí, krůtí ,vepřové), a suprový zeleninový salát, který je jen trošku podušený. Né rozvařený jak to bývá v české kuchyni. Stravuji se tak už asi třetí rok a můžu říct, že když jsem o víkendu doma, tak už se těším zase na vietnamské jídlo.
A k těm informacím o různých jatkách asi tolik. To, že vyšetřovali české hospody, že kupovali maso pro psy a vařili z toho, byla informace, která se objevila snad jednou na internetu a nikdo se tím tak nezabýval, jako když šlo o vietnamce.
Ta naše paní kuchařka nakupuje v Kauflandu, občas se ze zájmu zajdu podívat jak co dělá, tak vím, z čeho a jak vaří.V tom mám asi výhodu.

ahoj, necetl jsem uplne vsechny prispevky, tak se snad nebudu opakovat, nejradeji mam restauraci Hanoj ve Slezske ulici na Vinohradech, tradicni Vietnamska kuchyne {az na par czechies, jak anglicky mluvici rikaji cinskemu jidlu v ceskych cinskych restauracich}, skvela obsluha a ceny jako v Sape. Chodime tam pravidelne a vedouci nam uz i udelal specialitu, ktera byla mimo jidelni listek. Smutne je, ze ve spouste cinskych restauraci delaji Vietnamci, misto aby zkusili otevrit neco vlastniho. Urcite by to melo uspech.

Dobrý večer,
Vietnamská kuchyně je i u nás v Jaroměři na náměstí, kde když jí otevírali cca 7 let, byla v celku plná lidí ze zvědavosti:) / přece jsme jenom menší město než Praha /
Už na začátku, byla přizpůsobena pokrmy tak, aby tam začali chodit i čeští zákazníci, což se jím v celku dařilo,
Postupem času jak tam začalo chodit méně lidí, šla i kvalita a druhy jídla směrem k horšímů, / tím nemyslím, že nejsou chutná!!! / ale v ramci ušetření času zákazníků převážně podávají jídla typu foodového občerstvení:)) jó bistro je bistro:((
Ps. Dnes je z toho asijské bistro, ale stále to má vietnamec, položme si otázku, proč z vietnámské kuchyně rozšířil na asijskou? :))

150: Dneska jsem byl objednán k ortopedovi poblíž Strossmayerova náměstí a těšil se, že si potom dojedu do tržniče na bun cha. Bohužel stánek byl zabedněný a přes okénko papír, že dnes je zavřeno. Velmi zklamán jsem prošl na hlavní ulici a překvapeně zjistil, že naproti vchodu do haly 8, na stánku Kamilovy zapékané bagety (který z těch dvou mladých vietnamských mužů uvnitř se jmenuje Kamil jsem nezjišťoval (-:) je nejen vývěska s klasickými fotkami pseudočínských glutamátových hrůz, ale i nenápadná A4 s námisem Vietnamská polévka Pho – kuřecí, hovězí 70 Kč. Dal jsem si hovězí verzi – nudle a bylinky skvělé, vývar bych snesl výraznější a maso libovější a celkově mi bun-cha od stánku v té vedlejší uličce seděla víc – příště zkusím jinou verzi, nebo hovězí Pho u původního stánku, abych měl srovnání, takto si netroufám hodnotit, jestli jsou horší, nebo jestli jsem jenom já spíš na bůnček a ne na Pho. Pokud to ale znamená, že si Vietnamci všimli zájmu čechů a začne jich Pho a spol nabízet víc, je to super zpráva – konkurence určitě nebude na škodu.

Kytka: " Bohužel stánek byl zabedněný a přes okénko papír, že…"

Se mi normálně zastavil dech, že skončili, uf!:)

151. To mi povidej :) Ja jsem taky tam jednou prisel nejak v 17.30 a oni uz ta meli zavreno a byli na odchodu. Ze pry v zime maji otevreno jen do 17 (coz jsem nikde na stanku nevidel). Normalne by to chtelo tam dat webkameru naproti a posilat obraz sem do prispevku, aby pripadny zavislak vedel zda tam ma jet ci nikoliv. :)

151: Omlouvám se za vyděšení, přes okénko byl rukou psanej papír, že 2.3. zavřeno, takže by to mělo být jen dnes. Ale jak jsem přicházel a viděl lavice a stolky složený na sobě, taky ve mě hrklo… A nebyl jsem sám, když jsem odcházel, míjel jsem 3 chlapy, který očividně pohled na zavřenej stánek také nepotěšil.
152: nevím, jestli tam vůbec mají nějakkou vyvěšenou otvírací dobu, nevšiml jsem si jí.

Těšíme se na Vaši návštěvu a doufáme , že splníme Vaše očekávání. Tým restaurace Zlatý Drak

Podle doporučení z HN jsme se vydali s přítelem na Holešovickou tržnici do stánku č.8 na Bun cha. Jsme oba milivníci jídla, tak jsme se rozhodli vyzkoušet něco jiného a směle můžu napsat, že nic lepšího jsem v životě nejedla!!! Pro toho kdo má rád vepřové maso a nudle je to prostě nebe na zemi. Vyzkoušeli jsme i kuřecí polévku pho ga a taktéž božská mana. Můžu všem vřele doporučit. A přemýšlet nad tím, jaká je tam hygiena a nad tím, co vše tam kluci vietnamští dají, nás při jídle ani nenapadlo, bylo to naproto úžasné!!! Určitě stojí za vyzkoušení a já děkuji panu Cuketkovi za super tip.

Zdravim pratele vietnamskeho jidla.Vyrazila sem do
HA NOI Vietnameserestaurantpraha.cz
v ulici Slezska 57,Praha 3
Byla sem prekvapena interierem.Zadny typicky cinsky bufet ale ciste a pekne udelany sutereni prostor.
objednala sem si
1)Jarni zavitek z morskych plodu/22kč
ten me teda moct nenadchl.vubec sem nezaregistrovala chut morskych plodu…

2)Kedlubnovy a mrkvi salat s arasidy,
krevetove chipsy/9kč za kus.
Salat vylozene vytecny.cerstvy a velmi dobra chut.Doporucuji si objednat vic ks.

3)na doporuceni cisnika jako nejlepsi jidlo ryzove nudle s hovezim masem,cerstvou zeleninou a bylinkami-moc dobre…
Byla sem tak nadsena ze sem si s sebou nechala zabalit vietnamskou PHO kureci polevku s ryzovymi nudlemi.79kc
zabalili me zvlast nudle a zeleninu a vyvar zvlast do sklenice,coz sem jako autem-jedouci velmi ocenila…
opravdu me moc nadchla ta vynikaji polevka.Lahodna chut cerstvych bylinek proste mnamka!
doporucuji vyzkouset
Nedavno jsem byla i v Holesovich na trznici na vietnamskou hovezi polevku.Stanek c.8 sem tedy nenasla-ve stanku 8 byla obuv a ne zadny bufet.tak sem na ni zasla naproti plusu supermarketu.
Ale tedy nebyla nic moc.To v Ha Noi byla 100× lepsi.....

MISSRM: nejde o stáněk č. 8, ale o stánek z boku haly č. 8, v polovině její délky. Ten naproti Plusu znám taky, ale ten druhý je podstatně lepší.

to je úplně příznačný (pro celou tuhle záležitost), jak se v tý diskuzi opravdu až na jedinou výjimku neobjevil jedinej vietnamec/vietnamka. vůbec tomu nerozumim. (no asi si jako národy (kultury?) vůbec nerozumíme… zvláštní, když tady žijeme takovou dobu spolu.)

škoda, taky o tom už dlouho přemýšlím.

ale pozitivní by mohlo bejt to, že podobně jsem před pár lety dumal i o thai/indických podnicích a teď už jich tu je docela dost.
a i když už se to lepší, tak mi pořád chybí nějakej rozumnej „low-cost“, většina podobných podniků se furt tváří, že vindaloo je něco hoch a měl bych za to duchapřítomně vytasit 300,– kč, přitom je to prostě pálivej guláš ;) (no dobře, jehněčí je drahý, ale není nutný a navíc to je rovnou další věc k nasrání ;], že jsou u nás řezníci ohledně jehněčího pořád tak zabržděný… ale už mlčim, konec závorky.)

Delší dobu jsem pobýval v Číně a jedl tamní jídla, která je tak úžasná, že se o tom ani nedá psát a kterou u nás nemáte šanci ochutnat. O vietnamnské kuchyni mnoho nevím, ale tuším, že situace bude podobná. Byl jsem jednou na tržnici v Brně, bylo to výborné a hlavně miluju tu atmosféru jak z filmů od Wong Karwaie.

Ohledně toho proč nám Číňani a Vietnamci servirují pořád to samé nedobré M1-M20 mám teorii, která vychází z zkoumání jejich historie, kultury a myšlení. Pro ně je totiž (a nemyslím to pejorativně) typickým podnikatelským/uměleckým/intelektuálním tvůrčím modem kopírování úspěšných předloh. Můžete se s tím setkat všude od tradiční čínské malby po mou oblíbenou peněženku „Saddida“. A právě proto, že někdo nazačátku vytvořil ten model M1-M20, který bohužel většinové populaci pro mne zcela nepochopitelně vyhovuje, tak oni ho budou donekonečna opakovat, protože je to prostě klasika – a té se projevuje úcta a stále vynáší.

Stejně se jednou najde někdo, kdo ten nový model o kterém tu všichni píšete zavede, bude úspěšný a hned jich bude všude kolem plno. Už se těším. Hlavně na mé milované jiaozi (čínské plněné knedlíčky).

V restauraci HA NOI [Slezska 57, Praha 3] jsem byl několikrát a vždy jsem byl velice spokojen: s jídlem, obsluhou i prostředím. A pro milovníky kávy: hned na 1. položce jídelního lístku je pravá vietnamská překapávaná káva se salkem :)
Pro úplnost dodávám že restaurace je kuřácká (sám jsem nekuřák), ale zatím se nestalo, že by to na mne působilo rušivě.
Takže doporučuji.

Na tyto stránky jsem se dostal náhodou díky upozornění
jednoho všímavého kolegy. Protože téma Vietnamu a tím i jeho
kuchyně mne zajímá, tak bych si teď, po přečtení příspěvků
dovolil přidat i svůj názor, i když vidím, že nejbouřlivější
diskuze již dávno utichla.

Za prvé: panu Cuketkovi děkuji za jeho sympatický počin.

Za druhé: většině Vietnamců, kteří celý den provozují
restauraci/bistro/obchod nezbývá moc času na brouzdání
po internetu. A i kdyby snad „Dopis vietnamským…“
objevili, tak jejich psaná čeština s největší
pravděpodobností nebude na takové úrovni aby se do diskuze
dokázali zapojit. Myslím si že větší šance bude až
u nastupující generace, která v Česku vyrostla – zatím
jediný českovietnamský příspěvek je toho potvrzením. Začínajícím pokusem o kontakt z vietnamské strany je např.
http://bepviet.tym.cz/

Možná by k oživení diskuze pomohlo „Dopis vietnamským…“
poslat Klubu Hanoi http://www.klubhanoi.cz
nebo Česko-Vietnamské společnosti http://www.cvs-praha.cz
kteří s vietnamskou komunitou dlouhodobě spolupracují.

Za třetí: stoprocentně vietnamské jídlo pořídíte pouze
ve Vietnamu :)
V tom jednoznačně souhlasím s „cestovatelem“ a „Kristy“.
I Vietnamci žijící v Česku si při vaření pro sebe, doma,
kombinují suroviny z českých a vietnamských obchodů.
Většina návštěvníků vietnamské restaurace (a asi podobně
tomu bude, dle mého odhadu, ve všech národních restauracích
a mimoevropských zejména) ve Vietnamu nikdy nebyla. Gurmánů, kteří touží po maximální autenticitě není tolik, aby
restauraci uživili. Což je škoda, sám bych se za takového
gurmána chtěl považovat… Ostatně, když si v české
restaurauraci třeba v HoChiMinhově Městě dáte smažený sýr,
tak Vám ho přinesou nakrájený na tenké proužky, aby se dal
jíst hůlkami :)

Závěr, který jsem si pro sebe odvodil, je jednoduchý:
navštěvujte vietnamské restaurace (diskuze je přece právě
o nich), berte s sebou své přátele a známé. Když bude o tyto
restaurace zájem, tak budou mít větší odvahu nabízet jídla
i pro „gurmány“ a nejen pro „průměrné“ hosty.

Restaurace ZLATÝ DRAK je známá pro všechny labužníky,
kteří mají rádi umění asijské kuchyně.
S labužnickým pohledem na jídlo a pití si můžete vybírat z opravdových asijských specialit
a připadat si přitom jako v pravé asijské rodině.

ZLATÝ DRAK je symbol asijské kultury, který si přejeme vnést do naší restaurace.

No,možná si myslíte že jedí hmyzy,hady,žížaly atd.,ale ve skutečnosti to není pravda…jen částečně.Jsou to normální lidé.A to,co říkáte rozhodně není pravda,jak říkám jen částečně.Souhlasím s Cuketkou,ten hovězí vývar je nejlepší!

A doporučuji restauraci Vietnamské Bistro Slunce v Praze.

Nevím jestli už to tady někdo nepsal a nechce se mi znovu číst celou dlouhou diskusi, ale dneska jsem úplně náhodou zavítala do končin Prahy, kde jsem už několik let nebyla, a narazila na možná nově otevřené (na dveřích nápis „nově otevřeno“, ale jak dlouho ho tam mají bůhví) vietnamské bistro na Albertově, přímo naproti tramvajové zastávce Albertov (směr do centra). Nabídka celkem zajímavá, rozhodně jiná než klasická „čína M1 – M59“), včetně pho bo, pho ga, bun cha, bun bo nam bo, bun nem. Dala jsem si bun bo nam bo a podle mě může směle konkurovat holešovickému stánku u haly č. 8. Bylo podávané všechno na jedné hromadě ve velké misce, nudle s pěkným množstvím zeleniny (salát, bylinky, klíčky, mrkev, kedlubna) zalité sladkokyselou omáčkou (vodou), nahoře maso a celé zasypané praženými oříšky a patrně cibulkou. Opravdu moc dobré, doporučuju otestovat, ani na scuku jsem nenašla, takže dávám jako tip pro asijskou sekci. Já si tam učitě ještě zajdu, jsem ochotná kvůli tomu popojet i pár zastávek tramvají.

Komentáře jsou uzavřeny.